Nejvýhodnější varianta vytápění v roce 2014

S železnou pravidelností (nejčastěji po skončení otopné sezóny a potom znovu před jejím začátkem) se na naši redakci obracejí redaktoři rozhlasu a televize, tištěných i internetových deníků, týdeníků a různých občasníků s dotazem, která varianta vytápění je nejvýhodnější. „Naše čtenáře/posluchače by to totiž zajímalo, aby si mohli správně vybrat.“

Ovšem, koho by to nezajímalo, vždyť náklady na vytápění stále rostou a jestliže dnes tvoří významnou položku rodinných rozpočtů, v budoucnu tomu těžko bude jinak. Na jednoduchou otázku nemusí být ale jednoduchá odpověď. Každý, kdo jen trochu navštěvuje náš portál, musel zaregistrovat, že pro tyto účely máme již velice dlouho k dispozici pomůcku Porovnání nákladů na vytápění TZB-info. Ta se postupně vyvíjela a upravovala, a v současné podobě zahrnuje celkem 15 variant vytápění podle druhu paliva a zdroje tepla. Již samotná informace, že lze vybírat z patnácti možností, signalizuje, že v republice s vysokou pravděpodobností nebude nikdo, kdo by mohl nezpochybnitelně tvrdit: „My nabízíme pro každého ten nejlevnější a nejvýhodnější způsob vytápění.“ Kdyby tomu tak bylo, ostatní konkurenční alternativy by bezpochyby postupně vyklízely pozice. Copak by lidé dobrovolně zůstávali u nevýhodné a drahé varianty, zvláště když dvakrát do roka získávají z médií komplexní komentované informace o tom, co se na českém trhu s teplem vyplácí, a co ne?

Potíž je v tom, že co je výhodné pro jednoho, nemusí být výhodné pro druhého. Liší se jednotlivé domy, některý má nízké tepelné ztráty, jiný vysoké. Liší se lidé obývající tyto domy, někteří mají představu o tepelné pohodě takou, druzí onakou. A liší se i dostupnost a ceny jednotlivých druhů paliv podle regionů a lokalit. Snaha vyhlásit jednoznačného vítěze je proto spíš projevem určité naivity. Pokud chce mít člověk dobrý pocit, že pro správný výběr způsobu vytápění svého domu udělal vše, co udělat šlo, musí této otázce věnovat podstatně více času, než si jen přečíst článek ve svém oblíbeném časopise. Problém je třeba analyzovat a k tomu dobře poslouží pomůcky, jako je ta naše, ve které si každý může navolit podmínky odpovídající regionu, ve kterém se dům nachází, dále parametry řešeného domu a i způsob jeho provozování. Nesmí se rovněž zapomínat na investiční náklady, servisní náklady a životnost uvažovaných zařízení. Zahrnutí těchto položek do výpočtu rentability může naše dosavadní představy o ideálním řešení výrazně nabourat…

Aby nedošlo k mýlce, smyslem tohoto článku není dělat reklamu naší pomůcce, ta ji nepotřebuje, cílem je upozornit na ošidnost různých jednoduchých přehledů, se kterými se na každém kroku setkáváme. Příkladem budiž tabulka porovnávající roční náklady na vytápění v roce 2014 uveřejněná na portálu Energostat. Asi bych ji přešel, podobně jako spoustu dalších, se kterými se lze ve veřejném prostoru potkat, s pousmáním a očima obrácenýma v sloup, kdyby pod ní nebyl uveden zdroj: tzb-info.cz. To mě donutilo sednout a napsat tento text.

Uvedenou tabulku jsem si prostudoval pozorně včetně legendy, abych se ubezpečil, že jsem něco podstatného nepřehlédl. Jsou v ní pro pět různých zdrojů tepla uvedeny vždy dvě částky pro byt o rozloze 70 m² a dům s vytápěnou plochou 154 m², přičemž první reprezentuje vyšší spotřebu a druhá nižší spotřebu a uvažované spotřeby jsou v legendě uvedeny. Vzhledem k tomu, že tabulka jasně hovoří o ročních nákladech na vytápění za rok 2014 a máme k dispozici i předpokládanou spotřebu za tento rok, můžeme lehce vypočítat cenu tepla pro jednotlivé uvažované zdroje. Já jsem o tyto částky původní tabulku doplnil.

