Security Forum – diskusní prostor o odolnosti měst

Konference Inovujeme NEXT LEVEL 2026

Jednalo se o odbornou technologickou konferenci, jejíž počátky můžeme najít v roce 2023, kdy proběhly dvě samostatné akce: komerční a odborná konference Efektivní řešení pro bezpečnost, dopravu a prevenci kriminality ve městě a populárně naučný Festival Inovujeme Plzeň. Obě pořádané ve spolupráci města a Správy informačních technologií města Plzně (SITMP).

Nosným tématem prvního dne bylo celodenní Security Forum s debatami o bezpečnosti měst. Vlastní panelové diskuse se nesly pod názvy:

• Plzeňský bezpečnostní ekosystém
• Plzeň město dronů
• Odolné město začíná u lidí
• Ochrana měkkých cílů a odolnost infrastruktury
• Trendy v bezpečnostních inovacích a strategická perspektiva dual-use technologií

Úvodní panelové diskuse na téma Plzeňský bezpečnostní ekosystém se účastnil primátor Plzně Roman Zarzycký, který společně s ředitelem Správy informačních technologií města Plzně Luďkem Šantorou dvoudenní akci také zahájil.

A který z panelů navazujících na slavnostní zahájení byl nejzajímavější? Těžko říct, v každém z hodinových bloků zaznělo hned několik názorů, které by stály za zaznamenání. Nicméně mezi netechnické termíny, které se objevovaly napříč příspěvky účastníků, určitě patřily: spolupráce, odolnost, unikátní, veřejný pořádek, investice, důvěra, vzdělávání, bezpečnostní laboratoř, sdílení informací a dat. Když přišla zmínka na techniku, tak to pochopitelně bylo nejen o kamerách, dronech a robotech, ale také o obyčejných herních ovladačích – věděli jste, že z hlediska posuzování tzv. dual-use jde o výrobek, pro jehož převoz mezi státy je nutné získat vývozní povolení a že obchod s ním podléhá přísné kontrole?

Pochopitelně došlo i na fotbalové prostředí – fanoušky a stadiony jako jedno z nejvýraznějších ohnisek bezpečnostních problémů.

Tedy kvanta informací, a to nejen co do množství, ale i kvality – jen si to vše zapamatovat a vzít k srdci. Aneb zkusit uvést do praxe v domovských regionech posluchačů. Nejen podle vizitek a jmenovek bylo totiž poznat, že do Plzně se tentokrát sjelo bezpečnostní obecenstvo z Čech, Moravy i Slezska.

Plzeňský bezpečnostní ekosystém

Čím že se Plzeň může pyšnit? Nejspíš asi jednotností a kontinuitou přístupu k bezpečnosti. Prostě jim to došlo o něco dřív než zbytku České republiky.

Jak řekl v první panelové diskusi primátor Roman Zarzycký: „Nejsem technik, ani specialista na bezpečnost, ale chápu potřeby složek a jsem si vědom, že až provázání technologií umožňuje unikátní provoz. Nikdy jsem jen tak neodmítl požadavky, naslouchám jim a až pak se rozhoduji.“

Z toho, co se ve městě za poslední roky podařilo vybudovat, zcela jistě stojí za zmínku například:

• Modernizovaný městský kamerový systém, který nejenže je plně digitální, ale kromě AI analytik využívá necelou stovku zvukových detektorů.
• Bezpečnostní dispečink pro rychlejší reakce městské policie a Policie ČR.
• Rozšíření chytré dopravy o drony a senzory zaměřené na bezpečnější průjezd křižovatek a ochranu chodců.
• Zvýšení digitální odolnosti a síťové bezpečnosti městské technologické infrastruktury.

Byla tu už zmínka o provázanosti. Ta sice podle informací z průběhu celé konference je místním lidem vlastní a nepotřebují ji mít na papíře s razítkem, ale jsou i situace, kdy takový doklad na místě je. V Plzni se jeden takový dokument podařilo podepsat letos na jaře. Jde o tzv. Memorandum o vzájemné spolupráci na projektu sdíleného operačního řízení mezi Krajským ředitelstvím policie Plzeňského kraje a Magistrátem města Plzně jakožto zřizovatelem městské policie. Praktickým výsledkem budou rychlejší a efektivnější reakce na telefonáty na tísňové linky policie a strážníků.

