Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Povodně 2002 – škody způsobené podzemní vodou

Povodně v roce 1997 a 2002 zapříčinily značné škody, ale současně byly zdrojem nových poznatků o funkčnosti krizových plánů a připravenosti obyvatelstva. Autorka ve svém textu věnuje pozornost podzemní vodě, která v souvislosti s povodněmi ovlivňuje rozsah škod a potenciálních škod. Význam této hrozby lze spatřovat v její latentnosti podpořené nevědomostí účastníků a neznalostí hydrogeologických faktorů. Hrozba působení spodní vody by neměla být opomíjena s ohledem na výši potenciálních škod (statika, poškozený hmotný movitý majetek, věci kulturní a historické hodnoty). Text přiblíží příklady škod během roku 2002 v Praze a nastíní určité možnosti k předcházení a minimalizaci škod způsobených podzemní vodou.

Úvod

Povodně představují jeden druh přírodní katastrofy. V historii se vodní toky vylévaly ze svých koryt v pravidelných a předpokládaných obdobích, obvykle po jarním tání sněhu. Z daných důvodů nebyla území, zalitá vodou, zastavována naopak zde byl ponechán prostor pro luka, která byla schopna část vody absorbovat. Luka se povodněmi zúrodňovala. Pro zachycování vody v krajině bylo operativně řešeno i rozložení lesů, rybníků a polí, vč. způsobu orby. Bohužel i v daleké historii se riziko povodní značně podceňovalo, a hlavně ve městě se z ekonomických důvodů stavělo v těsné blízkosti vodních toků. Zůstává otázkou, do jaké míry si tehdejší obyvatelé riziko uvědomovali, a neuchovávali v místnostech pod úrovní vodního toku předměty vyšší hodnoty. Bohužel nedávné události při povodni prokázaly, že opatrnost v tomto ohledu značně ochabla.

Zásahy lidstva do rázu krajiny, změny koryt vodních toků, nedostatečná údržba vodních toků a přijímaná bezpečnostní opatření způsobují zaplavování jiných území, než bývalo obvyklé. Podaří-lí se zachránit jedno město, je zvýšena hladina vodního toku, a to se projeví v jiné oblasti, popř. razantnějším způsobem. Což napovídá, že by systém ochrany měl být řešen komplexním způsobem.

Povodně z roku 1997 i 2002 se kromě výše škod zapsaly do historie neobvyklým množstvím atmosférických srážek. Zatímco povodeň z roku 1997 zasáhla jen část našeho území, povodně z roku 2002 ovlivnily celou republiku i sousední země, kterým byla situace ztížena přítokem velkého objemu vody i z našich řek. Praha samotná se potýkala sice také s atmosférickými srážkami, ale hlavě s nadměrným přítokem. Pohled na pražské mosty přes Vltavu během povodně vyvolával dojem ohrožení těchto mostů. Bohužel historické jádro Prahy bylo vystavěno podél řeky. Některé stavby jsou významné z architektonických hledisek, v jiných sídlí některé důležité instituce. Na obranu krizového managementu Prahy a vybraných institucí lze konstatovat, že jisté plány pro případ povodní existovaly a byly i aplikovány. V mnoha případech se zdařilo zabránit zatečení vody po povrchu.

Zajímavým elementem, se kterým odborníci ani obyvatelé příliš nepočítali, byla zvýšená hladina podzemních vod. Z fyzikálního hlediska o rovnoměrném hydrostatickém tlaku vyplývá, že podzemní vody tendují k dosažení stejné hladiny jako voda ve vodních tocích. Podzemní voda se tím pádem mohla projevit i v oblastech, kde není prvoplánově předpokládáno zaplavení vodou z říčního toku, a s ohledem na enormní množství srážek se tak stalo i v oblastech, kde lidská paměť posledních tří čtyř generací obdobnou záležitost nezaznamenala. Ale to pouze na okraj ke škodám obyčejných obyvatelů, která jim nemohla být uhrazena ani z pojištění majetku, neboť dané riziko je často vyloučeno z krytých rizik. Naopak krytí rizika povodně a záplav zahrnuto je. Povodeň je vnímána jako zaplavení vody z vodních toků, a naopak záplavy jsou prezentovány jako voda stečená po povrchu z výše položených míst.

