Systémy řízení kvality sprinklerových zařízení
Přehrát audio verzi
Systémy řízení kvality sprinklerových zařízení
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Statistiky uvádí v řadě zemí úspěšnost sprinklerových zařízení v rozmezí 88 %–99,5 %. Ve Spojeném království je to například 99 %. Tento údaj vyjadřuje, v kolika procentech požárů budov bylo sprinklerové zařízení funkční a uvedlo požár pod kontrolu nebo ho uhasilo.
Prohlídka stavu potrubí inspektorem VdS
Přínos sprinklerových zařízení pro ochranu majetku a lidských životů je zásadním způsobem ovlivněn úrovní systému řízení kvality. Ten má zajistit, že sprinklerová zařízení budou nejen trvale provozuschopná, ale budou mít i předpokládanou hasební schopnost. Systémy řízení kvality mají různou úroveň danou rozsahem a kredibilitou kontrolovaných požadavků. V jednotlivých zemích se liší podle toho, jaký význam se sprinklerové ochraně pro požární bezpečnost přikládá. S tím souvisí i jejich finanční náročnost pro objednatele.
Statistiky uvádí v řadě zemí úspěšnost sprinklerových zařízení v rozmezí 88–99,5 %. Ve Spojeném království je to například 99 %. Tento údaj vyjadřuje, v kolika procentech požárů budov bylo sprinklerové zařízení funkční a uvedlo požár pod kontrolu nebo ho uhasilo. Jde o průměrný údaj týkající se všech druhů sprinklerových zařízení a oblastí jejich použití. Na první pohled se může uvedený rozdíl úspěšnosti sprinklerových zařízení zdát jako nevýznamný. Nicméně nižší hodnoty úspěšnosti jsou důvodem pro zavedení systému kvality vyšší úrovně. Na základě průzkumu provedeného ve čtrnácti evropských zemích sdružením EFSN (European Fire Sprinkler Network) byly vyhodnoceny v současné době zavedené systémy řízení kvality sprinklerových zařízení. Z východoevropských zemí byly k dispozici informace jenom z Polska, které je členem této prestižní organizace.
Navrhování
Ve dvanácti ze čtrnácti dotázaných zemí se vychází při návrhu sprinklerových zařízení z normy EN 12845. Státní orgány většinou akceptují i technické podmínky NFPA 13 (National Fire Protection Association) a FM (Factory Mutual). Důvodem je, že tyto americké návrhové dokumenty uvádějí návrhové požadavky odvozené z výsledků požárních zkoušek ve skutečném měřítku, což zajištuje jejich vysokou kredibilitu. Kromě toho obsahují podstatně více skladových aplikací než EN 12845 a VdS CEA 4001, které je se zpožděním přebírají.
V Německu, Holandsku a Švýcarsku akceptují státní orgány návrhový dokument VdS CEA 4001. Ten obsahuje čtyři úrovně návrhových požadavků. Velmi vysokou úroveň ochrany majetku a osob s neomezenou maximální plochou chráněného úseku, vysokou úroveň s plochou chráněného úseku maximálně 50 000 m2 a omezenou úroveň týkající se pomocných sprinklerových zařízení s plochou chráněného úseku maximálně 5 000 m2. Čtvrtá úroveň se týká sprinklerových zařízení pro ochranu bytových prostorů navrhovaných podle technických podmínek VdS 2896. Jejich účelem je zajistit především bezpečnou evakuaci osob. Ve Spojeném království a Irsku se sprinklerová zařízení určená pro ochranu bytových prostorů rezidenčními sprinklery navrhují podle normy BS 9251 zavedené do realizační praxe v roce 2005 v návaznosti na dokumenty NFPA 13R a NFPA 13D vydané v USA.
Ve většině dotázaných zemí kromě Itálie, Polska a Dánska se požaduje kontrola projektové dokumentace. Provádí ji obvykle certifikované fyzické nebo právnické osoby. Výjimečně v Irsku hasičský sbor, kterému se předkládá k posouzení dokumentace v méně než 20 % instalovaných sprinklerových zařízení. V Belgii, Holandsku, Francii, Švýcarsku a Norsku se kontroluje více než 80 % projektových dokumentací. Ve Spojeném království se předkládají ke kontrole ročně pouze dva projekty od každého dodavatele sprinklerového zařízení.
Montáž
V Belgii, Dánsku, Finsku, Švédsku a Švýcarsku vyžadují státní orgány, aby montáž prováděla právnická osoba certifikovaná třetí nezávislou osobou. Jako příklad se uvádí certifikační organizace CNPP ve Francii, DBI v Dánsku, ANPI v Belgii a LPCB nebo IFCC ve Spojeném království. V těchto zemích se to týká více než 80 % nových instalací. Ve Spojeném království se provádí kontroly dvou instalací od jednoho dodavatele za rok.
