Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Termokamery pro nemocnice – něco málo k nasazení a využívání termokamer

Přesnost těch nejvyspělejších kamer se vyrovná běžným bezkontaktním domácím teploměrům, oproti nim se však několikanásobně zvyšuje rychlost měření a odbavení osob vstupujících do budovy. Co se týká měření teploty při vstupu na pracoviště, je zásahem do osobní integrity člověka.

Vypadá to celkem jednoduše. Z médií víme, že jedním z „klíčových“ nástrojů proti šíření onemocnění COVID19 jsou termokamery. Kdo má zvýšenou teplotu, ten je brán jako potencionální riziko (až 90 % indikovaných případů onemocnění COVID19 je doprovázeno zvýšenou teplotou) a kamera, ten mocný nástroj dnešní doby, to jako obvykle dokáže zjistit na první pohled.

Tak proč ji – když ji některým z nás navíc pořídí samo ministerstvo – nepoužívat, že? Víme však vůbec, co vše je s takovouto montáží spojené?

Prvotním podnětem k níže uvedenému textu byla mediální smršť na téma „Dodávka cca 500 švýcarských kamer pro Ministerstvo zdravotnictví České republiky z Číny“. Nicméně bavit se do nekonečna o tom, jestli byl pro dodávku nutný zahraniční partner, jestli bylo období mezi objednáním a dodáním obvyklé, jestli a kde již fungují, výsledek již neovlivní. Bylo objednáno, alespoň z části je již také obratem dodáno a bude snad i zaplaceno. A ty řeči kolem? Každý si stejně věří tomu svému.

První z otázek pro pokračování textu zní: „Proč se tímto tématem ještě zabývat a proč si ho nenechat jen k debatě u piva, jako jsme to již udělali u mnohem závažnějších témat?“

Například u respirátorů – viz související článek „Norma na hodnocení respirátorů je nastavena zejména na kontrolu kvality, ale ne těsnosti“, kde jsme se jen na základě orientace v názvosloví (filtrační účinnost / celková účinnost) u některých modelů dostali z účinnosti kolem 90 % až na 40 %. Ale to nám nevadí, je to pořád lepší než nic (0 %).

Anebo u ochrany našich osobních údajů – viz článek „Měření teploty při vstupu na pracoviště v době koronavirové pandemie“. Zde nám obecné vyjádření kompetentního Úřadu říká, že uložená fotografie obličeje s doplněnou teplotou je osobní údaj jen někdy. Ani to nám nevadí. Tak proč řešit kamery?

Odpověď je jednoduchá – není totiž kamera jako kamera.

Diagnostická1) x Bezpečnostní kamera

Kde začít? Nejlépe u informací o zaběhlých standardech nákupu a prodeje takovéto technologie.

Na českých internetových stránkách výrobců, autorizovaných distributorů a různých prodejců se obvykle dozvídáme jen samé příznivé zprávy. V bezpečnostním oboru, kde kamery posledních pár let hrají prim – zvládají totiž vše, co jiné certifikované produkty2) ne, o svém sortimentu konkurenční firmy navzájem nepíší. Není to ale proto, že by bylo srovnávání zakázané anebo, že by se navzájem ctily (průběhy veřejných zakázek z několika posledních let, které jsou plné odvolávání se a stížností svědčí o opaku). Příčinou je prostý fakt, že až na drobné výjimky všichni dovážejí všechno – viz „Přehled výrobců a prodejců IP kamer na českém trhu“.

Aneb navzájem znají neduhy (omlouvám se – „vlastnosti“) svého zboží a kritikou konkurence by přitížily i sami sobě. Oborový kodex etiky3) („Členové dbají na to, aby nezneužili technické neznalosti zákazníka, poskytli mu pravdivé informace a seznámili jej s komplexním a systémovým přístupem k zajištění kvalitní ochrany majetku, osob a informací, které nabízí, a to vše při plném respektování požadavků zákazníka.“) je v porovnání s potřebou pravidelného naplňování měsíčního plánu luxusem, který si obvykle nemohou dovolit. A že jde o bezpečnost? Ale kde že, vždyť je to už jen business.

Dění posledních týdnů ale přiblížilo dva dříve neprotínající se obory. Specializovaní odborníci vědí, že nabídka trhu termálních kamer k využití pro termografický screening v sobě skrývá nejen diagnostické, ale také bezpečnostní kamery. Vědí to však také obchodníci, jejich potencionální zákazníci a zadavatelé veřejných zakázek? Ne vždy. Na této úrovni platí, že čím víc funkcí a vychytávek nabízený produkt může poskynout – tedy je-li na papíře představován jako „Clever & Smart“, tím větší má šanci. Druhou z otázek, která se nabízí, je „Víme, co vlastně kupujeme, případně poptáváme?“ Uveďme si základní (z reálné praxe vycházející) ilustrační příklady.

