D�evostavby obh�j� dosavadn� n�skok jen d�ky dal��mu a systematick�mu zlep�ov�n� sv�ch vlastnost�. S t�m do ur�it� m�ry souvisej� zp�soby v�po�tov�ho posuzov�n� stavebn�-energetick� kvality. Po energetick�ch v�po�tech se v�ak chce v podstat� nemo�n� - m�ly by b�t sou�asn� v�sti�n� i rychl�, zahrnovat ve�ker� energetick� d�je v budov� a p�itom b�t pou�iteln� v�emi.

V�voj v�trn�ch elektr�ren ur�en�ch k instalaci na pevnin�, pokud jde o jejich velikost, ji� skoro narazil na hranice re�ln�ch mo�nost�. Nov� stroje pro instalaci na pevnin� se v sou�asnosti v�konov� pohybuj� kolem 3 MW, s pr�m�rem rotoru 100–130 m a v��kou sto��ru 100–140 m.

Ji� d�le ne� rok plat� pro n�kter� budovy standard t�m�� nulov� spot�eby energie. Ji� t�i roky jsou zn�my konkr�tn� technick� parametry takov� budovy pro �esk� podm�nky. A ji� v�ce ne� �est let plat� sm�rnice o energetick� n�ro�nosti budov, kter� zaveden� tohoto standardu �lensk�m st�t�m Evropsk� unie ukl�d�. P�esto se ukazuje, �e i pro mnoho specialist�, v�etn� energetick�ch, je tento term�n st�le dosti nejasnou z�le�itost�. Poj�me se pod�vat, jak takov� budova vlastn� vypad�.

�l�nek uv�d� mo�nosti vyu�it� de��ov� vody v budov�ch a podrobn� popisuje ��sti za��zen� pro vyu�it� de��ov� vody.

V �l�nku jsou p�edstaveny vybran� ��sti metodick�ho p��stupu pro vyhodnocov�n� technick�ho stavu ocelov�ch v�lcov�ch n�dr�� vystaven�ch ��ink�m korozn�ho oslabov�n�. Technick� podklady byly vytvo�eny pro pracovn�ky energetick�ch spole�nost�, kte�� realizuj� �i vyhodnocuj� diagnostick� m��en� provozovan�ch n�dr��.

Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed� v posledn� v�zv� program Nov� Zelen� �spor�m p�istoupilo k podpo�e jedno��elov�ch a nav�c neefektivn�ch FV syst�m� pro oh�ev vody. �l�nek analyzuje jak� kone�n� dopad m� takov� rozhodnut� na �spory prim�rn� energie a souvisej�c� produkci emis�.

Reflexn� povrch materi�l� ohrani�uj�c�ch uzav�en� vzduchov� mezery m��e znateln� sn��it celkov� prostup tepla. K tomu je ale zapot�eb� dos�hnout n�zk� emisivity povrchu a jej� zachov�n� po dobu �ivotnosti.

Chceme-li m�t spot�ebu tepla pod kontrolou, m�li bychom se soust�edit na tepelnou bilanci objektu. A m�li bychom m�t jasnou p�edstavu o tom, jak jednotliv� okoln� vlivy na zm�nu �rovn� vnit�n� tepeln� bilance p�sob�, jak se ovliv�uj� navz�jem a do jak� m�ry je m��eme ��dit.

�l�nek ukazuje v�sledky laboratorn�ho testov�n� v�m�n�ku a jeho nasazen� v re�ln�m provozu v dom�cnosti. P�esto�e ��innost sprchov�ho v�m�n�ku m��e dosahovat i p�es 40 %, �spora energie na p��pravu tepl� vody se pohybuje mezi 10 a� 15 %.

Vztah pozice um�st�n� otopn�ho t�lesa a pozice prvku p�iv�d�j�c�ho do m�stnosti �erstv� vzduch v�znamn� ovliv�uje rozlo�en� teplot v m�stnosti. K nevhodn�mu um�st�n� m��e doj�t nap��klad p�i dodate�n� instalaci v�tr�n� po v�m�n� oken a zateplen� objektu bez projektu nebo odborn�ho posudku.