Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Otazníky nové normy pro elektrickou požární signalizaci ČSN 34 2710 (2. část)

Na konferenci o projektování EPS dne 22. 3. 2012, pořádané v rámci výstavy Amper 2012 v Brně, jeden ze zpracovatelů normy ohlásil, že se připravuje vydání opravy normy. Proto je žádoucí diskutovat o tom, jak by tato oprava měla vypadat, aby vyřešila nejpalčivější otázky spojené s touto normou. V tomto článku uvádím návrh na 18 důležitých oprav. Druhá část má název Návrh na opravu normy.

Oprava 1

V Předmluvě ve třetím odstavci se nahrazuje pátá odrážka takto:

– zpřesnění požadavků pro ověření funkční integrity celého systému EPS před uvedením do provozu, pro koordinační funkční zkoušky a pro kontroly provozuschopnosti.

Zdůvodnění:

Předmluva uvádí ve třetím odstavci změnu "– zpřesnění požadavků ... pro koordinační kontroly provozuschopnosti". Termín „Koordinační kontrola provozuschopnosti“ neexistuje a z textu pravděpodobně vypadla některá slova.

Oprava 2

V článku 5.4.1 se doplňuje poslední odstavec:

Požadavky g), i), l), m) jsou v PBŘ uvedeny pouze pokud to vyžaduje konkrétní řešení požární bezpečnosti stavby. Údaje podle bodu c) nejsou předmětem PBŘ a jsou obvykle uvedeny v požárním řádu nebo požárních směrnicích objektu a nemusí být při výstavbě nového objektu nebo rozsáhlé rekonstrukci k dispozici.

Zdůvodnění:

Článek stanovuje některé důležité požadavky na obsah PBŘ a další dokumentace požární ochrany z hlediska projektování EPS. V tomto smyslu se mohou požadavky krýt se standardním obsahem PBŘ, obsaženými v normativech požární bezpečnosti staveb ČSN 7308xx. Ostatní údaje závisí na řešeném projektu, a pokud v projektu nehrají roli, nemusí být v PBŘ výslovně uvedeny.

Oprava 3

Článek 6.1.2 se doplňuje o druhý odstavec:

Kompatibilní komponenty mohou být do systému EPS připojeny také prostřednictvím přímého datového propojení, například sériovým kanálem RS232, RS422, RS485 nebo síťovým kanálem TCP/IP. Pokud je datové propojení k dispozici, mělo by být upřednostněno před propojením prostřednictvím NC/NO kontaktu. Pro připojení síťovým kanálem TCP/IP nesmí být použita veřejná datová síť, všechny prvky sítě musí být vyhrazeny pro EPS a musí být u nich také prokázána kompatibilita.

Zdůvodnění:

Datové komunikace, jsou realitou, umožňují přenášet nesrovnatelně více informací než binární kontakty, jsou výrazně spolehlivější a mohou být v plné míře kontrolovány. Nejnovější technologií pro propojování komponent EPS je datová síť TCP/IP, jejíž nesprávné použití však může způsobit významné narušení funkce EPS.

Oprava 4

V článku 6.4.1.1 se ruší slovo „respirační“ v závorce.“

Zdůvodnění:

Norma označuje nasávací hlásiče jako „respirační“ a „aspirační“. Označení neodpovídá platné terminologii ČSN EN 54-20 a především nedává smysl. Slovo „aspirační“ pravděpodobně vzniklo dříve zkomolením anglického slova „aspirating“, které je ale v praxi i normativně naprosto přesně překládáno jako „nasávací“. Proč bylo použito slovo „respirační“, není zřejmé, pravděpodobně jde o překlep.

Oprava 5

Článek 6.4.2.2 se doplňuje o dva nové odstavce:

Mezi lineární teplotní hlásiče patří také metalické lineární teplotní hlásiče, využívající pro měření teploty metalický kabel, optické lineární teplotní hlásiče, založené na jiných optických efektech, než je Ramanův rozptyl, nebo lineární teplotní hlásiče založené na jiných principech, např. na měření tlaku.