Diagnostické termokamery: Jeden z úřadů státní správy si v rámci dvou veřejných zakázek pořídil celkem 8 termálních kamer. Jak název zakázky („Termokamery FLIR pro detekci zvýšené teploty KORONAVIRUS – 190/20“), tak i její popis („Termokamery FLIR T5404) a T8405) se speciální funkcí Screening pro detekci zvýšené teploty osob s možným virovým onemocněním – chřipka, SARS, MERS, COVID-19) jasně určují účel nasazení. A ačkoli kamery navíc v základu disponují funkcemi jako je:

  • hlasová anotace pořízených snímků (zabudovaný mikrofon),
  • možnost třídění snímků do jednotlivých složek velmi urychluje následné zpracování naměřených dat (systémové ukládání snímků pro podporu automatizovaného třídění),
  • detekce velmi malých detailů (funkce makro módu),

tak jejich jediným výstupem bude diagnostika v teplotním rozsahu (tedy termosnímek) a to při použití v aplikacích v rozsahu od vědy a výzkumu až po stavebnictví. Kamery vyhovují i přes to, že disponují rozlišením do 1 megapixelu (pro tuto konkrétní zakázku jde o rozlišení 320x240, 464x348 pixel).

Bezpečnostní termokamery: Některé další úřady, ministerstva a nemocnice si pořídily kamery pod obecněji formulovaným názvem zakázek (např.„Termokamera 1ks“) i popisem („Termokamera).

V prvním z příkladů je to už na první pohled jasné. Zákazník ví, co chce a také to dostane. Dodané zboží nezklame – obvyklý prodejce/dodavatel/výrobce těchto produktů bude mít dlouholeté zkušenosti buď z oboru diagnostických systémů anebo působí v oblasti bezdotykového měření teploty. A vzhledem k historii vývoje takovéhoto výrobku si zde můžeme být jisti, že prováděná měření budou vycházet alespoň z některé z těchto norem:

  • ČSN ISO 18434-1 „Monitorování stavu a diagnostika strojů – Termografie – Část 1: Všeobecné postupy“ – norma popisuje všeobecné zásady a postupy při použití termografické techniky pro monitorování stavu a diagnostiku strojů a jejich dílů. V normě jsou dále popsány jednotlivé termografické techniky a jsou zde uvedeny termíny a definice týkající se termografie, které by měly být používány všude tam, kde se používá termografická technika obecně.
  • ISO / TR 13154: 2017 „Zdravotnické elektrické přístroje – nasazení, implementace a provozní pokyny pro identifikaci osob s horečkou pomocí screeningového termografu“ – dokument poskytuje obecné pokyny pro rozmístění, implementaci a provoz screeningového termografu určeného k použití pro neinvazivní screening teploty jednotlivců při neinvazivních teplotách v podmínkách vnitřního prostředí, aby se zabránilo šíření infekce.
  • ČSN EN IEC 80601-2-59 ed.2 „Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-59: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost termografů pro screening horečnatých stavů u lidí“ – norma upravuje základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost termografů pro screening, určených pro provádění jednotlivého neinvazivního screeningu horečnaté teploty u lidí za kontrolovaných podmínek prostředí. Využívá se infračervená technologie pro detekci přirozeně vyzařovaného tepla na povrchu pokožky obličeje. Toho lze využívat k odlišení osob s horečkou od osob bez horečky na vstupních místech do země či výstupních místech ze země a na vstupech do budov s kontrolovanými podmínkami prostředí, což může pomoci zabránit šíření přenosných onemocnění

Ve druhém z ilustračních případů dojde nejspíše k nákupů tzv. „bi-spektrální“ kamery, jejímž výrobcem bude společnost, jejíž historie vychází z působení v oblasti bezpečnostních kamerových systémů a prodejcem kdokoli.

Dle aktuálně platné terminologie se už ale pohybujeme v oblasti tzv „Video surveillance systems“ (Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích, dříve známé jako tzv. CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích). Podle § 9 návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti spadá tato oblast pod tzv „Technické služby“6).

Následně dodané „bezpečnostní termokamery“ budou obvykle v základní sestavě disponovat dvěma objektivy a snímači (termální + optický) s parametry rozlišení od 160x120 do 384x288 pixel pro termální spektrum. A od 1.920x1.080 do 2.688x1.520 pro optické spektrum – tedy s parametry pro záznam ve více než FullHD videu. Záznam bývá u těchto kamer prováděn samostatně z termální i optické soustavy (plus s doplňkovými metadaty).

