Vývoj cen elektrické energie v regionu západní a střední Evropy v letech 2001–2011

Datum: 31.12.2012  |  Autor: Ing. Tomáš Bartoš, Mgr. Petr Strejček, Ph.D. MBA  |  Recenzent: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.

Srovnání vývoje cen v 8 zemích EU ukazuje velmi zajímavá fakta. Např. pro běžnou českou domácnost se spotřebou 2,5-5 MWh/rok vzrostla cena elektřiny v roce 2011 na 229 % ceny roku 2001. Zatímco pro stejnou německou domácnost jen na 115 %. Přičemž současné ceny se velmi přiblížily (ČR 3,07, Německo 3,50 Kč/kWh).

Cena elektrické energie bývá z pohledu podniků i domácností hodnocena, coby jedna z klíčových nákladových položek. Výše ceny této komodity také patří k hojně diskutovaným problematikám odborných i mediálních sfér. Cena elektřiny může mít dopad na konkurenceschopnost produktu vyráběného danou firmou. Situace je výraznější, existuje-li blízký substitut, který je např. vyráběn v jiné zemí s jinou úrovní ceny elektrické energie. Výše ceny elektřiny také může být jedním z faktorů, které jsou posuzovány zahraničními investory při zájmu o vstup na dané teritorium.

V rámci tohoto článku se zaměříme na analýzu vývoje cen elektrické energie a komparaci cen mezi regiony západní a střední Evropy. Konečné ceny elektrické energie jsou souhrnem několika dílčích složek, které se dále mohou členit na další podrobnější položky, kde každá z nich je ovlivňována jinými faktory. Tato skutečnost znamená, že chceme-li vyjádřit důvody pohybů cen elektrické energie, je třeba analyzovat tyto změny na úrovni jednotlivých položek. Komentáře zpravodajských a informačních kanálů, často hovořících o zvyšování cen elektrické energie, již nezmiňují detailní příčiny těchto změn a zevšeobecňují tyto změny, jako faktor dopadající na veškeré spotřebitele stejnou měrou. Z tohoto pohledu je nutné zohlednit faktory dílčí skladby ceny elektrické energie, rozdílné kategorie spotřebitelů, rostoucí stupeň propojenosti trhů a v neposlední řadě také zvolit metodicky správný způsob srovnání výchozích dat.

Právě primární data, jako prvotní zdroj informace o cenách elektrické energie, je z hlediska jejich časové správnosti resp. srovnatelnosti nutno brát ze standardizovaných zdrojových oblastí. Porovnání cen elektřiny v různých zemích se zpravidla provádí na základě sledování vývoje průměrné ceny za delší sledované období. Poměrně velký vliv na cenu má sortiment odběrů. To znamená nutnost určité standardizace pro možnost porovnávat cenové hladiny elektrické energie mezi jednotlivými státy. Tuto možnost nabízí např. data z Evropského statistického úřadu (Eurostat). Domácnosti a firmy jsou rozděleny do několika kategorií podle ročního objemu odběru elektrické energie (viz Příloha č. 1). Domácnosti jsou děleny na pět kategorií, sektor firem na sedm. Při potřebě srovnání delších časových úseků, je nutné použít tzv. standardizovanou kategorii spotřebitele střední velikosti (Standard Consumer Dc) s pro domácnosti a (Standard Consumer Ie) pro firmy, které vhodně reprezentují celou skupinu kategorií.

Vývoj cen elektrické energie pro konečné spotřebitele

Jak bylo řečeno výše a vývoj cen elektrické energie pro konečné spotřebitele, tedy domácnosti a firmy, je logicky tou nejvíce komentovanou hodnotou v oblasti trhu s elektrickou energií. Konečná cena elektrické energie je ovlivněna z pohledu nabídkové strany těmito faktory:

  • Výrobní kapacity.
  • Vstupní prvky (Paliva, Emisní povolenky).
  • Energetický mix výroby.
  • Počasí.

Poptávková strana je pak dána zejména:

  • Makroekonomickým vývojem.
  • Počasím.

