Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Dokumentace zdolávání požárů a její změny v právních předpisech

Datum: 11.11.2018  |  Autor: Mgr. Pavel Nejtek, Hasičský záchranný sbor Královehradeckého kraje

Příspěvek se v první části zabývá změnami, které provázely dokumentaci zdolávání požárů v rámci změn ustanovení zákona o požární ochraně. Vymezuje povinnosti, kdy je právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uvedenou dokumentaci zpracovat. Dále se zabývá manipulací s dokumentací zdolávání v podmínkách HZS kraje, na které navazuje návrh nového pokynu ke schvalování dokumentace zdolávání požárů. Příspěvek se odkazuje na jediný relevantní materiál, který je možný a nutný použít pro zpracování dokumentace zdolávání požárů, a to metodiku DZP. Poukazuje na její stále aktuální část, ale i na nutnost v současné době používat aktuálních vstupních údajů, kterými jsou zejména data o nové technice a věcných prostředcích.


© Fotolia.com

Dokumentace požární ochrany – DZP v legislativě České republiky

Povinnost zpracovávat, vést a aktualizovat dokumentaci požární ochrany (dále jen „DZP“) najdeme v zákoně [1], který se datuje od roku 1985, ale samozřejmě jak docházelo ke změnám ve společnosti i tento základní právní předpis na tyto změny reagoval. Připomeňme si zde ustanovení § 15 zákona [1], platného v současné době.

Dokumentace požární ochrany

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona [1] jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.

Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany. V našem případě se jedná o vyhlášky ministerstva vnitra vydané k zákonu [1]. Od roku 1985 zde byly tři předpisy:

  • vyhláška č. 37/1986 Ministerstva vnitra České socialistické republiky ze dne 30. května 1986, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
  • vyhláška Ministerstva vnitra č. 21/1996 Sb. ze dne 11. ledna 1996, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
  • vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., ze dne 29. června 2001, o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

Co je to dokumentace zdolávání požárů, pro koho je určena a jak se dělí nám velice dobře stanovila vyhláška [2] z roku 1996 ve svém § 12.

Dokumentace zdolávání požárů

Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání požárů (dále jen "operativní karta"), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

Operativní plán se zpracovává pro objekty nebo zařízení, ve kterých jsou složité podmínky pro zdolávání požáru. Podle schváleného posouzení požárního nebezpečí může být stanoveno, že operativní plán se zpracovává i pro jednotlivé objekty se zvýšeným požárním nebezpečím. Operativní plán tvoří

  1. základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, nejsložitější variantu požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany,
  2. vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje
    1. textovou část s operativně taktickou charakteristikou objektu, např. údaje o objektu, stručný popis technologie výroby, zdroje vody, technická zařízení včetně hasicích zařízení, přístupové komunikace, únikové cesty,
    2. grafickou část s plánem objektu, včetně okolních objektů, zdrojů vody a komunikací.

Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.
Operativní karta se zpracovává pro objekty, u kterých jsou méně složité podmínky pro zdolávání požáru. Operativní kartu tvoří

  1. textová část, která obsahuje charakter objektu, konstrukční zvláštnosti objektu, evakuační cesty, vnitřní rozvod požární vody, popis míst uzávěru plynu, vypnutí elektrické energie, zapojení nouzového osvětlení,
  2. grafická část, která obsahuje plán objektu, podle potřeby i vedlejší objekty, komunikace, zdroje vody.

Dokumentace zdolávání požáru je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požáru uložena na trvale přístupném místě.

Jestliže dokumentace zdolávání požárů obsahuje utajované skutečnosti, jednotky hasičských záchranných sborů okresů, právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jejich odpovědní zástupci při jejím zpracovávání a používání dodržují ustanovení zvláštních předpisů.

Z uvedeného obsahu § 12 vyhlášky [2] je mimo jiné zřejmé, kdo měl povinnost DZP zpracovávat. Odkaz je jasně směrován na objekty a činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, kde se zpracovávalo posouzení požárního nebezpečí jak stanovil zákon [1] od roku 1995.

Předcházející právní úprava povinnost zpracovat DZP řešila velmi volně, kde se jednotlivé státní subjekty rozhodly, že DZP zpracují nebo po dohodě s orgány státní správy na úseku požární ochrany. Vyhláška [2] je tedy prvním právním předpisem, který stanoví okruh povinných subjektů.

Schválení zpracované dokumentace se provádělo dříve na Správě a útvaru sboru PO daného okresu, později na HZS okresu a to podpisem určené osoby na dokumentaci, která byla uložena u jednotky PO a u povinného subjektu.

Stávající právní úprava

Stávající právní úpravu představuje vyhláška [3] z roku 2001, která jednak přesněji definuje okruh povinných subjektů ke zpracování DZP, a to činnostmi s vysokým požárním nebezpečím a dále pak v § 18, kde jsou definovány složité podmínky pro zásah.

Složité podmínky pro zásah

Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona [1] se za složité podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány

  1. v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob),
  2. v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším),
  3. za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu,
  4. v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky,
  5. v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
  6. ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
  7. ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod.

