Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zajištění požární bezpečnosti bytových domů

Datum: 9.4.2018  |  Autor: Milan Markovič, Facility manager  |  Recenzent: plk. Mgr. Miloslav Vašák

Článek vysvětluje některé základní pojmy a povinnosti z oblasti požární ochrany, které se vztahují k činnosti a charakteru společenství vlastníků jednotek (příp. bytových družstev) a zabezpečení plnění povinností na úseku požární ochrany.


© Fotolia.com

Povinnost zajišťovat revize (pravidelné kontroly provozuschopnosti) u hasicích přístrojů a požárně bezpečnostních zařízení vychází z § 5 zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně [1]. Konkrétní podmínky pravidelných kontrol pak z vyhlášky č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci [2]). Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba zabezpečující plnění povinností na úseku požární ochrany v souladu se zákonem o požární ochraně č. 133/1985 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) [1].

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách budov, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce (§ 2 [1].) Právnickým osobám je rozsah povinností stanoven v závislosti na kategorii požárního nebezpečí jimi provozované činnosti.

Zákon o požární ochraně v § 4 určuje tyto tři kategorie požárního nebezpečí:

  1. Bez zvýšeného požárního nebezpečí
  2. Se zvýšeným požárním nebezpečím
  3. S vysokým požárním nebezpečím

Je na právnické osobě, aby svůj objekt nebo svou činnost zařadila do správné kategorie požárního nebezpečí, a podle toho plnila povinnosti na úseku požární ochrany. V praxi to znamená, že činnost podle bodu 2 vyžaduje samozřejmě více povinností z hlediska PO, než činnost podle bodu 1, a činnost podle bodu 3 na sebe váže další povinnosti (zejm. podle § 6a, zákona o požární ochraně [1]).

Je-li vlastníkem domu právnická osoba (SVJ, družstvo, realitní kancelář apod.), v domě bydlí jak vlastníci bytů, tak nájemníci, dům má společné prostory – chodby schodiště, kolárny, sklady, prádelny, sušárny sloužící pouze obyvatelům domu, v domě není žádná provozovna, obchod, kancelář apod. a dům má méně než 15 pater nebo není vyšší než 45 m – jde o činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí. V takovémto případě není povinnost zpracovávat dokumentaci požární ochrany.

Povinností právnických osob v oblasti požární ochrany jsou popsány v § 5 zákona o požární ochraně [1], ale i tak doporučuji obrátit se na osobu odborně způsobilou dle § 11 zákona o požární ochraně [1] a nechat si detailně zpracovat výčet relevantních povinností pro konkrétní objekt a činnost.

I v případě, že objekt SVJ bude zařazen do první kategorie (bez zvýšeného požárního nebezpečí) je vhodná spolupráce osoby odborně způsobilé, aby podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně [1] pravidelně kontrolovala dodržování předpisů o požární ochraně a prováděla pravidelné preventivní prohlídky objektu.

Lhůty preventivních požárních prohlídek

Lhůty preventivních požárních prohlídek stanoví § 13, vyhlášky 246/2001 Sb., kterou se provádí zákon o požární ochraně [2] (dále jen „vyhláška o požární prevenci“):

  1. V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za 3 měsíce,
  2. V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za 6 měsíců,
  3. V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se provádí preventivní požární prohlídka nejméně jednou za rok.

Znamená to tedy, že i ten nejmenší a zdánlivě bezproblémový dům v kategorii bez zvýšeného požárního nebezpečí musí být podle výše uvedeného znění podroben pravidelné preventivní požární prohlídce.

Povinnosti při označení objektu bezpečnostními značkami a pokyny

Předmětem preventivní požární prohlídky je mimo jiné označení objektu příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany (např. hasicí přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. vnitřní požární vodovod – nástěnné hydranty). Podrobnosti jsou stanoveny v § 3, odst. 2, § 11 odst. 2 písm. d) a f) a odst. 3. písm. a) vyhlášky o požární prevenci [2]. Označením značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně se rozumí například označení únikových cest, směrů úniku, nouzových východů, evakuačních výtahů, hlavních uzávěrů elektrické energie, plynu, vody, topení, přenosných hasicích přístrojů, požárních hydrantů, zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm.

