Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Požáry kulturních památek se bohužel nevyhýbají ani České republice

Za posledních 10 let došlo na území České republiky k 133 požárům historických památek a škoda u těchto objektů je vždy velmi vysoká. Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení. Jako velmi rizikové hodnotíme provádění oprav, rekonstrukcí, filmařské práce v prostorách kulturních památek.

Vyhořelá historická roubená dřevostavba Libušín na Pustevnách © petratlu - Fotolia.com
Vyhořelá historická roubená dřevostavba Libušín na Pustevnách © petratlu - Fotolia.com

Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, ale především duchovní odkaz, který má být předáván z generace na generaci. Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.

V době, kdy byly tyto objekty stavěny, nikdo na požární bezpečnost nemyslel. Konstrukčně památky neodpovídají dnešním normám. Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení.

Aktuálně: Zveme Vás na konferenci Požární bezpečnost staveb 2019

A právě možnostmi protipožárního zabezpečení se hasiči spolu s památkáři a vlastníky, případně nájemci nebo provozovateli hradů a zámků intenzivně zabývají. A nejde jim pouze o to, aby protipožární opatření a zařízení bylo funkční, řeší i to, jak by vše mělo vypadat. „Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví.“ Říká plk. Ing Květoslava Skalská, ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.

Pokud již k požáru památkového objektu dojde, bývá to pro hasiče složitý oříšek. Potíže při hašení požáru památkových objektů vyplývají z jejich charakteru. Pokud si představíme například hrad. Stojí na kopci, v obtížně přístupném terénu, kolem něj je mnoho porostu, na který se požár velmi snadno rozšíří. Na takové místo často není možné dostat se s těžkou hasičskou technikou. V zimě pak bývá terén zcela nepřístupný. Na místo není možné dojet například ani s cisternou. Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů.

Tato znepokojivá situace vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti. Spolupráce byly navázána také s Ministerstvem kultury, se kterým byla uzavřena Dohoda o spolupráci na začátku roku 2019. Tato dohoda obsahuje konkrétní objekty, které budou tento rok podrobně zhodnoceny z hlediska požární ochrany.

Konference Požární bezpečnost staveb 2019

Libušín, Pustevny © Fotolia.com
Libušín, Pustevny © Fotolia.com
Národní muzeum v Praze © Fotolia.com
Národní muzeum v Praze © Fotolia.com

Požární bezpečnost památek bude jedním z témat čtvrtého ročníku konference Požární bezpečnost staveb 18. září 2019 na veletrhu For Arch. Zazní mimo jiné přednášky o systémech nového požárního zabezpečení obnovené památky Libušín na Pustevnách a historické budovy Národního Muzea v Praze. Informace o připravované konferenci a přihlašovací formulář naleznete na stránkách konference konference.tzb-info.cz

Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.

Základním úkolem tedy je, minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna, stabilní hasicí zařízení apod.

Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.

Od samého počátku byli proto do spolupráce zapojeni i výrobci protipožární techniky, která má být navrhována tak, aby plnila svůj účel, ale zároveň nenarušila umělecký ráz památky.

Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace. Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let.“ Dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská.

Počet požárů historických a církevních objektů s rozdělením dle typu objektu:

Požáry památek2006200720082009201020112012201320142015201620172018
Počet požárů181018151018208131612166
Přímá škoda (v tis. Kč)27246339,593996901152,7825815917343,48340023961,98264,45288110130
Uchráněno (v tis. Kč)400526620150306176061501036306270085100370004340052720840526950
Usmrceno0000000001000
Zraněno0000315011111

Největší požáry památkových objektů od roku 2005:

Požár části hradu Pernštejn s depozitářem, 15. dubna 2005

Škoda: 48 mil. Kč.
Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo chemické samovznícení.

Požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném brodě, 13. května 2007

Škoda: 3 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost

Požár Průmyslového paláce, 16. října 2008

Škoda: 1 mld. Kč
Příčina: technická závada, nedbalost či úmysl

Požár fary v Plané 3. září 2009

Škoda: 8 mil. Kč.
Příčina: technická závada

Požár Petrovy boudy v Krkonoších 1. srpna 2011

Škoda: 1,5 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost

Požár rozhledny Hýlačka 1. ledna 2012

Škoda: 2 mil. Kč
Příčina: neobjasněna

Požár zámku v Sedlci 23. července 2012

Škoda: 4 mil. Kč
Příčina: neobjasněna

Požár chaty Libušín 2. března 2014

Škoda: 80 mil. Kč
Příčina: technická závada nebo nedbalost

Požár kostela v Mirovicích 31. března 2015

Škoda: 5,4 mil. Kč
Příčina: zazděný trám v komíně

Požár levého křídla Zámku Plumlov 11. října 2016

Škoda: 3,5 mil. Kč
Příčina: kouření

Požár dřevěného kostela v Gutech 2. srpna 2017

Škoda: 50 mil. Kč
Příčina: úmyslné zapálení

Požár zámku v Horním Maršově 19. srpna 2018

Škoda: 5 mil. Kč
Příčina: úmyslné zapálení

Bývalá fara Hnojice 31. srpna 2018

Škoda: 4 mil. Kč
Příčina: technická závada