V m�di�ch se pravideln� objevuj� alarmuj�c� zpr�vy, dle kter�ch se �esko dostane kv�li nedostate�n� st�tn� finan�n� podpo�e do probl�mu s pln�n�m sv�ch z�vazk� v��i EU. Tyto informace b�vaj� �asto zalo�eny na v�po�tech poch�zej�c�ch od potencion�ln�ch p��jemc� st�tn�ch dotac�, tak�e nelze vylou�it, �e p��n� zde b�v� otcem my�lenky. Jednou z oblast�, kde n�m �dajn� hroz� velk� probl�m, je sni�ov�n� energetick� n�ro�nosti.

Z�kon �. 318/2012 Sb., kter�m se m�n� zn�n� z�kona �. 406/2000 Sb., ukl�d� dot�en�m subjekt�m v �7 odst. (4) p�smene a) vybavit tepeln� za��zen� budov p��stroji reguluj�c�mi a registruj�c�mi dod�vku tepeln� energie kone�n�m u�ivatel�m v rozsahu stanoven�m prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisem. Tato povinnost m� b�t spln�na do konce roku 2014.

Do kanalizace byl um�st�n tepeln� v�m�n�k modul�rn� konstrukce, o celkov� d�lce 42 m. Jeho prost�ednictv�m doch�z� k oh�evu vody, proud�c� v uzav�en� smy�ce, kter� je napojena na tepeln� �erpadlo. To je um�st�no v budov� komun�ln�ch slu�eb (Stadtwerke Amstetten), vzd�len� necel�ch 200 m od v�m�n�ku.

Obecn� se doporu�uje, �e d�evo ur�en� pro kvalitn� spalov�n� by nem�lo m�t v�ce ne� 20 % hmotnostn�ch tedy tzv. energetick� vlhkosti. Popsan� unik�tn� metoda umo��uje ur�en� vlhkosti palivov�ho d�eva v dom�c�ch podm�nk�ch.

Nov� pra�sk� stavebn� p�edpisy m�n� krom� jin�ho i po�adavky stavebn� sv�teln� techniky. Zm�r�uj� hygienick� po�adavky a podce�uj� v�znam slune�n�ho z��en� a denn�ho sv�tla pro zdrav� �lov�ka. Zm�ny hygienick�ch po�adavk� nelze neprojednat se zdravotn�ky. Doufejme, �e k takov�mu projedn�n� a k uveden� p�edpis� do souladu se z�sadami ochrany zdrav� bude je�t� p��le�itost.

�l�nek, �ad�c� se sv�m t�matem do pr�v� po��naj�c�ho cyklu �l�nk� na pom�rn� �irok� t�ma „Termodynamick� jevy v potrub� a v jeho okol�“, mapuje aktu�ln� situaci v oboru potrubn�ch s�t� a v oboru navazuj�c�ch energetick�ch za��zen� ur�uj�c�ch provozn� stavy cel�ch tepl�rensk�ch soustav.

Gener�ln� tajemn�k OSN Pan Ki-mun po��dal p�edstavitele st�t� a dal��ch instituc�, aby na summitu ozn�mili odv�n� opat�en� a akce, kter� sn��� emise, pos�l� odolnost v��i klimatu a mobilizuj� politickou v�li sm�rem ke smyslupln� pr�vn� dohod� v roce 2015.

Autor se zab�v� odli�n�mi palivov�mi vlastnostmi biomasy a uhl�. Popisuje specifick� p��stupy ke spalov�n� a konstrukci kotl� a p�edev��m pak ke zp�sobu p��vodu spalovac�ho vzduchu. V�nuje se rovn� nov�m legislativn�m po�adavk�m pro mal� zdroje tepla vypl�vaj�c�m z novelizace z�kona o ochran� ovzdu��.

Pod�l tepeln� ztr�ty v�tr�n�m se u nov�ch, tepeln� l�pe izolovan�ch budov st�le zv�t�uje. T�m roste i v�znam zp�tn�ho z�sk�v�n� tepla z odv�d�n�ho vzduchu p�i ��zen�m v�tr�n�. V �l�nku je to uk�z�no na jednoduch�m praktick�m p��kladu.

Dlouhodob� nedorozum�n� mezi Evropskou uni� a Kremlem v oblasti energetick� politiky vy�stila v re�ln� kroky firmy Gazprom. Soustavn� deklarace �mysl� Bruselu sni�ovat energetickou z�vislost na rusk� firm�, legislativn� podpory v�ech druh� energie a jin�ch alternativ k v�chodn�mu dodavateli, donutily rusk� mana�ery k odvetn�m krok�m.

Obnoviteln� energie poch�z� zpravidla z m�stn�ch zdroj�. Smyslupln� rozvoj OZE tud�� p�edpokl�d� kvalifikovan� odhad jejich dostupnosti v dan� lokalit�. Z�sk�n� t�to komplexn� informace bylo dosud velmi slo�it�, nyn� je ot�zkou n�kolika kliknut� skrze RESTEP.

Ukrajinsk� krize eskalovala v mnoho n�zor� a postoj�, v�etn� v�hru�kami p�eru�en� dod�vek zemn�ho plynu do EU, a to v�hru�kami jak ze strany Ukrajiny, tak upozorn�n�m Gazpromu. N�sleduj�c� text se nesna�� reagovat p��mo na nastalou situaci, naopak m� ambici pod�vat se na problematiku energetick�ho vztahu EU – RF jinou perspektivou. Autor se rozhodl po pe�liv�m a pr�b�n� dlouhodob�m studiu �l�nk� a v�stup� firmy Gazprom ut��dit texty do dvou hlavn�ch okruh� (spotov� trh, LNG a geopolitika) a pod�lit se s �ten��i o poznatky a rusk� argumenty.

Praktick� rady od revizn�ho technika se mohou hodit v�em elektrik���m. �l�nek je souhrnem post�eh� a nej�ast�j��ch chyb na elektroinstalac�ch po rekonstrukci.

V budov�ch �in� procento dodan� energie spot�ebovan� na oh�ev tepl� vody p�ibli�n� 11%. Rekuperace tepla z odpadn�ch vod je ohromn�, a prakticky nevyu��van�, prostor pro v�voj energeticky �sporn�ch oh��vac�ch syst�m� pro budovy.