Energetická náročnost budov 2025: implementace EPBD IV, renovační pasy, emisní povolenky

Postup implementace EPBD IV v českém prostředí

Implementace evropské směrnice EPBD IV probíhá v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a zahrnuje několik paralelních oblastí – od legislativy přes datovou infrastrukturu až po strategické plánování renovací. O implementaci směrnice hovořila Nathalie Marková z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V rámci konference zaznělo, že již byly realizovány některé dílčí kroky, například v oblasti elektromobility a dobíjecí infrastruktury. Další části jsou však stále v přípravě.

„Pracujeme na nové databázi energetické náročnosti budov, analýze fondu budov a navazující strategii renovací. Součástí bude i zavedení standardů pro budovy s nulovými emisemi a novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,“ uvedla Nathalie Marková.

Konference Energetická náročnost budov 2025

Hodnocení vnitřního prostředí

Na problematiku dopadů energeticky úsporných opatření na kvalitu vnitřního prostředí upozornil ve své přednášce Karel Kabele: „Zásadní otázkou je metodika hodnocení kvality vnitřního prostředí – tedy co a jakým způsobem měřit, aby bylo možné objektivně posoudit, zda jsou podmínky vyhovující.“

Karel Kabele současně poukázal na význam odbornosti při zpracování renovačních pasů: „Budovu je nutné chápat jako komplexní systém. Návrh opatření by proto měli zpracovávat odborníci s odpovídajícím technickým vzděláním, kteří dokáží posoudit všechny vzájemné vazby.“

Nathalie Marková, MPO, Konference Energetická náročnost budov 2025

Konference Energetická náročnost budov 2025

Karel Kabele, ČVUT, Konference Energetická náročnost budov 2025

Nové požadavky na výstavbu a renovace

Z pohledu technických požadavků přinese EPBD IV diferencovaný dopad na novostavby a stávající budovy. Jak uvedl Michal Čejka, v případě novostaveb se jedná spíše o postupné zpřísňování požadavků.

„Nejde o zásadní skok, ale o evoluční vývoj. Lze očekávat snížení energetické náročnosti nových budov přibližně o 10 až 20 % a současně odklon od spalování fosilních paliv v místě spotřeby,“ uvedl.

Významnější výzvy jsou podle Michala Čejky spojeny s renovacemi: „Cílem je do roku 2050 zásadně snížit energetickou náročnost stávajícího fondu budov. Renovační pasy představují nástroj, který umožňuje definovat optimální trajektorii úprav v čase.“

Michal Čejka, certifikovaný projektant pasivních domů, Konference Energetická náročnost budov 2025

Konference Energetická náročnost budov 2025

Milan Pospíšil, Stavební spořitelna České spořitelny, Konference Energetická náročnost budov 2025

Financování jako limitující faktor renovací

Ekonomická stránka transformace byla diskutována zejména ve vztahu k dostupnosti financování. Bankovní sektor podle prezentovaných informací postupně rozšiřuje nabídku produktů zaměřených na energeticky úsporná opatření.

„Klíčové je pracovat s celkovými náklady domácností na bydlení a hledat řešení, která povedou k jejich dlouhodobé stabilizaci,“ řekl Milan Pospíšil ze Stavební spořitelny České spořitelny.

Větrání a kvalita vnitřního prostředí

Součástí odborného programu byly i přednášky zaměřené na technická zařízení budov. Významnou roli zde hraje řízené větrání se zpětným získáváním tepla.

„Rekuperace představuje opatření, které současně snižuje energetickou náročnost budovy a zlepšuje kvalitu vnitřního prostředí,“ uvedl Dušan Hanzík ze společnosti Meltem. Tento trend odpovídá dlouhodobému posunu směrem k integrovanému návrhu budov s důrazem na zdravé vnitřní klima.

Konference Energetická náročnost budov 2025

Jan Fučík, Brilon, Konference Energetická náročnost budov 2025

Milan Hlavinka, Danfoss Devi, Konference Energetická náročnost budov 2025

Dopady systému EU ETS 2 na domácnosti

Samostatný blok byl věnován připravovanému rozšíření systému emisních povolenek EU ETS 2 na sektor budov. Podle Josefa Hodbodě bude mít tento mechanismus přímý dopad na náklady domácností.

„Konkrétní výši zdražení nelze v tuto chvíli přesně stanovit, protože bude záviset na vývoji ceny povolenek. Orientačně se však může jednat o několik tisíc korun ročně u běžné domácnosti,“ uvedl.

Zazněly i modelové výpočty, podle nichž může při určité cenové hladině plynu dojít ke zvýšení nákladů zhruba o pětinu. Diskuse se zároveň zaměřila na možnosti, jak tyto dopady zmírnit vhodnou modernizací zdrojů tepla. Jan Fučík ze společnosti Brilon uvedl příklady, jak zvýšené náklady kompenzovat např. správnou volbou úsporného plynového kondenzačního kotle.

Konference Energetická náročnost budov 2025

Jan Růžička, ČVUT, Konference Energetická náročnost budov 2025

Josef Hodboď, TZB-info, Konference Energetická náročnost budov 2025

Volba zdroje tepla v nízkoenergetických budovách

V oblasti technických řešení zazněly i konkrétní zkušenosti z praxe. Milan Hlavinka se věnoval využití elektrického podlahového vytápění v pasivních domech.

„V kombinaci s fotovoltaickým systémem jde o řešení s nízkými investičními náklady a velmi dobrými provozními parametry,“ uvedl.

Konference se věnovala i dalším aktuálním oblastem, mimo jiné nové podobě normy ČSN 73 0540-2, která od roku 2025 zpřísňuje požadavky na tepelnou ochranu budov. Těmto tématům se budeme věnovat v pokračování této reportáže.

Diskuse potvrdila, že budoucí vývoj v oblasti energetické náročnosti budov bude ovlivněn kombinací legislativních požadavků, technologického pokroku a ekonomických nástrojů. Klíčovým tématem zůstává zejména efektivní provádění renovací a zajištění kvality vnitřního prostředí při současném snižování energetické náročnosti.

Hlavní partneři

Na konferenci se dále prezentují firmy:
Meltem GmbH, innogy Česká republika a.s., TESTO, s. r. o. a ELEKTRODESIGN ventilátory spol. s r.o.