Řízení tepelných soustav s oběhovými čerpadly s proměnnými a řízenými otáčkami oproti oběhovým čerpadlům s pevnými otáčkami snižuje spotřebu elektřiny pro pohon čerpadel.
Pro hodnocení efektivnosti úsporných opatření při vytápění panelových domů je třeba jednotlivé složky sdílení tepla mezi vnějším a vnitřním prostředím rozklíčovat a definovat okrajové podmínky technicko-ekonomických výpočtů. Vyhodnocená účinnost úsporných opatření musí zohledňovat vnější i vnitřní teplotu objektu a hodnotu průměrných tepelných zisků, při kterých byla spotřeba tepla naměřena. Článek jednotlivé složky analyzuje a předkládá průměrné hodnoty.
Normy pro provádění ocelových konstrukcí prodělaly v posledních letech podobný vývoj jako normy pro navrhování ocelových konstrukcí. Do systému ČSN byla převzata evropská norma pro provádění EN 1090 a začleněna do systému českých norem jako ČSN EN 1090. Následně byly duplicitní české normy zrušeny a nahrazeny tzv. zbytkovými normami, které obsahují ustanovení, která byla v původních českých normách, ale nejsou v normě evropské.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
Článek se zabývá problematikou stanovení měrného tepelného výkonu podlahového vytápění v závislosti na typu skladby podlahy. Metodika výpočtu vychází z normy ČSN EN 1264 a je uvedena pro tři nejčastější používané typy podlah. V článku není uvedený kompletní postup pro návrh podlahového vytápění, protože jde o obsáhlou problematiku, která zdaleka přesahuje možnosti jednoho článku.
Ve svém příspěvku seznamuji čtenáře s parametry, které jsou potřebné pro posouzení mikroklimatických podmínek vnitřního prostředí a dále popisuji metodiku, techniky a způsoby měření parametrů vnitřního prostředí s důrazem na stanovení tepelné pohody organismu. Ve druhé části představuji měřicí přístroje, které jsou pro tato měření vhodná. V České republice platí několik zákonů a vyhlášek, které upravují a stanovují kvalitu vnitřního prostředí. Tyto platné předpisy jsou též v tomto příspěvku uvedeny a to včetně tabulek s požadovanými číselnými údaji sledovaných (měřených) parametrů.
Současný svět se vymkl z lineárního vývoje a dopěl do stavu, kdy selhávají prognózy. Nikdo nedovede odhadnout vývoj v nejbližší budoucnosti. Jde o stav globální strukturální nestability. Z pohledu bezpečnosti se jeví nejkritičtější oblastí voda-energie-potraviny. Pokud chybí, je ohrožena demokracie.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
Videodetekce požáru patří mezi nejmodernější mechanismy detekce jevů a procesů doprovázejících požár. Její hlavní výhodou je schopnost rychlé detekce kouře nezávisle na dopravení kouře k čidlu. Videodetekce požáru může současným sledováním různých parametrů ve velkém prostoru dosahovat vyšší citlivosti detekce než jiná čidla EPS.
Současný svět se vymkl z lineárního vývoje a dopěl do stavu, kdy selhávají prognózy, a nikdo nedovede odhadnout vývoj v nejbližší budoucnosti. Jde o stav globální strukturální nestability. Z pohledu bezpečnosti se jeví nejkritičtější oblastí voda-energie-potraviny. Pokud chybí, nastávají sociální nepokoje a je ohrožen demokratický systém státu.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.