Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Analýza usmrcených v přímé souvislosti s požárem

Datum: 16.5.2019  |  Autor: kpt. Ing. Filip Nos, MV-generální ředitelství HZS ČR  |  Recenzent: Ing. Pavel Rybář

Článek je zaměřen na problematiku evidence a využití databáze osob usmrcených při požárech, ke kterým došlo v letech 2016–2017. Ukazuje se, že tento výstup je jednoduchý pouze na první pohled. Opak je pravdou. Je předmětem diskusí jak v rámci HZS ČR, tak i v odborných kruzích v zahraničí. Diskutabilní je především samotná evidence tohoto výstupu a jeho následné využití v nejrůznějších oblastech.


© Fotolia.com
Tabulka č. 1: Osoby usmrcené při požárech v letech 1976–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Tabulka č. 1: Osoby usmrcené při požárech v letech 1976–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Z historického pohledu lze počet usmrcených osob při požárech shrnout tabulkou č. 1, z které je patrné, že vývoj počtu usmrcených osob nalezených u požáru je až na několik výkyvů vcelku stabilní s lehce vzestupnou tendencí. V celé historii tohoto sledovaného jevu lze zaznamenat významný zvrat až v roce 2014, kdy byla nově zavedena evidence osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem.

Počet osob usmrcených při požárech se jeví jako vcelku elementární sledovaný údaj, poukazující na fatální účinky tohoto živlu. Ovšem samotné pojetí a celková filozofie sledování tohoto jevu přináší mnohá úskalí a určitou nejednotnost. Nejen v rámci HZS ČR, ale i v zahraničí. Hlavní problémy spočívají především v samotné podstatě evidence usmrcených osob. Jednak jde o osoby v přímé souvislosti s požárem tj. osoby, které byly prokazatelně usmrceny účinky požáru a dále o osoby, které byly na požářišti pouze nalezeny s tím, že důvodem jejich usmrcení není požár samotný, ale jiná předcházející událost, tj. například osoby usmrcené při dopravních nehodách, kde je požár pouze druhotným následkem oné události, avšak osoby byly usmrceny v rámci mechanických účinků nárazu, nikoliv účinky požáru. HZS ČR sleduje oba uvedené údaje. Celkový počet všech usmrcených osob nalezených na požářišti je důležitým ukazatelem represivní činnosti HZS ČR, který má v této oblasti široké pole působnosti zahrnující mimořádné událostí, dopravní nehody, požáry a další. Pro potřeby požární prevence, která je zaměřena na požární bezpečnost staveb, jsou evidovány osoby usmrcené v přímé souvislosti s požáry. Získaná data jsou následně využívána ke zdokonalování již zavedených procesů. Je nutné podotknout, že tento postup je v porovnání se zahraniční praxí relativně unikátní. Definice pro evidenci osob usmrcených při požárech v jednotlivých státech jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Definice usmrcených osob při požárech ve vybraných státech [Zdroj dat: Fire Safe Europe]
Usmrcené osoby nalezené u požáru – všechny osoby usmrcené během požáru nebo do 30 dnů po požáru v důsledku zranění způsobených požárem.
Osoby usmrcené v přímé souvislosti s požárem – osoby usmrcené výhradně v důsledku účinků požáru (popáleniny, intoxikace zplodinami hoření apod.), které zemřely během požáru nebo do 30 dnů po požáru.
Pozn.: v případech, kdy nelze jednoznačně stanovit, o jaký typ usmrcení se jedná je případ klasifikován jako usmrcení v přímé souvislosti s požárem.
vlajka

