Teplo z odpadn� vody m��eme odeb�rat z vn�j�� nebo z vnit�n� kanalizace. V p��pad� vn�j�� kanalizace u syst�m� s v�t��m pr�tokem (min. 15 l/s) a pr�m�rem potrub� (min. 800 mm). V budov�ch m��eme odpadn� teplo vyu��t na p�edeh�ev v p��prav� tepl� vody.

Skryt� vady budov projevuj�c� se jen v zim� jsou jedn�m z nejv�t��ch probl�m� p�i n�kupu nemovitosti. Tento �l�nek rad� jak je p�edem odhalovat, aby se kupuj�c� vyhnul zdlouhav�m, drah�m a �asto neefektivn�m reklamac�m v��i p�edchoz�mu vlastn�kovi.

Syst�my elektrick�ho vyt�p�n� lze d�lit podle n�kolika krit�ri�. Jedn�m z nich je zp�sob p�enosu tepla. ���en� tepeln� energie z jednoho m�sta na druh� m��e prob�hat proud�n�m (konvekc�), s�l�n�m (radiac�) nebo veden�m (kondukc�). V tomto �l�nku se zam���me na p�enos tepla s�l�n�m.

Velk�ch blackout� u� byla v minulosti cel� �ada. Kolik jich zp�sobily obnoviteln� zdroje? Skute�n� hroz� v d�sledku rozvoje OZE n�kolikadenn� v�padky elekt�iny?

P��sp�vek se zam��uje na popis technologie v�stavby rodinn�ho domu z betonov�ch sko�epinov�ch tv�rnic se syst�mem vnit�n�ho zateplen�. D�raz je kladen na ob�lku budovy. Je zde pops�na technologie zhotoven� obvodov�ho zdiva a proveden� zateplen�, kter� je odli�n� od b�n� v�stavby. D�le se zde zab�v�m popisem hlavn�ch detail�, kter� se mus� �e�it jin�m zp�sobem ne� u b�n�ho zd�n�ho domu.

Historie fotovoltaiky za��n� objeven�m fotoelektrick�ho a pozd�ji fotovoltaick�ho jevu. Do praktick�ho u�it� se fotovoltaika dostala o stolet� pozd�ji. N�sledoval bou�liv� v�voj prov�zen� rapidn�m poklesem cen a r�stem ��innosti.

Jak se vyv�jej� celkov� prodeje a preference �esk�ch z�kazn�k� v oblasti otopn�ch t�les? Na tuto ot�zku se sna��me ka�doro�n� odpov�d�t za pomoci vyhodnocen� prodejn�ch v�sledk� tohoto obchodn�ho segmentu. Vstupn� data posb�ran� za �asov� obdob� 2005 a� 2013 n�m tradi�n� poskytla Asociace podnik� topen��sk� techniky (APTT).

Sou�asn� realizovan� za��zen� techniky prost�ed� zdaleka nevyu��vaj� sou�asn� technick� mo�nosti v oboru. D�vodem nen� jen sni�ov�n� investi�n�ch n�klad� na �kor budouc�ch n�klad� na provoz za��zen�, ale i profesionalita investor� a projektant�, kte�� rozhoduj� o �rovni n�vrhu a realizaci cel� stavby. Negativn�m faktorem je i �as vymezen� na p��pravu stavby a �as, kter� je k dispozici pro vlastn� realizaci.

Zat�mco je v �esk� republice uvaleno „zat�mn� moratorium“ na t�bu ropy, nebo zemn�ho plynu z b�idlice , ve sv�t� se pomalu nekonven�n� zp�sob t�to produkce rozj��d�. Text popisuje a vysv�tluje proces „b�idlicov� revoluce“ v USA a porovn�v� p��stupy ke stejn�mu zp�sobu t�by ve v�ce sv�tov�ch regionech a st�tech. Autor se v textu zam��l� i nad spln�n�m podm�nek pro mo�nosti „exportu b�idli�n�ch“ komodit glob�ln� a nad d�sledky roz���en� masivn�ho v�vozu nekonven�n�ho plynu a ropy.

�l�nek se zab�v� nej�ast�j��mi vadami a poruchami otvorov�ch v�pln�, se kter�mi se autor setkal b�hem sv� desetilet� znaleck� praxe. P�edm�tn� problematika posuzuje vady konstruk�n�, vznikaj�c� p�i v�rob�, d�le vady zap���in�n� mont�n� �innost� a v neposledn� �ad� poruchy stavebn�ch otvorov�ch v�pln� objevuj�c� se provozem a u��v�n�m p�edm�tn� stavebn� komodity. �e�� se d�ev�n� i plastov� okna.

Skoro 70 % dot�zan�ch mu�� nevad�, �e piso�ry nejsou odd�leny mezist�nou. �ast� men�� ne� minim�ln� osov� vzd�lenost mu�l� je br�na jako samoz�ejmost. Pr�zkum p�nsk�ch toalet uk�zal, �e �e�en� nen� mnoho z�visl� na druhu ob�ansk� vybavenosti, ale sp��e na investorovi – jednotlivci �i organizaci.