Porovn�n� cen energi� na v�stav� Infotherma v�dy p�itahovalo n�v�t�vn�ky. Postupem doby se v�ak m�n� t�mata, kter� n�v�t�vn�ky zaj�maj�. Lid� se nyn� v�ce zaj�maj� o ceny energi� v budoucnu, o mo�nosti n�kupu pro dru�stva, o aukce energi� a o dodavatele, kter� by byl pro n� nejv�hodn�j��.

Ji� v tomto roce dostanou u�ivatel� byt� vy��tov�n� n�klad� za teplo podle nov� vyhl�ky Ministerstva pro m�stn� rozvoj, kter� je ��inn� od ledna 2016 (vyhl�ka ��slo 269/2015 Sb.). Vyhl�ka p�in�� zm�ny v dosavadn�m zp�sobu, jak�m se v bytov�ch domech doposud roz��tov�valy platby za teplo.

Na druh�m ro�n�ku konferenci Smart Energy forum se hovo�ilo o jednotliv�ch komponentech dom�c� elektr�rny i jej�m pou�it� v ostrovn�ch domech nebo v domech s t�m�� nulovou spot�ebou energie. T�matem byly i aktu�ln� dotace a legislativa v oblasti dom�c�ch elektr�ren.

N�vrh a v�po�et kom�n� zahrnuje evropsk� normy EN 13384-1 Kom�ny – Tepeln� technick� a hydraulick� v�po�tov� metody - ��st 1: Samostatn� kom�ny a EN 13384-2 Kom�ny – Tepeln� technick� a hydraulick� v�po�tov� metody – ��st 2: Spole�n� kom�ny

Na 24. ro�n�ku mezin�rodn� v�stavy Infotherma jsme pozvali p�ed kameru �adu host�. "Lidsk� zdrav� rozum je v energetice to nejz�kladn�j��, co existuje", �ekl europoslanec To�enovsk�. "V roce 2017 je p�ipravena novela z�kona hospoda�en� energi�", �ekl Vladim�r Sochor z MPO.

Podle ministra Brabce bude program zam��en na vyu��v�n� de��ov� vody na z�livku, splachov�n�, vyu�it� upraven� �ed� odpadn� vody na z�livku, anebo jako vody u�itkov� a na opat�en� na retenci a zasakov�n� sr�kov�ch vod.

Zat�mco v roce 2006 bylo v N�mecku pouze 8 energetick�ch dru�stev vyr�b�j�c�ch energii z obnoviteln�ch zdroj�, v roce 2016 u� jich bylo 1 000. Z toho tis�ce je asi 800 �leny Svazu pro n�meck� dru�stva. Jak� jsou p���iny a v�hody tak masivn�ho zakl�d�n� energetick�ch dru�stev v N�mecku?

Energetick� regula�n� ��ad zpracoval p�ehled skute�n�ch cen tepeln� energie v oblasti dr�itel� licenc� na v�robu a rozvod tepeln� energie k 31. 12. 2015 a p�edb�n�ch na rok 2016. Doplnil jej historick�mi daty od roku 2006, tak�e obsahuj� posledn�ch deset let. V �l�nku je ponech�no ��slov�n� graf� a tabulek z origin�ln�ho podkladu ER� v zhledem k n�vaznosti na dal�� dva �l�nky.

�l�nek zachycuje v�voj pr�m�rn�ch v�sledn�ch cen tepeln� energie, kter� je dod�v�na kone�n�m spot�ebitel�m (do odb�rn�ho tepeln�ho za��zen�) v obdob� 2006 a� 2015, v�etn� p�edb�n�ch cen tepeln� energie k 1. 1. 2016 (tedy p�edpokl�dan�ch cen za rok 2016).

Jako pozitivn� ozna�ilo vliv intervenc� �NB pouze 6 % stavebn�ch firem. Vypl�v� to ze specializovan� anal�zy spole�nosti CEEC Research realizovan� na z�klad� rozhovor� s v�ce jak stovkou �editel� stavebn�ch spole�nost�.

Sni�ov�n� energetick� n�ro�nosti budov je trend, kter� lze pozorovat ve v�voji stavebnictv� ji� od osmdes�t�ch let 20. stolet�. Tento trend se v r�zn�ch obdob�ch, p�ev�n� v souvislosti se zm�nami cen energie, zv�raz�uje a n�sledn� potla�uje, nicm�n� se jedn� o dlouhodob�, v�cem�n� kontinu�ln� proces.

Ministr �ivotn�ho prost�ed� dnes p�edstavil priority sv�ho rezortu pro rok 2017. Mezi n� pat�� boj se smogem, zrychlen� procesu EIA nebo tak� vyhl�en� st�vaj�c�ch a nov�ch program� pro ob�any jako kotl�kov� dotace �i nov� program na hospoda�en� s de��ovou vodou „De��ovka“.

�esk� spole�nost HE3DA v�era slavnostn� otev�ela v�robn� linku na pilotn� v�robu sv�ch revolu�n�ch 3D bateri� v Praze - Let�anech. Jej� technologie tak p�ech�z� z f�ze prototyp� do f�ze s�riov� v�roby. Prvn�m standardn�m produktem je rekordn� mono�l�nek s kapacitou 1 kWh.

Odv�tv� akumulace energie za��v� bou�liv� v�voj a nov� technologie neust�le p�ib�vaj�. Port�l PV-tech sestavil seznam 21 �e�en� pro ukl�d�n� energie, kter� shledal perspektivn�mi nebo zaj�mav�mi. Kter� to jsou?

Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed� m� v �myslu zve�ejnit zm�ny pro druh� kolo kotl�kov�ch dotac� na v�m�nu kotl� v b�eznu 2017. Preferov�ny budou jednozna�n� obnoviteln� zdroje energi�, u uheln�ch kotl� m��e b�t men�� podpora ne� d��ve. Dosud bylo p�ijato 26000 ��dost� o dotace a je vy�erp�na p�ibli�n� jedna t�etina dostupn�ch financ�.