Souhrn těchto faktorů ovlivňuje cenu elektrické energie v každém státu do jisté míry odlišně, zejména skladba energetického mixu se jeví jako velmi podstatný faktor determinující výši ceny. Neplatí přitom skutečnost, že v chudších zemích je elektřina levnější než v zemích bohatých. Z dlouhodobého hlediska velmi podstatným faktorem je také hospodářská politika a regulace. Zatímco počasí se projevuje v Evropě nerovnoměrně, zavedení obchodování s emisními povolenkami se projevuje po celém kontinentu stejně. Smyslem obchodování s emisními povolenkami je omezit emise a zároveň vytvořit prostředí k tomu, aby obnovitelné zdroje elektřiny začaly být ekonomicky atraktivní. (Chemišinec)

Následující analýza obsahuje ceny elektrické energie vybraných zemí EU ve standardizované podobě neobsahující daňovou složku. Pro potřebu srovnání cen elektrické energie v delším časovém období byly pro analýzu cen zvoleny standardizované kategorie spotřebitele Dc1) pro domácnosti, resp. Ie pro podniky. K této analýze byly vybrány ekonomicky významné země západní Evropy, tedy Německo, Francie, Švédsko a Velká Británie, doplněné o středoevropský region čtyř zemí – Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Zvolené období pro srovnání cen elektrické energie v těchto osmi zemích představuje časovou řadu deseti let. Sledované období tedy začíná rokem 2001 a končí v roce 2011. Období je tak zvoleno pro potřebu dostatečně dlouhé časové řady, která ale bude respektovat určitý vývoj utváření tržního prostředí na analyzovaných trzích.

porovnání dodavatelů elektřiny a plynuKalkulátor cen energií
nezávislé porovnání dodavatelů energií
Porovnání nákladů na vytápění
Nejpoužívanější výpočet!

Kategorie domácnosti

Obrázek 1
Obrázek 1: Vývoj konečných cen elektrické energie pro domácnosti kategorie 2500–5000 kWh
Zdroj: vlastní zpracování z dat Eurostatu
 

Z vývoje cen elektrické energie ve sledovaném období (2001–2011) je u kategorie domácností patrný téměř nepřetržitý růst cen elektrické energie ve většině zemí (Obrázek 1). Od roku 2006 je růstový trend typický pro všechny sledované země, výjimky v tomto směru představují pouze dílčí poklesy cen elektrické energie u Německa, Polska a Slovenska v letech 2008 a 2009 způsobené poklesem poptávky po elektrické energii vlivem hospodářské recese. Tyto dílčí poklesy cen elektřiny však měly velmi krátkodobý charakter, vždy pouze jednoho roku. Přes významný vliv ekonomické krize nedošlo v ostatních sledovaných zemích k sebemenším poklesům cen elektřiny, byť ve všech zemích poptávka po ní poklesla.

Zvláštní případ představují ceny elektrické energie ve Francii, kde tamní politika praktikuje regulované ceny této komodity. Zatímco na počátku sledovaného období, v roce 2001, byly ceny elektřiny ve Francii srovnatelné s Velkou Británií a vysoce nad průměrem střední Evropy, dnes má Francie ze všech sledovaných zemí nejnižší cenu elektřiny pro domácnosti. Tamní průměrný růst ceny elektrické energie, je za sledované období, pouze necelé jedno procento ročně.

Chceme-li objektivně vyjádřit jakou cenovou hladinou elektrické energie disponuje daná země, a chceme-li mezi sebou země srovnávat, nelze se plně spokojit pouze s vývojem jedné dílčí kategorie (sazby), byť vhodně reprezentuje stav dané problematiky. V tomto směru je třeba zohlednit pořadí země ve všech existujících kategoriích spotřeby a vyjádření úhrnného pořadí. Teprve úhrnné pořadí umožňuje s vysokou pravděpodobností stanovit pořadí země, resp. vzájemně určit v které zemi je elektrická energie dražší či levnější.