Délka lineárních teplotních hlásičů je pouze informativní a závisí na předpisu výrobce. Protože může celou protipožární ochranu vyřadit jediné poškození detekčního vedení, doporučuje se omezit délku detekčního vedení jednoho hlásiče podle struktury chráněného prostoru na jednu poplachovou zónu podle bodu 3.58. Délka samostatně signalizovaných úseků musí umožnit rychlou a přesnou lokalizaci místa vyhlášení poplachu. Samostatně signalizované úseky jsou detekčními zónami a musí naplnit požadavky, kladené na detekční zóny podle bodů 6.2.2 a 6.2.3. Ústředna EPS musí signalizovat stav každé detekční zóny hlásiče samostatně.

Zdůvodnění:

Norma omezila definici lineárních teplotních hlásičů pouze na jeden typ optických hlásič. Současně norma zcela pominula slabá místa moderních teplotních hlásičů o detekční délce až několika km.

Oprava 6

Článek 6.4.7 se doplňuje o dva nové odstavce:

K detekci požáru musí docházet pouze tehdy, pokud změny intenzity a spektra záření vyvolá požár. Požární videodetekce využívá videokamer, které sledují chráněnou oblast, ke zjištění oblaků, vzorů, okrajů, pohybu a barev charakteristických pro oheň (kouř a plameny).

Požární videodetekce plamene (VFD), na rozdíl od videodetekce kouře (VSD), detekuje plamen požáru. Požární videodetektory musí splnit podmínky norem, vztahujících se na příslušné standardní hlásiče, v našich podmínkách musí požární videodetekce kouře naplnit příslušná ustanovení ČSN EN 54-7 a požární videodetekce plamene příslušná ustanovení ČSN EN 54-10.

Zdůvodnění:

Charakteristika funkce, uvedená v bodě 6.4.7 uvádí, že „K detekci požáru dojde v případě změny intenzity a spektra záření v oblasti střežené kamerou.“. Tato definice je zcela nedostatečná a umožňuje vyhlásit požární poplach například při rozsvícení žárovky, protože ke „změnám intenzity a spektra záření“ přirozeně dochází z nejrůznějších důvodů a žádný z nich nemusí být požár. Ustanovení také nesystémově opomíjí druhý typ detekce – videodetekci plamene.
V normě chybí technická specifikace kamer a vyhodnocovacích jednotek, srovnatelná s popisem klasických čidel EPS. V důsledku je možné považovat za požární videodetekci širokou škálu zařízení, včetně například již instalovaných obyčejných kamer CCTV. Podobně jako zahraniční normy je nutné doplnit požadavek na splnění podmínek norem standardních čidel, v našem případě pro videodetekci kouře ČSN EN 54-7 a pro videodetekci plamene ČSN EN 54-10.

Oprava 7

V článku 6.5.3 se ruší slovo „aspirační“ v závorce.

Zdůvodnění:

Norma označuje nasávací hlásiče jako „respirační“ a „aspirační“. Označení neodpovídá platné terminologii ČSN EN 54-20 a především nedává smysl. Slovo „aspirační“ pravděpodobně vzniklo dříve zkomolením anglického slova „aspirating“, které je ale v praxi i normativně naprosto přesně překládáno jako „nasávací“.

Oprava 8

V článku 6.11.1 se odstavec před poznámkou doplňuje o větu:

U delších vedení může být průřez vodičů i menší než 1 mm2, pokud to vychází ze specifikace a doporučení výrobce zařízení.

Zdůvodnění:

Je běžně dostupná technologie EPS o délce kruhu až 3,5 km s kabely 0,5 mm2.

Oprava 9

Odstavec 7.2.1 se doplňuje o poslední odstavec:

Soupis datových bodů označuje soupis všech adres systému EPS, především soupis čidel, vstupů a výstupů. Čidla, vstupy a výstupy mohou být utříděny podle adresy vzestupně bez ohledu na rozvaděče, z údajů však musí být zřejmé, k jaké ústředně čidlo, vstup nebo výstup patří.

