Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Podpora obnovitelných zdrojů a cena elektřiny

Náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou jednou z regulovaných složek ceny elektřiny. Mezi další regulované složky patří náklady na distribuci elektřiny. Cena silové elektřiny regulována není, stanovuje se při obchodování na energetické burze na základě nabídky a poptávky.

Úvod

Náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů (přesněji podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů - OZE, KVET a DZ) jsou jednou z regulovaných složek ceny elektřiny. Mezi další regulované složky patří náklady na distribuci elektřiny. Cena silové elektřiny regulována není, stanovuje se při obchodování na energetické burze na základě nabídky a poptávky. V současnosti je silně medializován růst nákladů na podporu OZE. Naproti tomu o vývoji cen na energetické burze je uváděno pouze, že ceny klesly o 15 %.

Cena elektřiny na energetické burze

Power Exchange Central Europe, a.s., (PXE, dříve Energetická burza Praha) je obchodní platforma určená pro obchodování s elektrickou energií v České republice, na Slovensku a nově i v Maďarsku. Byla založena 5. března 2007 s cílem nastavit pravidla pro obchodování s elektrickou energií na základě aktuální nabídky a poptávky. Zakládajícím subjektem PXE je Burza cenných papírů Praha, a.s.

Ceny elektřiny do jisté míry reagují na vývoj cen jiných energetických komodit - uhlí, zemního plynu a ropy. V roce 2008 došlo k prudkému růstu, který byl následován pomalejším poklesem, viz grafy na obrázcích dole. V současnosti ceny víceméně stagnují, po odeznění krize je však očekáván růst tempem asi 10 % ročně, jak vyplývá z vývoje cen pro následující roky. V grafech je uveden vývoj cen roční dodávky v základním zatížení (Base Load), špičková elektřina (Peak Load) je přibližně o 40 až 50 % dražší.


Obrázek 1: Vývoj cen roční dodávky na energetické burze [zdroj: PXE]


Obrázek 2: Přepočet aktuálním kurzem koruny

Je vidět, že výkyvy cen v korunovém vyjádření jsou nižší. Důvodem je, že koruna v době vysokých cen posilovala a s propadem cen opět oslabila, viz obrázek dole. Je však možné, že ceny elektřiny na energetické burze se pohybovaly v opačném smyslu než kurz koruny proto, že do jisté míry reagovaly na vývoj kurzu koruny.


Obrázek 3: Vývoj kurzu koruny [zdroj: ČNB]

Porovnání cen silové elektřiny v letech 2008 a 2009

V roce 2008 byla na Energetické burze Praha průměrná cena elektřiny základního zatížení pro dodávku v roce 2009 69,72 €/MWh. Průměrná cena v roce 2009 pro dodávku v roce 2010 byla 47,44 €/MWh, došlo tedy poklesu cen v průměru o 29 %. Vezmeme-li v úvahu změny kurzu koruny, která v roce 2009 oproti roku 2008 oslabila, byla v roce 2009 cena silové elektřiny nižší jen o 24 %.

Podrobnější porovnání meziročního poklesu cen je uvedeno v následující tabulce. Pro rok 2008 jsou použity ceny pro produkt BL CAL 09 (dodávka elektřiny základního zatížení v roce 2009), pro rok 2009 jsou použity ceny pro produkt BL CAL 10. Objemy obchodů ostatních produktů jsou podstatně nižší. Ceny špičkové elektřiny jsou asi o 40 až 50 % vyšší než ceny elektřiny základního zatížení. Kromě hodnot pro celý rok jsou uvedeny i hodnoty pro prvních 10 měsíců, protože podle zveřejněných informací ČEZ ukončuje obchodování na burze ke konci října.

  Rok
měsíce
2008
I...XII
2009
I...XII
změna
%
2008
I...X
2009
I...X
změna
%
Průměrná cena BL CAL €/MWh 69,72 47,44 -32,0 71,80 48,23 -32,8
Průměrná cena BL CAL1 Kč/MWh 1739 1322 -24,0 1768 1282 -27,5
Průměrná cena BL CAL2 Kč/MWh 1732 1255 -27,5 1768 1263 -27,4
Průměrná cena kontraktů BL CAL €/MWh 69,89 48,32 -30,9 76,58 48,95 -36,1
Průměrná cena kontraktů BL CAL3 Kč/MWh 1734 1285 -25,9 1864 1305 -30,0

Tabulka: Porovnání cen elektřiny v roce 2008 (pro dodávku v roce 2009) s cenami v roce 2009
(pro dodávku v roce 2010), data podle PXE a ČNB

1 průměrná cena v € násobená průměrným kurzem koruny
2 průměr z denních cen v € násobených aktuálním kurzem koruny
3 průměrné ceny kontraktu v € násobené průměrným kurzem koruny v daném měsíci

ERÚ uvádí, že "Cena relevantních produktů roku 2010 obchodovaných na burze (především roční pásmo) za sledované období od října 2008 do září 2009 poklesla přibližně o 18 %." Průměrná cena kontraktů na produkt BL CAL-10 (roční dodávka pro rok 2010 v základním zatížení) v říjnu 2008 byla 72,0 €/MWh při průměrném kurzu 24,79 Kč/€. V září 2010 byla cena stejného produktu 45,3 €/MWh při kurzu 25,35 Kč/€. Rozdíl je 37,1 % resp. 36,7 % (v € resp. v Kč). Zdá se však, že žádný z obchodníků nebyl při nákupech výrazně prozíravější než ostatní.

Jediný způsob, jak se dopracovat ke všude citovanému údaji, že meziroční pokles cen na burze byl 15 %, je spočítat průměrnou cenu všech kontraktů na produkt BL CAL-09 a porovnat s průměrnou cenou všech kontraktů na produkt BL CAL-10. Rozdíl je 15,3 %, jedná se však o průměry vždy za dva roky obchodování, nikoli tedy o meziroční pokles. Tato hodnota neinformuje o vývoji cen na energetické burze, ale o schopnosti obchodníků využít pokles cen ve prospěch koncových odběratelů elektřiny.

Podpora obnovitelných zdrojů

Výše příspěvku se určuje jako podíl součtu nákladů na jednotlivé podporované zdroje a celkové čisté spotřeby elektřiny. Náklady na jednotlivé zdroje lze zjednodušeně počítat jako rozdíl mezi průměrnou výkupní cenou a průměrnou cenou silové elektřiny, která je daným zdrojem nahrazena. Toto zjednodušení zanedbává snížení ztrát v energetické síti z důvodu decentralizace výroby elektřiny, které je závislé na velikosti zdroje. Malé rozptýlené zdroje připojené na nízké napětí snižují ztráty v síti významněji než zdroje větší, které jsou obvykle připojeny do sítí vysokého napětí.

V předchozích několika letech spotřeba elektřiny v České republice rostla tempem 1 až 3 % ročně. Namísto očekávaného růstu zhruba o 2 % však nastal v roce 2009 propad spotřeby téměř o 6 %. Spotřeba se tak vrátila na úroveň, která zde byla přibližně před pěti lety. Odpovídající výše příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů v roce 2009 by byla o 7 až 8 % vyšší, neboli 55 až 56 Kč/MWh.


Obrázek 4: Růst nákladů na jednotlivé kategorie zdrojů energie

Výši příspěvku pro rok 2010 určil Energetický regulační úřad (ERÚ) na 166,34 Kč/MWh, což odpovídá necelým 17 haléřům na kWh. Nárůst příspěvku v roce 2010 vypadá dramaticky, překvapivé však je, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů od roku 2004 do roku 2006 klesaly a i následující růst byl poměrně mírný. Je otázka, jestli Energetický regulační úřad mohl v předchozích letech nastavit vyšší úroveň příspěvku tak, aby změny byly meziročně nižší. V současnosti by v takovém případě dřívější přebytky plateb mohly být využity ke snížení meziročního růstu podpory.


Obrázek5: Procentuální růst nákladů ve srovnání s rokem 2009

Většina zpráv v médiích působí dojmem, že růst nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je způsoben výhradně fotovoltaikou. Ve skutečnosti se fotovoltaika podle údajů ERÚ na zvýšení celkových nákladů podpory z 3,0 mld. v roce 2009 na 7,7 mld. v roce 2010 podílí asi 1,6 mld., většina ze zbývajících 3,1 mld. je rovnoměrně rozdělena mezi čistou biomasu, bioplyn, malé vodní elektrárny a větrné elektrárny, viz obrázek 4, procentuálně příspěvek na tyto zdroje roste rychleji než příspěvek na fotovoltaiku, viz obrázek 5. Podíl fotovoltaiky na příspěvku na podporu ve srovnání s loňským rokem zůstal podle údajů ERÚ přibližně na stejné úrovni, viz obrázek 6.


Obrázek 6: Vývoj podílu jednotlivých kategorií zdrojů na nákladech

V letošním roce lze očekávat rychlejší rozvoj větrných elektráren. Větrná energetika zaznamenala úspěch v kraji Vysočina, kde byla rozhodnutím soudu zrušena krajská vyhláška omezující stavbu větrných a fotovoltaických elektráren. Celkově je však odpor proti větrným elektrárnám větší než proti ostatním obnovitelným zdrojům. Hlavním argumentem odpůrců je velikost současných větrných elektráren, jejichž výška je srovnatelná s výškou chladicích věží největších tepelných elektráren; ty jsou však v krajině přece jen nápadnější, kromě toho, že jsou mohutné se od nich ještě často táhne parní vlečka na vzdálenost mnoha kilometrů.

Rozvoj využití čisté biomasy a bioplynu je rovněž velmi rychlý, boom podobný fotovoltaice však pravděpodobně nehrozí. Výrazně vyšší využití biomasy naráží kromě nízkého zájmu zemědělců na produkční potenciál biomasy. Již v současnosti se v některých krajích začínají projevovat problémy se zásobováním biomasou. Například známá výtopna ve Žluticích začíná mít problémy v důsledku výstavby velkého kotle na biomasu v Plzni.

Náklady na podporu fotovoltaiky

Náklady na podporu fotovoltaiky budou v letošním roce výrazně vyšší, než předpokládal Energetický regulační úřad (ERÚ). ERÚ ještě na konci listopadu odhadoval instalovaný výkon na konci roku 2009 přibližně 250 MWp. Nutno však přiznat, že pro lepší odhad zcela chyběly dostupné informace. Teprve při zpětném pohledu je možno tiskovou zprávu Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 24. 8. 2009, v níž oznámilo záměr snížit výkupní cenu pro fotovoltaiku již od 1. 1. 2010, vyhodnotit jako impuls pro horečné uzavírání kontraktů s termínem dokončení do 31. 12. 2009. Řada firem nabízí do dvou měsíců od uzavření kontraktu výstavbu fotovoltaické elektrárny o výkonu až 2 MWp. Takové kontrakty zřejmě byly uzavírány, z velké části zahraničními firmami, o jejichž aktivitách na českém trhu zcela chybí informace.

Mohlo by se zdát, že ERÚ měl reagovat již koncem roku 2008, když zjistil, že náklady na podporu fotovoltaiky se prudce zvýšily. Jednalo se však o důsledek výrazného posílení koruny v polovině roku 2008, které bylo pouze dočasné. Na začátku roku 2009 se kurz dokonce dostal na vyšší úroveň než na začátku roku 2008, přičemž ceny panelů a dalších komponent víceméně stagnovaly. K propadu cen panelů a opětovnému posílení koruny došlo až v druhém čtvrtletí roku 2009. ERÚ zřejmě nemohl reagovat rychleji.

Rozvoj fotovoltaiky je výrazně rychlejší, než by bylo pro stabilní rozvoj fotovoltaického průmyslu v České republice vhodné. Vzhledem k rozsahu výrobních kapacit - necelých 400 MWp v kompletaci fotovoltaických panelů - a v podstatě absenci ostatních článků výrobního řetězce, by bylo vhodné, aby se roční instalovaný výkon pohyboval kolem 100 až 150 MWp. V opačném případě se fotovoltaika stane čistě importním odvětvím, což bude mít samozřejmě dopad na obchodní bilanci státu. Další problém je, že jsou přednostně budovány elektrárny na zemi, protože jsou ekonomicky výhodnější, nastavení podpory nerozlišuje mezi instalacemi na střeše a na zemi.

Určíme-li vícenáklady na podporu fotovoltaiky zjednodušeně jako rozdíl výkupní ceny a ceny silové elektřiny, který je pro dosud postavené elektrárny asi 11 100 Kč/MWh. Touto hodnotou se vynásobí roční produkce fotovoltaických elektráren, kterou lze spočítat z instalovaného výkonu za předpokladu průměrného využití 980 Wh/Wp. Roční produkce je přibližně 400 GWh, celkové náklady na podporu elektráren uvedených do provozu do 31. 12. 2009 se budou pohybovat kolem 4,5 mld. Kč.

Ministerstvo průmyslu a obchodu upustilo od původního záměru snížit podporu fotovoltaiky již od 1. 1. 2010. Proto lze v letošním roce očekávat ještě vyšší přírůstek instalovaného výkonu než loni. Situace v ČR se podobá situaci před dvěma lety ve Španělsku, kde byla rovněž výkupní cena mimořádně výhodná a objem instalací proto rostl dva roky po sobě o 500 % ročně. Prudký rozvoj fotovoltaiky v České republice by mohlo zastavit jen výrazné zdražení fotovoltaických panelů provázené výrazným oslabením koruny. Prozatím to však vypadá, že ani jedno v dohledné době nenastane.

Nepříjemnou skutečností je, že na současném fotovoltaickém boomu budou přednostně profitovat zahraniční subjekty, protože české firmy jsou limitovány celkovým objemem finančních prostředků, které na fotovoltaiku uvolní české banky. Naproti tomu zahraniční investoři často "importují" jak technologii, tak úvěr.

Závěr

Ceny elektřiny na energetické burze klesly meziročně o 25 až 30 %. Kontrakty na dodávky elektřiny se však uzavírají až na 3 roky dopředu. Obchodníci část elektřiny nakoupili již v roce 2008, proto mohli snížit cenu elektřiny jen o 15 %. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých obchodníků jsou poměrně malé.

Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů meziročně vzrostl na více než dvojnásobek. Přibližně třetinou se podílí fotovoltaika, o jednu polovinu se téměř rovnoměrně dělí bioplyn, čistá biomasa a malé vodní elektrárny. Podpora fotovoltaiky je v současnosti extrémně výhodná, investice v České republice v současnosti realizují převážně zahraniční investoři prostřednictvím zahraničních firem a s využitím zahraničních úvěrových zdrojů. Vhodnější by přitom bylo, aby dominovali čeští investoři. U ostatních zdrojů zřejmě nehrozí boom v takovém rozsahu jako v případě fotovoltaiky.

Reference

KUSÝ, Petr: Podpora OZE pro rok 2010 z pohledu ERÚ. Biom.cz [online]. 2009-12-28 [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW. ISSN: 1801-2655. ERÚ. Informace k cenám energie pro rok 2010. Dostupné z WWW.

English Synopsis
Support for renewable sources and prices of electricity

The costs for the support of energy from renewable sources is one of the regulated items in the prices of electricity. The costs for the distribution of electricity are also among the regulated items. The price of the electricity itself is not regulated and is determined by the trade at the power exchange market based on supply and demand.

 
 
Reklama