Česká republika
Neexistuje žádná právní definice pro usmrcení při požáru.vlajka
Bulharsko
Usmrcení způsobená požárem – způsobeno požárem a jeho důsledky jako jsou popáleniny, vdechování kouře nebo vdechnutí toxických plynů.
Kypr
Usmrcení během požáru nebo do 30 dnů po požáru v důsledku zranění způsobených požárem.vlajka
Estonsko
Usmrcení během požáru nebo do 30 dnů po požáru v důsledku zranění způsobených požárem.vlajka
Dánsko
Osoba, která zemřela v důsledku účinků požáru.vlajka
Litva
Každá mrtvá osoba nalezená na místě požáru. vlajka
Maďarsko
Usmrcené osoby nalezené při hasebním zásahu.vlajka
Itálie
Mezinárodní klasifikace kódů nemocí X00 až X09 – vystavení kouři‚ ohni a plamenům.
Pozn.: tato klasifikace nezahrnuje osoby usmrcené požáry, které jsou zapříčiněny žhářstvím, výbuchem s následným vznikem požáru a dopravní nehodou.
vlajka
Lucembursko
Usmrcení, ke kterému dochází přímo během požáru nebo posléze na následky požáru – intoxikace zplodinami hoření nebo popáleniny.vlajka
Slovensko
Usmrcení přímo související s požárem, ke kterému došlo během požáru nebo do 90 dnů po požáru.vlajka
Švédsko
Usmrcené osoby nalezené na požářišti, nezahrnující úmyslně založené požáry.
Pozn.: tato definice nemusí platit na celém území Nizozemska. Nizozemské provincie mají značnou autonomii v oblasti požární prevence.
vlajka
Nizozemsko
Osoby usmrcené výhradně účinky požárů.vlajka
GB
Osoby, které zemřou v důsledku požáru. Smrtelné následky se obvykle vyskytují, při úniku osob, spánku nebo při snížené schopnosti reagovat na vzniklý požár.
Pozn.: nejsou zde zahrnuty osoby usmrcené při výkonu služby hasiče.
vlajka
USA

Z výše uvedené tabulky je patrné, že pojetí této problematiky je napříč zmiňovanými státy většinou velmi rozdílné. Tato nejednotnost bohužel velmi znesnadňuje možnost mezistátního statistického porovnávání. Mají tudíž pouze orientační vypovídací hodnotu. V tabulce č. 3 je proto uvedeno reprezentativní srovnání tří států, které nahlížejí na problematiku evidence osob usmrcených při požárech obdobným způsobem. Spojené státy Americké a Velká Británie rovněž evidují osoby, které byly prokazatelně usmrceny účinky požáru, jedná se tedy o tzv. usmrcení v přímé souvislosti s požárem. Z tabulky je patrné, že při porovnání s těmito dvěma státy si Česká republika vede velmi dobře. Lze kupříkladu konstatovat, že v roce 2017 došlo v České republice při požárech k usmrcení 5,78 osob na milion obyvatel, což je skoro o polovinu méně než v USA.

Tabulka č. 3: Počty usmrcených osob vybraných států za rok 2017
[Zdroj dat: Statistika HZS ČR, U. S. Fire Administration, GOV.UK]
StátPočet osob usmrcených v přímé souvislosti s požáremPočet obyvatel celkemPočet usmrcených osob připadajících na milion obyvatel
USA3400326 474 00010,41
Velká Británie39366 040 2005,95
Česká republika6110 555 0005,78

Potřeba nalezení jistých vzorců a zákonitostí, respektive vytěžení maxima informací z oblasti sledování počtu usmrcených osob v přímé souvislosti s požáry nás již druhým rokem přivedla k analýze zaměřené právě na tyto osoby. Cílem analýzy je bližší pochopení problematických faktorů a scénářů, které v reálných podmínkách vedou ke vzniku požárů s fatálními následky. Pochopení těchto trendů nám mimo jiné umožní cílenější směrování osvěty do řad laické veřejnosti a nastavení efektivního výkonu preventivně výchovné činnosti prováděné v rámci HZS ČR. Hlavní podstatou je ovšem pochopení negativních faktorů a lidských návyků směřujících ke vzniku a rozvoji požárů s cílem jejich analyzování a dalšího využití. Znalosti z této oblasti jsou využívány například pro potřeby zjišťování příčin vzniku požárů, kde je studium a pochopení rizikových procesů a faktorů lidského chování jedním ze stěžejních poznatků pro stanovení a odborný popis příčiny vzniku požárů.

