Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Požár chladírenské haly spotřeboval cca jeden milion litrů vody

Požár vznikl ve skladu obalového hospodářství chladírenské haly o rozměrech půdorysu 83 × 24 m. V době příjezdu první jednotky PO byla skladová hala zasažena požárem již ze dvou třetin.

Na operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (HZS SčK) byl dne 19. listopadu 2020 nahlášen požár chladírenské haly v Kralupech nad Vltavou. Operátor tísňové linky (KOPIS HZS SčK) přijal ve 14.07 hodin informaci o požáru haly v areálu podniku na výrobu a distribuci potravin v jihozápadní části Kralup nad Vltavou. Hasební zásah si k likvidaci požáru vyžádal nasazení velkého počtu jednotek požární ochrany (PO) a vyhlášení 3. stupně požárního poplachu.

Popis objektu

Areál je tvořen souborem několika budov, které jsou rozděleny ke zpracování čerstvých a hluboce zmrazených mořských a sladkovodních ryb, bourání a zpracování masných výrobků a následné distribuci. V areálu se nachází také administrativní budova, která je součástí nedávno vybudovaného provozu.

Požár vznikl ve skladu obalového hospodářství chladírenské haly o rozměrech půdorysu 83 × 24 m. Šlo o objekt členěný na dva požární úseky rozdělený požárně dělicí stěnou vystavěnou přibližně ve středové části haly. Vnitřní prostor byl rozdělen na balírnu čerstvých ryb a sklad obalového materiálu, ve druhé polovině haly bylo stavebně oddělené chladicí hospodářství. Hala byla tvořena převážně ocelovou konstrukcí se skládaným stěnovým opláštěním z trapézového plechu a střešní konstrukce byla ocelová s plechovou krytinou.

Na skladovou halu jsou stavebně navázány další objekty, které jsou k hale přistavěny, o různých dispozicích a využití v rámci výrobního řetě­zce společnosti, včetně kanceláří a přidružených výrobních a provozních technologií. Jednotlivé stavební celky, jež jsou přilehlé ke skladové hale, tvoří samostatný požární úsek.

Průběh zásahu

Na místo události byly vyslány jednotky PO v 1. stup­ni požárního poplachu a jako první se na místo dostavila místně příslušná jednotka HZS SčK stanice Kralupy nad Vltavou, která toho času sídlila v náhradních prostorech z důvodu probíhající rekonstrukce dvora stanice. V dalším sledu přijížděly místní jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí a jednotka HZS Správy železnic Kralupy nad Vltavou.

V době příjezdu první jednotky PO byla skladová hala zasažena požárem již ze dvou třetin své velikosti a plameny šlehající ze střechy s hustě se valícím černým kouřem dávaly tušit, že jde o požár značného rozsahu, což se následně potvrdilo průzkumem místa ze střechy sousedících budov. Průzkum prokázal zřícení střešní konstrukce haly a poškození obvodového opláštění, z čehož vyplynulo vyhlášení 2. stupně požárního poplachu a rozhodnutí velitele zásahu (VZ) o způsobu nasazení sil a prostředků (SaP), které se primárně zaměřily na zásah vnější zásahovou cestou ze střech okolních provozů a výškové techniky, a nasazením jednoho útočného proudu vnitřní zásahovou cestou a jedné přenosné lafetové proudnice proti směru šíření požáru v místě mezi chladicím hospodářstvím a skladovou částí haly.

Velení u zásahu převzal velitel čety stanice Mělník, rozdělil místo zásahu na tři úseky, ustanovil pomocníka VZ z přítomného velitele čety stanice Kladno, zabezpečil zásobování vodou zřízením čerpacích stanovišť, kdy byla využita hydrantová síť v areálu společnosti a nedaleký vodní zdroj v obci Zeměchy pro kyvadlovou dopravu vody. Stanovil také příslušnou taktiku zásahu, zejména s ohledem na uchránění požárem nezasažené stavebně oddělené zbývající části haly, kde se nacházelo chladicí hospodářství s technologií v řádu desítek milionů korun.