Riziko spojené s podzemní vodou není bohužel příliš medializované, přestože může stát za vznikem škod stejného či vyššího rozsahu, než by způsobila voda z vodních toků. A přesto zastává podzemní voda v období povodní významnou úlohu. Následující odstavce se budou věnovat vybraným charakteristikám podzemních vod a v souvislosti s tím zmíní teoretické následky působení podzemních vod. Které budou rozpracovány na příkladech škod v Praze při povodních z roku 2002. Na závěr budou představeny již existující způsoby řešení minimalizace škod včetně jejich zhodnocení.

Podzemní voda

Podzemní voda bývá vnímána laickou veřejností jako veškerá voda pod povrchem. Ani mezi odborníky přes hydrogeologii nepanuje shoda. Většinově zastávají názor, že podzemní voda je do té úrovně, kdy veškeré dutiny jsou zaplaveny vodou (nikoli také vzduchem). Voda těsně pod povrchem a ani půdní vlhkost tak není započítávána do zásoby podzemních vod. V běžné řeči se pak setkáváme s nepřesným názvoslovím, používaným dříve i v odborných kruzích, tzv. spodní vody.

Význam podzemních vod si mnohdy ani neuvědomujeme. Vnímáme její existenci, pokud ji můžeme čerpat pro vlastní účely, a naopak s nelibostí hodnotíme podmáčené sklepní prostory. Již si nepřipouštíme její využití v rámci hospodářské činnosti většího rozsahu, ani její nezbytnost pro fungování ekosystémů v naší kotlině. Ve stylu považovat si něčeho teprve, když se nám toho nedostává, se pozornost veřejnosti k podzemním vodám stáčí až v období sucha. Dlouhodobá předpověď upozorňuje na ubývání podzemních vod, což je alarmující záležitost s ohledem na fakt, že odhad doby setrvání podzemní vody pod povrchem od vsaku do opětného čerpání činí 1400 let, u vodních toků jen 13 dní.1 2

Obrázek 1: Zásoby podzemních vod v ČR. Zdroj: Česká geologická služba. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/433057-podzemnich-vod-v-cesku-hrozive-ubyva.html
Obrázek 1: Zásoby podzemních vod v ČR
Zdroj: Česká geologická služba. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/433057-podzemnich-vod-v-cesku-hrozive-ubyva.html
Obrázek 2: Změna hladin podzemní vody v hlubokých vrtech 05/2017. Zdroj: Český hydrometeorologický ústav. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/stav-podzemnich-vod
Obrázek 2: Změna hladin podzemní vody v hlubokých vrtech 05/2017
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/stav-podzemnich-vod

Studie České geologické služby poukazuje na nedostatečné doplňování podzemní vody v pravidelném ročním cyklu v důsledku úbytku atmosférických srážek, jejich předčasného odpařování a pohlcování vegetací.

Průzkumy prostřednictvím vrtů dále určily, že jen 1/3 území ČR obsahuje zásobu podzemní vody v tzv. hlubokých zvodních, jak je patrno z obrázku č. 1. Naopak oblasti s mělkými zvodněmi závislými na atmosférických srážkách se dostávají ke kritické hranici, a předznamenávají potřebu situaci řešit umělými opatřeními.3

Stav podzemních vod a vydatnost nadzemních pramenů sleduje i Český hydrometeorologický ústav. Ve své Roční zprávě o hydrometeorologické situaci v České republice 2016 hodnotí změnu hladin v mělkých i hlubokých vrtech a vydatnost pramenů v jednotlivých měsících a v jednotlivých teritorií. Časová křivka zachycuje výrazné zlepšení v jarních měsících a značný pokles v letních měsících, které se projevili i v rámci hladiny v hlubokých vrtech. Teritoriálně je nejvíce postižena oblast severovýchodní Moravy v povodí Odry a severovýchodní Čechy v povodí horního Labe, a naopak průměrné stavy jsou změřeny v povodí Berounky.4 I hladina v hlubokých vrtech se mění v návaznosti na množství srážek v jednotlivých ročních obdobích.

Obrázek č. 2 zachycuje tento vývoj za květen 2017, v následujících měsících se již modré plochy nezobrazují.

Význam zásob podzemních vod je tedy neoddiskutovatelný.