Analýza usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem

Obr. č. 1: Příklad práce vyšetřovatele požárů v terénu – situační náčrt požářiště [Zdroj: HZS ČR]
Obr. č. 1: Příklad práce vyšetřovatele požárů v terénu – situační náčrt požářiště [Zdroj: HZS ČR]

Jedná se o specifickou analýzu založenou na rozborech odborných vyjádření, která jsou zpracovávána vyšetřovateli požárů. Odborná vyjádření ve své textové části obsahují mimo jiné klíčová data o usmrcených osobách (obr. č. 1). Tato data se týkají například sociálního postavení, návyků, věku, státní příslušnosti, příčiny úmrtí usmrcených osob a typů stavebních objektů, ve kterých fatální požáry vznikly.

Graf č. 1: Věkové kategorie osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry za rok 2017 (pozn.: v grafu není započítáno pět osob, u kterých nebylo možné stanovit jejich věk) [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf č. 1: Věkové kategorie osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry za rok 2017 (pozn.: v grafu není započítáno pět osob, u kterých nebylo možné stanovit jejich věk) [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf č. 2: Věkové kategorie osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf č. 2: Věkové kategorie osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

V roce 2017 bylo analyzováno celkem 61 případů usmrcení v přímé souvislosti s požárem, z čehož 50 osob bylo mužského pohlaví a 11 osob ženského pohlaví. V roce 2016 bylo požáry usmrceno 55 mužů a 25 žen (pozn.: počty usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem uvedené v tomto článku se mohou lišit od hodnot uvedených ve Statistické ročence HZS ČR. Důvodem je možné pozdější překlasifikováni případů např. v důsledku návaznosti na policejní vyšetřování či pozdního dodání pitevního protokolu). Tento trend převládajícího mužského zastoupení může souviset s některými mužskými návyky, lépe řečeno zlozvyky, jako jsou kouření, konzumace alkoholu a užívání jiných návykových látek. Na základě statistických údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR lze konstatovat, že muži jsou pětkrát častěji denními konzumenty alkoholu a dvakrát častějšími denními kuřáky než ženy. Pozn.: denním kuřákem je osoba, která kouří nejméně jednu cigaretu denně. Dalším zajímavým trendem je souvislost mezi věkem a konzumací alkoholu u usmrcených mužů. Největšími konzumenty alkoholu jsou muži ve věkovém rozmezí 50 až 70 let a právě v tomto rozmezí se nachází i nejvyšší počty usmrcených osob, viz graf č. 1.

Věkové kategorie usmrcených osob jsou informací, která má velký potenciál pro efektivní směřování preventivně výchovné činnosti a osvěty veřejnosti. Jakmile informace obsažené v grafu č. 1 dále zobecníme, dostaneme ještě lepší představu o rizikových kategoriích osob, viz graf č. 2. V rámci této analýzy těžko narazíme na nějaká pozitiva. O určitém kladném náznaku lze hovořit pouze v souvislosti s úmrtnostní nezletilých osob a dětí, která je prakticky mizivá. Převládají osoby v produktivním věku a senioři, tedy osoby nad 65 let.

K úplnému porozumění uvedené problematiky je nezbytné analyzovat i další aspekty jako sociální zvyklosti a zázemí usmrcených osob. Sociální návyky hrají klíčovou roli a do značné míry určují celkové sociální postavení osob. Sociální postavení či status lze pro potřeby tohoto článku definovat jako postavení osob vůči společnosti nebo svému okolí s důrazem na bytové zázemí a ekonomickou situaci. V rámci této analýzy byly vytvořeny tři kategorie sociálního postavení:

  • Běžná populace (běžné sociální postavení), ekonomicky aktivní – jedná se o osoby se stabilním bytovým zázemím, bez markantních finančních nedostatků.
  • Sociálně slabý – osoby disponující určitým bytovým zázemím, ovšem žijící na hranici chudoby (odpojení od dodávek elektrické energie, zemního plynu apod.).
  • Osoby bez domova – osoby bez bytového zázemí, obývající opuštěné objekty a provizorní úbytky.
Graf č. 3: Sociální postavení usmrcených osob za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf č. 3: Sociální postavení usmrcených osob za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Osoby jiného než běžného sociální postavení mnohdy vykazují určitou míru nepřizpůsobivosti a jsou zpravidla významným problémem pro své okolí, a to nejen z pohledu požárního nebezpečí. Rozložení sociálního postavení usmrcených osob je zobrazeno na grafu č. 3. Z grafu je patrné, že přibližně 40 % všech osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem za roky 2016 a 2017 nenaplňuje kritéria sociálního postavení.

