Článek popisuje rekonstrukci zámku v Kamenici nad Lipou a to částečně stavební a vytápění. Zařízení je vybaveno střešní plynovou kotelnou, horním rozvodem a převážně jednotrubkovými horizontálními rozvody.

Nové české normy v současné době často vznikají překladem evropských norem. O tom, jaké problémy může překlad norem přinést, pojednává článek od předního českého odborníka.

Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací bylo novelizováno nařízením vlády č. 88/2004 Sb. ze dne 21. ledna 2004. Novelizace neznamená zrušení předchozího textu, pouze jeho doplnění a dílčí změnění.

Klimatizace vnitřních prostor se díky stále rostoucím teplotám stává běžným a mnohdy nezbytným prvkem technického zařízení budov. Kromě náporu na energetickou soustavu v době letních veder má klimatizace i některá další rizika, na jejichž odstranění je nutno pamatovat.

V modelu se uvažovaly citelné i latentní zisky od zvířat a návštěvníků. Infiltrace případně větrání čerstvým vzduchem byly podrobně analyzovány. Dále bylo nutné v modelu vystihnout rozložení hmot a tepelných kapacit. Z tohoto hlediska byly důležité vodní nádrže, jejichž vliv na akumulaci tepla byl uvažován.

Článek popisuje základní fyzikální principy stanovení operativní teploty ve vytápěném prostoru a nástroje, kterými lze tento parametr, popisující vnitřní prostředí, matematicky modelovat. Demonstrován je program Hefaistos určený pro statické modelování a program ESP-r pro dynamické stavy. Na závěr jsou uvedeny české i mezinárodní předpisy, v nichž se používá vyhodnocení vnitřního prostředí operativní teplotou.

Autor srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s úrovní naší legislativy a stavu rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění. Upozorňuje na úskalí spojená s nesplněnou harmonizací našich předpisů s předpisy EU.

Autor připravil návrh posuzování vybraných faktorů obytného prostředí. Vychází z platných národních i mezinárodních předpisů. Při absenci hygienické legislativy pro posuzování interiérů obytného prostředí v ČR je to první krok a autor vyzývá k diskusi a dalším návrhům.

Většina z Vás určitě již zjistila, že v roce 2003 došlo ke změnám při projednávání projektových dokumentací a při realizaci staveb v oblasti ochrany veřejného zdraví, konkrétně při požadavku konzultace a posléze vydání stanoviska, případně při běžné potřebě prostě se "jen na něco zeptat" nebo konzultovat. Nejedná se tedy pouze o postupně dále se měnící a doplňující legislativu (zákon, nařízení vlády, vyhlášky), ale o možnosti projednání záměru, nebo i již zpracovaného projektu se zaměřením na jednotlivé profese. Pro možnost lepší orientace a snad i pochopení tohoto "nového" systému uvedu základní principy tak, jak vyplynuly ze zákona a nyní (více jak rok) jsou realizované v praxi.

Článek informuje o nových platných normách a předpisech v oboru požárního odvětrání stavebních objektů. Úplný výčet platných předpisů a norem v této oblasti, včetně všech vydaných a schválených norem umožňuje projektantům a investorům získat orientaci v současných požadavcích na vzduchotechniku z hlediska zajištění požární bezpečnosti staveb.

Autor v článku upozorňuje na nepříliš řešenou problematiku požárních prostupů potrubních rozvodů v projekční praxi. Zároveň poukazuje na důsledky, které se projeví při dokončování staveb. Hlavní zodpovědnost za správně provedené požární průchodky nesou dodavatelé příslušných technologických souborů, ve výhodnějším smluvním vztahu pak dodavatel stavební části. Optimálním řešením je zajistit pro tyto práce specializovanou firmu, která převezme plné garance.

Příspěvek pojednává o nejrozšířenějším stabilním hasicím zařízení zabraňujícím rozšíření požáru již v jeho počátku. S tím souvisejí vysoké nároky na zásobování vodou, na kvalitu a odbornost navržení i vlastní montáže. Sprinklerové zařízení působí již v počátku vzniklého požáru, kdy se spouští automaticky bez zásahu lidského faktoru a tím snižuje na minimum škody způsobené požárem.

Autor podává závažnou informaci o aktuální problematice v oblasti ochrany ovzduší vztahující se k malým stacionárním zdrojům znečišťování. Přehledně popisuje nové legislativní povinnosti provozovatelů malých kotlů s jmenovitým tepelným výkonem nižším než 200 kW. Seznamuje se způsoby měření spalin těchto kotlů, kontrolou jejich technického stavu, měření účinnosti spalování, kontrolou stavu spalinových cest a dalšími náležitostmi. Uvádí praktické zkušenosti z vlastního měření a další problémy, které nové povinnosti přinášejí.

Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.

Podle přehledu zpracovaného odborem Kompresorů, chladicích zařízení a hydraulických strojů Strojní fakulty ČVUT v Praze bylo do roku 2002 v ČR instalováno nejméně 1483 ks tepelných čerpadel s celkovým instalovaným výkonem 18 563 kW.

Další díl seriálu poskytuje základní přehled zdrojů tepla pro nízkoenergetické domy a naznačuje pohled autora na další cestu vývoje jejich zásobování tepelnou energií.

Článek pojednává o vlivu zakrytí trubkových koupelnových těles suchou a vlhkou textilií na jejich tepelný výkon. Předkládá experimentálně zjištěné hodnoty změn tepelného výkonu a poskytuje tak projektantům vodítko při návrhu těchto otopných ploch.

Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.

Tak jsme se dočkali novelizace nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci! Nad původním textem jsme v roce 2001 ostře diskutovali s vědomím, že takový legislativní dokument platí vždy velmi dlouho. "Stosedmdesátosmička", jak jsme vládní nařízení č. 178/2001 Sb. hovorově nazývali, nepřežila beze změny ani dva roky.