Studie porovn�v� pou�it� tepeln�ho �erpadla se sol�rn�mi soustavami na p��pravu tepl� vody pro bytov� d�m v Praze. Pro porovn�n� je pou�ito meteorologick�ch �daj� ze stanice Praha-Karlov a programu vyvinut�ho v r�mci diplomov� pr�ce. Srovn�n� je provedeno jak energeticky, tak orienta�n� ekonomicky.

Jedna z �ast�ch projek�n�ch chyb p�i zapojen� vzduchotechnick�ch jednotek do otopn� soustavy b�v� zp�sobena rozporem mezi snahou o "jednoduch�" �e�en� od projektanta topn�ho syst�mu a obchodn�m z�jmem dodavatele vzduchotechniky, kter� nezn� hydraulick� souvislosti topn�ho syst�mu.

N�zory zainteresovan�ch profes� na problematiku po��rn� bezpe�nosti p�i provozu kom�n�, kou�ovod� a spot�ebi�� paliv, kter� �e�� na��zen� vl�dy �. 91/2010, se velmi li��. Proto�e se jedn� o velmi z�va�nou problematiku, chce port�l TZB-info poskytnout prostor pro odbornou diskuzi, jej�m� v�sledkem by m�lo b�t sjednocen� stanovisek.

Je z�ejm�, �e ve stavebnictv� jsou st�le obrovsk� rezervy p�i stavb� jak�chkoli dom�. To otev�r� zna�n� mo�nosti pro oblast v�stavby pasivn�ch dom�. Pokud by se toti� v�stavba pasivn�ch dom� opravdu zodpov�dn� zoptimalizovala a zjednodu�ila, mohla by b�t dokonce v�razn� levn�j�� ne� klasick� v�stavba, a pak by ji� snad plo�n�mu prosazen� pasivn�ch dom� nemohlo nic zabr�nit

Dne 1. 1. 2007 vstoup� v ��innost nov� stavebn� z�kon, kter� byl 11. 5. 2006 uve�ejn�n ve Sb�rce z�kon� �R pod �. 183/2006 Sb. Na p��kladu stavby rodinn�ho domu seznamuje n�sleduj�c� �l�nek �ten��e s n�kter�mi principy um�s�ov�n� staveb dle t�to nov� legislativn� normy.

P�ebytky energie je mo�n� skladovat ve form� zjevn�ho tepla. Prezentovan� koncept vyu��v� horninov� materi�l a tepeln� vodiv� geopolymer ke konstrukci tepeln�ho �lo�i�t� pracuj�c�ho s teplotami do 400 �C. �l�nek popisuje modelov� vyhodnocen� vlivu vybran�ch materi�l� �lo�i�t�.

Nikdo nepochybuje o tom, �e plav�n� je zdrav�. V�t�ina lid� plave r�da, probl�m je kde. Kvalita vody v na�ich �ek�ch a rybn�c�ch se sice v posledn�ch letech v�razn� zlep�ila, z�st�v� v�ak s otazn�kem. P�ecpan� koupali�t� s vodou p�chnouc� chl�rem tak� ka�d�ho nenadchnou a k mo�i je to p�ece jenom daleko ...

V sou�asn� dob� se st�le v�ce setk�v�me s nutnost� komplexn�ch stavebn�ch �prav u objekt�, kter� s ohledem na jejich st��� v podstat� pova�ujeme za novostavby a takov� opat�en� bychom u nich nep�edpokl�dali. V drtiv� v�t�in� p��pad� souvisej� tyto stavebn� �pravy s poruchami nebo vadami izolac� st�e�n�ch konstrukc�.

Z�kladem dob�e funguj�c� vegeta�n� �ist�rny je mechanick� p�ed�i�t�n� pro zadr�en� maxima plovouc�ch a usaditeln�ch nerozpu�t�n�ch l�tek. N�sleduje filtrace s mok�adn� vegetac� pro odstran�n� organick�ho zne�i�t�n�, amoniak�ln�ho zne�i�t�n�, fosforu, s�ry, t�k�ch kov� a dal��ch kontaminant�.

K m��en� fyzik�ln�ch veli�in pou��v�me p��stroje, kter�m laici lidov� ��kaj� „m���ky“. Co si ale myslet o tom, �e pojmem „m���k“ b�v� ozna�ov�no i za��zen�, kter� nic nem���, a dokonce je takto ozna�ov�no i odborn�ky na danou problematiku? V�tejte v oblasti roz��tov�n� n�klad� na vyt�p�n�.

V�po�et line�rn�ho �initele prostupu tepla je obvykle zalo�en na �e�en� 2D teplotn�ho pole pomoc� po��ta�ov�ch simulac� FEM. V projek�n� praxi roz���en� v�po�etn� n�stroje ov�em obvykle pracuj� pouze v kart�zsk�m sou�adnicov�m syst�mu.

Sni�ov�n� energetick� n�ro�nosti budov je velice d�le�it�. Nem�n� d�le�it�m je ov�em i spr�vn� vyhodnocov�n� energetick�ch �spor. V praxi se setk�v�me s r�zn�mi p��stupy k hodnocen� energetick� efektivity, p�i�em� n�kter� z nich maj� do objektivity hodn� daleko. Pat�� mezi n� i tzv. Energetick� liga.