Graf č. 4: Četnost skladování odpadu identifikovaná u usmrcených osob za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf č. 4: Četnost skladování odpadu identifikovaná u usmrcených osob za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Obr. č. 2: Příklad prostoru s chorobným skladováním odpadů [Zdroj: obrázky – google.com]
Obr. č. 2: Příklad prostoru s chorobným skladováním odpadů [Zdroj: obrázky – google.com]

Se sociálním postavením do určité míry souvisí i fenomén skladování různorodého, mnohdy i odpadního materiálu v bytových prostorech, tzv. „křečkování“ či chorobné hromadění věcí. Osoby sociálně slabé a osoby bez domova mnohdy skladují velké množství odpadního materiálu přímo v prostorech svých obydlí a příbytků, ovšem souvislost se sociálním postavením nemusí být pravidlem. Obdobná situace může nastat také u osob s psychickou poruchou zvanou Diogenův syndrom (patologické hromadění bezcenných věcí). Tento syndrom je relativně častým jevem a vyskytuje se zhruba u 5 % dospělé populace, v lehčích formách dokonce až u třetiny populace. Četnost identifikace skladování odpadu je znázorněna na grafu č. 4. Graf poukazuje na skutečnost, že skladování materiálu rozhodně není zanedbatelným jevem, ale je skutečně problém, a to nejen hygienického hlediska. Skladovaný materiál může být různorodé povahy. Z velké části bývá tvořen starými tiskovinami, oblečením, odpadky apod. Tento druh materiálů má jedno společné – je hořlavý, tudíž zvyšuje požární zatížení prostorů s jeho výskytem. Zvyšování požárního zatížení v bytových prostorách může v případě požáru znatelně ovlivnit jeho rozvoj a snížit účinnost instalovaných požárně bezpečnostních zařízení. Popřípadě ztížit podmínky pro záchranu osob a hasební práce. Bytové prostory mohou být skladovaným materiálem natolik zaplněny, že prakticky znemožňují pohyb. Výjimkou nejsou případy, kdy je materiál skladován na celé ploše bytu, vršen až ke stropu a pohyb je tak možný pouze prostřednictvím úzkých uliček vyhloubených v materiálu (viz obr. č. 2).

Graf č. 5: Příčiny úmrtí z pohledu zavinění za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf č. 5: Příčiny úmrtí z pohledu zavinění za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Často jsou v této souvislosti uváděné návyky nebo zlozvyky, jakožto okolnosti mající vliv na usmrcení osob při požárech. Z grafu č. 5 je patrné, že se skutečně jedná o reálné okolnosti. Například kouření ve spojení s požárem má za poslední dva roky na svědomí minimálně 31 obětí. Záměrně je voleno slovo minimálně, protože se jedná o skutečně prokázané případy v souvislosti s kouřením. Nicméně reálný počet těchto případů může být ještě o něco vyšší, a to na úkor případů zaviněných otevřeným plamenem, kdy nemusel být vliv kouření jednoznačně prokázán. Ovšem zcela zásadním sdělením grafu č. 5 je, že drtivá většina případů usmrcení v přímé souvislosti s požárem je způsobena vlastním zaviněním. To znamená, že usmrcené osoby nesou určitou míru zavinění za své usmrcení nebo usmrcení svých blízkých, a to v důsledku své neopatrnosti či nedbalosti. Míra vlastního zavinění je identifikována u přibližně 78 % osob z celkového počtu usmrcených.

Graf č. 6: Počty usmrcených podle místa vzniku za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf č. 6: Počty usmrcených podle místa vzniku za roky 2016–2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Další, neméně důležitou informací z pohledu usmrcených osob jsou prostory, kde byly osoby účinky požárů usmrceny. Na tuto problematiku lze nahlížet jak z pohledu konkrétních prostorů, tak z pohledu staveních objektů, ale i z pohledu geografického rozmístění na území ČR. Graf č. 6 znázorňuje zastoupení jednotlivých druhů stavebních objektů. Je zřejmé, že nejčastějším místem vzniku požáru jsou především rodinné domy a bytové jednotky. Převaha rodinných domů je nejspíše dána jejich větší autonomií a izolací od okolí. U bytových jednotek bytových domů lze očekávat mnohem rychlejší zpozorování a ohlášení vznikajícího požáru než je tomu u osamocených rodinných domů, kde se může v celém objektu nacházet klidně jen jediná osoba.