„Proč? Protože stále jasněji se jeví její význam pro koloběh vod na Zemi. Protože je obrovskou zásobárnou vod, která se obvykle zachová, i když na povrchu je vody nedostatek. Protože ji nepovažujeme jen za vodu pitnou a užitkovou, ale za průvodce mnoha lidských činností, jak při využívání nerostných surovin, tak i pro průmyslové, zemědělské a stavební práce. Její význam je i v zadržení nebo aspoň omezení přírodních katastrof způsobených vodou povrchovou.“5

Základní problémy spojené s podzemní vodou

Neopominutelnou charakteristikou podzemní vody je její čistota a minerální bohatost, což je ovlivněno filtrací skrze jednotlivé horniny. Horniny podporují kvalitu vody i skrze stálou teplotu. Svojí strukturou zabraňují přímému znečištění, které znemožňuje následné využití. K danému znečištění dochází v důsledku těchto činností:

  • rafinérie ropy kontaminují vody ropnými uhlovodíky;
  • ropné látky z vojenských letišť a prostorů;
  • zrušené průmyslové podniky skrývají nebezpečné látky, ohrožující podzemní vody;
  • skládky městského a průmyslového odpadu, zvláště nekontrolované
  • hnojiva a látky na ochranu rostlin – draslík a fosfor se sice zadržují v půdě, ale dusík proniká do podzemních vod;
  • naše území je plné opuštěných důlních děl, s nimi i odvalů a výsypek. Srážková voda jimi prosakuje, rozpouští látky a zanáší je pod povrch;
  • kyselé deště rozpouštějí karbonáty v půdě i horninách a zvyšují tvrdost vody. Do podzemních vod se tak dostávají i sírany a hliník.
  • solení silnic v zimě způsobuje pronikání sodíku a chloridů do podzemních vod.6

Ke kontaminaci dochází v případě nadměrného vzestupu hladiny podzemní vody, a to obvykle v důsledku omezení nebo zastavení jejího čerpání, tedy i v případě výrazných přívalových srážek a povodní. Každý se může podílet na zabezpečení proti této hrozbě. Řešení na systémové úrovni zůstává eventuálním cílem.

Obrázek 3: Schéma hydrofyzikálního působení na zapuštěné struktury v propustných a nepropustných horninách. Zdroj: Příčiny vlhnutí stavebních objektů. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/5396-priciny-vlhnuti-stavebnich-objektu
Obrázek 3: Schéma hydrofyzikálního působení na zapuštěné struktury v propustných a nepropustných horninách
Zdroj: Příčiny vlhnutí stavebních objektů. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/5396-priciny-vlhnuti-stavebnich-objektu

Otázka kontaminace spodních vod však nebývá jediná sledovaná oblast. Významnou úlohu hraje spodní voda i ve stavebnictví, kde je nezbytné znát hydrogeologické podloží, pravděpodobnost přílivu srážek z tání sněhu, pravděpodobnost záplav a povodní, či přítoku podzemní vody ze sousedního území. Tyto charakteristiky a také znalost melioračního řešení pozemku slouží k určení správných hydroizolačních materiálů před započetím samotné stavby. Správná kombinace stavebních materiálů, vodovodních systémů a drenáží zabraňuje proniknutí podzemní vody. Rozlišujeme vodu podzemní tlakovou (0,02 MPa), která se stahuje do zásypů v okolí zdí objektů především v oblasti s nepropustnými horninami nebo může způsobit poruchy trubních sítí (vodovodní, kanalizační či drenážní). Za prosakování kolem stěn je zodpovědná voda netlaková.7 Obrázek č. 3 představuje variabilitu tlaků na podpovrchové části staveb.

Nejjednodušší ochranou je zabezpečení stavby proti zemní vlhkosti, kdy voda proniká prostřednictvím i drobné poréznosti okolních materiálů (např. i v zásypových betonech). Sanovat objekt v daném případě je umožněn speciálními foliemi či pásy. Kvalitnější izolaci si pak zaslouží podzemní voda netlaková působící na svislé i vodorovné stěny. Důsledky působení tlakové podzemní vody (0,02 MPa a více) byly naznačeny výše. K zabezpečení trubních sítí přispívá jejich přetěsnění.8

Působení podzemních vod se projevuje především v izolační a statické konstrukci objektu. Soli rozpuštěné ve vodě (sírany, dusičnany a chloridy) se usazují v omítce a zmenšují průměr pórů stavebních materiálů, což usnadňuje následující proces vázání vody. Snižují se tak tepelně izolační vlastnosti zdiva, podporuje se růst plísní a tedy další narušování materiálu. V konečném důsledku se nadměrně zvyšuje i vlhkost v interiéru.9

Ve prospěch podzemní vody lze hovořit v situaci, kdy je objekt postižen vnějším přívalem povrchové vody. V takové situaci přítomnost podzemní vody v objektu minimalizuje narušení statiky objektu v důsledku velkého vnějšího tlaku.

