Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

CNG a dodavatelé zemního plynu

Zemní plyn již dávno není jen palivem vhodným jen pro vytápění. Jednou z možností je jeho použití v dopravě. O tom, že toto palivo je perspektivní, svědčí nejen zájem automobilek o sériovou výrobu vozidel na CNG, ale i zájem zahraničních dodavatelů zemního plynu dodávat stlačený zemní plyn.

CNG je zkratka anglického názvu pro stlačený zemní plyn – Compressed Natural Gas. V současné době je využíván jako moderní ekologické a ekonomické palivo v motorech k tomu účelu vyrobených, případně po přestavbě motorů původně určených ke spalování benzínu či nafty. Zemní plyn je v autech uchováván v tlakových nádobách pod tlakem 200 barů a na rozdíl od dřívějších přestaveb již neubírá místo v zavazadlovém prostoru a navíc se jedná o velmi bezpečné palivo, co se týče možnosti výbuchu, bezpečnější než benzín.

Jako pohonná hmota se objevil v České republice v roce 1981, kdy došlo k první přestavbě. V roce 1985 byla vypracována první studie řešící náhradu klasických paliv zemním plynem. Jednalo se především o jeho uplatnění v autobusové dopravě. V roce 1989 byla v plynárně Měcholupy uvedena do provozu první plnicí stanice určená pro autobusy v Praze.

Prvních 5 autobusů poháněných stlačeným zemním plynem zahájilo v Praze provoz v roce 1991. V té době se rozšiřovalo používání plynových autobusů v městské dopravě i do dalších měst, hlavně na Moravě – Havířov, Frýdek Místek, Uherské Hradiště, Prostějov. Veškeré plynové autobusy byly přestavěny na zemní plyn z původních autobusů naftových, nejednalo se o plynové autobusy od výrobce.

Tab. 1: Vývoj výše spotřební daně na CNG v České republice (Český plynárenský svaz)
Tab. 1: Vývoj výše spotřební daně na CNG v České republice (Český plynárenský svaz)

Výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml koncem února letošního roku v rozhovoru pro portál Euroaktiv.cz konstatoval, že: „CNG má v podstatě všechny problémy vyřešeny. Má nulovou silniční daň, spotřební daň je plánovaná až do roku 2020 (Tab. 1). Řeší se v podstatě jen parkování v hromadných podzemních garážích.“

Svaz podle něj usiluje o to, aby byl do podzemních garáží povolen, argumentuje především tím, že zemní plyn je lehčí než vzduch a také méně třaskavý (méně než benzín) a lehce se odvětrá. To je zásadní rozdíl od LPG, který zůstává u země a může natéci do kanálu a tam se vznítit třeba od nedopalku cigarety. Svaz usiluje o to, aby vjezd byl implicitně povolen a jen v odůvodněných příkazech zakázán.

Podle Rumla je vývoj staveb nových plnicích stanic podobný jako v jiných zemích, směřuje od plniček v autobusových garážích bez žádného zázemí, ke komfortu čerpání pohonných hmot na čerpacích stanicích, na které jsou motoristé zvyklí.

Ekonomika, ekologie

CNG jako palivo je bezkonkurenčně nejvýhodnější, oproti naftě může ušetřit až 35 procent nákladů a oproti benzínu dokonce 50 procent. Šetří i ve srovnání s LPG , je až o 20 procent výhodnější. Cenová výhoda ale není na první pohled na čerpacích stanicích tak zřejmá, protože na rozdíl od LPG, kde cena je uváděna v litrech a u CNG v kg. Také důležitý je obsah energie, v kilogramu CNG je 13,3 kWh energie, v benzínu 8,6, v naftě 9,9 a v LPG 6,8. Jeden kilogram CNG odpovídá 1,5 kg benzínu, 1,3 kg nafty a 1,9 kg LPG.

Ekologické výhody zemního plynu v dopravě jsou jednoznačné, vyplývají z jeho složení, především poměru atomů uhlíku a vodíku v molekule. Zemní plyn je tvořen z cca 98 % metanem CH4 s příznivým poměrem uhlík/vodík = 1/4.

Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s klasickým pohonem. A to nejen dnes sledovaných škodlivin – oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, uhličitého, pevných částic, ale také i karcinogenních látek – polyaromatických uhlovodíků, aldehydů, aromátů včetně benzenu. Rovněž vliv na skleníkový efekt je u vozidel na zemní plyn menší v porovnání s benzínem či naftou. Oproti benzínu zemní plyn nabízí potenciál 20–25 % snížení emisí CO2.

Dodavatelé zemního plynu, kteří nabízejí CNG

V České republice je nyní v provozu 53 čerpacích stanic, poslední byla otevřena 6. března společností Vemex. Do pěti let má být jejich počet trojnásobný. Na našich silnicích již jezdí 6,7 tisíce automobilů a za poslední rok jich přibylo přibližně dva tisíce.

Tab. 2: vývoj počtu vozidel CNG v České republice (zdroj: www.cng.cz)
RokPočet stanicVozů celkemz toho busůProdej CNG
[mil. m3]
200492501002,773
200594501653,01
2006115801803,584
2007179001955,79
2008171 2002156,758
2009231 8002708,082
2010322 50030010,058
2011343 25033612,089
2012454 30036215,242
2013506 30041021,952

U nás se v loňském roce prodalo 21,9 mil. krychlových metrů zemního plynu, z nichž nevětší obchodní podíl, a to jednu čtvrtinu, zaujímá energetická společnost RWE. Letos plánuje výstavbu dalších tří plnicích stanic.

