Intenzita v�tr�n� v obytn�ch budov�ch je p�i sou�asn�m trendu energeticky �sporn�ho bydlen� velmi diskutovanou veli�inou. Situaci komplikovaly chyb�j�c� a nep�esn� po�adavky v z�konn�ch p�edpisech a technick�ch norm�ch. V �noru 2011 ve�la v platnost n�rodn� p��loha normy �SN EN 15 665 v podob� zm�ny Z1, kter� definuje po�adavky na v�tr�n� obytn�ch budov a tak� doporu�uje vhodn� syst�my v�tr�n�. �l�nek stru�n� informuje o obsahu n�rodn� p��lohy.

U obvodov�ch plṻ� n�zkoenergetick�ch budov s vysok�m tepeln�m odporem se povrchov� teplota na vnit�n�m l�ci ochlazovan� konstrukce m�stnosti bl��� k teplot� vzduchu v m�stnosti. Spolu s t�m se sni�uje v�znam pod�lu tepeln� ztr�ty prostupem tepla a v�znamn�j�� se tak st�v� tepeln� ztr�ta z v�tr�n� m�stnosti. To v�e ovliv�uje typ i um�st�n� otopn� plochy v m�stnosti.

N�klady na podporu elekt�iny z obnoviteln�ch zdroj� jsou jednou z regulovan�ch slo�ek ceny elekt�iny. Mezi dal�� regulovan� slo�ky pat�� n�klady na distribuci elekt�iny. Cena silov� elekt�iny regulov�na nen�, stanovuje se p�i obchodov�n� na energetick� burze na z�klad� nab�dky a popt�vky.

V souvislosti s programem Zelen� �spor�m se vyskytuj� spekulace, �e v�robci tepeln�izola�n�ch materi�l� reagovali na zaveden� dota�n� podpory zv��en�m cen, tak�e v kone�n�m d�sledku investo�i zaplatili stejn�, jako kdyby dotace v�bec nebyly.

Pravideln� kontrola �e�� stav kotle a kou�ovodu, jeho p��slu�enstv�, zabezpe�en� a regulace. Krom� technick�ho stavu a �dr�by se kontroluj� i dokumentace, provozn� p�edpisy, n�vody a dal�� dokumenty. Vy��sluje se celkov� ��innost kotle z v�sledku m��en�, stanovuje se referen�n� resp. minim�ln� ��innost kotle a navrhuj� se p��padn� opat�en�.

�l�nek se zab�v� sou�asn� diskutovan�m probl�mem vlhkosti v bytov�m prost�ed�. V zimn�m obdob� b�v� p�i ��dn�m v�tr�n� probl�m s n�zkou relativn� vlhkost� v obytn�ch m�stnostech. Auto�i se zam��l� nad t�m, zda by p�ebyte�n� mno�stv� vlhkosti vyprodukovan� koup�n�m resp. sprchov�n�m nemohlo p�isp�t ke zv��en� kvality vlhkostn�ho mikroklimatu v obytn�ch m�stnostech.

N�meck� Ministerstvo pro hospod��stv� a technologie ozn�milo z�m�r omezit rozvoj fotovoltaick�ch elektr�ren v N�mecku na 1000 MWp ro�n�. Lze o�ek�vat reakci Ministerstva pro �ivotn� prost�ed�, ochranu p��rody a jadernou bezpe�nost.

V lednu jsem publikoval �l�nek o p�ipravovan� revizi �SN 73 0540-2 Tepeln� ochrana budov, ��st 2: Po�adavky. Vyj�d�il jsem se ke zm�n�m jednotliv�ch kapitol. Od t� doby do�lo k dal��mu posunu ve v�voji revize normy. M�n� se princip stanoven� po�adavku na teplotn� faktor konstrukce a bezpe�nostn� p�ir�ka teplotn�ho faktoru. Prob�h� diskuse o po�adavku na vnit�n� povrchovou teplotu oken.

�l�nek uv�d� p��klad hodnocen� energetick� n�ro�nosti rodinn�ho domu dle v�po�tov�ho postupu podle sou�asn� metodiky hodnocen� energetick� n�ro�nosti budovy. Z p��kladu vypl�v� nere�lnost dosa�en� pasivn�ho standardu dal��m zateplov�n�m. Jako mo�nost p�ich�z� v �vahu pokryt� energetick�ch po�adavk� na vyt�p�n� budov netradi�n�mi formami energi� nap�. pomoc� tepeln�ch �erpadel spolu s fotovoltaick�mi syst�my apod.

Sol�rn� soustava a doh�evn� za��zen� mus� b�t jeden navz�jem slad�n� a efektivn� pracuj�c� syst�m, kter� maximalizuje efektivitu sol�rn�ho syst�mu a minimalizuje pot�ebu doh�evu. Zejm�na doh�evn� za��zen� nesm� "p�ek�et" sol�rn�mu syst�mu v jeho efektivit�.

�l�nek se zab�v� anal�zou pasivn�ch dom� z hlediska vnit�n�ho mikroklimatu. Zam��uje se hlavn� na vlhkost, z�pach, aerosol nebo toxick� hodnocen� a vliv zdrav�. Samostatn� kapitola popisuje vnit�n� vlhkosti p�i v�tr�n� nebo p�i vyt�p�n� pasivn�ch budov.

Ot�zkou je stanoven� specifick� pot�eby vody/obyvatele a stanoven� koeficient�, kter� ur�uj� �pi�kovou pot�ebu vody (max./den a max./hod.), a tato m��e b�t zna�n� rozd�ln� od pr�m�rn� pot�eby. Max. hod. pot�eba je naprosto kl��ov� hodnota, co se t��e stanoven� spr�vn� dimenze potrub� vodovodu.

Vyznat se v „�spor�ch tepla“ je n�ro�n� i pro odborn�ky, nato� pak pro laiky. Kdy� nebudeme objekt vyt�p�t, dojde v n�m k �spor�m 100 %, nebo k ��dn�m? Vyznat se v �spor�ch znamen� pracovat s nam��en�mi spot�ebami, s gradenovou metodou, s p�evodem hodnot na tzv. „norm�lov� rok N“ a �spory tepla vykazovat z rozd�lu hodnot „norm�lov�ch rok�“. Pod�vejte se s n�mi, jak takov� hodnocen� dopadne.

Energetick� n�ro�nost budovy je z�sadn� ovliv�ov�na jej� ob�lkou. Prosklen� i nepr�svitn� ��sti obvodov�ho pl�t� ovliv�uj� ob� strany tepeln� bilance – tepeln� zisky i ztr�ty. Z�le�� v�ak na spoust� dal��ch faktor�, jak� konkr�tn� bude jejich vliv. Nelze tedy obecn� a jednozna�n� ��ci, jak jednotliv� prvky obvodov�ho pl�t� navrhnout pro dosa�en� optim�ln�ho pom�ru zisk� a ztr�t. P��sp�vek se zam��uje na rodinn� domy a sleduje, jak se pro r�zn� varianty dom� s r�zn�mi parametry obvodov�ho pl�t� m�n� vliv prosklen� a st�n�n� a jejich p��padn� optimum z hlediska tepeln� bilance v zimn�m a letn�m obdob�.