Tabulka 1: Dílčí a konečné pořadí cenové hladiny elektrické energie pro domácnosti (2011)
ZeměKategorie domácnosti [kWh]
< 1 0001 000–2 5002 500–5 0005 000–15 000> 15 000Konečné pořadí
Česká republika116775.
Německo321121.
Francie488888.
Maďarsko665214.
Polsko777647.
Slovensko533352.
Švédsko242562.
Velká Británie854436.
Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky 1 vyplývá poněkud výstižnější pořadí v oblasti cen elektřiny, než je mnohdy předkládáno médii. Můžeme zde vidět pořadí země v jednotlivých kategoriích spotřeby a v posledním sloupci hodnotu konečného pořadí, přiřazující zemi průměrem určité výsledné pořadí, které je však do jisté míry veličinou bez vyšší vypovídací hodnoty. Z tabulky lze tedy vyčíst, že nejvyšší cena elektrické energie v kategorii domácnosti je přítomna v Německu, následují ji Švédsko a Slovensko. Naopak nejlevnější elektřina (nejvyšší číslo konečného pořadí) ze zkoumaných zemí je ve Francii, zde je ovšem dána přítomností regulace. Druhou nejnižší cenovou hladinu elektrické energie vykazuje Polsko.

Pokud bychom ovšem chtěli při porovnání cenové hladiny zohlednit i kupní sílu vybraných zemí, obdržíme pochopitelně odlišné výsledky. Při použití tzv. standardu kupní síly (PPS), který umožňuje vyrovnat rozdíly, jež existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Při použití této metodiky je nejdražší elektrická energie v Maďarsku, následuje Polsko, Německo, Slovensko a Česká republika. V této práci je však vycházeno z pořadí získaném zpracováním dat z Eurostatu, nikoliv použitím PPS jednotek.

Kromě růstového trendu cen elektrické energie lze u kategorie domácností pozorovat další podstatný faktor. Tímto faktorem je rostoucí vliv konvergence cen mezi zkoumanými zeměmi. V tomto ohledu lze empiricky doložit, že otevírání energetických trhů resp. liberalizace, má vliv na korelaci cen elektřiny mezi jednotlivými zeměmi, způsobenou přítomností přeshraničního obchodování této komodity. Z uvedených faktorů vyplývá, že s růstem objemů elektrické energie obchodované na energetických burzách a s navyšováním příhraničních kapacit dochází k úměrnému růstu koeficientu korelace.

Jedním ze způsobů jak zkoumat konvergenci cen v čase je prostřednictvím charakteristiky rozptylu. Bereme-li hodnoty všech časových řad v jednom období jako nezávislé veličiny, lze ke každé z nich vyjádřit veličinu rozptyl. Podrobením časových řad cen elektrické energie této charakteristice lze konstatovat, že v průběhu času dochází k jejímu znatelnému poklesu. V roce 2001 dosahoval rozptyl hodnoty 0,00052, o deset let později jen 0,00018 (viz Tabulka 2). Pro vyjádření této variability se jako interpretačně vhodnější jeví charakteristika směrodatné odchylky (druhá odmocnina rozptylu), jež je vyjádřena přímo v požadovaných jednotkách. Směrodatná odchylka cen elektrické energie vybraných zemí EU pro rok 2001 dosáhla hodnoty 0,023 EUR/kWh, pro rok 2011 pouze 0,009 EUR/kWh, tedy evidentně nižší variabilita.

Tabulka 2: Rozptyl cen elektrické energie domácností vybraných zemí EU
Charakteristika200120062011
Rozptyl0,000520,000320,00018
Zdroj: Vlastní zpracování

Z úvodu kapitoly vyplývá, že jednoznačným trendem v oblasti cen elektrické energie vyjmenovaných zemí, je její růst. Tento růst je poměrně konstantní pro země jako Německo, Švédsko, Česká republika, Polsko a Slovensko. Spíše skokový růst lze pozorovat u Maďarska a v posledních šesti letech u Velké Británie. Poslední analyzovanou zemi představuje Francie, kde jsou ceny pro konečné spotřebitele regulovány, tudíž plně neodráží vývoj na trhu.

Ceny elektrické energie lze také vyhodnotit z pohledu rozdělení zemí západní Evropy resp. střední Evropy na dvě množiny. Rozdělení zemí do těchto dvou homogenních regionů umožní separovaně sledovat vývoj jejich cen. Průměrné ceny elektřiny za tyto dvě oblasti pak v tabulce 3 značí, že zatímco v roce 2001 byly ceny elektřiny ve střední Evropě cca o 30 % nižší než v části západní Evropy, o deset let později již cenový rozdíl zaniká a cenová hladina je v podstatě identická. S tím koresponduje průměrné tempo přírůstku ceny elektrické energie, které dosahuje pro domácnosti vybraných zemí západní Evropy 3,4 % ročně, pro vybrané země střední Evropy pak 6,3 % ročně, tedy téměř dvojnásobně rychleji.