Hlavní úkol na úseku č. 1 spočíval v nasazení SaP proti směru šíření požáru s cílem uchránit chladicí hospodářství s technologií, a tím zabránit vzniku vysokých škod s fatálním dopadem na další činnost společnosti. Zásah byl veden vnitřní zásahovou cestou jedním proudem C a jedním proudem s přenosnou lafetou proudnicí. Další dva proudy byly nasazeny ze střechy sousedících budov a poslední proud byl nasazen z výškové techniky AP 32.

Na zbývajících dvou úsecích se zasahovalo z výškové techniky. Úsek č. 2 zabezpečovala výšková technika AP 32 ze stanice Slaný a na třetím úseku zasahovala výšková technika AZ 40 HZS hl. m. Prahy.

Ředitel Územního odboru (ÚO) Mělník poslal na místo řídícího důstojníka (ŘD) ÚO, který po dostavení a seznámení se se situací a průběhem zásahových činností převzal místo události a v 15.22 hodin vyhlásil 3. stupeň požárního poplachu.

Nově ustanovený VZ rozhodl o povolání velitelského vozidla s obsluhou a výjezdové skupiny Chemické laboratoře Kamenice HZS SčK pro monitoring kvality ovzduší a sběru vzorků z přilehlého Knovízského potoka k následnému vyhodnocení. Na všech třech úsecích probíhal zásah v dýchacích přístrojích. Vymezil se nástupní prostor pro nasazení hasičů s dýchacími přístroji a evidenci nasazení – hasiči vstupující do vnitřní části skladové haly z úseku č. 1 používali detektory pohybu hasiče. Ze stanice Kladno a Mělník byl povolán protiplynový automobil k zajištění dostatečného množství dýchací techniky pro zasahující hasiče. Ve spolupráci s Policií ČR se provedla uzávěra komunikace pro bezpečný příjezd většího množství požární techniky odpovídající 3. stupni požárního poplachu a cisternových automobilových stříkaček zabezpečujících kyvadlovou dopravu vody. Veškerá technika se při příjezdu řadila na určeném místě pod dohledem osoby, která koordinovala nasazení techniky podle potřeb VZ vycházejících z požadavků jednotlivých úseků.




Na místo události se postupně dostavil ředitel ÚO Mělník, starosta a místostarosta města Kralupy nad Vltavou, kteří byli informováni o situaci, včetně zástupců sdělovacích prostředků, kterým byl vyhrazen prostor pro jejich činnost. Starosta města Kralupy nad Vltavou byl o situaci a průběhu informován od samého počátku po celou dobu zásahu, a to zejména pro potřeby zabezpečení informování občanů města.

Na základě získaných informací rozhodl ředitel ÚO Mělník o zřízení štábu VZ, jmenoval do příslušných funkcí zástupce z řad HZS SčK, které na místo nechal povolat prostřednictvím KOPIS, organizoval spojení na místě události s ohledem na rozsah a množství předávaných informací a povolal další SaP reflektující předpokládaný vývoj:

  • dron k monitorování vývoje situace v místech hasičům nedostupných nebo nebezpečných, včetně využití termokamery k identifikaci skrytých ohnisek,
  • osvětlovací balóny a týlové kontejnery pro zajištění zázemí zasahujícím hasičům a štábu VZ.

Po ustanovení jednotlivých členů štábu proběhla porada VZ s dělbou úkolů pro členy štábu shrnutím situace a přijetím opatření k likvidaci probíhajícího požáru. Byl zajištěn pravidelný pitný režim a stravování zasahujících ve spolupráci s vedením společnosti a rozhodlo se o nasazení vysokotlakého hasicího zařízení Cobra od jednotky HZS hl. m. Prahy na úseku č. 3 k provedení otvorů do opláštění skladovací haly v její jihozápadní části. Cílem bylo dostat hasební látku pod zřícenou střešní konstrukci, neboť hašení z výškové techniky se jevilo jako velmi málo efektivní.