Oproti diagnostickým kamerám mají pochopitelně i více funkcí. Nejvíce žádané parametry jsou:

  • schopnost detekovat a sledovat osoby s vyšší tělesnou teplotou na veřejných místech i při vyšší koncentraci osob,
  • SMART funkce typu detekce rozpoznání obličeje (v módu s rouškou i bez), detekce vzniku požáru, detekce překročení čáry, vstup a výstup z oblasti,
  • systémová i otevřená komunikace s dalšími technologiemi.

Detailnější porovnání diagnostických a bezpečnostních kamer je bohužel takřka nereálné. Předpis, norma, nebo jakýkoli dokument, který by řekl, kde je (mimo laboratorní činnost) která kamera vhodnější, není k dispozici. Parametrů ke srovnání jsou aktuálně desítky a když vlastně „diagnostikujeme jenom jako“ – tedy bez norem předpisů a pravidel, tak hlavní roli bude hrát obchodní um a cena.

Nebudeme se tedy ani podivovat nad tím, že zakázky na diagnostické termokamery (vyjma již zmiňovaných 500 kamer od f. AVASTECH pro MZd) získávají firmy, které dlouhodobě působí v oblasti bezdotykového měření teploty. A dodavateli kamer, u kterých je měření teploty jen jednou ze SMART funkcí, se stávají naopak firmy z často naprosto odlišných oblastí podnikání.

Závěr

Rychlý (jinak to dnes ani nejde) závěr? Ideální budou slova klasika: „No nekupte to, když to je tak levný“ – myšleno ty bezpečnostní kamery. Málokdo si však uvědomuje, že kamera je pouhý produkt, ne systémové řešení. Ale o tom až příště.


Odkazy / Literatura

1) Diagnostická x Bezpečnostní kamera – tato, v článku dále používaná terminologie není odborně v pořádku. Byla však zvolena pro jednodužší čtení. Použitý termín „Diagnostická kamera“ v kontextu článku nahrazuje odborné termíny jako: „ME přístroj pro screening horečnatých stavů u lidí“, nebo „Termograf pro screening“ a například „Infračervená termografická kamera“, ale také „Radiometrická kamera“. Použitý termín „Bezpečnostní kamera“ v kontextu článku nahrazuje odborné termíny jako: „VSS kamera“, „síťová kamera“, ale také „ IP kamera“ a „CCTV kamera“.
2) Certifikované produkty – viz. „Seznam certifikovaných technických prostředků“ https://www.nbu.cz/cs/informacni-centrum/seznamy/seznam-certifikovanych-technickych-prostredku/
3) Oborový kodex etiky – citace v textu je použita z dokumentu „Kodex etiky člena Asosiace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm“, kapitola II. Zásady chování členských firem ve vztahu k zákazníkům. viz „Etický kodex AGA – Asociace Grémium Alarm“ https://www.gremiumalarm.cz/clenstvi/prihlaska/
4,5) Termokamery FLIR T540 a T840 se speciální funkcí Screening pro detekci zvýšené teploty osob s možným virovým onemocněním – chřipka, SARS, MERS, COVID-19 – cílem článku není propagace těchto dvou konkrétních modelů, není zde ani snaha hodnotit správnost požadavku zadavatele.
6) Technická služba – spočívá: a) v projektování, montáži, kontrole, údržbě, revizi nebo opravě bezpečnostních prvků, bezpečnostních zařízení a systémů stanovené bezpečnostní odolnosti nebo klasifikace: 1. otvorových výplní, bezpečnostních úschovných objektů a ostatních mechanických zábranných systémů. 2. poplachového, zabezpečovacího a tísňového systému.3. kamerového dohledového systému. 4. zabezpečovacího systému sloužícího ke kontrole vstupu. 5. dohledového a poplachového přijímacího centra zajišťujícího dálkový přenos informace o podezření ze spáchání protiprávního jednání, který může vyvolat zásah osoby střežící objekt nebo orgánu veřejné moci. Nebo: 6. jiných podobných bezpečnostních prvků, bezpečnostních zařízení a systémů sloužících k ochraně osob a majetku, nebo b) v nouzovém otevírání bytu, nebytového prostoru nebo dalších objektů a věcí zabezpečených podle písmene a). https://www.mvcr.cz/clanek/vlada-schvalila-navrh-zakona-o-soukromych-bezpecnostnich-sluzbach.aspx

Zdroje:

 
 
Reklama