Zdůvodnění:

Označení „datové body“ v odrážce c) nemá v terminologii EPS význam, a proto je nutné jej zrušit nebo vysvětlit. V normě není nikde vysvětleno.

Oprava 10

V článku 7.2.2 se nahrazuje bod b) následujícím zněním:

b) schémata jednotlivých technologických a funkčních celků, schémata propojení všech komponent EPS a schémata propojení EPS na navazující zařízení.

Zdůvodnění:

Slovo „regulační“ nemá v případě EPS význam a jeho použití je technicky nesprávné. EPS neobsahuje žádné regulátory a nemůže proto mít žádná regulační schémata. Podobně „fyzikální hodnoty“ nemají pro EPS význam. Součástí dokumentace musí být naopak například schémata propojení EPS na navazující zařízení.

Oprava 11

V článku 8.5 se nahrazuje bod 3. následujícím zněním:

3. doklad o funkční zkoušce a v případě návaznosti na další zařízení také doklad o koordinační funkční zkoušce;

Zdůvodnění:

Osoba, která provedla montáž systému EPS, vždy předává podle bodu 3. kapitoly 8.5 doklad o funkční zkoušce. V případě, že jsou na systém EPS napojena další ovládaná nebo monitorovaná zařízení, pak předá také doklad o koordinační funkční zkoušce.

Oprava 12

Článek 9.1.3 se nahrazuje následujícím zněním:

Před uvedením systému EPS do provozu musí být provedena jeho funkční zkouška. V případně návaznosti systému EPS na další zařízení musí být provedena také společná koordinační funkční zkouška EPS a navazujících zařízení. Zkoušky se provádějí v rozsahu stanoveném příslušným právním předpisem 1).

Zdůvodnění:

Před uvedením systému EPS do provozu musí být provedena jeho funkční zkouška. V případě, že jsou na systém EPS napojena další ovládaná nebo monitorovaná zařízení, pak musí být provedena také koordinační funkční zkouška všech propojených zařízení.

Oprava 13

V článku 10.1 se první odstavec nahrazuje následujícím zněním:

Schválení nainstalovaného systému je podmíněno dodržením podmínek vyplývajících z ověřené projektové dokumentace, provedením předepsaných výchozích revizí, úspěšnou funkční zkouškou a úspěšnou koordinační funkční zkouškou, pokud je vyžadována touto normou nebo jinými předpisy, provedenými před uvedením systému EPS do provozu.

Zdůvodnění:

Před uvedením systému EPS do provozu musí být vždy provedena jeho funkční zkouška. V případě, že jsou na systém EPS napojena další ovládaná nebo monitorovaná zařízení, pak musí být provedena také společná koordinační funkční zkouška všech propojených zařízení.

Oprava 14

V článku 10.4 se nahrazuje bod d. následujícím zněním:

d. doklad o funkční zkoušce a v případě návaznosti na další zařízení také doklad o koordinační funkční zkoušce;

Zdůvodnění:

Vždy se ověřuje doklad o funkční zkoušce. V případě, že jsou na systém EPS napojena další ovládaná nebo monitorovaná požárně bezpečnostní zařízení, pak se ověřuje také doklad o koordinační funkční zkoušce.

Oprava 15

Odstavec 12.2 se doplňuje o poslední odstavec:

Požadavek podle bodu b) na půlroční zkoušku zařízení, které EPS ovládá, se nevztahuje na zařízení, kterým EPS pouze poskytuje signál o poplachu. Proto není nutné jednou za půl roku společně s EPS zkoušet řídicí systémy, MaR, SHZ, ZOKT nebo jiné ucelené systémy, kterým EPS pouze předává poplachový signál. Na všechna tato zařízení, kterým EPS předává signál, se vztahuje povinnost provádět koordinační funkční zkoušky podle ČSN 73 0875.