Tabulka 3: Průměrné ceny elektřiny vybraných zemí západní a střední Evropy
pro domácnosti [EUR/kWh]
Oblast200120062011
Západní Evropa0,0980,1030,129
Střední Evropa0,0630,0970,127
Zdroj: Vlastní zpracování

Kategorie podniky

Vývoj cen elektrické energie v rámci sféry podniků má v určitých bodech srovnatelný charakter s vývojem v oblasti domácností, objevuje se zde však i řada rozdílů. Prvotní odlišností je poměr velkoobchodní ceny elektřiny na výsledné ceně. Tento poměr je u kategorií podniků vyšší než u kategorií domácností, proto jsou ceny elektrické energie pro podniky více ovlivňovány děním na burzovním trhu s elektřinou. Na druhou stranu nižší podíl regulované složky ceny elektřiny znamená o něco nižší relativní dopad růstu této složky. V absolutním měřítku však růst cen elektřiny znamená pro podniky výraznou zátěž a komplikaci nejen z pohledu konkurenceschopnosti jimi produkovaných výstupů.

Obrázek 2
Obrázek 2: Vývoj konečných cen elekrické energie pro podniky kategorie 500–2000 MWh
Zdroj: vlastní zpracování z dat Eurostatu
 

Ve sledovaném období, které je shodné jako u oblasti domácností, tedy od roku 2001 do roku 2011, je jednoznačným trendem růst cen elektrické energie. Tento růst je opět determinován růstem cen vstupů výrobců elektřiny s tím související růst cen silové elektřiny, s přihlédnutím k politickým vlivům. Další významnou složkou zdražující ceny elektřiny byl růst investic do oblasti OZE, který se promítl v růstu regulované části ceny. Hospodářská krize měla v oblasti elektrické energie vliv na její konečnou spotřebu, která výrazněji poklesla mezi roky 2008 až 2010. Tento pokles se ale, až na výjimky, do konečných cen elektřiny téměř nepromítl.

Vzorovou kategorií pro analýzu je kategorie spotřeby 500–2000 MWh zahrnující spodní část podniků střední velikosti. Mezi státy vykazující konstantní růst cen elektrické energie v oblasti podniků patří Německo a Švédsko. V regionu střední Evropy naproti tomu dochází spíše ke skokovému růstu cen, ten je patrný zejména pro Maďarsko, Slovensko a Českou republiku, zejména mezi roky 2007–2009. S příchodem recese v roce 2009 dochází na trzích elektrické energie Slovenska a Maďarska k znatelnému poklesu cenové hladiny. Zejména Maďarsko v důsledku hluboké recese zaznamenalo více než dvaceti procentní pokles ceny elektřiny v sektoru podniků. Poměrně nerovnoměrný vývoj cen elektřiny vykazuje Velká Británie, kde ceny zpočátku sledovaného období vlivem liberalizace klesaly, následovalo skokové zdražení a v posledních třech letech se cena ustálila na úrovni Německa.

I v případě podniků je pro správnou interpretaci nutno zohlednit cenové hladiny všech kategorií spotřeby. Z tabulky 4 vyplývá konečné pořadí cen elektřiny vybraných zemí EU, stanovené jako průměr dílčích pořadí dle jednotlivých kategorií. Je patrné, že v rámci cen elektrické energie byla tato komodita v roce 2011 nejdražší na Slovensku následovaném Českou republikou. Třetí nejvyšší cenovou úroveň měla Velká Británie. Naopak nejlevnější elektřinou disponuje Francie, mající ovšem cenu uměle regulovanou.

