Požární ochrana norských a polských dřevěných památkově chráněných staveb

Datum: 19.3.2018  |  Autor: Eva Polatová, Národní památkový ústav  |  Recenzent: Ing. Pavel Rybář

V tomto článku se zaměřím na požární ochranu dřevěných kostelů i ostatních dřevěných staveb památkově chráněných v Norsku a Polsku. Představím několik z nich.

Úvod

Norsko má mimo 28 vikingských kostelů i několik měst, v jejichž jádru se nachází dřevěné objekty památkově chráněné. Většina z nich je v soukromém vlastnictví a slouží stále k trvalému bydlení. Velké množství dřevěných sakrálních staveb, ale i dalších dřevěných památkově chráněných staveb se nachází v Polsku, na Slovensku i v dalších evropských státech.

Norské dřevěné kostely

V minulém článku jste byli seznámeni s norskými skanzeny a jejich požární ochranou, která je na vysoké úrovni a v následujících řádcích se budeme věnovat dřevěným kostelům tzv. stavkyrkje. Památkově chráněné kostely jsou zabezpečeny nejen z hlediska požární ochrany, ale těsně navazuje i jejich ochrana proti vandalismu nebo krádeži. Objekty jsou vybaveny pohybovými čidly a kamerovými systémy, v nichž jsou instalovány mimo standardních kamer i kamery s termovizí. Kamerový systém včetně dalších systémů je instalován ve vnitřních i venkovních prostorách na budově, ale i na sloupech (totemech), které jsou umisťovány za hřbitovní zdí – obr. 1 a 2.

Obr. 1 a 2 – ukázky sloupu s kamerami Borgund a Urnes
Obr. 1 a 2 – ukázky sloupu s kamerami Borgund a Urnes

Obr. 1 a 2 – ukázky sloupu s kamerami Borgund a Urnes

Kostelíky se z velké části nachází v místech, kde není dostatek požární vody. Norové to řeší budováním velkých požárních nádrží v blízkosti objektů nebo nezavodněným požárním potrubím v kombinaci s menšími požárními nádržemi sloužícími pro prvotní zásah hasičů. Veškeré technologie se ovládají z technických místností, které jsou vyhloubeny v zemi v blízkosti objektů, jak je vidět na následujících obrázcích – obr. 3 a 4.

Obr. 3 a 4 – podzemní technické místnosti Urnes a Borgund
Obr. 3 a 4 – podzemní technické místnosti Urnes a Borgund

Obr. 3 a 4 – podzemní technické místnosti Urnes a Borgund

Elektrická požární signalizace je opatřena multisenzorovými hlásiči. Pod střechami jsou rozvedeny také lineární teplotní kabely. Součástí požární ochrany je samozřejmě i vybavení objektů hasicími přístroji, hydranty a v neposlední řadě jsou to i řádně nastavená organizační opatření, jež musí zaměstnanci dodržovat.

Nakonec to nejdůležitější – ve všech kostelích jsou nainstalována stabilní hasicí zařízení na bázi vysokotlaké nebo nízkotlaké vodní mlhy. Rozvody jsou umístěny ve střechách pro venkovní hašení, tak i v interiérech. Není zapomínáno ani na to, že se kostelíky nacházejí v drsných severských podmínkách a využití stabilních hasicích zařízení v zimě by byl s běžnou vodou problém kvůli zamrzání, proto jsou používány nemrznoucí směsi. Jak už bylo uvedeno na začátku, Norové si svých památek nesmírně cení a pro jejich ochranu dělají maximum.

Pokud byste se rádi podívali na norský kostelík, nemusíte jet do Norska, neboť blízko hranic s Polskem se nachází v Krkonoších na úpatí Sněžky kostel Wang ve vesnici Karpacz. To jen pro lehké připomenutí (zmínka byla uvedena v předchozím článku) a navázání na následující text.

Polsko

V Polsku se nachází řada historických dřevěných staveb mezi ně patří dřevěné kostely jižního Malopolska a Podkarpatského regionu. Jsou souborem historicky cenných a architektonicky zajímavých staveb. V současné době jsou spravovány státem a představují druhý nejstarší soubor tohoto druhu dřevěných kostelů v Evropě, hned po norských sloupových kostelích.

Prvky kostelů zastupují téměř všechny architektonické styly, počínaje gotickým, přes renesanční a barokní až po secesní. Nejstarší pocházejí ze 14. století. Nejcennější z nich byly v roce 2003 zapsány na seznam UNESCO. Kostely se nacházejí na tzv. stezce dřevěné architektury. Některé jsou součástí muzeí.

Na zajištění muzeí dohlíží Národní institut muzejnictví a ochrany sbírek (NIMOZ). Všechna muzea mají povinnost mu předkládat návrhy na instalaci elektrické požární signalizace a dalších vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení. S jejich budováním mohou začít, až po obdržení kladného stanoviska NIMOZu. Vyhodnocení se týká i všech projektů požárně bezpečnostního řešení pro památkově chráněné objekty, které získaly podporu Ministerstva kultury. Dle informací získaných z institutu bylo do roku 2015 zajištěno nízkotlakou vodní mlhou 46 dřevěných památkově chráněných budov. Samozřejmostí je jejich vybavení elektrickou požární signalizací. Z velké části jsou připojeny na pulty centrální ochrany Hasičského záchranného sboru. Jednotný systém zajištění požární ochrany i zabezpečení proti krádeži, loupeži a vandalismu rozhodně skýtá efektivní vynakládání finančních prostředků a především je prováděno odborníky.