Zdůvodnění:

Požadavek na půlroční zkoušky všech zařízení, která EPS ovládá, je v rozporu s obecným pojetím vyhlášky č. 246/2001 Sb. Také je v rozporu s pojetím ČSN 73 0875, která stanoví povinnost provádět koordinační zkoušky EPS-SHZ 1× ročně. Jedná se o požadavek z původní ČSN 34 2710 starý 35 let, který odpovídá tehdejším technickým podmínkám, kdy ještě neexistovala žádná integrace PBZ.

Oprava 16

Odstavec C.1.1 se doplňuje o dva nové odstavce:

Obecně se za kritickou cestu signálu nepovažuje vedení od čidel k ústředně. Naopak ovládací vedení k požárně bezpečnostním zařízením se za kritickou cestu považuje vždy.

Kritická cesta signálu může být, alternativně k funkční integritě jediného kabelového vedení při požáru, provedena také redundantním propojením, pokud jsou redundantní trasy vedeny různými požárními úseky a zařízení kabelovou redundanci podporuje. Oba způsoby mohou být kombinovány.

Zdůvodnění:

V příloze C chybí vysvětlení a meze termínu „kritická cesta signálu“. To může způsobit odlišný výklad požadavků na funkční integritu kabelů při požáru. Pokud například bude stanoveno, že kritická cesta je od čidla k siréně, pak by podle přílohy C měla být kompletně celá kabeláž EPS provedena s funkční odolností.
Moderní technologie EPS umožňují sestavit plně redundantní obvody, které zajišťují funkčnost zařízení při požáru s vyšší kvalitou a spolehlivostí, než jediné vedení s funkční odolností při požáru. Redundantní obvody by proto měli být z požárního hlediska upřednostňovány.

Oprava 17

Odstavec H.2 se doplňuje o třetí schéma:

Varianta 3

XXXX/XXX ______________  pořadové číslo v logické skupině
   |____________________  logická skupina

Zdůvodnění:

Logické (softwarové) adresy jsou v současnosti nejpoužívanější a nejsrozumitelnější formou označení detektorů, protože jsou krátké a vyjadřují příslušnost hlásiče ke konkrétní lokalitě a typu hlásiče. Někteří výrobci EPS používají pouze logické (softwarové) adresy. Tyto adresy v popisu adresace chybí.

Oprava 18

Odkaz 16) se nahrazuje následujícím odkazem:

16) Vyhláška č. 73/2010 Sb.

Zdůvodnění:

Vyhláška č. 20/1979 Sb. byla zrušena a nahrazena vyhláškou č. 73/2010 Sb.

Použitá literatura

  • [1] ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba, 9/2011, 100 stran, vydal ÚNMZ, zpracovatel: AGA, Centrum technické normalizace pro bezpečnostní služby, ve spolupráci s Cechem EPS ČR, ve spolupráci s pracovním kolektivem ve složení (řazeno abecedně): Miroslav Budín, Ing. Milan Holas, plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ing. Jan Jiskra, Jiří Juhaňák, František Krejčí, Ing. Jiří Laifr, Václav Levíček, Martin Motyčka , TNK 124 EPS a poplachové systémy, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček
    Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
  • [2] ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení, 4/2011, 20 stran, vydal ÚNMZ, zpracovatel: PAVUS, a.s., Ing.  Petr Boháč, TNK 27 Požární bezpečnost staveb, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček
    Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
  • [3] ČSN EN 54-20 Elektrická požární signalizace – Část 20: Nasávací hlásiče, 1/2007, 60 stran, zpracovatel: LITES FIRE, Ing. Jiří Laifr, TNK 124 Elektrická požární signalizace a poplachové systémy, pracovník ČNI Jan Škrdle
    Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
English Synopsis
Question marks of a new standard for electric fire alarm ČSN 34 2710 (Part 2)

At the conference about design of the EPS on 22 Third 2012, organized during the Amper exhibition in Brno 2012, one of the standard processors announced that they will release a change of the standard ČSN 34 2710. It is therefore desirable to discuss the specific topics to solve the most pressing issues related to this standard. In this article I present a proposal for 18 major changes. The second part is called Draft for changes of the standard.

 
 
Reklama