Evropská energetická politika má dlouhou historii. Následující historický text cílevědomě vybírá důležité momenty v budování evropské energetické politiky, ve kterých hrozilo ohrožení bezpečnosti a ekonomických zájmů ES / EU.
Institut pro veřejnou diskusi pořádal další diskusní setkání k energetice. Tentokrát k otázce Je elektřina hlavním energetickým zdrojem budoucnosti? Podle organizátorů je zřejmě zdrojem budoucnosti především jaderná energetika. Obnovitelné zdroje jsou naopak zcela na okraji zorného pole. Tomu odpovídal i časový rozvrh, na obnovitelné zdroje zbylo 5 minut.
V polovině července se na půdě pražské fakulty architektury ČVUT uskutečnil seminář na téma Veřejná podpora v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Seminář byl organizován Technologickou agenturou České republiky ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a s Evropskou komisí – Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž.
Certifikace? Pro mnohé jde o nutné administrativní zlo, které nás jednou umoří. Certifikace systémů a materiálů Knauf či jejich shoda s evropskými normami není ale pouhý byrokratický nástroj státu. Předepsané a ověřené vlastnosti výrobků předchází možným reklamacím, ale rovněž brání zákazníka samotného před škodami vzniklými montáží či použitím systému nebo jednotlivého výrobku.
Obchodování s povolenkami na emise CO2, je v krizi. Nabídka dlouhodobě převyšuje poptávku, cena je pod motivační hranicí, ale členské státy zatím váhají nad řešením navrženým Evropskou komisí. Kromě rychlé intervence, odebrání části povolenek z přesyceného systému, je třeba přijmout také zásadní změny.
Projekty GovernEE a EnergyCity jsou zaměřeny na efektivní hospodaření s energiemi ve veřejných budovách. Na konferenci byly představeny jejich výsledky a možnosti využití výstupů v praxi. V rámci projektu GovernEE byla představena i pilotní instalace on-line monitoringu spotřeby energií ve dvou základních školách Prahy 11.
Jedním z důvodů, proč budovy s téměř nulovou spotřebou energie neplní očekávání uživatelů, je to, že mohou být příliš složité na provozování. Dalším důvodem může být přílišný optimismus projektu,který nezohlední např. spotřeb energie kancelářskou technikou, která ve skutečnosti dominuje v energetické bilanci budovy.
Nebudeme zde opakovat, kdo a kdy bude povinen nechat PENB zpracovat, neboť na toto téma již bylo napsáno mnoho článků. Bez ohledu na to, co si myslíme o nutnosti vyžadovat zdánlivě smysluplné věci zákonem, požadavek na nový PENB zde prostě je. Zkusme si rozebrat, zda si negativní ohlas opravdu zaslouží.
Základním předpisem pro oblast stavebních výrobků byla do dubna 2011 Směrnice Rady 89/106/EHS (dále jen CPD). Dne 4. 4. 2011 bylo v OJ EU zveřejněno NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS.
V současné době nemáme dostatek údajů o skutečné energetické spotřebě systémů vytápění, větrání a klimatizace (HVAC). Evropský projekt iSERV má za cíl vytvořit podrobnou databázi s údaji o spotřebě energie evropských systémů HVAC a jejich komponentů. Na základě porovnání dat budou určeny možnosti úspor energie, které budou volně k dispozici.
V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.
Systém Oxiperm produkuje oxid chloričitý pomocí zředěného roztoku chloritanu sodného (NaClO2, 7,5%) a kyseliny chlorovodíkové (HCl, 9% v objemovém poměru 1:1). Jiné systémy využívají k výrobě oxidu chloričitého poměr 1:3, kde však hrozí riziko, že zředěná kyselina chlorovodíková nebude reagovat s oxidem chloričitým, čímž způsobí korozi materiálu potrubí.