Uvedený výčet se může zdát velmi obsáhlý, ale proti předcházející právní úpravě dochází ke snížení počtu povinných subjektů, které DZP mají povinnost zpracovat.

V čem se však mnoho nemění je obsah a rozsah dokumentace zdolávání požárů, který je uveden v § 34 vyhlášky [3].

Dokumentace zdolávání požárů

Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání požáru (dále jen "operativní karta"), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečím.

Operativní plán tvoří

  1. základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
  2. vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje
    1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např. základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií, technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů, popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro postup jednotek požární ochrany,
    2. grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku.

Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.
Operativní karta je zjednodušenou formou operativního plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu. Operativní kartu tvoří

  1. textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
  2. grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.

Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní karta je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje předurčené požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požárů uložena u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na jiném trvale přístupném místě.

Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání požárů je požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu státního požárního dozoru.

Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli dokumentace zdolávání požárů k nahlédnutí dokumentaci podle odstavce 6 a v případě potřeby také další odbornou pomoc.

Poměrně zajímavou novinkou oproti předcházející úpravě jsou ustanovení odst. 6 a 7, které reagují na problémy, které se vyskytovaly při zpracovávání DZP požárními techniky a osobami odborně způsobilými v letech předcházejících.

Vývoj počtu zpracovaných DZP v Pardubickém kraji

Jak se liší celkové počty DZP dle okresů, ale především dle jednotlivých požárních stanic nám ukáží následující grafy.

Graf č. 1  Počty DZP na okresech Pardubického kraje
Graf č. 1 Počty DZP na okresech Pardubického kraje
Graf č. 2 Počty DZP dle stanic okresu Pardubice
Graf č. 2 Počty DZP dle stanic okresu Pardubice

Graf č. 3 Počty DZP dle stanic okresu Chrudim
Graf č. 3 Počty DZP dle stanic okresu Chrudim
Graf č. 4 Počty DZP dle stanic okresu Svitavy
Graf č. 4 Počty DZP dle stanic okresu Svitavy

Graf č. 5 Počty DZP dle stanic okresu Ústí nad Orlicí
Graf č. 5 Počty DZP dle stanic okresu Ústí nad Orlicí
Graf č. 6 Vývoj počtu předkládaných nových DZP
Graf č. 6 Vývoj počtu předkládaných nových DZP

V posledním grafu č. 6 je zachycen vývoj předkládání nových DZP dle okresů v letech 2012 až 2016. Počty nově předložených DZP jsou ovlivňovány mnoha vlivy. Je zde patrný vliv rozvoje ekonomiky, vliv velkého a průmyslového krajského města. Počty nově předložených DZP v posledních letech ovlivňoval i výkon státního požárního dozoru, kde jsme se v Pardubicích zaměřili na kontroly subjektů, které svojí činností vykazovaly znaky činností se zvýšeným požárním nebezpečí, kde jsou složité podmínky pro zásah.

Metodický návod k vypracování dokumentace zdolávání požárů.

Jako zlatá nit se nám od roku 1987 při zpracování DZP vine jediný dokument, který zpracovateli ukazuje jak operativní kartu nebo operativní plán zpracovat, a tou je metodický návod zpracovaný Ing. Zdeňkem Hanuškou. Prvotina z roku 1987 se dočkala aktualizace v roce 1996. Od roku 1996 je zde v nezměněné podobě. Mnoho lidí si zde řekne – více jak 20 let se nic nezměnilo?

Samozřejmě se mnoho věcí změnilo, ale základ metodiky je stále platný době a není žádný důvod jej měnit. Nemění se tedy postupy pro stanovení základních parametrů požárů a postup pro výpočet sil a prostředků na nejsložitější variantu požáru.

Co se opravdu změnilo je jak požární technika, věcné prostředky požární ochrany, hasební látky a částečně i taktika zásahu. V těchto oblastech musí prokázat zpracovatelé (požární technici a osoby odborně způsobilé) svoji odbornost a pracovat s aktuálními informacemi o technice nebo věcných prostředcích, se kterými disponují jednotky požární ochrany určené poplachovým plánem pro konkrétní objekt, pro který je DZP zpracovávána.

Je tedy třeba se řídit následujícím:
Při výpočtu sil a prostředků se stále držíme metodiky ke zpracování DZP v plném rozsahu, což není tak správné, protože je to „metodika“ = způsob jak vypočítat.

Podmínky požární bezpečnosti jsou uvedeny v dokumentaci PO, dokumentaci zpracovává OZO a TPO (§40 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci [3]), přitom vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době stanovení (zpracování) (§15 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci [3]).

