Cesta k BIM: Jak proniknout do světa 3D projekce a uspět v oboru

Filip Brůna. Foto Vlastislav Caras (vcarasfoto.cz)

Pracujete na pozici BIM koordinátora, co vlastně tato pozice obnáší?

Představte si to například tak, že se vyhraje veřejná zakázka, ve firmě nastudujeme smlouvu a požadavky investora. Vznikne vlastně takový „nákupní seznam“, který popisuje, co má konkrétní model obsahovat a v jaké míře detailu. Na model dohlížím od úplného začátku až k stavební realizaci, ale tento model bude funkční i po dokončení stavby – pro správu budovy, údržbu a podobně. Díky přidaným metadatům například kliknete ve 3D modelu na světlo a vidíte, kdo je jeho výrobce, jaký je jeho rozměr, kde koupit žárovku… To už nejsou jen „papíry pro stavební úřad“, ale digitální dvojče stavby – použitelné i na telefonu z dovolené. Kromě dohledu nad konkrétními modely pracuji i na standardizaci použití BIM nástrojů napříč firmou.

Opuštění rýsovacího prkna a přenesení práce do počítače znamenalo v oboru skutečnou revoluci, nyní se svět přesouvá z 2D do 3D komplexních modelů. Setkáváte se s generačním rozdílem v přístupu ke 3D projektování?

Určitě. Starší kolegové mají často obavy a někdy i nedůvěru, ale když jim ukážete přínosy – například že se díky modelu rychleji vykazují výměry nebo se lépe komunikuje s investorem – začnou to vnímat jako užitečný nástroj. Důležité je ukazovat smysl změn a pomoci je do tohoto způsobu práce zapojit postupně. Uvědomuji si, že jim můžu přinést nějakou hodnotu prostřednictvím BIMu, ale pro mě je zase velkou výhodou to, že můžu pracovat s tak zkušenými kolegy a čerpat z jejich znalostí a dovedností.

Někteří odborníci možná můžou mít dojem, že práce v BIM ubírá možnosti uplatnit kreativitu...

BIM rozhodně není jen o technice – často pracujeme s historickými objekty nebo prvky, které neexistují v žádné knihovně a musíme je sami vymodelovat. Děláme třeba i rekonstrukce historických budov, například v Chebu jsme modelovali vitráže, podlahy… Bylo super jít na místo, fotit detaily a zasadit je do modelu. V tom vidím výborné spojení techniky a umění.

Jak vnímáte současný stav zájmu ze strany studentů o BIM?

V oblasti stavební projekce je obecně velký nedostatek kvalifikovaných lidí, týká se to i těch, kteří by uměli pracovat s moderními nástroji jako je právě BIM. Z dvaceti studentů z mého ročníku v oblasti 3D projektování zůstalo v oboru jen pár lidí. A přitom potřeba těch, kteří umí s 3D daty pracovat, stále roste.

Z toho co říkáte, je zřejmé, že člověk z oboru si může mezi firmami poměrně vybírat. Co vedlo k tomu, že jste zakotvil právě v Sagastě?

Poprvé jsem se s firmou setkal už v rámci školních praxí. Líbila se mi struktura firmy a také zaměření na veřejné zakázky, které jsou pro mě zajímavé. Věnujeme se tady jak dopravním stavbám, tak pozemnímu stavitelství. Navíc zde funguje silné vedení, které má zájem rozvíjet lidi, a prostředí je otevřené inovacím. To pro mě bylo rozhodující. Začínal jsem na klasické projekci – kreslil jsem základní věci do dokumentace. Postupně jsem dostával složitější úkoly a víc se zapojoval do projektů, kde se využívaly moje zkušenosti s BIM. Začal jsem se věnovat jeho implementaci, školení, čistému 3D modelování. Byl jsem rád, že můžu do firmy přinášet nějakou přidanou hodnotu.

Co je z vašeho pohledu klíčové pro profesi BIM koordinátora?

Především ochota učit se. Software se pořád vyvíjí, každá zakázka přináší nové výzvy. Kdo má rád 3D prostředí a posouvání se vpřed, ten se v tom najde. Já to beru jako motivaci – učit se s každým projektem něco nového. A to je podle mě ta největší výhoda.

Jak vidíte budoucnost BIM?

BIM se v následujících dekádách neodvratně stane standardem našeho oboru. Veřejné zakázky už dnes vyžadují 3D modelování jako standard. Soukromé se postupně připojují.

Vizualizace a výstupy z Revitu: Filip Brůna.