Obr. 5 a 6 – dřevěné kostely jižního Malopolska a Podkarpatského regionu
Obr. 5 a 6 – dřevěné kostely jižního Malopolska a Podkarpatského regionu

Obr. 5 a 6 – dřevěné kostely jižního Malopolska a Podkarpatského regionu

Polská technická dřevěná památka

Obr. 7 – Papírenský mlýn v obci Duszniki - Zdrój
Obr. 7 – Papírenský mlýn v obci Duszniki - Zdrój

Nejen dřevěné kostely, ale i ostatní dřevěné památkově chráněné objekty vyžadují naši pozornost z hlediska své ochrany a jejich zachování pro budoucí generace. Zajímavá dřevěná památka se nachází v blízkosti českých hranic v obci Duszniki - Zdrój. Je to Papírenský mlýn z poloviny 16. století. Je ukázkou průmyslové architektury a jednou z nejkrásnějších památek Polska. V nedávné době byl tento mlýn zrekonstruován za pomoci Norských fondů. V budově se stále vyrábí papír a je zde umístěno muzeum papírnictví, kde se pořádá řada akcí.

Při rekonstrukci muzea, z důvodu velmi hořlavých materiálů (dřevěné stavební prvky, papírové exponáty včetně pokračující výroby papíru), byly využity nejmodernější hasicí technologie. Objekt byl samozřejmě vybaven elektrickou požární signalizací, ale nejdůležitější pro jeho požární ochranu je instalace stabilního hasicího systému na bázi vodní mlhy. Potrubí s mlhovými hubicemi bylo rozvedeno po střeše, stěnách budov i ve vnitřních prostorech. Pro zachování památky je toto řešení nejúčinnější. Základním principem jejich činnosti je současné spuštění všech mlhových hubic (sprinklerů) v ohrožené části objektu. Nemalou výhodou tohoto systému je poměrně nízká spotřeba vody, kdy se při jeho budování nemusí počítat s velkou nádrží. Pro památku je také pozitivní, že v případě nechtěného spuštění systému, voda ve formě rozptýlených kapek o malém průměru způsobí v interiéru méně škody oproti využití klasických sprinklerů. Na ilustračních fotografiích je vidět prověření těchto systémů v roce 2016. Na zkoušku je možné se podívat na internetu https://www.youtube.com/watch?v=O78zrQRIfA8.

Obr. 8 – Papírenský mlýn v obci Duszniki - Zdrój
Obr. 9 – Papírenský mlýn v obci Duszniki - Zdrój
Obr. 10 – Papírenský mlýn v obci Duszniki - Zdrój
Obr. 11 – Papírenský mlýn v obci Duszniki - Zdrój

Obr. 8–11 – Papírenský mlýn v obci Duszniki - Zdrój

V článku byly využity informace z NIMOZ. I když je (podle mého) polský systém dobrý, stěžovali si polští kolegové na nedostatek finančních prostředků na lepší zajištění památkových objektů. Ale to je problémem i v ČR, neboť požární ochrana není levnou záležitostí. Z hlediska jejího finančního zajištění je jednodušší získat jednorázovou dotaci, než provádět následnou údržbu.

 
Komentář recenzenta
Ing. Pavel Rybář
Paní Polatová patří k předním odborníkům na požární ochranu památkově chráněných staveb v ČR. Každý její příspěvek je zdrojem poznání jak je tato problematika řešená nejen ČR, ale i v zahraničí. V daném případě v Norsku a Polsku. Je příkladné jak si Norové svých památek cení a jaká sofistikovaná řešení protipožárního zabezpečení těchto objektů používají pro jejich zachování budoucím generacím. Článek považuji za přínosný jak pro laickou tak i odbornou veřejnost, zejména pro zpracovatele požárně bezpečnostního řešení.
English Synopsis
Fire protection of Norwegian and Polish wooden heritage buildings

This article focuses on the fire protection of wooden churches and other wooden structures that are listed in Norway and Poland and introduces several of them.

 

Hodnotit:  

Datum: 19.3.2018
Autor: Eva Polatová, Národní památkový ústav   všechny články autora
Recenzent: Ing. Pavel Rybář



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

Partneři - Požár. bezpečnost staveb

logo KINGSPAN
logo KNAUF
logo ZAHAS

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila

Vybrali jsme z konference Požární bezpečnost staveb 2016

 
 

Aktuální články na ESTAV.czSpolečnost HELUZ byla oceněna na veletrhu ConecoNa chatě po zimě zkontrolujte navlhlé zásuvky či prodlužovací kabelyV Brně se budou montovat díly do kosmických raket, hala již stojíStavby z přírodních materiálů představila konference se zahraniční účastí