„Plzeň se od ostatních liší v lidech, v lidech ochotných spolupracovat, a podpis memoranda je prvním krokem ke splnění popsaných cílů, ke kterým nyní realizujeme všechna potřebná technická opatření,“ řekl v rámci odpovědi na dotaz, v čem se plzeňský ekosystém liší od těch ostatních, krajský policejní ředitel Petr Macháček, který byl společně s primátorem města Romanem Zarzyckým signatářem tohoto memoranda.

V souvislosti s lidským faktorem došlo i na téma vzdělávání a pravidelných cvičení. I v Plzni si plně uvědomují, že jim to sice klape, ale že na zlepšeních je potřeba pracovat neustále. Naposledy došlo ke zvýšení odolnosti u budovy dispečinku, a to jak pomocí stavebních úprav a doplněním techniky, tak i reálným nácvikem zásahu. Tedy opět teorie provázaná s praxí.

Drony a další technologie

Každá z panelových diskusí by si zcela jistě zasloužila samostatný odstavec, ale taková reportáž by už nebyla čitelná. A to i kdyby byla pouze o tomto 1 ze 4 pilířů konference Inovujeme NEXT LEVEL. Kdo byl na místě, ten ví. Kdo si občas udělal nějakou tu poznámku, ten si bude i pamatovat. No a kdo nebyl, ten si může počkat na videozáznam (bude-li) a u cca 20 hodin diskusí může svou neúčast napravit.

A přece jen ještě něco málo k dronům – když (nejen dle názvu druhé panelové diskuse) je Plzeň město dronů.

Jak poznamenal Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně: „V roce 2025 zaznamenala specializovaná jednotka Drony SIT v Plzni celkem 140 ostrých výjezdů s Integrovaným záchranným systémem (IZS), což bylo o 12 více než v roce 2024.“ S využitím informací složek IZS a PČR můžeme doplnit, že v roce 2023 to bylo 113 výjezdů s IZS. Konkrétně 52× k dopravním nehodám, 25× u pátrání po pohřešovaných osobách a 8× u požárů. K tomu 13x u dalších bezpečnostních opatření a 15x u jiných událostí.

Lidský faktor

V rámci diskusního panelu Odolné město začíná u lidí, který svými zahraničními zkušenostmi okořenili Ing. Jiří Baloun, Ph.D., MSc. (generálporučík ve výslužbě, bývalý velvyslanec ČR v Afghánistánu), a Tomáš Šebek (chirurg, spisovatel a humanitární lékař), došlo i k neplánovanému hlasování posluchačů. Nadneseným tématem byla důvěra v případný informační zdroj pro případ potenciálního incidentu / problému. Dominantní počet rukou šel nahoru při dotazu na Český rozhlas – gratulujeme! V jednotkách hlasů následovaly sociální sítě, mobilní aplikace a orgány státní správy s celostátní působností, jako je PČR, MV ČR, HZS, Armáda ČR. I zde se projevil odborný faktor posluchačů.

A co dodat závěrem?

V čem že se Plzeň liší od zbytku větších měst na území Čech, Moravy a Slezska? Podařilo se zde propojit jednotlivé profesní a sociální „bubliny“ a vytvořit jednu, které říkají plzeňský bezpečnostní ekosystém. A tak jako se roky jezdilo inspirovat do Zlína, který vždy byl a i nadále je vzorem všech městských kamerových dohlížecích systémů (MKDS), tak se nyní můžeme do Plzně jezdit učit bezpečnost.

Samotnou plzeňskou konferenci můžeme shrnout do tří bodů s jedním základem. A sice, že „nejlepší jsou taková řešení, která fungují:

• v reálném provozu, nikoli pouze na papíře,
• dlouhodobě a přinášejí měřitelné výsledky,
• okamžitě, spolehlivě a bez dodatečných nákladů.

Tak zas někdy na viděnou v Plzni. Například při dalším ročníku – a když je pořadatelé nečíslují, tak můžeme použít mocninu – tedy na viděnou u pilířů konference Inovujeme².

P.S.: A ještě pozvánka aneb PR TZB-info – po prázdninách na viděnou v září při 11. ročníku naší konference s názvem Požární bezpečnost staveb. Tedy ve čtvrtek 17. 9. 2026 na viděnou v pražských Letňanech.

Trochu dat k odstavci Lidský faktor

Počet událostí nahlášených na území Plzně na tísňové linky Policie ČR a městské policie:

rok	Policie ČR	městská policie
2023	30 652	31 249
2024	31 827	31 875
2025	31 160	33 557

Zdroj: Město Plzeň