Ne každý čtenář má jasnou představu, za kolik korun se obchoduje v českých zemích gigajoule tepla. Určité vodítko mu ale nabízí další tabulka na stránkách Energostatu, ve které je uvedeno, že nejlevněji dodávala teplo do CZT v roce 2014 Elektrárna Opatovice a nejdražší byla Teplárna Liberec, jejich ceny byly 412,9, resp. 705,8 GJ/Kč!!! To by ovšem znamenalo, že gigajoule tepla stojí v Opatovicích pouhých 0,24 haléře a v Liberci dokonce 0,14 haléře. A teď to srovnávejte s tepelným čerpadlem v bytě s menší spotřebou, kde podle Energostatu přijde gigajoule tepla na 3 217 korun, tedy bezmála 2,3milionkrát dráž než teplo z liberecké teplárny…

Ano, samozřejmě, místo GJ/Kč tam mělo být Kč/GJ. Můžete namítat, že jde o pouhý překlep a stát se to může každému z nás, ale co ty tisícikoruny za GJ v první tabulce. Dovedete si představit, že byste za teplo platili takové sumy? Kupříkladu já osobně vytápím z tepelně technického hlediska průměrný rodinný dům o celkové ploše cca 230 m² zemním plynem a za loňský rok jsem zaplatil zhruba tisícovku za pravidelný servis kotle a 26,5 tisíce korun za plyn, a to můj dodavatel plynu rozhodně není mezi těmi levnými. Zde se ale dozvídám, že úsporný rodinný dům s dvoutřetinovou výměrou oproti tomu mému má mít roční náklady na vytápění 66 617 Kč a data byla údajně čerpána na portálu TZB-info.

Částky uvedené v tabulce byly možná vygenerovány v naší pomůcce, ale autor si pořádně nezkontroloval jejich obsah. Takže v částce 66 617 Kč/rok budou s největší pravděpodobností kromě nákladů na vytápění zahrnuty i náklady na ohřev vody, náklady na dodávku elektrické energie pro provoz celé domácnosti a rovněž servisní a amortizační náklady zdroje tepla. Nazývat tuto souhrnnou částku ročními náklady na vytápění je tedy zcela nepatřičné a na autora tohoto srovnání to prozrazuje, že buďto vůbec netuší, o čem píše, nebo to „dal na první dobrou“ a těžce přestřelil…

A kolik by to tedy mělo být správně?

1. Elektrický přímotop

Pro výpočet celkové částky ve dvoutarifní sazbě D45d s jističem jistič 3*25 A si zvolíme poměr mezi nízkým a vysokým tarifem (podle zadání několika našich návštěvníků je tento poměr přibližně 1:9) a použijeme nejběžnější produkt na našem trhu, kterým je ČEZ Comfort v distribuční oblasti ČEZ. Spotřeby zadáváme dle Energostatu a výpočtem dostáváme následující hodnoty ročních nákladů:

2. Zemní plyn

Pro výpočet jsme vybrali opět jeden z nejrozšířenějších produktů – RWE Standard plyn – a volíme distribuční síť RWE. Výsledky dostáváme následující:

Pokud vám námi vypočtené hodnoty přijdou pro změnu podezřele nízké, tak s vámi musím souhlasit. Takovéto roční náklady by byly jistě snem nejednoho zákazníka. Potíž je v uvažovaných ročních spotřebách, které Energostat do svého porovnání zvolil. Takto nízké hodnoty zdaleka neodpovídají spotřebě, kterou běžně do výpočtů zadávají naši čtenáři. Jejich hodnoty se v případě přímotopů pohybují v rozmezí od 0,5 do 4 MWh (1,8 až 14 GJ) u vysokého tarifu a od 5 do 15 MWh (18 až 54 GJ) u nízkého tarifu. U plynu potom nejčastěji zadávají u velkého bytu cca 15 MWh (53 GJ), u malého bytu 10 MWh (36 GJ), u velkého domu 40 MWh (142 GJ) a u malého domu 30 MWh (107 GJ).

Takže ještě jednou a lépe, teď už opravdu podle TZB-info

Oproti předchozímu případu jsme změnily roční spotřeby jednotlivých objektů, ostatní parametry (dodavatel energie, produktová řada, distribuční oblast) zůstaly stejné.

1. Elektrický přímotop

2. Zemní plyn

Pro výpočet jsme vybrali opět jeden z nejrozšířenějších produktů – RWE Standard plyn – a volíme distribuční síť RWE. Výsledky dostáváme následující:

Vypočtené částky představují roční platby za dodanou energii, tedy elektřinu a zemní plyn.

Závěr

Pokud si chcete udělat reálný obrázek o tom, které druhy vytápění jsou pro vás vhodné více a které méně, určitě si dávejte pozor na výstupy, ve kterých je na první pohled spousta chyb. Nenechte se zmást ani odkazem na to, že data jsou čerpána z důvěryhodných zdrojů, uvedený příklad je důkazem, co může napáchat špatná interpretace výsledků. Každopádně nespoléhejte na univerzální výsledky porovnání. Uvedl jsem to na samém začátku článku a pro jistotu to ještě jednou zopakuji. Každý dům je svým způsobem jedinečný, a proto porovnání bude pro každý dům vycházet trochu jinak. Záleží na spoustě vstupních údajů, bez jejichž znalosti nikdy správný výsledek nezískáte. Tím nechci říct, abyste na porovnání nákladů na vytápění rezignovali, pouze tvrdím, že nejlépe uděláte, když si ho s pomocí kvalitní výpočetní pomůcky vytvoříte sami a nebudete spoléhat na zevšeobecňující pochybná porovnání prezentovaná v médiích.