SVJ zajišťuje, aby bylo provedeno označení a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů, byla označena rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, uzávěry rozvodů ústředního topení. Musí být označeny nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa. Povinnost označení nástupních ploch pro požární techniku platí nově od 1. 1. 2018 zákonem č. 225/2017, kterým se mění i zákon o požární ochraně [1].

Povinnosti vlastníka budovy ve vztahu k únikovým cestám a rozlišení únikových cest

Podle stupně ochrany, kterou únikové cesty poskytují unikajícím osobám, rozlišují se únikové cesty nechráněné a chráněné.

Nechráněná úniková cesta

Nechráněná úniková cesta (NÚC) je každý trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Nechráněné únikové cesty nemusí být od ostatních prostor v objektu odděleny stavebními konstrukcemi. Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je 550 mm. Šířka únikových cest se nesmí ve směru úniku zužovat a obyvatelé bytových domů by měli dbát na volnou průchodnost společných chodeb, tedy neumisťovat zde jízdní kola, kočárky či jiné větší předměty.

Chráněná úniková cesta

Chráněná úniková cesta (ChÚC) je trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství a tvořící samostatný požární úsek, chráněný proti požáru požárně dělícími konstrukcemi. Za chráněnou únikovou cestu považujeme také komunikace (pavlače, schodiště), pokud jsou od vnitřních prostorů protipožárně odděleny obvodovými stěnami z nehořlavých hmot. Nejmenší šířka chráněné únikové cesty je 825 mm se šířkou dveří alespoň 800 mm.

Často dochází ke vzniku protiprávního stavu tím, že vlastníci nebo uživatelé bytových jednotek sníží jejich průchodnost hořlavým nábytkem a různými předměty (skříně, botníky, květináče). V § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně [1], je kromě jiného uvedeno, že právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny udržovat únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Jakékoliv předměty na únikových cestách nesmí bránit evakuaci a nesmí zvyšovat požární riziko. Co lze umístit na chráněné únikové cestě upřesňuje příloha č. 6A vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb [3].

Dveře na únikových cestách

Pokud se jedná o uzamykání vchodových dveří bytových domů, je třeba uvést, že věc přímo neřeší žádný právní předpis. V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona [1] a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky [2] se uvádí požadavek na udržování volných únikových cest.

Pokud jsou dveře na únikových cestách opatřeny speciálními bezpečnostními zámky (např. kódové zámky), musí být v případě evakuace osob samočinně odblokovány a musí být otevíratelné bez dalších opatření, přičemž kódové karty nelze užívat u dveří chráněných únikových cest. Dveře na únikových cestách, které jsou při běžném provozu zajištěny proti vstupu nepovolaných osob, musí být při evakuaci otevíratelné a průchodné.

Při splnění požadavků platných českých technických norem se považuje povinnost stavena zákonem za splněnou bez průkazu, přičemž tyto normy vyjadřují minimální požadavky na bezpečnost. [4]

Současně lze uvést, že existují i panikové mechanické nebo elektromechanické kliky, které např. při uzavření dveří samočinně uzamknou zámek dveří, přičemž ze strany úniku se odemknou pouhým stisknutím kliky, tzn. bez použití klíče. Musím však upozornit, že realizace zabezpečení domu a jeho součástí proti kriminálním činům je velmi často v rozporu s požadavky právních předpisů na úseku požární ochrany.

Hasicí přístroje

Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách), se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje (dále jen „PHP“) jsou věcnými prostředky požární ochrany, a kromě revize (nutno provádět min. 1× ročně) je nutné také uvažovat o jejich rozmístění, druzích a počtu. Jestliže SVJ nedisponuje projektovou dokumentací, požárně bezpečnostním řešením nebo obdobnou dokumentací, která stanoví množství, druhy a způsob vybavení PHP, je nutno postupovat podle § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci [2], kde se mimo jiné uvádí, že se instalují alespoň PHP s určitou hasební schopností (např. 6 kg hasícího prášku) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. Dále je podle ČSN 73 08 33 (Požární bezpečnost staveb. Budovy pro bydlení a ubytování.) [5], striktně stanoveno, že PHP musí být umístěn v prostorách určených ke skladování (sklípky) a ve strojovně výtahu.

Požárně bezpečnostní zařízení

Požárně bezpečnostní zařízení představují širokou skupinu zařízení, na jejichž funkčnosti závisí např. signalizace požáru, únik osob při požáru a omezení šíření požáru.

Požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) jsou definována jako systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby, podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení (§ 1 písm. d) vyhlášky [2]). Vyhrazenými druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen PBZ) jsou ta zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky (§ 1 písm. e) vyhlášky [2]).

Jednotlivé druhy PBZ s uvedením konkrétních příkladů jsou vymezeny § 2 odst. 4 vyhlášky [2] a druhy vyhrazených PBZ v § 4 odst. 3 vyhlášky [2].

Druhy požárně bezpečnostních zařízení:
  1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
  2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
  3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
  4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
  5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
  6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
  7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.
Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení se považují:
  1. elektrická požární signalizace,
  2. zařízení dálkového přenosu,
  3. zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
  4. stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
  5. automatické protivýbuchové zařízení,
  6. zařízení pro odvod kouře a tepla,
  7. požární klapky.

Pro cíl tohoto článku nám postačí přiblížit jen některé z druhů PBZ.

Nouzové osvětlení

Nouzové osvětlení je jedním z velmi významných druhů požárně bezpečnostních zařízení (PBZ) podmiňujících požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. I když se ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb. [2], ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. [6] nejedná o vyhrazený druh PBZ, náleží nouzové osvětlení bezesporu k velmi významným prvkům požární bezpečnosti staveb. Nouzové osvětlení se zřizuje pro použití v případě selhání normálního umělého osvětlení a je proto napájeno z druhého nezávislého zdroje. Podle 4.2.5 ČSN EN 1838 [7] je minimální přípustná doba svícení nouzového únikového osvětlení pro únikové účely 1 hodina.

Vnitřní požární vodovod a požární nástěnné hydranty

Jedná se o požárně bezpečnostní zařízení, které se musí dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně [1] zabezpečovat v potřebném množství a udržovat v provozuschopném stavu. Tzn., doplňovat jednotlivé komponenty (hadice a proudnice), dbát na to, aby stoupací potrubí požárního vodovodu bylo natlakováno a připraveno k použití. Velkým nešvarem je uzamykání hydrantových skříní vedené snahou o zabezpečení uložené požární výbavy před krádeží nebo zneužitím. Pokud u hydrantu není zařízení sloužící k okamžitému zpřístupnění (např. prosklená krabička s klíčem), je požární hydrant nepřístupný a SVJ porušuje povinnost vyplývající ze zákona o požární ochraně.

Požární klapky

Požární klapka je požární zařízení zpravidla na vzduchotechnickém potrubí a konstrukcích k oddělení jednotlivých požárních úseků, jejich částí nebo technologií tak, aby nemohlo dojít k přenosu požáru a jeho rozšíření. Dle současné legislativy se jedná o vyhrazený druh věcného prostředku požární ochrany. Je nepřenosný a tvoří nedílnou součást daného objektu nebo technologie. Je vyrobena tak, aby na základě impulzu (např. mechanického, tepelného, elektrického) list klapky uzavřel potrubí a zamezil šíření požáru a zplodin hoření po dobu požadované požární odolnosti z požárního úseku zasaženého požárem do dalších požárních úseků objektu.

Požární dveře (kouřotěsné dveře, kouřotěsné požární dveře)

Nejméně známá povinnost SVJ z hlediska požární ochrany se týká požárních dveří. Celá řada domů (zejména těch novějších) je jimi vybavena, hlavně na únikových cestách.

Požární dveře, kouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveře musí být značeny

  1. písmennou značkou (EI na požárních dveřích bránících šíření požáru, EW na požárních dveřích omezujících šíření požáru, SC na kouřotěsných dveřích bránících průniku kouře, EI-SC na kouřotěsných požárních dveřích,
  2. číselnou značkou hodnoty dosažené požární odolnosti v minutách vyjádřenou arabskými číslicemi (např. 15, 30 atd.).

Jedná se také o druh požárně bezpečnostního zařízení dle § 1 písm. d) a § 2 odst. 4 vyhlášky [1] a jako takové se musí min. 1× ročně revidovat

Evakuační výtahy

Z hlediska požární ochrany se objekty na základě příslušných projekčních norem vybavují požárními a evakuačními výtahy. Základní rozdíl mezi běžnými výtahy a výtahy požárními nebo evakuačními je v tom, že výtahy požární či evakuační musí být při požáru po požadovanou dobu funkční a naopak běžné výtahy musí být při požáru vyřazeny z provozu s tím, že pouze dokončí již započatou jízdu do nejbližší stanice. Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním značením podle české technické normy ČSN 27 4014 [8] (platí v objektech postavených nebo rekonstruovaných po 1. 3. 2007).

