Představme si situaci, kdy je mezi sousedními pozemky výškový rozdíl a stavebník se rozhodne tento rozdíl překonat kombinací opěrné zdi a oplocení, aby zajistil stabilitu terénu a zároveň svůj pozemek ohraničil. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali na právní náležitosti takovéto stavby; jak správně určit výšku stavby, aby nebylo nutné žádat o povolení stavební úřad; co je to rozhrada a jaký je rozdíl mezi opěrnou zdí a oplocením; jaké jsou možnosti kombinací v rámci jedné stavby rozhrady a jaká jsou pravidla pro výpočet výšky takovéto kombinované stavby?

Většině uvedených chybných instalací by se dalo předejít tím, že by byl zpracován návrh zabudovaní výrobku do stavby (projektová dokumentace) podle normy ČSN 74 6077, a podle něj by se postupovalo při výrobě a instalaci prvků. Při samotné instalaci prvku už nelze danou situaci řešit, a tím vzniká prostor pro uvedené závady. Nejčastějším závadám jsme se věnovali společně s odborníky z ČKLOP.

V rámci odborných akcí České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) jsme se zeptali na plánované změny normy ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí, v roce 2025 Ing. Romana Šnajdra, který je spoluautorem technických norem na zabudování oken a lehkých obvodových plášťů do stavby.

V rámci odborných akcí České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) jsme se zeptali na to, co přináší novela NV č. 163/2002 Sb. a revize „prohlášení o vlastnostech“ (CPR). Ing. Iveta Jiroutová z Technického a zkušebního ústavu Praha (TZÚS) se věnuje podrobněji běžným oknům a dveřím (bez požární odolnosti) a vše shrnuje do dvanácti bodů a přidává i některé obecné změny CPR.

S novým stavebním zákonem se změnila také role Pražských stavebních předpisů. Na území Prahy nyní, na rozdíl od minulosti, platí i některá ustanovení celostátní vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy proto zpracoval Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze, v němž oba tyto předpisy propojil do jednoho dokumentu.

V rámci odborné konference IZOLACE na výstavišti v pražských Letňanech jsme se zeptali Ing. Jana Klečky, člena Technické komise ČKAIT, na to, jak vznikala nová hojně diskutovaná vyhláška č. 146/2024 Sb., jak je třeba ji číst, a to v souvislosti s novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.

Mezi nejčastější mýty o pálené krytině patří její omezené použití z hlediska vysoké hmotnosti, nadmořské výšky, náročnosti pokládky z hlediska přesné krycí délky. Ing. Milan Rotek ze společnosti Wienerberger vyvrací mýty o pálené střešní krytině Tondach.

Aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v České republice byla schválena v polovině roku. Hlavním důvodem rozšíření konceptu BIM na informační modelování staveb a oblast managementu informací o stavbách, včetně souvislostí a vazeb v rámci vystavěného prostředí, je proces digitalizace, levnější realizace staveb, jejich efektivnější provoz, zvýšení kvality a přístup k přesným a úplným informacím o stavbách.

V ČR se debata v souvislosti s riziky moderních vozidel soustřeďuje především na elektrovozidla. Ve světě si však mnozí uvědomují, že je tento problém třeba řešit komplexněji, protože všechna dnešní vozidla mají jiná rizika, než měla vozidla před 50 lety. Poslechněte si přednášku Ing. Josefa Krále z konference Požární bezpečnost staveb 2023.

Jak zajistit, aby nově postavený dům nespadl? Aby plochá střecha domu unesla fotovoltaiku i v případě, že napadne sníh? Nikdo z nás nechce bydlet či pracovat v budově, jejíž stavební konstrukce není bezpečná. Stejně tak si chceme být jisti, když vjíždíme nebo vcházíme na most, že nás jeho nosná konstrukce udrží. Pravidla pro navrhování stavebních konstrukcí a požadavky na jejich bezpečnost a trvanlivost byla sjednocena na evropské úrovni v podobě tak zvaných Eurokódů. Od srpna začne Česká agentura pro standardizaci postupně vydávat jejich druhou generaci. Jedná se o několik souborů technických norem, které se zabývají navrhováním stavebních konstrukcí podle použitých materiálů a podle typu konstrukce. Taktéž popisují, jak stanovit jejich možné zatížení. Jedná se tedy o klíčové normy určené zejména pro projektanty.

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. přinesl několik prováděcích vyhlášek, které upravují konkrétní aspekty stavebního řízení. Podrobněji představíme některé z nich, platné od července tohoto roku, a to včetně komentářů. Zmíníme i nová a připravovaná metodická doporučení k novému stavebnímu právu.

Užitečné informace ve vztahu k základnímu požadavku na stavby, jímž je ochrana proti hluku a dosahování akustického komfortu; prezentace poznatků z monitorování hluku, včetně návrhů řešení prostorové a stavební akustiky. To jsou pouze střípky z letošní konference nazvané Akustika ve stavební praxi. Nabízíme malé ohlédnutí.

Před dvanácti lety byla vydána ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení. V současné době je na základě zkušeností z praxe připravovaná její novela. Autory jsou opět doc. Ing. Jiří Dohnálek,  CSc., a Ing. Petr Tůma, Ph.D., kteří vyzývají k zaslání připomínek. S vydáním konečné verze se počítá v průběhu první poloviny roku 2025.

Revize TPG 905 01 „Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení“ schválena.

Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze představila v rámci svých pravidelných seminářů novinky v normalizaci, včetně numerických návrhových výpočtů a návrhů vhodných skladeb pro nosné konstrukce. Na semináři se podrobně řešily ocelové, dřevěné a skleněné konstrukce. Nabízíme malou rekapitulaci a rozhovory s hlavními protagonisty.

Změny souvisejí především se změnou terminologie v novém stavebním zákoně, s integrací kompetencí k rozhodování, se změnou koncepce vyjadřování dotčených orgánů a se změnami v územním plánování. O podrobnější informace a komentář jsme požádali zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).