Met�du Monte Carlo m��me aplikova� na citlivostn� anal�zu ako aj na anal�zu neur�itosti. Met�da Monte Carlo je zalo�en� na n�hodnom v�bere vygenerovan�ch n�hodn�ch veli��n v�etk�ch vstupn�ch parametrov X.

P�i rekonstrukci bytov�ch dom� se zpravidla majitel� ��d� �vahou: Co nevykazuje zjevn� vady, to je v po��dku. Takto zjednodu�en� v�ak nelze v ��dn�m p��pad� nahl��et na otopn� soustavy. Znakem toho, �e jsou v po��dku, nen� pouze skute�nost, �e „top�“, ale hlavn� to, �e pracuj� �sporn�. A to se na prvn� pohled hned nepozn�.

P��sp�vek se zab�v� problematikou stanoven� n�vrhov�ch hodnot sou�initele tepeln� vodivosti miner�ln�ch izolac�. Asociace v�robc� miner�ln� izolace provedla na toto t�ma pr�zkum mezi projektanty a popsala jednotliv� mo�nosti postupu v�po�tu a stanoven� t�chto hodnot a rozd�ly mezi nimi.

Energie je pro mnoho lid� pojem, kter� je spojen� s civilizac� a v�vojem spole�nosti a kter� neodmysliteln� pat�� k na�emu �ivotu. Konkr�tn�j�� podobu z�sk�v� v okam�iku pot�eby rozsv�tit sv�tlo, oh��t se za chladn�ho dne nebo si pustit teplou sprchu. Je�t� konkr�tn�j�� podobu m� ��et od energetick�ch �i plyn�rensk�ch spole�nost� a pokud jsme alespo� tro�ku vizion��i, tak nem��eme opomenout ekologii, kter� s v�robou energie p��mo souvis� a nep��mo n�s stoj� dal�� vyd�n�. Asi proto vznikaj� r�zn� energetick� a ekologick� projekty a tak� proto vl�dy vysp�l�ch zem� podporuj� �e�en� sni�uj�c� energetickou z�t� na�� Zem�.

Ozonov� vrstva je nezbytn� pro �ivot na Zemi, chr�n� biosf�ru p�ed nadm�rn�mi d�vkami UV z��en�. Po�kozov�n� ozonov� vrstvy freony antropogenn�ho p�vodu znamenalo z�va�n� probl�m. D�ky Montrealsk�mu protokolu a jeho dodatk�m se ale dnes ozonov� vrstva regeneruje, a to prakticky v glob�ln�m m���tku. Obnovov�n� urychluje zm�na klimatu, v budoucnosti by to mohlo v�st k nedostatku UV z��en�.

V posledn�ch letech doch�zelo ke zna�n�m technick�m i legislativn�m zm�n�m v oblasti tepeln� energie, ��innosti jej� v�roby, distribuce a u�it�. Legislativa �la tak daleko, �e za�ala i p�es platnost pravidel vyt�p�n�, kde jsou pom�rn� dob�e stanoveny technick� podm�nky pro projektov�n�, dod�vku a mont� otopn�ch soustav, jejich regulaci a dodr�ov�n� teplot ve vyt�p�n�ch m�stnostech, zasahovat do pr�v u�ivatel� (spot�ebitel� tepla).

Tento p��sp�vek si klade za c�l informovat o stavu �esk�ch fotovoltaick�ch elektr�ren, a to v sp��e v rovin� technick�, ne�li politicko-ekonomick�.

P�i �vah�ch o odpojen� od soustav z�sobov�n� teplem a z��zen� vlastn�ho zdroje tepla osazen�ho kotli se b�n� uv�d�j� a porovn�vaj� ekonomick� n�klady na palivo a spot�ebu elektrick� energie. Zapom�n� se ale na n�klady p�i z�izov�n� nov�ch kotelen a b�hem provozu kotelen na n�klady na z�klad� z�kony vynucen�ch reviz�, kontrol, odborn�ch prohl�dek a nutn�ch kvalifika�n�ch p�edpoklad�. Zpravidla v�bec se pak nezva�uje pr�vn� odpov�dnost nov�ch provozovatel�.

Proto�e p�i spalov�n� tuh�ch paliv v teplovodn�ch kotl�ch pro vyt�p�n� dom�cnost�, doch�z� k emitov�n� zne�i��uj�c�ch l�tek, jsou postupn� v jednotliv�ch zem�ch EU p�ij�m�ny r�zn� zp��s�uj�c� po�adavky (emise a ��innost), kter� tato za��zen� mus� splnit. Po�adavky jsou c�leny jak na v�robce �i dovozce spalovac�ho za��zen�, tak tak� na jejich provozovatele. C�lem tohoto �l�nku je p�in�st p�ehled platn�ch a pl�novan�ch po�adavk� a tak� prov�st jejich srovn�n�.

Otopn� obdob� let 2013/2014 v Praze zpracovan� na z�klad� pozorov�n� stanice Praha-Karlov bylo s 230 dny vyt�p�n� m�rn� del��, a s pr�m�rnou teplotou 6,8 �C zna�n� teplej�� ne� dlouhodob� pr�m�r. Z�kladn� charakteristikou pot�eby tepla pro vyt�p�n� je 2814 D�(19) denostup��, tedy pot�eba tepla o zna�n� ni���, ne� dlouhodob� pr�m�r 3227 D�(19). V nov�m mil�niu, od roku 2000, jde o druh� nejni��� po�et denostup�� za otopn� obdob�.