Elektrická požární signalizace

Elektrická požární signalizace je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které zajišťuje pomocí hlásičů včasnou signalizaci požáru. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS. EPS informuje uživatele o vzniku požáru akustickou a optickou signalizací přímo v objektu nebo pomocí zařízení dálkového přenosu signalizace na stanoviště pultu centrální ochrany, který je umístěn u hasičského záchranného sboru. Ve většině případů bývá prvním příznakem nebezpečí kouř, který se objevuje dříve než zvýšená teplota, a který rovněž v největší míře způsobuje ohrožení osob. Detekci vzniku požáru zajišťují detektory založené na různých principech. Je žádoucí, aby EPS nejen signalizovala vznik požáru, ale aby také dávala signál zařízení zabraňujícímu rozšíření požáru – např. protipožární větrací zařízení, stabilní hasicí zařízení, požární uzávěry otvorů, zejména dveře a vrata, přetlakové ventilátory apod.

U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných ročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu:

  1. 1× za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
  2. 1× za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v podrobnější dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší. Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.

Čištění, kontrola a revize spalinové cesty

Vyhláška č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty [9] řeší způsob a lhůty kontroly i čištění, kdy se provádí revize (nová spalinová cesta, stavební úprava komínu, při změně druhu paliva, po komínovém požáru, při výměně spotřebiče paliv za jiný (nestejný), před připojením spotřebiče do nepoužívané cesty). Způsob revize je uveden v příloze vyhlášky. Vzor písemné zprávy kontroly a čištění je v příloze č. 3 vyhlášky [9], vzor písemné zprávy v příloze č. 4. Čištění a kontrola v příloze č. 2 (u plynových spotřebičů probíhá 1× ročně).

Právní odpovědnost a sankce

Zákon 133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů § 2 obecná ustanovení a § 17 základní povinnosti fyzických osob. § 2 zákona o požární ochraně [1] – právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které využívají k provozování činností. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán. § 17 zákona [1] stanovuje základní povinnosti fyzických osob, mimo jiné plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany.

Sankce

Je-li naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 76 zákona o požární ochraně [1], může Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí (500 000 Kč se zvýšeným požárním nebezpečím).

V případě, že právnická nebo podnikající fyzická osoba nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení i subjektu (SVJ) provozujícímu činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí může být uložena pokuta až do 500 000 Kč (§ 76 odst. 2 písm. A zákona o požární ochraně [1]).

Použitá literatura

  1. Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů – účinnost od 1. 7. 1986
  2. Vyhláška č. 246/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) – účinnost od 23. 7. 2001
  3. Vyhláška č. 23/2008 Sb. – vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb – účinnost od 1. 7. 2008
  4. Stanovisko č. 32/2016 odboru prevence Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR
  5. ČSN 73 08 33 Požární bezpečnost staveb. Budovy pro bydlení a ubytování – účinnost od 1. 10. 2010
  6. Vyhláška č. 221/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
  7. ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení: Červenec 2015
  8. ČSN 27 4014 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy 1. 3. 2007
  9. Vyhláška č. 34/2016 o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty – účinnost od 22. 1. 2016
 
English Synopsis
Fire protection of apartment houses

The article explains some basic terms and obligations in the field of fire protection related to the activity and character of the association of owners of flats (or housing cooperatives) and ensuring fulfillment of obligations in the field of fire protection.

 

Hodnotit:  

Datum: 9.4.2018
Autor: Milan Markovič, Facility manager   všechny články autora
Recenzent: plk. Mgr. Miloslav Vašák



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

Partneři - Požár. bezpečnost staveb

Tabulky a výpočty

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila

Vybrali jsme z konference Požární bezpečnost staveb 2016

 
 

14.11.2018 konference TZB-info o bytových domech

Připravujete rekonstrukci bytového domu, děláte PENB nebo audit? Jak na úspory za energie a zhodnocení domu? Unikátní publikace pro účastníky. Těšíme se na vás v Praze.

Program a přihláška