Tabulka 4: Dílčí a konečné pořadí cenové hladiny elektrické energie pro podniky (2011)
ZeměKategorie podniky [MWh]
< 2020–500500–2 0002 000–20 00020 000–70 00070 000–150 000Konečné pořadí
Česká republika2222212.
Německo3566766.
Francie8888888.
Maďarsko7754345.
Polsko5335554.
Slovensko1111121.
Švédsko4677677.
Velká Británie6443433.
Zdroj: Vlastní zpracování

Stejně jako v případě domácností i v oblasti podniků můžeme sledovat vliv konvergence cenových hladin elektrické energie zkoumaných zemí. Toto sbližování cen vyjádřené rozptylem hodnot jednotlivých let však není tolik výrazné jako u zmíněných domácností. Příčinou tohoto stavu je fakt, že již na začátku sledovaného období byly ceny elektřiny mezi sledovanými zeměmi poměrně srovnatelné. I přesto lze z tabulky 5 pozorovat snižující se rozptyl cen. V interpretačně přijatelnější podobě vyjádřené směrodatnou odchylkou, ta má v v roce 2001 hodnotu cca 0,02 EUR/MWh, v roce 2011 pak pouze 0,012 EUR/MWh. Výrazně se tak i zde projevuje vliv Market Couplingu a společné energetické politiky.

Tabulka 5: Rozptyl cen elektrické energie podniků vybraných zemí EU
Charakteristika200120062011
Rozptyl0,000410,000140,00020
Zdroj: Vlastní zpracování

Rozdělením vybraných zemí na oblasti západní a střední Evropy můžeme analyzovat cenové pohyby a průměry těchto dvou oblastí zvláště. Z tohoto členění vyplývá následující: průměrný koeficient přírůstku ceny elektrické energie dosahuje pro kategorii firem vybraných zemí západní Evropy 5,4 % ročně, pro vybrané země střední Evropy pak 7,6 % ročně. Průměrné ceny elektrické energie byly v roce 2001 cca o 10 % vyšší v oblasti západní Evropy, kolem roku 2006 dochází k vyrovnání cenových hladin a v roce 2011 již zcela zřetelně cenová hladina elektřiny oblasti střední Evropy převyšuje cenovou hladinu Evropy západní. To je významný fakt a ukazatel mající dopad na výrobní činnost podniků a v neposlední řadě také faktor vstupující do rozhodování zahraničních firem, coby potenciálních investorů pro vstup na středoevropský trh.

Tabulka 6: : Průměrné ceny elektřiny vybraných zemí západní a střední Evropy
pro podniky [EUR/MWh]
Oblast200120062011
Západní Evropa0,0550,0660,086
Střední Evropa0,0500,0690,106
Zdroj: Vlastní zpracování

Shrnutí

Prvotním závěrem, který z článku vyplývá, je fakt, že ve všech analyzovaných zemích docházelo ve sledovaném období k růstovému trendu cen elektrické energie. Situace, kdy cena elektřiny klesala, byly spíše výjimečné a vždy krátkodobé. Výše cenové hladiny v jednotlivých zemích je ovlivňována mnoha shodnými faktory, jako jsou ceny vstupních surovin či Společná energetická politika EU. Výsledná výše cenové hladiny elektřiny je samozřejmě ovlivněna i úrovní konkurenčního prostředí dané země. Zatímco země jako Německo či Velká Británie disponují vysoce konkurenčním energetickým trhem zaručující, že konečná cena elektřiny bude lépe korespondovat s děním na energetických burzách, pak země typu České republiky či Slovenska disponují nižším konkurenčním prostředím zejména v oblasti produkce elektrické energie.

Charakteristiky tempa přírůstku dle jednotlivých zemí obsahuje tabulka 7, která koresponduje s výše uvedenými fakty. Data z tabulky ukazují, že výrazně vyšší tempo přírůstku cen elektrické energie vykazují země střední Evropy. Nejvyšší tempo růstu v oblasti domácností vykazuje Česká republika, následuje Švédsko a Maďarsko. Švédsko disponovalo na přelomu tisíciletí nižší cenovou hladinou elektrické energie v porovnání s trhy západní Evropy. V posledních letech se však tamní cena elektřiny srovnává zejména s německým trhem.

Druhým ukazatelem je tempo růstu mezi roky 2001 a 2011. Zde vidíme o kolik procent se za 10 let zvýšila cena elektřiny. Opět zde pozorujeme řádově vyšší tempo u zemí střední Evropy, které liberalizovaly svoje energetické trhy teprve v prvním desetiletí 21. století. Naopak země západní Evropy, vykazují ve sledovaném období nižší změnu ceny. Tabulka dokládá, že za tento desetiletý interval se např. v České republice, Maďarsku či Švédsku ceny elektrické energie více než zdvojnásobily. Naproti tomu německý energetický trh, jako udavatel úrovně, zaznamenal pro domácnosti pouze 15% resp. pro podniky 34% nárůst cen elektřiny.