Výskyt podzemní vody při povodních v Praze v roce 2002

Obrázek 4 Povodí Labe v blízkosti Prahy. Zdroj: Povodí Labe. Zpráva o množství a jakosti podzemních vod [online]. 2002, str. 57. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/VH_bilance/2002/ VHB_Mnozstvi%20a%20jakosti%20POD_2002_06.pdf
Obrázek 4 Povodí Labe v blízkosti Prahy
Zdroj: Povodí Labe. Zpráva o množství a jakosti podzemních vod [online]. 2002, str. 57. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z:
http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/VH_bilance/2002/VHB_Mnozstvi%20a%20jakosti%20POD_2002_06.pdf

V mapách uvedených výše vztahujících se k současnosti je znázorněn úbytek podzemních vod v severních Čechách. Ze zprávy Povodí Labe z roku 2002: Zpráva o množství a jakosti podzemních vod vyplývá, že v roce 2002 byly ve značné blízkosti Prahy významné zdroje podzemních vod:

„Provedené hodnocení množství a jakosti podzemních vod ve správním území Povodí Labe, státní podnik pro rok 2002 potvrdilo známou skutečnost, že i přes vysoké odběry zůstávají v oblasti Labe vysoké, dosud nevyužité zdroje podzemních vod.“10

Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu o změně zásob podzemních vod nejen v povodí Vltavy v roce 2002 vyplývá výrazný výkyv se srpnovými atmosférickými srážkami, které se do podzemních vod dostávaly ještě v následujících měsících.

Obrázek 5 Podzemní vody v povodí Vltavy 2001/2002. Zdroj: Český hydrometeorologický ústav. [online]. 2002. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://voda.chmi.cz/pov02/2etapa/hlavni_zprava/kap5.pdf
Obrázek 5 Podzemní vody v povodí Vltavy 2001/2002
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav. [online]. 2002. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z:
http://voda.chmi.cz/pov02/2etapa/hlavni_zprava/kap5.pdf
 

Další charakteristika podporující výskyt podzemních vod v Praze v roce 2002 koresponduje s následujícím členěním:11

Režim mělkých podzemních vod

  • meziříční režim, který se vyskytuje na širokých rozvodích a je charakterizován sezónními změnami hladiny podzemní vody s maximem v období po maximální infiltraci;
  • přiříční režim, který se vyskytuje podél vodních toků (např. v údolních nivách) a je charakterizován změnami hladiny podzemních vod v závislosti na kolísání průtoku v řekách;
  • krasový režim;
  • smíšený režim, který se vyskytuje zejména v podhůří a je závislý jak na infiltraci srážkové vody, tak i na režimu vodních toků vytékajících z pohoří.

Přiříční režim vysvětluje vzedmutí podzemní vody v blízkosti vodních toků i v oblastech, kde nutně nebyl předpoklad zaplavení povrchovou vodou.

Škody v souvislosti s podzemní vodou při povodních v Praze v roce 2002

V Praze způsobila podzemní voda značné škody, nejen vysloveně materiální. Hypoteticky mohla narušit statiku historických staveb na nábřeží řeky Vltavy. Značný dopad měla na poškození movitých věcí kulturní a historické hodnoty, jež nejsou ničím nahraditelné. Například listinné či hmotné artefakty.