Obr. č. 3: Počty usmrcených osob v jednotlivých krajích ČR za rok 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Obr. č. 3: Počty usmrcených osob v jednotlivých krajích ČR za rok 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Z pohledu rozložení na území ČR je četnost usmrcených osob za rok 2017 skutečně různorodá a trochu i překvapivá. Je zde opravdu zapotřebí zdůraznit, že se jedná teprve o druhý rok, kdy se tato specifická analýza provádí, a tudíž z ní nelze vyvozovat zásadní závěry, ale spíše jen orientační predikce. Dle očekávání je největší počet usmrcených osob zaznamenán ve Středočeském kraji, který je nejlidnatějším krajem ČR. Tady ovšem všeobecně očekávané předpoklady končí, a rozložení je více méně nahodilé. Samotné počty usmrcených osob jsou vcelku nevypovídající hodnoty a nelze s nimi, vzhledem k rozdílným počtům obyvatel v jednotlivých krajích, adekvátně kalkulovat. Proto je o mnoho zajímavější hodnota počtu usmrcených osob vztažených ke stům tisícům obyvatel daného kraje. Na základě tohoto přepočtu zjistíme, že Středočeský kraj sice zaznamenal největší počet usmrcených osob, ale ve vztahu k počtu obyvatel na tom zdaleka není tak špatně. Z tohoto pohledu si statisticky nejhůře vedou Karlovarský a Liberecký kraj.

Pro vyvození závěrů a sledovaných trendů je však zapotřebí, aby časová řada obsahovala data alespoň za 5 až 7 let. Bude tedy zajímavé sledovat tato data v budoucích letech, kdy se ukáže, jsou-li v oblasti osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry prokazatelné trendy a zákonitosti využitelné v reálné praxi.

Zdroje

  1. Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zeny-a-muzi-v-datech-2017
  2. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/
  3. Fire Safe Europe [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://firesafeeurope.eu/
  4. GOV.UK [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z:
    https://www.gov.uk/government/collections/fire-statistics#fire-and-rescue-incident-statistics:-latest-version
  5. U. S. Fire Administration [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.usfa.fema.gov/data/
 
Komentář recenzenta
Ing. Pavel Rybář
Statistika požárovosti vydávaná GŘ HZS patří dlouhodobě k nejlepším v EU. K výstupům sumarizačního charakteru patří bezpochyby kromě celkového počtu požáru, uchráněných hodnot, výše škod na majetku také počet usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem. Právě tímto údajem se z různých hledisek zabývá ve svém článku autor. Poukazuje na velkou rozdílnost kritérií ve sledovaných zemích, která znemožňuje možnost mezistátního porovnávání publikovaných údajů. Zabývá se analýzou usmrcených osob z hlediska věkových kategorií, sociálního postavení, místem vzniku požáru a příčinami úmrtí.
Článek přináší řadu informací využitelných nejen v dotčených odborných kruzích, ale i u laické veřejnosti jelikož se v širším slova smyslu týká bezpečnosti v objektech pro bydlení a ubytování. Poskytnuté informace mohou ovlivnit naše jednání a chování včetně přístupu k požární bezpečnosti a přispět tak ke snížení počtu usmrcených osob při požárech. Článek doporučuji uveřejnit na internetovém portálu TZB.
English Synopsis
Analysis of deaths directly related to fire

The article is focused on the issue of registration and use of a database of persons killed in fires that occurred in 2016–2017. It turns out that this output is simple only at first sight. The fact is, it is more complicated.

 

Hodnotit:  

Datum: 16.5.2019
Autor: kpt. Ing. Filip Nos, MV-generální ředitelství HZS ČR
Recenzent: Ing. Pavel Rybář



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2019

Partneři - Požární bezpečnost staveb

technická podpora výrobců

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila