Dlouhodobá řešení v boji proti energetické chudobě
Svaz moderní energetiky a Budovy21 vítají shodu vlády na ochraně domácností dotčených vysokými cenami energie. Organizace současně upozorňují, že vláda musí pracovat také na dlouhodobých opatřeních, které definitivně zbaví domácnosti závislosti na fosilních palivech. Právě tato opatření se musí stát symbolem v boji proti energetické chudobě v Česku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo 5. ledna vládě řešení, které počítá s úpravou normativů pro dávku na bydlení a s úpravou parametrů mimořádné okamžité pomoci. Na pomoc tak dosáhne více žadatelů včetně těch, kteří dosud neměli na tuto sociální pomoc nárok. Jde navíc o adresnou pomoc, takže na rozdíl od návrhů na nulové DPH předchozí vlády budou veřejné prostředky využity s přímým efektem. Změny příslušné legislativy musí po vládě projednat sněmovna a předpokládá se, že se k podpoře dostanou žadatelé od začátku února.
Klíčem v boji proti energetické chudobě jsou dlouhodobá opatření
Po vyřešení akutních problémů domácností s pokrytím zvýšených nákladů na energie by se měla vláda zaměřit na rozšíření podpory pro dlouhodobá řešení. Vláda Petra Fialy podle koaliční smlouvy počítá například s rozvojem střešních solárních elektráren, které by měly do roku 2025 narůst na 100 tisíc instalací i pokračováním programu Nová zelená úsporám pro zajištění úspor energie v domácnostech.
„Stát by měl akcelerovat objem prostředků určených na podporu zvýšení energetické nezávislosti domácností v programu Nová zelená úsporám. Právě projekty místních obnovitelných zdrojů a renovace budov jsou klíčovým nástrojem v boji proti energetické chudobě. Investiční podporu by měly doplnit státem garantované nízkoúročené půjčky, které zajistí, že na tato řešení dosáhnou i domácnosti, které nemají potřebný objem prostředků. Ke zvážení je i zavedení investiční složky dávek sociální pomoci, která by pomohla dofinancovat dotaci z programu Nová zelená úsporám. A podpora projektové přípravy doplní spektrum opatření pro zajištění kvality renovací,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Pokud uspoříme energii, zvýšíme energetickou účinnost a využijeme více domácích obnovitelných zdrojů. Díky tomu bude mít na nás růst a volatilita cen energie na světových trzích menší vliv. „Pokud má domácnost kvalitně zateplený rodinný dům s fotovoltaikou, tak může být rodinná spotřeba energie kolem 5 MWh za rok. Naopak pokud je dům neúsporný, pak je třeba i přes 30 MWh ročně, a to při daleko menším komfortu bydlení. Zdražení energie, ať už plynu nebo elektřiny o jeden nebo dva tisíce za megawatthodinu, je pro první rodinu dobře zvládnutelné, pro druhou jde o finanční katastrofu,“ uvádí konkrétní přínosy zelených řešení Petr Holub, konzultant z oblasti energetické účinnosti ze společnosti Budovy21.
Vláda se může inspirovat u našich sousedů: podpora náhrady systémů vytápění na fosilní paliva v rámci řešení cen energie a dekarbonizace je prioritou například rakouské vlády. Od začátku letošního roku mohou nízkopříjmové domácnosti získat až 100% dotaci na pořízení kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla. V první fázi tak chce Rakousko zajistit změnu vytápění u 70 tisíc sociálně slabých domácností. Polská vláda v rámci programu Moj prad (Můj proud) podporuje instalace solárních panelů na střechy obytných budov. V roce 2022 začne platit aktualizovaný systém podpory, kde vedle investiční dotace (obdobně jako v české Nové zelené úsporám) může domácnost prodávat přebytečnou elektřinu z fotovoltaiky (net-billing) za průměrnou cenu z minulého měsíce na denním trhu. Díky dobře nastaveným podmínkám se očekává, že Polsko brzy dosáhne na 1 milion solárních střech.