Podzemní voda se zcela nevyhnula pražskému metru. Josef Němeček, z pozice vedoucího správy vozidel metra pražského dopravního podniku, pro Českou tiskovou kancelář uvedl v roce 2012 své hodnocení k možnostem pražského metra při případné obdobné povodně:12

„Dát ruku do ohně za to, že kdyby byla opět taková povodeň, že by nikam nevnikla třeba i spodní voda, to nemůžeme.“

„Když zabráníte tomu, aby voda do stanice natekla, tak ten obrovský tlak spodní vody může způsobit to, že by stanice vztlakem spodní vody mohla 'vyplavat nahoru', to znamená, že by mohla být zcela zničena.“

Dle tiskové mluvčí DP hl. m. Prahy byla přijata technologická opatření v podobě tlakových uzávěrů a průchodek, které neumožňují zpětný tok vody, a dále opatření proti účinku hydrostatického tlaku při zvýšené hladině Vltavy s ohledem na skutečný tlak z roku 2002.13 Mezi instituce postižené podzemní vodou náleží i Městská knihovna v Praze a Národní knihovna v Praze v Klementinu. Národní knihovna v Praze, přes svůj perfektní krizový plán proti záplavám povrchové vody, zažila zatopení dvou podzemních pater budovy do výše 1,5 m. V prostorách byly uloženy rezervní fondy k doplňování menší hodnoty a důležité technické vybavení. Městská knihovna však měla v postižených prostorách uloženy důležité archivní materiály. Celkově se odhaduje osm set tisíc poničených svazků ze všech knihoven. Prostřednictvím rychlého zmrazení a vakuové komory se podařilo zachránit asi sto čtyřicet tisíc svazků.14

Příkladem škod způsobených podzemních vod lze spatřovat i v případě židovských památek. V Pinkasově synagoze (založena 1535) na Starém městě podzemní voda stoupla do výše 1,5 m hlavní lodě a poškodila ručně psané nápisy obětí ŠOA v Čechách a na Moravě. Taktéž poničila původní architektonické prvky, například řečniště. Opomíjet nelze ani narušení technického vybavení ve Smíchovské synagoze, které zajišťovalo vhodné podmínky pro uchovávání důležitých dokumentů.15

Doporučení k předcházení a minimalizaci škod

Jak předcházet vzniku škod v důsledku působení podzemních vod? Mnohá řešení zde již byla nastíněna. V první fázi se jedná o hydroizolační zajištění objektu, tedy kombinaci správného stavebního materiálu a různých izolačních fólií či pásů, aby se zamezilo průsaku vody do stavby. Odborníci však polemizují, zda stejných výsledků nezískají prostřednictvím tzv. bílé vany (železobetonové konstrukce) za současně nižších nákladů. Nicméně norma takovou variantu neumožňuje.16

Odpudivost stavebního materiálu vůči vodě lze podpořit i injektáží silikonové mikroemulze, která po zapuštění do mezer a prasklin stavebního materiálu vytvoří souvislou voděodolnou vrstvu. Nezbytné je zabezpečit vodovodní a kanalizační potrubí proti poruchám, tedy například provádět revize těsnění a spojů. Současně lze rozvody opatřit jednosměrnou záklopkou, která neumožní odpadní vodě zpětný přítok.

Řešením se může jevit stavební úprava v podobě pilotů, na kterých bude vystavěna samotná budova. Není-li to možné, pak alespoň neukládat v ohrožených prostorech předměty větší hodnoty.

Nejvíce diskutovatelným tématem zůstává úprava okolního pozemku stavby, kdy je cílem snížení hladiny podzemní vody. Může se jednat o kanalizační sítě, různé formy drenáží, stavby studen či vrtání tzv. odlehčovacích vrtů. Nepříznivým jevem se může zdát betonování vnějších ploch, aby se voda odvedla od objektu. Tyto úpravy je nutné zvážit i s ohledem na dostatek vody pro vegetaci a s ohledem na zachování příležitostí cirkulace vody a jejího množství v okolí.

Závěr

Povodně z roku 2002 způsobily značné škody a současně poukázaly na celou řadu nedostatků v rámci krizového řízení některých institucí. Samozřejmě atmosférické srážky dosahovaly neobvyklých hodnot, což společně s dalšími faktory způsobilo povodně i v lokalitách, kde v předchozích letech nenastaly. Mezi další faktory náleží i přijatá bezpečnostní opatření přijatá jednotlivými městy před dopady povodně, kterými vodu udržely v korytu řeky. Větší průtok se následně projevil na spodnější úrovni toku. Stejný osud potkalo i hlavní město Prahy, kdy se Vltava vylila ze svého koryta a postihla 30 městských částí. Připravenost proti záplavám povrchovou vodou se ukázala býti na slušné úrovni, přestože voda zaplavila několik stanic metra a ohrozila i pražskou zoo.

