Celkem 2000 respondent�m byly polo�eny ot�zky t�kaj�c� se spot�eby vody p�i osobn� hygien� a dal��ch b�n�ch �innostech, znalost� o zp�sobech �spory vody i jejich vlastn� realizaci a tak� d�vodech, pro� vlastn� vodou �et�it �i nikoliv.

Kombinovan� v�konov� regulace �st�edn�ho vyt�p�n� obsahuje dv� slo�ky. Porozum�n� jejich v�znamu je podm�nkou �sp�n�ho �e�en� a spr�vn�ho provozov�n� dynamick�ch soustav. �l�nek p�in�� b�n� nedostupn� informace a komplexn� pohled na tuto problematiku z b�ze TTV (think-tank vyt�p�n�).

Evropsk� agentura EFDA v minul�m roce zve�ejnila pl�n dos�hnout produkce f�zn� elekt�iny do roku 2050. Kl��ov�mi projekty tohoto pl�nu jsou Mezin�rodn� termonukle�rn� experiment�ln� reaktor ITER a Demonstra�n� f�zn� elektr�rna DEMO.

Na TZB-info vy�el �l�nek s n�zvem „Smart grid je jako yetti, nikdo jej nevid�l, ale HDO je k dispozici“. V samotn�m nadpisu rezonuje �esk� hrdost na HDO a opovr�en� smart platformami v energetice. Jen�e je situace tak �ernob�l�? M��e HDO nab�dnout to, co m� ve sv�t� nab�dnout smart metering? P�edb�hli jsme v �esku dobu?

Stavebn� materi�ly obsahuj� p��rodn� radionuklidy, kter� poch�z� ze zemsk� k�ry. P�i vyu��v�n� vedlej��ch energetick�ch produkt� jako surovin pro v�robu stavebn�ch materi�l� m��e doj�t ke zv��en� obsahu p��rodn�ch radionuklid� ve v�robc�ch. Tato pr�ce se zam��ila na praktick� ov��en� navr�en�ch postup� radia�n� ochrany pro optimalizaci obsahu p��rodn�ch radionuklid� ve stavebn�ch materi�lech. M��il se obsah p��rodn�ch radionuklid� ve vstupn�ch surovin�ch a ve v�sledn� betonov� sm�si. Nam��en� hodnoty p��rodn�ch radionuklid� v betonech byly porovn�ny s teoretick�mi v�po�ty.

Kombinovan� v�konov� regulace �st�edn�ho vyt�p�n� obsahuje dv� slo�ky. Porozum�n� jejich v�znamu je podm�nkou �sp�n�ho �e�en� a spr�vn�ho provozov�n� dynamick�ch soustav. �l�nek p�in�� b�n� nedostupn� informace a komplexn� pohled na tuto problematiku, z b�ze TTV (think-tank vyt�p�n�).

Jadern� f�ze je zdrojem energie Slunce a v�ech ostatn�ch hv�zd. Bl��� se ale doba, kdy budeme jadernou f�z� vyr�b�t elekt�inu. P�tid�ln� seri�l z�klady f�zn� energetiky popisuje sou�asn� stav v�voje f�zn� elektr�rny. Prvn� �l�nek se v�nuje historii tohoto v�voje.

Obnoviteln� energie m� �adu p��nos�, a proto je podporov�na i vy�adov�na vl�dami jednotliv�ch st�t� i Evropskou uni�. Napl�ov�n� t�to snahy v�ak ji� prob�h� na region�ln� �rovni, a kdy� se neud�l� spr�vn�, m��e m�t ne��douc� a dlouhodob� dopady, kter� �ada m�stn�ch zastupitel� – a� u� na krajsk� nebo obecn� �rovni – dob�e zn�.

Tato pr�ce se zab�v� problematikou propustnosti vodn� p�ry d�evn� hmotou u nejpou��van�j�� d�eviny pro stavebn� �innost – smrku ztepil�ho (Picea Abies). Dif�ze vodn� p�ry je �e�ena v z�vislosti na hustot� materi�lu, kter� je r�zn� dle klimatick�ch podm�nek r�stu strom�. Tyto rozd�ln� podm�nky jsou v �esk� republice charakterizov�ny zejm�na rozd�lnou nadmo�skou v��kou p�stebn�ho p�sma. Propustnost vodn� p�ry je v pr�ci �e�ena pomoc� metody pro m��en� dif�zn�ho odporu materi�l�. Konkr�tn� se jedn� o metodu mokr� misky (wet–cup) a such� misky (dry-cup), kter� je provedena s vyu�it�m poznatk� z �SN EN ISO 12572 s vyu�it�m rad p�ede�l�ch �e�itel� t�to metody. V�sledn� z�v�ry byly konfrontov�ny s hodnotami uveden�mi v �esk� norm� a posl�ze vyu�ity do typick� skladby rouben� stavby s ohledem na dne�n� legislativu.

Spole�n� se z�stupci katedry geomatiky stavebn� fakulty �VUT Praha jsme p�ipravili t��d�ln� seri�l o t�matu nadm�ru aktu�ln�m a tak�ka futurologick�m – o dronech v oblasti stavebnictv�. Pozn�me jejich historii i sou�asnost, v�etn� legislativy, jejich bezpe�nost i nezbytn� limity.

Je tomu tak v�dy, kdy� se objev� nov� poznatky, �e p�edchoz� p��stupy a poznatky mus�me opravit, �i opustit a ne z��dka vyhodit. N�kdy se n�m v�ak nechce opustit to, na co jsme si zvykli, i kdy� n�m to ji� nem��e plnohodnotn� slou�it, ale je n�m to l�to, anebo ani nev�me, �e existuj� lep�� v�ci.