Pozn.: Za třetí nezávislou osobu se považuje subjekt, který provádí nezávislé posouzení shody, revizi nebo inspekci zařízení a není zapojen do návrhu, výroby, instalace a provozu tohoto zařízení. Je to právnická nebo fyzická osoba, která nemá žádný ekonomický ani organizační zájem na výsledku prováděné kontrolní činnosti.
Provoz – údržba, kontroly, prohlídky, revize
Obr. 1 Závislost kvality na stáří sprinklerového zařízení
V jedenácti ze čtrnácti zemí jsou vyžadovány prohlídky sprinklerových zařízení před jejich uvedením do provozu. U více než 80 % instalovaných sprinklerových zařízení je provádí třetí nezávislé právnické nebo fyzické osoby. Ve Španělsku se týkají 20–40 % instalovaných zařízení a ve Spojeném království i v tomto případě dvou instalací od výrobce za rok. Statní orgán je nepožaduje v Irsku a v Itálii.
V jedenácti ze čtrnácti zemí se požadují i periodické prohlídky. Obvykle jednou za rok. Jednou za šest měsíců v Belgii a Francii, jednou za tři roky v Německu a za pět roků ve Španělsku. Provádí je třetí nezávislá právnická nebo fyzická osoba a ve Spojeném království montážní firma, LPC nebo FIRAS.
| Belgie | Dánsko | Finsko | Francie | Německo | Holandsko | Švýcarsko |
| 20–25 | 18 | 41 | 21 | 59 | 21 | 27 |
| Itálie | Norsko | Polsko | Španělsko | Irsko | Švédsko | U.K. |
| – | – | – | 53 | 5 | 29 | 113 |
Pojišťovnictví, státní orgány, vlastníci
Vznik a rozšiřování sprinklerové ochrany v minulosti iniciovaly pojišťovny s cílem snížit majetkové škody způsobené požáry. Vybudovaly zkušebny k ověřování přínosu sprinklerových zařízení a podílely se aktivně na rozšiřování sprinklerové ochrany například formou slev a přirážek. V souvislosti se zavedením opatření k volnému pohybu zboží a služeb se změnilo jejich postavení na trhu. Pojišťovny po skončení blokové výjimky v roce 2017 mají stejné postavení na trhu jako všechny ostatní subjekty. Nesmějí vytvářet překážky volné soutěži obchodu ani výměně zboží a služeb. Nemohou například navrhovat společné návrhové požadavky na sprinklerová zařízení a vyžadovat jejich plnění. Zavedení přísných ekologických požadavků v EU způsobilo podstatné zvýšení finanční náročnosti požárních zkoušek, což vedlo k omezení provádění požárních zkoušek ve skutečném měřítku a prakticky k zastavení vývoje nových systémů ochrany majetku. Zkušebny pojišťoven se staly nezávislými zkušebními laboratořemi v rámci posuzování shody stanovených komponentů. Při uzavírání pojistných smluv korporátních klientů se v současné době k omezení vzniku nepřiměřené majetkové škody obvykle používají ekonomické nástroje než požadavek na instalaci sprinklerového zařízení a jeho kontrolu třetí nezávislou osobou.
Odlišná praxe je v USA, kde se sprinklerové ochraně věnuje mimořádná pozornost. Zejména pokud jde o vývoj nových sprinklerových systémů určených pro ochranu skladů. Jeho nedílnou součástí jsou požární zkoušky ve skutečném měřítku. Ty lze provádět v několika zkušebních laboratořích vybavených odpovídajícím zkušebním zařízením včetně velkokapacitních kalorimetrů. Finanční zabezpečení požárních zkoušek je zajištěno prostřednictvím sdružení ekonomicky silných subjektů, pojišťovny a zajišťovny nevyjímaje. Příkladné jsou v tomto aktivity organizace NFPA a pojišťovací společnosti Factory Mutual. Ta implementuje u klientů systém posuzování rizik. Jeho součástí je instalace sprinklerového zařízení, jehož provedení vychází z požárních zkoušek a podléhá pravidelným prohlídkám prováděných inspektory FM.
Analýza EFSN ukázala, že stále větší význam pro využívání sprinklerových zařízení, jako nejúčinnějšího opatření v ochraně majetku a osob, mají státní orgány. Ty cestou právních předpisů a norem mandatorně stanovují požadavky na sprinklerová zařízení a zohledňují je v normách a předpisech týkajících se požární bezpečnosti staveb. Pozornost je zaměřena především na sprinklerová zřízení určená pro ochranu zdraví osob, což se týká například výškových budov, dřevostaveb, hotelů, domovů s pečovatelskou službou nebo nákupních center. Stranou pozornosti nejsou výrobní a nevýrobní objekty, u kterých požární statistiky uvádějí vysoké ekologické škody, sociální dopady a ohrožení zasahujících jednotek PO. To se týká například jednopodlažních a velmi vysokých skladů, logistických center nebo samočinných velkorozměrových zakladačových skladů s obtížným přístupem pro jednotky PO.
