Ing. Zdeněk Černý (nar. 1963) a jeho firma BIOMAC z Uničova jsou v oblasti přetváření biomasy do palivových briket a pelet pojmem. Podle jeho názoru je dnes pro obrat v současné stagnaci ve využívání biomasy rozhodující rychle udělat promyšlené legislativní a daňové kroky a při jejich přípravě se poučit ze zkušeností těch evropských zemí, kde se podíl biomasy na úkor fosilních paliv trvale zvyšuje.
Projektanti budov pod tlakem stále zpřísňujících požadavků norem i přání investorů navrhují obvodové konstrukce budov se stále většími tepelnými odpory. Současně se zlepšuje i těsnost těchto obvodových konstrukcí. Tato úsporná opatření výrazně snižují náklady na vytápění. Pokud ale není souběžně s nimi řešena otázka dostatečného větrání, mohou se projevit velmi negativně na zhoršení vnitřního klimatu obytných prostor, kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní a dlouhodobě mohou vést i k poruchám staveb.
Obor technických zařízení je stále více spojen s vlastní stavební konstrukcí budovy. Ukazuje na to i rozsáhlá diskuze kolem materiálů obvodových konstrukcí a konstrukčních detailech na různých místech portálu TZB-info. Rozhodli jsme se proto v roce 2005 publikovat seriál článků, k němuž je dnešní úvodem. Budou vždy formulovat dílčí okruh otázek kolem dřevostaveb a jejich cílem je především iniciovat diskuzi, ze které mohou vyplynout podněty pro další články. Autoři článků budou přední odborníci v oboru dřevěných staveb.
V září 2003 vyšly dvě důležité topenářské normy. První z nich je ČSN EN 12170 (06 0810) "Tepelné soustavy v budovách - Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání soustav vyžadujících kvalifikovanou obsluhu". Druhou je ČSN EN 12171 (06 0811) "Tepelné soustavy v budovách - Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání soustav nevyžadujících kvalifikovanou obsluhu". Protože obě normy jsou si podobné, seznámíme se dále s normou ČSN EN 12170, která je rozsáhlejší.
Autor přináší zajímavou úvahu o výstavbě plaveckých objektů v ČR. Při výstavbě bazénových provozů či nutné rekonstrukci je nutné projektovat uváženě, abychom neměli celou řadu bazénů, které nejenže nebudou vůbec hezké a ani funkční, ale nebudou vůbec třeba, protože jich je již dostatek nebo stojí na nevhodném místě. Jako podporu rozhodování je možné vnímat i soutěž Bazén roku 2004, která je soutěží právě o tom, aby byla možnost se seznámit s dobrými stavebními díly, které přináší pohled jak by se stavět mělo, ale také jak ne. V závěru článku proto uvádíme i podmínky této soutěže.
Dvanáctý ročník největší specializované topenářské výstavy v České a Slovenské republice věnovaný vytápění, úsporám energie a obnovitelným zdrojům v malých a středních objektech se uskuteční ve dnech 17. - 20. ledna 2005 ve Frýdlantu nad Ostravicí. Výstava a odborný doprovodný program bude aktuálně reagovat na permanentní zvyšování cen ušlechtilých paliv.
V modelu se uvažovaly citelné i latentní zisky od zvířat a návštěvníků. Infiltrace případně větrání čerstvým vzduchem byly podrobně analyzovány. Dále bylo nutné v modelu vystihnout rozložení hmot a tepelných kapacit. Z tohoto hlediska byly důležité vodní nádrže, jejichž vliv na akumulaci tepla byl uvažován.
Inteligentní budovy jsou objekty s integrovaným managementem, tj. se sjednocenými systémy řízení (technika prostředí, komunikace, energetika), zabezpečení (kontrola přístupu, požární ochrana, bezpečnostní systém) a správy budovy (údržba, plánování, pronájem, inventář) včetně odpovídajících služeb (telefonní centrála, poštovní a kancelářské služby, úklid). Optimalizací těchto složek a vzájemných vazeb mezi nimi je zabezpečeno produktivní a nákladově efektivní prostředí. Článek obecně poukazuje na možnosti a potenciál využití systému "inteligentní budovy", je určen jako informativní pro projektanty a provozovatele budov.
Myčka nádobí v porovnání s ručním mytím nádobí pod tekoucí vodou ušetří téměř 60% vody (při mytí nádobí v uzavřeném dřezu je spotřeba teplé vody ve srovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou nižší min. trojnásobně). Článek upozorňuje na databázi spotřebičů podle spotřeby energie, tedy další krok k úspornějšímu provozu domácnosti.
Zítra bude v pražské ZOO slavnostně otevřen nejnovější pavilon: Indonéská džungle. Jde vlastně o obrovský skleník: 1 900 m2, objem skleníku 16 000 m3, interiér s vysokými teplotami kolem 35 °C a relativní vlhkostí vzduchu až 90 %. Výtvarníci na čtyřech náročných expedicích načerpali inspiraci v pralesích k vytvoření monumentálního umělého deštného lesa pro Prahu. Řešení celé stavby se vyznačuje mnoha atypickými prvky a detaily.