Ve většině případů se nepočítalo s elementem podzemní vody, jejíž množství bylo v lokalitě Prahy podpořeno atmosférickými srážkami a souviselo s hydro-statických tlakem vod říčních toků, kdy se vyrovnává hladina podzemní vody a vody v řece. Tento efekt se projevil stoupnutím vodní hladiny, která má neblahé důsledky. Ničení předmětů materiálních hodnot a také technického vybavení. V horším případě naruší statiku objektu, mnohdy historických architektonických skvostů. Nesmí se opomenout ani hrozba znečištění právě podzemních vod.

Nutno podotknout, že v povodí řek a při rekonstrukci objektů (např. pražského metra) byla přijata opatření k nápravě, například zpětně nepropustné ventily na kanalizačních sítích. Přesto odborníci varují před neuváženou úpravou pozemku formou drenážních rozvodů, které sice odvedou podzemní vodu od objektu, ale mohou narušit hydrologický vývoj v daném teritoriu. Na celkově odpovědný přístup nakládání s podzemní vodou pak kladou důraz v souvislosti se snižováním množství srážek a i zásob podzemní vody, tedy druhého extrému.

Text upozornil na význam podzemní vody a na význam potenciálních škod způsobených podzemní vodou při povodní. V závěru klade otázku, zda je a bude problematice věnována dostatečná pozornost.

Použité zdroje

  1. Povodně 2002. Praha: Odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra, 2003.
  2. Česká geologická společnost. Podzemní vody pracovní listy - projekt [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele/VV_podzemni_vody_PRACOVNI_LISTY_WEB.pdf
  3. Český hydrometeorologický ústav. Roční zpráva o hydrometeorologické situaci v České republice 2016. [online]. 2017. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/ohp/2016_RZ.pdf
  4. Český hydrometeorologický ústav. [online]. 2002. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z:
    http://voda.chmi.cz/pov02/2etapa/hlavni_zprava/kap5.pdf
  5. Fluviální procesy a reliéfy jimi vznikající [online]. Přednáška Vysoká škola Báňská. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/9_kapitola.htm
  6. MRÁZOVÁ, Šárka. Podzemních vod v Česku hrozivě ubývá. [online] 2017. [cit. 9. 9. 2017] Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/433057-podzemnich-vod-v-cesku-hrozive-ubyva.html
  7. Povodí Labe. Zpráva o množství a jakosti podzemních vod [online]. 2002, str. 57. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/bydleni/stavba/vlhkost-zdiva-a-tlakova-injektaz.A140531_115518_stavba_rez
  8. Povodně postihly židovské památky. [online]. 2002. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z:
    https://c.jewishmuseum.cz/files/obsah/zpravodaj/ZPRAVODAJ2002_3.pdf
  9. Pražské metro je lépe chráněno proti povodni [online]. 2017. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z:
    https://prahatv.eu/zpravy/praha/praha/5205/prazske-metro-je-lepe-chraneno-proti-povodni
  10. Příčiny vlhnutí stavebních objektů. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z:
    https://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/5396-priciny-vlhnuti-stavebnich-objektu
  11. SÝKORA, David. Problémy s vysokou spodní vodou a doporučená meliorační opatření. [online]. VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2015. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z:
    https://voda.tzb-info.cz/teorie-voda-kanalizace/13276-problemy-s-vysokou-spodni-vodou-a-doporucena-melioracni-opatreni
  12. STRAŇÁK, Vít. Jak se zbavit vlhkého zdiva aneb co dokáže tlaková injektáž [online]. 2014. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/bydleni/stavba/vlhkost-zdiva-a-tlakova-injektaz.A140531_115518_stavba_rez

Poznámky

1 Česká geologická společnost. Podzemní vody pracovní listy – projekt [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele/VV_podzemni_vody_PRACOVNI_LISTY_WEB.pdf ... Zpět