Tabulka 7: Tempa růstu cen elektřiny domácností a podniků vybraných zemí EU
ZeměDomácnostiPodniky
Tempo růstu
(2011/2001)
[%]
Průměrné roční
tempo přírůstku
[%]
Tempo růstu
(2011/2001)
[%]
Průměrné roční
tempo přírůstku
[%]
Česká republika229,08,6231,98,8
Německo115,31,4134,53,0
Francie108,80,8129,62,6
Maďarsko210,67,7179,26,0
Polsko161,34,6195,76,9
Slovensko-4,3-8,8
Švédsko218,88,1283,411,0
Velká Británie137,13,2142,13,6
Zdroj: Vlastní zpracování

Nyní je třeba říci, že doposud jsme hovořili o cenách elektřiny, které v sobě nezahrnovaly daň. Zdanění elektřiny dělá v pořadí zemí dle ceny elektřiny určitý „nepořádek“. Bereme-li ceny bez daně, můžeme je vzájemně mezi státy téměř bez problémů porovnávat v delších časových periodách. Víme, že existuje silová a regulovaná složky a ty můžeme srovnávat či analyzovat. Konečná cena elektřiny však zahrnuje i daň, a sice daň spotřební a DPH. Zdanění elektřiny má však z interpretačního hlediska tu nevýhodu, že je dosti proměnlivé. Tu se jedna země rozhodně zdvojnásobit spotřební daň, tu jiná sníží sazby DPH a dochází tak k situacím, které mohou na první pohled vypadat zmatečně. Proto předcházející analýza pracovala s cenami bez daně. Konečný zákazník ovšem hradí cenu obsahující i daň, proto následující Obrázek 3 ukazuje pořadí zemí dle konečné výše ceny elektřiny pro rok 2011.

Obrázek 3
Obrázek 3: Ceny elektřiny pro domácnosti včetně daní (rok 2011)
 

Z grafu je patrné, že daňové položky, ve vyjádření Eurostatu vedené jako Other tax (ostatní daně) a VAT (DPH) tvoří v některých zemích podstatnou část z konečné ceny elektrické energie. V rámci zkoumaných zemí patří mezi takovéto země zejména Švédsko a Německo, naopak Velká Británie má minimální zdanění elektřiny, tudíž její cena je téměř plně dána součtem silové a regulované složky (HT). Konkrétní podíly daní na konečné ceně elektřiny dokládá Příloha č. 2.

Všeobecně tedy ve všech sledovaných zemích docházelo k růstu cen elektrické energie. Tento jev byl způsobem primárně růstem cen vstupních komodit, jako ropa, uhlí či zemní plyn, rostoucí poptávkou a zvyšující se částkou regulované složky ceny elektřiny, zahrnující zejména poplatky za distribuci, operátora a podporu OZE. Byly okamžiky, kdy konečná cena rostala vlivem byť jediné veličiny. Dobrým příkladem tohoto stavuje je „krizový“ rok 2009, kdy dochází k určitému poklesu poptávky po elektřině a také poklesu cen vstupních surovin. Nicméně díky působení rostoucí regulované složky došlo v tomto roce ve většině sledovaných zemí k růstu konečné ceny elektrické energie. Důležité je také říci, že růst ceny elektřiny byl ve sledovaném období výraznější ve středoevropském regionu. Proč však došlo k tak rychlému růstu konečné ceny elektrické energie v regionu střední Evropy? Bylo tomu ze dvou příčin. Zaprvé otevření trhů, tedy i vznik energetické burzy PXE ve středoevropském regionu, zapříčinil nárůst přeshraničního obchodování s touto komoditou. Tento stav umožnil, že se cena elektřiny na sousedním německém trhu stala jakýmsi primárním benchmarkem, který sledují ceny v sousedních menších zemích. Nastala tedy situace, kdy se ceny silové elektřiny v zemích středních Evropy započaly, na základě tržních principů, přibližovat k ceně na německém trhu. V současné době panuje situace, kdy se ceny silové elektřiny těchto zemí pohybují mírně pod cenou v Německu a kopírují její trendy. Druhým faktorem pak byl výrazný růst regulované složky ceny, patrný ve středoevropském regionu od roku 2008. V rámci regulované složky se zvyšovaly zejména položky příspěvků na OZE a složka distribuce elektřiny.