Dále bych zde upozornil na nezbytnost používání metodického návodu pro zpracování DZP. Proč nepoužít jiný způsob, jiné grafické zpracování (barvy, značky). Důvod je jasný, příslušníci jednotek PO a zejména pak velitelé jsou vzděláváni dle této metodiky a stávající značení a barvy znají. Jakákoliv odchylka by musela být vysvětlena třeba v legendě nebo popisem. Takovýto postup by ale byl v rozporu se základním ustanovením – k čemu nám DZP slouží – rychlý a účinný zásah. Pokud by velitel musel studovat vždy nové legendy nebo podpisy pak se nám vytratí zejména rychlost, ale pak i účinnost zásahu jednotek PO.

Změna schvalování DZP v poslední novele zákona

Novela zákona [1] účinná od 1. 8. 2017 nám v oblasti DZP přináší poslední aktuální změnu, která je uvedena v § 6b.

Dokumentace zdolávání požárů

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí dokumentaci zdolávání požárů.

Dokumentace zdolávání požárů obsahuje operativní plán zdolávání požárů a operativní kartu zdolávání požárů upravující zásady rychlého a účinného zdolávání požáru a záchrany osob, zvířat a majetku.

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží dokumentaci zdolávání požárů zpracovanou osobou uvedenou v § 11 odst. 1 nebo 2 ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru.

Neshledá-li orgán státního požárního dozoru v dokumentaci zdolávání požárů nedostatky, dokumentaci zdolávání požárů schválí.

Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložená dokumentace zdolávání požárů vykazuje obsahové nedostatky, pro které ji nelze schválit, vrátí ji zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení.

Neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě stanovené podle odstavce 5, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení dokumentace zdolávání požárů.

Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schválené dokumentace zdolávání požárů, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení novou dokumentaci zdolávání požárů. Do doby schválení předložené dokumentace nelze změny v provozované činnosti provést.

Podle odstavců 1 až 7 se postupuje i v případě, kdy zpracování dokumentace zdolávání požárů stanoví dokumentace požární ochrany.

Zjednodušeně řečeno změna spočívá zejména v principu schvalování DZP, které formou správního řízení provádí Hasičský záchranný sbor kraje. Znamená to pro příslušníky HZS určité komplikace a samozřejmě nárůst agendy dle správního řádu.

Vedle této změny je zde i významná změna pro povinné subjekty, která spočívá v možné sankci za nezpracování DZP, potažmo provozování činnosti bez schválené dokumentace. Sankce je stanovena do výše 10 milionů korun stejně jako u posouzení požárního nebezpečí činností.

Pokyn ke schvalování DZP

Právní předpis stanovil formu schvalování a je tedy nyní na HZS krajů, aby v rámci své působnosti si upravily podmínky, jak bude proces schvalování DZP probíhat.

Je zřejmé, že do procesu musí vstoupit minimálně tři odborné útvary HZS kraje. Právní princip zde bude kontrolovat právní oddělení. A vedle tohoto útvaru se významnou měrou budou podílet na procesu jak příslušníci oddělení IZS, kteří si budou sledovat odbornost dle metodického návodu. Do procesu pak vstoupí i příslušníci oddělení prevence, kteří se zaměří na rozsah a obsah dokumentace a jeho zpracování dle ustanovení vyhlášky o požární prevenci (rozsah dle § 34 a zpracování a vedení dle § 40).

Závěr

Příspěvek zmapoval vývoj zpracování a schvalování ZDP v čase od roku 1985 do současnosti. Ukazuje, že metodika vytvořena před 30 lety je stále aktuální a využitelná v současnosti. Ukazuje, že zpracovatelé dokumentace nesmí ustrnout se svými znalosti a vědomostmi. Nová právní úprava přináší narovnání některých nepřesností předcházející právní úpravy. V původní právní úpravě za nepřeložení DZP nebylo možné uložit sankci. V současné právní podobě platné od 1. 8. 2017 je stanovena povinnost subjektu DZP zpracovat a předat HZS kraje nebo HZS podniku ke schválení ve správním řízení. Toto přináší i významný sankční nástroj vůči subjektům, které nerespektovali plnění povinností, a tím ohrožovali osoby vyskytující se v objektech jimi provozovaných, ale především zasahující hasiče.

Literatura

  1. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
  2. Vyhláška Ministerstva vnitra č 21/1996 Sb. ze dne 11. ledna 1996, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
  3. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
 
English Synopsis

In its first part, the paper deals with the changes that accompanied firefighting documentation within amendments to the provisions of the Fire Protection Act. It defines the obligation of legal or business entities to process the stated documentation. It also deals with the process of handling the firefighting documentation in the conditions of the region Fire Rescue Services, which is followed by the draft of a new instruction for approving firefighting documentation. The paper refers to the only relevant material, which is possible and necessary to use for the processing of firefighting documentation, namely the Fire-fighting Documentation methodology. It refers to its still up-to-date part, but it also mentions the need to use current input data, in particular data on new technology and assets.

 

Hodnotit:  

Datum: 11.11.2018
Autor: Mgr. Pavel Nejtek, Hasičský záchranný sbor Královehradeckého kraje



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

Partneři - Požár. bezpečnost staveb

CAD a BIM knihovny

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila

Vybrali jsme z konference Požární bezpečnost staveb 2016