Lokalizace požáru

Ve 21.12 hodin nahlásil VZ lokalizaci a ve 22.00 hodin proběhla poslední porada štábu toho dne, kdy se rozhodlo o redukci SaP, zajistilo se střídání zasahujících s ohledem na stanovené úkoly v průběhu nočních hodin a bylo rozhodnuto o povolání speciál­ní techniky Záchranného útvaru HZS ČR – záchranné roty Jihlava k postupnému rozebírání konstrukce skladovací haly a odstranění zborcené střešní konstrukce, která bránila vstupu do haly a dohašení několika ohnisek. Prostřednictvím OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR bylo domluveno přistavení požadované techniky na následující den. V průběhu nočních hodin byl prováděn monitoring a dohašování z výškové techniky.

Likvidační práce

Dne 20. listopadu 2020 v 08.00 hodin proběhla ranní porada štábu VZ a střídání hasičů. Předmětem porady bylo vyhodnocení průzkumu místa zásahu a přenos požadavků na zástupce Záchranného útvaru HZS ČR – záchranné roty Jihlava. Pásovým rypadlem bylo zahájeno postupné rozebírání požárem poškozené konstrukce haly tak, aby bylo možné dokončit hasební práce. Vzhledem k mnoha přistavěným objektům, skladovacích a výrobních provozů, ke skladové, požárem zasažené hale bylo možné bourací práce provádět pouze v jihozápadní části. Zde byla manipulace však značně ztížená, neboť se v blízkosti nacházelo železniční kolejové vedení.

Ve večerních hodinách byla ukončena zásahová činnost. Velitel čety stanice Mělník ponechal na místě místní jednotku sboru dobrovolných hasičů k občasnému dohašování. Všechny ostatní jednotky PO byly odvolány zpět na své základny. Protokolární předání místa zásahu, a tím ukončení zásahové činnosti bylo na KOPIS nahlášeno dne 22. listopadu 2020 v 11.09 hodin.

Vyšetřování příčin vzniku požáru

V průběhu zásahu se na místo události dostavil krajský vyšetřovatel zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP). Společně s Policií ČR zahájili prvotní úkony vedoucí ke zjištění příčiny vzniku požáru. Na druhý den vyšetřování pokračovalo za přítomnosti vyšetřovatele ZPP MV-generálního ředitelství HZS ČR a příslušníků kriminální policie. Příčina vzniku požáru je předmětem dalšího vyšetřování ve spolupráci s kriminální policií.

Specifika zásahu

Pozitiva zásahu

  • evakuace zaměstnanců před příjezdem první jednotky PO,
  • nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů,
  • efektivně provedený zásah na úseku č. 1 – uchránění chladicího hospodářství včetně technologie,
  • výborná spolupráce s vedením společnosti, které zabezpečilo pitný režim a stravování
  • zasahujících,
  • nasazení velitelského automobilu k zajištění spojení v místě,
  • výborná spolupráce se složkami IZS,
  • spolupráce se Záchranným útvarem HZS ČR,
  • vysoké nasazení zasahujících hasičů a jejich disciplinovanost,
  • nasazení dronu s obrazovým přenosem do štábu VZ,
  • zřízení nástupního stanoviště s kontrolním bodem pro evidenci zasahujících
  • a použití detektorů pohybu hasiče.

Negativa zásahu

  • rychlý rozvoj a šíření požáru,
  • zřícení střešní konstrukce – riziko pro zasahující hasiče a nízká účinnost aplikace hasební látky z výškové techniky,
  • členitost objektu, množství přistavěných objektů, které znemožňovaly efektivní přeskupování výškové techniky podle aktuálního vývoje požáru,
  • chybějící operativní karta,
  • dodržování protiepidemických opatření v průběhu zásahu.

Shrnutí

Požár se podařilo dostat pod kontrolu za sedm hodin od jeho nahlášení. Nikdo ze zasahujících ani zaměstnanců společnosti nebyl zraněn. Hasičům se podařilo svým efektivním nasazením uchránit významnou část provozu, a snížit tak škodu vzniklou požárem, která se i tak pohybuje přibližně kolem 150 milionů korun. Během zásahu se spotřeboval cca jeden milion litrů vody, 240 litrů pěnidla a bylo nasazeno na 90 kusů techniky.

 
 
Reklama