Článek obsahuje dílčí výsledky výzkumu vlastností přírodních tepelných izolací, konkrétně ovčí vlny. Měření závislosti součinitele tepelné vodivosti na vlhkosti probíhalo na výrobcích Isolena Premium a Isolena Klemmfilz rakouské firmy Isolena.
Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2012 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden–prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov. Dále poskytuje číselné údaje pro oblast kontroly kotlů podle vyhlášky o kontrole účinnosti kotlů.
Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost), které tato zařízení musí splnit. Požadavky jsou cíleny jak na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, tak také na jejich provozovatele. Cílem tohoto článku je přinést přehled platných a plánovaných požadavků a také provést jejich srovnání.
Dosažení kvalitního a zdravého vnitřního prostředí v budovách s velmi nízkou potřebou energie znamená holistický přístup od počátečního návrhu budovy po její provoz. Tento přístup k návrhu také vyvolává potřebu holistického přístupu k měření/hodnocení stavby, a to jak z pohledu kvantitativních ukazatelů, tak kvalitativních.
V úvodní části článku jsou rozebrány podmínky vzniku požáru a nebezpečí související s výskytem vrstev prachu. Další část článku se zabývá tepelnou degradací biomasy a přenosem tepla ve vrstvě prachu. Je zmíněna také souvislost výskytu vrstev prachu a zdůrazněna souvislost s úklidem prostor a jednotlivých zařízení v souladu s ČSN EN 60079-10-2.
Dřevo je organický materiál a je často považováno za materiál s nízkou životností. V minulosti se však příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva, dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Ve skutečnosti má dřevo vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.
Článek se zabývá porovnáním metodiky návrhu zesílení zděné ohýbané konstrukce pomocí kompozitní výztuže s klasickými metodami zesílení. Žádná z dříve popsaných metod totiž neřeší problematiku zesílení ohýbaného cihelného nosníku na smyk, pokud nebude uvažována pouze smyková únosnost členěného ocelového průřezu. Této problematice vycházející z teorie příhradové analogie používané na zesílení ohýbaného železobetonového nosníku pomocí FRP tkanin či lamel nebo speciálních „L“ pásků se věnují teorie na zesílení železobetonových konstrukcí, kde je omezeno přetvoření aplikovaných FRP materiálů. Na obdobné teorii by mělo být možné stanovit i únosnost zesílené zděné konstrukce ve smyku.
Scramble for Africa je pojmem, kterým se nazývá období koloniálního dobývání afrického kontinentu mezi lety 1881 až 1914. Tehdejší evropské mocnosti pomocí armád obsazovaly území Afriky až do finální parcelace celého světadílu. Podobný je současný souboj Pobaltských zemí o prvenství ve vybudování vlastního LNG terminálu.