2 Vsak neboli infiltrace představuje proces pronikání srážkové a povrchové vody pod povrch. Voda následně protéká různými systémy přírodních či umělých drenáží, aby v určitý čas vyvěrala opět na povrch v podobě pramenů nebo přítoků do povrchových toků, jezer a mokřadů. Umělé drenáže vytváří člověk záměrným usměrňováním toku podzemní vody, obvykle určitou formou kanalizace, zatímco v případě přirozených drenáží lze hovořit o vrstvách geologických podloží. Setrvání podzemní vody je odvislé i od nadmořské výšky země oproti okolním zemím. Česká republika svým způsobem představuje vrchol, ze kterého vody stékají. ... Zpět

3 MRÁZOVÁ, Šárka. Podzemních vod v Česku hrozivě ubývá. [online]. 2017. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/433057-podzemnich-vod-v-cesku-hrozive-ubyva.html ... Zpět

4 Český hydrometeorologický ústav. Roční zpráva o hydrometeorologické situaci v České republice 2016. [online]. 2017. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/ohp/2016_RZ.pdf ... Zpět

5 Česká geologická společnost. Podzemní vody pracovní listy – projekt [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele/VV_podzemni_vody_PRACOVNI_LISTY_WEB.pdf ... Zpět

6 Česká geologická společnost. Podzemní vody pracovní listy – projekt [online]. Str. 22. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele/VV_podzemni_vody_PRACOVNI_LISTY_WEB.pdf ... Zpět

7 SÝKORA, David. Problémy s vysokou spodní vodou a doporučená meliorační opatření. [online]. VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2015, str. 1-2. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://voda.tzb-info.cz/teorie-voda-kanalizace/13276-problemy-s-vysokou-spodni-vodou-a-doporucena-melioracni-opatreni ... Zpět

8 Příčiny vlhnutí stavebních objektů. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/5396-priciny-vlhnuti-stavebnich-objektu ... Zpět

9 STRAŇÁK, Vít. Jak se zbavit vlhkého zdiva aneb co dokáže tlaková injektáž [online]. 2014. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/bydleni/stavba/vlhkost-zdiva-a-tlakova-injektaz.A140531_115518_stavba_rez ... Zpět

10 Povodí Labe. Zpráva o množství a jakosti podzemních vod [online]. 2002, str. 57. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/VH_bilance/2002/VHB_Mnozstvi%20a%20jakosti%20POD_2002_06.pdf ... Zpět

11 Fluviální procesy a reliéfy jimi vznikající [online]. Přednáška Vysoká škola Báňská. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/9_kapitola.htm ... Zpět

12 ČTK: Pražské metro podle odborníka zcela před povodní ochránit nelze [online]. 2002. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.e15.cz/domaci/prazske-metro-podle-odbornika-zcela-pred-povodni-ochranit-nelze-832940 ... Zpět

13 Pražské metro je lépe chráněno proti povodni [online]. 2017. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://prahatv.eu/zpravy/praha/praha/5205/prazske-metro-je-lepe-chraneno-proti-povodni ... Zpět

14 Povodně v srpnu 2002 způsobily nenávratné škody také v pražských knihovnách. Díky zamražení se podařilo 140 tisíc svazků zachránit [online]. 2012. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://regina.rozhlas.cz/povodne-v-srpnu-2002-zpusobily-nenavratne-skody-take-v-prazskych-knihovnach-diky-7339735 ... Zpět

15 Povodně postihly židovské památky. [online]. 2002. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://c.jewishmuseum.cz/files/obsah/zpravodaj/ZPRAVODAJ2002_3.pdf ... Zpět

16 Příčiny vlhnutí stavebních objektů. [online]. [cit. 9. 9. 2017]. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/5396-priciny-vlhnuti-stavebnich-objektu ... Zpět


Článek byl zpracován jako součást sborníku k mezinárodní vědecké konferenci „Povodně 1997 a 2002 (20 a 15 let poté)“ 10 let od přijetí Povodňové směrnice. Konference byla připravena společně Policejní akademií České republiky v Praze Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, Ministerstvem životního prostředí České republiky a Svazem vodního hospodářství ČR.
Konferenci oficiálně zahájili a úvodní slovo přednesli 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec, rektor Policejní akademie České republiky v Praze, doc. JUDr. Mgr. Josef Salač, Ph.D. a plk. Ing. Daniel Dittrich z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Na konferenci vystoupili mimo jiných řečníků také zástupci Českého hydrometeorologického ústavu a zástupci odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí.

 
 
Reklama