Komponenty stabilních hasicích zařízení včetně komponentů pro sprinklerová zařízení jsou stanoveným výrobkem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS v platném znění. Musí být u nich posouzena a ověřena stálost vlastností za účasti oznámeného subjektu, výrobce musí vydat prohlášení o vlastnostech a k výrobku musí být výrobcem připojeno označení CE. Stabilní hasicí zařízení jako sestava tvořená z komponent je stanovený výrobek podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. U těchto sestav musí být posouzena shoda autorizovanou osobou. Musí být vydáno prohlášení o shodě a výrobek má být označen označením CCZ. Výsledkem těchto opatření je kromě jiného unifikace zkušebních požadavků v rámci EU a stálá kvalita komponentů s označením CE. K těm v případě sprinklerových zařízení patří mokré a suché ventilové stanice, poplachové zvony, spínače průtoku a poplachové zvony.
Ke zvýšení kvality přispívá ČSN EN 16763, která stanovuje požadavky na poskytovatele služeb a na jejich odbornou způsobilost, dovednosti jejich personálu odpovědného za návrh, instalaci a uvedení do provozu, ověřování, předání a údržbu požárně bezpečnostních zařízení a zabezpečovacích systémů. V této souvislosti lze uvést i normy ČSN EN ISO/EC 17025, ČSN EN ISO/IEC 17 065 a ČSN EN ISO 9001 týkající se akreditace a certifikace právnických a fyzických osob.
Pokud jde o provozovatele, vlastníky budov nebo investory, ti si ve stále větší míře uvědomují přínosy sprinklerové ochrany a význam relevantních systémů řízení kvality k jejich dosažení. Ochota implementovat je bez toho, že by byly mandatorně stanoveny právními předpisy, naráží obvykle na finanční náročnost zejména systémů vyšší úrovně prováděných třetí nezávislou právnickou osobou. Nicméně je řada klientů například v dřevařském a automobilovém průmyslu, kteří sami vyžadují nejvyšší stupeň ochrany majetku, aby eliminovaly nejen přímé, ale mnohdy vyšší nepřímé škody způsobené požárem. Často jde o klienty, kteří museli řešit náročnou obnovu činnosti po požáru.
Závěr
Z provedené analýzy vyplývá, že v jednotlivých evropských zemích jsou zavedeny různé systémy kvality, podle toho, jaký se sprinklerové ochraně přikládá význam. Stále větší podíl na rozšiřování kvalitní sprinklerové ochrany mají státní orgány. Za zásadní opatření podmiňující zavádění sprinklerových zařízení s předpokládanou hasební schopností a spolehlivostí považuje EFSA zejména:
- navrhování sprinklerových zařízení podle relevantních návrhových dokumentů mezi něž patří bez dalších průkazů dokumenty NFPA 13 a FM,
- kontroly projektové dokumentace kompetentními osobami,
- používání certifikovaných komponentů a dalších komponentů, schválených zkušebními laboratořemi,
- akreditace montážních firem třetí nezávislou osobou,
- provádění periodických ročních prohlídek kompetentními osobami nejlépe třetí nezávislou osobou,
- provádění údržby podle EN 12845, NFPA 25 nebo podmínek pojistitele.
Seznam literatury
- P. Rybář, Stabilní hasicí zařízení plynová, prášková, aerosolová a inertizační, provozuschopnost a účinnost SHZ, edice PKPO, část 2, 2016.
- ČSN EN 12259-1+A1 Stabilní hasicí zařízení – Komponenty pro sprinklerové zařízení – Část 1: Sprinklery.
- ČSN EN 12259–14 Stabilní hasicí zařízení – Komponenty pro sprinklerová zařízení – Část 14 Sprinklery pro použití v rezidenčních prostorech.
- ČSN EN 16763 Služby pro požárně bezpečnostní zřízení a zabezpečovací systémy.
- A. Brinson, Quality assurance of sprinkler systems, EFSN, 2024.
- Optimal ECONOMICS, Efficiency and Effectiveness of Sprinkler Systems in the United Kingdom: An Analysis from Fire Service Data, 2017.
Sprinklerová stabilní hasicí zařízení představují klíčový prvek aktivní požární ochrany, který výrazně zvyšuje úroveň požární bezpečnosti budov. Příspěvek je zaměřen právě na tyto systémy z hlediska řízení kvality, které mají různou úroveň danou rozsahem a kredibilitou kontrolovaných požadavků. V jednotlivých zemích se systémy řízení kvality sprinklerové ochrany liší podle toho, jaký význam se jí pro požární bezpečnost přikládá. Statistiky sice uvádí v řadě zemí úspěšnost sprinklerových zařízení až 99,5 %, která se však v dlouhodobém průměru pohybuje okolo 90 %.
Článek má velmi dobrý vypovídací charakter i obsah, založený na výstupech z praxe a současném stavu poznání.