Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vliv vodních děl (nádrží) v povodí Vltavy na hydrologické extrémy – povodeň a sucho

Příspěvek popisuje funkci vodních nádrží při jejich zatížení hydrologickými extrémy. Uvádí, jakým způsobem přispívají ke snížení negativních účinků povodně a sucha, při současném plnění dalších účelů těchto nádrží. V příspěvku je konkrétně popsán způsob využití retenčních prostor nádrží při nástupu povodně a transformaci povodňové vlny a způsob hospodaření s vodou akumulovanou v zásobních prostorech nádrží, a to při běžné provozní situaci a také při výskytu sucha, kdy je nutné zajišťovat minimální zůstatkový průtok v profilech pod nádržemi a překlenout dobu výskytu suchého období. Příspěvek uvádí praktické zkušenosti s provozem vodních nádrží při povodni v roce 2013 a při výskytu sucha v roce 2015.


© Fotolia.com

Funkce vodních nádrží při povodni

  • Maximální využití retenčních prostorů nádrží k transformaci povodně.
  • Částečné využití zásobních prostorů nádrží (vazba na hydrologickou předpověď přítoku do nádrže).
  • Snížení hodnoty kulminačního přítoku do nádrže až na úroveň neškodného odtoku z nádrže.
  • Využití volných objemů nádrží k ovlivnění časového průběhu povodně se zřetelem na eliminaci střetu povodňových vln na soutoku vodních toků pod nádržemi nebo na průběh a trend vývoje na přítocích pod nádrží.
  • Oddálení kulminace povodně v čase – poskytnutí času na realizaci PPO.
  • Bezpečné převedení velkých vod v rámci disponibilních kapacit výpustných zařízení nádrží.
  • Průběžná aktualizace variant manipulací dle vývoje synoptické situace a hydrologické předpovědi.

Rozvoj monitoringu stavu a množství povrchových vod


Nádrže a hydrologické extrémy

  • Podle četnosti rozdělení funkčních prostorů vodních nádrží obecně převažuje účel akumulace vod nad účelem ochrany před povodněmi.
  • Akumulace vody v nádržích a ochrana před povodněmi jsou účely, které jsou ve vzájemném konfliktu.
  • Nádrže Vltavské kaskády jsou svými retenčními prostory schopny efektivní ochrany před povodněmi, které se vyskytují s dobou opakování 20 let.
  • V případě větší povodně jsou tyto nádrže schopny poskytnout čas k realizaci opatření na ochranu před povodněmi na dolním toku Vltavy a Labe.
  • Za dobu existence nádrží Vltavské kaskády, resp. všech nádrží ve správě státního podniku Povodí Vltavy nedošlo k výskytu víceletého sucha.
  • Riziko důsledků výskytu víceletého suchého období je u veřejnosti v České republice podceňováno.

Článek byl zpracován jako součást sborníku k mezinárodní vědecké konferenci „Povodně 1997 a 2002 (20 a 15 let poté)“ 10 let od přijetí Povodňové směrnice. Konference byla připravena společně Policejní akademií České republiky v Praze Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, Ministerstvem životního prostředí České republiky a Svazem vodního hospodářství ČR.
Konferenci oficiálně zahájili a úvodní slovo přednesli 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec, rektor Policejní akademie České republiky v Praze, doc. JUDr. Mgr. Josef Salač, Ph.D. a plk. Ing. Daniel Dittrich z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Na konferenci vystoupili mimo jiných řečníků také zástupci Českého hydrometeorologického ústavu a zástupci odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí.

 
 
Reklama