Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Jak kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje zdraví a výkonnost

Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.

Jak kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje zdraví a výkonnost

Autor zhodnotil cenu zlepšení zdraví a vyšší pracovní výkonnosti při zvýšení kvality vnitřního prostředí v amerických budovách. Výpočty berou v úvahu tři možné kategorie postižení zdraví, které bývají s vnitřním prostředím budov spojovány. Hodnocení je založeno na rozboru četných publikovaných epidemiologických studií, které identifikují rizikový faktor pro zdraví a kvantifikují riziko.

Výsledkem mnohých studií je nalezení zvýšeného výskytu onemocnění dýchací soustavy lidí (až astmatického charakteru) z 20 % na téměř 100 % v domech, které měly závažné problémy s vlhkostí. Odstranění těchto problémů naopak vedlo - podle jiných studií - ke snížení dýchacích potíží o 17 až 50 %.

Zlepšení kvality vnitřního prostředí budov bylo většinou dosaženo výkonnějším větráním, resp. zvýšením dávek větracího vzduchu na osobu. Požadavky na účinnější větrání byly stanoveny vždy tak, aby bylo řešení technicky možné a prakticky proveditelné, ne v každém případě bylo jednoduché a levné. V mnoha studiích spočívalo ve zdvojnásobení dávek větracího vzduchu na osobu či v urychleném odstranění a zábraně zatékání vody do objektu. Ke zhodnocení ekonomických důsledků technického zásahu na budově bylo procento poklesu zdravotního postižení násobeno roční cenou za léčbu. Zatímco u respiračních onemocnění včetně astmatu jsou tyto ceny známy, u syndromu nemocných budov (dále SBS) jde o kvalifikovaný odhad, založený na publikovaných údajích o dopadu SBS na zdraví. Všechny údaje se vztahují na americkou populaci v r. 1996.


Akutní respirační onemocnění

O příčinném vztahu akutních onemocnění dýchací soustavy a špatné kvality vnitřního prostředí, resp. nedostatečného větrání, není pochyb. Podle osmi rozsáhlých studií došlo ke snížení výskytu akutních respiračních onemocnění o 23 až 76 % po zvýšení dávek větracího vzduchu na osobu, po snížení počtu pracovníků nebo po ozáření vzduchu UV zářičem.

Podle jedné studie dosáhl pokles krátkodobé pracovní absence po zvýšení dávek větracího vzduchu na osobu až 35 %.

Kdyby se podařilo technickými zásahy snížit výskyt akutních respiračních onemocnění, je možno očekávat úsporu 6 až 14 miliard dolarů (pokles nemocnosti + zvýšení produktivity práce + nezbytné náklady léčby nemocných).


Alergie a astma

Literatura dokládá statisticky signifikantní spojení mezi výskytem příznaků alergie (z nichž astma představuje nejzávažnější stupeň) a některými charakteristikami vnitřního prostředí budov. Zvlášť významné jsou koncentrace alergenů v ovzduší (z nábytku, koberců, kopírek), zvýšená vlhkost spojená s výskytem plísní, kontakt se zvířaty a kouření. Vztahy mezi těmito faktory a příznaky onemocnění byly vždy velmi silné. Např. kouření rodičů je ve 20 až 40 % příčinou astmatu u dětí. V mnoha studiích je se 100 % jistotou prokázána příčinná souvislost mezi plísněmi v ovzduší a dýchacími potížemi. Odhaduje se, že 20 % amerických domů má problémy s vlhkostí. Jde zejména o zatékání netěsnostmi do montovaných budov.

Lze odhadnout, že jen zvýšením kvality stavebních prací lze dosáhnout poklesu výskytu alergií a astmatu o 8 až 25 %. V americké populaci je asi 53 milionů alergiků a 16 milionů astmatiků, jejichž roční léčba stojí přibližně 15 miliard dolarů. Zvýší-li se kvalita vnitřního prostředí, pak možná úspora nákladů na jejich léčbu může být od jedné do čtyř miliard dolarů.


Syndrom nemocných budov (SBS)

Nejde o nemoc v pravém slova smyslu, ale o soubor typických příznaků, které se váží na pobyt v určité budově. Jako rizikový faktor SBS bylo v mnoha studiích označeno nevyhovující (nedostatečné) větrání, klimatizace a vyšší vnitřní teplota. Jiné studie dokládají, že příčinou SBS může být zvýšená koncentrace chemických a biologických znečišťujících látek v ovzduší nebo nevhodně řešené vlhčení vzduchu.

Autoři jedné rozsáhlé studie došli k závěru, že zvýšení dávky větracího vzduchu na 18 m3.h-1 na osobu sníží výskyt příznaků SBS na třetinu průměru. Výskyt SBS zejména u kancelářských pracovníků v USA je vysoký. Z hodnocení 100 administrativních objektů s cca 64 miliony zaměstnanců vyplynulo, že příznaky SBS pociťuje v průměru 23 % pracovníků.
Hodnotit finanční efekt poklesu výskytu příznaků SBS je obtížné. Hlavní příznak SBS, pokles pracovní výkonnosti, dosáhl v hodnocených studiích 2 %, s roční cenou 60 miliard dolarů. Sníží-li se příznaky SBS o 20 až 50 %, lze předpokládat zisk 10 až 30 miliard dolarů.


Náklady a zisky

Jsou známy i studie porovnávající ceny technických opatření vedoucích ke zvýšení kvality vnitřního prostředí a následnému vzestupu produktivity práce. V jedné významné studii byl poměr zisku a ceny provedených opatření 14 : 8. Jiní autoři spočítali, že poměr zisků ve snížení absence pro krátkodobou pracovní neschopnost a ceny vynaložených nákladů je 6 : 3, a to pominuli nezbytné léčebné náklady.

Přestože autor připouští vysokou míru nejistoty u většiny zisků, lze očekávat, že technická opatření vedoucí ke zlepšení kvality vnitřního prostředí budov budou mít široký dopad ve společenské prosperitě.


Poznámka
Je nesporné, že kvalitní vnitřní prostředí je při dlouhodobé expozici podmínkou zdraví lidí, jejich celkové spokojenosti a dobré pracovní výkonnosti. Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.

Zdroj:
W. J. FISK: How IEQ affects Health, Productivity. ASHRAE Journal, č. 5, 2002, s. 56 - 60.


 
 
Reklama