V konečném hledisku tedy můžeme říci, že na konečnou cenu elektrické energie má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou zásadní. Mezi tyto faktory řadíme ceny vstupních surovin pro výrobu elektřiny, tržní poptávku, politická rozhodnutí a vlivy měnící regulovanou složku ceny. Každý z těchto faktorů může významně ovlivnit cenu elektrické energie, jejíž výše se však v současné době mezi jednotlivými zeměmi EU vyrovnává. I přesto zůstávají, zejména vlivem zdanění, mezi jednotlivými zeměmi určité rozdíly v cenové hladině. Otázkou tedy zůstává, jaký bude budoucí vývoj cen elektrické energie. Nejpravděpodobnější scénář hovoří o mírně rostoucím trendu pro příštích několik let. Skutečnost ukáže, zda to byl odhad pravdivý.

Zdroje

Přílohy

Příloha 1: Kategorie spotřebitelů elektrické energie dle Eurostatu
ČísloDomácnosti [kWh]Podniky [MWh]
1< 1000< 20
21 000–2 50020–500
32 500–5 000500–2 000
45 000–15 0002 000–20 000
5> 15 00020 000–70 000
6 70 000–150 000
7 > 150 000
Zdroj: EurostatZpět
Příloha 2: Zdanění elektrické energie pro domácnosti vybraných zemí EU (rok 2012)
PoložkaCZDEFRHUPLSKSEUK
Spotřební daň [EUR/MWh]1,1620,51,514,56031,660
Sazba DPH [%]201919,6272320255
Podíl daní na konečné ceně  [%]17,644,3828,220,622,218,434,25
Zdroj: European Commission, 2012Zpět

Poznámka

1) Standardizovaná kategorie spotřebitele střední velikosti představuje dle Eurostat domácnosti (Standard Consumer Dc) s odběrem 3500 kWh, a firmy (Standard Consumer Ie) s odběrem 2000 MWh ročně. Zpět

 
Komentář recenzenta
Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.
Článek se zabývá velmi aktuálním tématem, kterým je vývoj elektrické energie v přibližně poslední dekádě v regionu západní a střední Evropy. To mimo jiné z důvodu, že v některých zemích tohoto regionu se cena elektrické energie, jeden z klíčových vstupů u domácností a firem, za dané časové období i zněkolikanásobila. Na článku velmi oceňuji sledování vývoje ceny elektrické energie nejenom v rámci domácností a podniků, ale i pro jednotlivé kategorie dle množství odběru v těchto dvou segmentech. Toto rozdělení přináší velmi zajímavé poznatky. Velmi přesvědčivě působí i charakteristiky variability (konkrétně rozptyl) potvrzující přibližování cen elektrické energie v jednotlivých zemích ve sledovaném období, přičemž toto sbližování cen je v článku správně vysvětleno. Se závěry článku souhlasím.
Závěr: Celkově na mě článek působí velmi pozitivním dojmem, kdy přináší nové a zajímavé poznatky. Doporučuji jej publikovat na serveru TZB-info.
English Synopsis
Development of electricity prices in Western and Central Europe in the years 2001-2011

Comparison of price developments in eight EU countries shows very interesting facts. Eg. for common Czech household with consumption 2.5-5 MWh / year electricity price increased in 2011 to 229% of the price in 2001. While the same household in Germany to only 115%. While the current price is very close (CR 3.07, Germany 3.50 CZK / kWh).

 

Hodnotit:  

Datum: 31.12.2012
Autor: Ing. Tomáš BartošMgr. Petr Strejček, Ph.D. MBA   všechny články autoraRecenzent: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 06.02.2013 13:08)


Projekty 2017

 
 

Aktuální články na ESTAV.czJak jsme začínali: Pohled do 25 let historie firmy ISOTRA a.s.Ochrana proti pronikání radonu do objektuKancelářská židle poi se dokonale se přizpůsobí vaší výšce i vázeTendr na přestavbu nemocnice Náchod nabral měsíční zpoždění