E.ON provozuje svou první plnicí stanici na zemní plyn již od roku 2002 v Českých Budějovicích, kde byla postavena v areálu společnosti. V té době sloužila především k plnění firemních vozidel, která byla hlavně vybavována vestavbou technologie CNG. V následujících letech byla uzavřena smlouva na dodávky CNG se společností OSNADO spol. s.r.o. Byly vybudovány dvě plnicí stanice ve Svobodě nad Úpou a Úpici. Stanice slouží i pro širokou veřejnost a přispívají k čistšímu ovzduší v dané oblasti. E.ON dodává zemní plyn též do čerpacích stanic Benzíny v Humpolci a v Brně. Novinkou při čerpání CNG je možnost placení kartami CCS.

Smělé plány má společnost Vemex. Vloni prodala přibližně 2,1 mil. metrů krychlových CNG. Letos plánuje otevřít minimálně deset nových čerpacích stanic. CNG dodává též známým firmám, jako jsou výrobce stavebních materiálů Wienerberger či vozidlům České pošty.

Pražská plynárenská a.s. zase provozuje půjčovnu aut na CNG.

Na světě jezdí už skoro 20 milionů vozidel na zemní plyn

Na světě jezdí bezmála dvacet milionů vozidel, která jsou poháněna CNG. Jejich počet výrazně rok od roku zvyšuje, poslední roční nárůst činil přes 9 %. Největší podíl na těchto číslech má především městská autobusová doprava, u které byl zaznamenán téměř 12procentní nárůst.

Tab. 3: počty vozidel na CNG v zahraničí (zdroj: www.cng.cz)
Svět19 872 tis.
Evropa1 848 tis.
ČR6,71 tis.
Itálie746 tis.
Ukrajina388 tis.
Rusko86 tis.
Německo95 tis.
Bulharsko61 tis.
Švédsko41 tis.
Francie13 tis.
Švýcarsko11,5 tis.
Tab. 4: počty čerpacích stanic CNG (zdroj: www.cng.cz)
Svět25288
Evropa4570
ČR53
Německo904
Itálie903
Rakousko203
 

Perspektiva v ČR

Zatímco spotřeba zemního plynu v ČR za účelem vytápění se rok od roku snižuje, používaní zemního plynu jako paliva v dopravě u nás i ve světě roste vysokým tempem. Největší nárůst jak jsem již uvedl je v městské autobusové dopravě. V letošním roce (přihlášky do konce března) je možnost čerpat dotaci na zakoupení nových autobusů ve výši jedné mld. korun, která má umožnit financovat nákup až z 85 procent pořizovacích nákladů. Díky těmto dotacím bude možno nakoupit až 154 nových autobusů a postavit deset plnicích stanic. Mimoto u autobusů platí od letošního roku norma Euro VI, která zpřísňuje vypouštění pevný částic a vyžaduje instalaci filtrů a dalších technologií. Rozdíl v ceně autobusů se starší a novou normou je 250 tisíc korun. Autobusy na CNG splňují tyto normy jen tím, že spalují CNG.

Škoda Octavia G-Tec na stlačený zemní plyn má výkon 81 kW (110 koní) a spotřebu CNG 3,5 kg/100 km. Do nádrže na CNG se vejde 15 kg a je zde zachována 50litrová benzinová nádrž. (Zdroj: www.autoweb.cz)
Škoda Octavia G-Tec na stlačený zemní plyn má výkon 81 kW (110 koní) a spotřebu CNG 3,5 kg/100 km. Do nádrže na CNG se vejde 15 kg a je zde zachována 50litrová benzinová nádrž. (Zdroj: www.autoweb.cz)

Pořízení nového automobilu je přibližně o tolik nákladnější jako nákup automobilu s naftovým pohonem ve srovnání s pohonem benzínovým. Tak se vyplatí především pro firmy, jejichž auta jsou součástí firemních flotil. Dalšího zlevnění lze dosáhnout nákupem domácí plničky, jejichž cena se pohybuje kolem 150 tisíc pro pomalé plnění. Pro běžné motoristy je CNG určen především těm, kteří např. dojíždějí do zaměstnání a najezdí větší počet kilometrů. Na trhu je již velké množství i ojetých automobilů (dovoz z Itálie a Německa), u kterých se náklady na instalaci zařízení na CNG již v pořizovací ceně neprojevují a dají se pořídit i levnější repasované plničky pro domácí plnění.

I přes některé nedostatky spojené především s malým dojezdem (obvykle 400 km – lze přepnout na benzín) a připomínkami servisních techniků, že více „trpí“ sedla ventilů a že automobil je těžší a má nepatrně menší výkon, přesto výhody mnohonásobně převyšují nevýhody. Důkazem je reakce automobilek s již továrně vyráběnými modely a zájem o prodej zemního plynu tímto způsobem ze strany dodavatelů, bohužel zatím jen zahraničních.

Použité odkazy

 
 
Reklama