Recenzovaný Příspěvek vymezuje legislativní východiska pro stanovení ohrožených prvků Kritické infrastruktury (KI) domino efekty závažných havárií.
Vyvlastnění je jedním z právních institutů, který ve společnosti dlouhodobě vzbuzuje silné emoce. Dvoudílný článek se v první části zabývá základními právními východisky institutu vyvlastnění a jeho přípustnosti a doplňuje tato východiska judikaturním výkladem českých soudů. V pokračování bude následně pojednáno o náhradě při vyvlastnění či omezení vlastnického práva a následně i o procesu vyvlastnění, včetně jeho soudního přezkumu.
Recenzovaný Definice, co je společnou částí v bytovém domě, je klíčová zejména při úpravách konstrukcí domu a při poruchách, které ovlivňují jednak předmětný prostor jako takový a jednak dotčené bytové jednotky. Z určení společné části vyplývá, kdo financuje úpravy a rekonstrukce těchto konstrukcí a prostor. Definice společných částí vychází z nového občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) a z již zrušeného zákona o vlastnictví bytů (č. 72/1994 Sb.).
Recenzovaný Způsob rozúčtování nákladů v bytových domech prodělává v posledních letech výrazné změny. Článek nabízí ucelený přehled způsobu rozúčtování všech nákladů v bytových domech podle platných předpisů. Určen je zejména majitelům bytových jednotek, členům výborů SVJ, vedení bytových družstev, případně osobám a firmám spravujícím bytové domy.
Recenzovaný Druhá část článku se zabývá problematikou vlastnictví stavby – díla, jejím provedením a případnými vadami. Jsou rozebírány konkrétní problémy, jako je přechod nebezpečí škody, právo na vyúčtování, kontrola provádění díla, skryté překážky a převzetí stavby, včetně solidární odpovědnosti subdodavatele za vady stavby.
Recenzovaný První část článku obecně pojednává o současné úpravě institutu smlouvy o dílo. Zabývá se problematikou vymezení díla, které oproti předcházející úpravě doznalo změny především v tom smyslu, že již není vyžadováno hmotné zachycení díla, jak tomu bylo před přijetím nového občanského zákoníku. Dále je zde pojednáno o možnostech určení ceny díla, resp. uzavření smlouvy o dílo bez určení jeho ceny. Podrobněji je rozebráno určování ceny rozpočtem, které se uplatní zejména ve stavebnictví.
Předmětem tohoto článku je poukázat na možnosti stanovení cen a odměn při stavebních, montážních a projekčních prací, inženýrských činnostech a technických pomocí. V článku 1 se zaměřuji na to, jakými smluvními typy se regulují tyto druhy činností. Čl. 2 je zaměřen na možnosti stanovení cen u smluv o dílo, jako je např. pevná částka, odhad a rozpočet.
Výše nájemného by měla být v nájemní smlouvě uvedena pevnou částkou. Nově může být dohodnuto, že nájemné se bude každoročně zvyšovat. Nový občanský zákoník zavedl i další ustanovení, která upravují maximální výši kauce nebo rychlost zvyšování nájemného. Nájemní smlouvy se řídí novou právní úpravou, i když byly uzavřené před tímto datem.
Cena díla může být určena přesnou částkou nebo rozpočtem a cena díla je určena dostatečně určitě, pokud je dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určená alespoň odhadem. Pokud je cena určena pevnou částkou, nemůže objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo vyšší náklady nebo úsilí.
Stavba je součástí pozemku. V souvislosti s novým občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“) této větě nemohl uniknout snad nikdo v České republice. S jejím výkladem je to ale horší – v NOZ se slovo stavba vyskytuje v různých souvislostech 176krát, přesto v kodexu nenajdeme její definici. Co je to tedy vlastně stavba podle předpisů nového občanského práva? A je opravdu vždy součástí pozemku?
Smlouvy o dílo na nepovolenou stavbu jsou absolutně neplatné, ať byly uzavřeny podle starého či nového občanského zákoníku. Týká se neplatnost také smluv na stavby sice povolené, ale vybudované v rozporu s vydanými povoleními? Lze neplatnosti zabránit? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v následujícím článku.