4. workshop na t�ma Stavebnictv� 4.0, Stavebn� v�zkum, po�adavky na vzd�l�n�, soci�ln� dopady se kon� ji� v pond�l� 15.5. od 14 h. v Nadaci ABF v Praze.

Energetick� trh pro dom�cnosti v roce 2016 byl bohat� na ud�losti. Byl to rok velk�ho po�tu zm�n nebo pokus� o zm�ny pro z�kazn�ky, jako t�eba Nov� tarifn� soustava, Indikativn� ceny, jednodu��� faktury. Rok 2016 m��eme rovn� ozna�it za auk�n� rok. Jak� byl v�voj cen? Jak� f�gle praktikuj� dodavatel� na z�kazn�c�ch a co je nov�ho v kalkul�toru?

Sv�t tepl�renstv� se m�n�. V sou�asn� dob� ji� prim�rn� nejde jen o technick� �e�en�, kter� zajist� ��innost a pro z�kazn�ky p�ijatelnou cenu.

Jedn�m z nejd�le�it�j��ch zdroj� energie pro vyt�p�n� dom�cnost� v Rakousku je biomasa. Vyu��v� ji 2 miliony dom�cnost�. Vypl�v� to z nejnov�j��ch statistick�ch �daj�, kter� p�inesla rakousk� asociace �sterreichischen Biomasse-Verband.

Vyt�p�n� na plyn je v�razn� ekologi�t�j�� ne� uhl� a je velmi pohodln�. V r�mci Kotl�kov� dotace n�kter� kraje dokonce poskytnou finan�n� p��sp�vek tak, aby byla kompletn� v�m�na kotle a modernizace vyt�p�n� uhrazena ze 100 %. Takov� nab�dka v �R je�t� nikdy nebyla.

V�po�ty jsou jednou z nejnav�t�vovan�j��ch ��st� TZB-info. Upravili jsme filtry, p�idali obr�zky a v���me, �e v�s nov� podoba pot��, a�koliv v�me, �e to bude cht�t mo�n� trochu �asu.

Toto je jeden d�l ze seri�lu �esti �l�nk� podlo�en�ch videem zam��en�ch na t�ma vyt�p�n� pevn�mi palivy s ohledem na ochranu �ivotn�ho prost�ed� a maxim�ln� vyu�it� energie v palivu. Autor jako SMOKEMAN a vedouc� akreditovan� zku�ebny kotl� V�zkumn�ho energetick�ho centra odleh�en�m zp�sobem prob�r� z�kladn� podm�nky a poskytuje tak n�vod nej�ir�� ve�ejnosti. T�ma je prezentov�no i s ohledem na dota�n� programy, v jejich� r�mci si lid� po�izuj� nov� kotle. Tedy aby nez�stalo jen u nov�ch kotl�, ale p�idal se i odpov�daj�c� zp�sob jejich provozu.

Posledn� roky stoup� tlak na zp��s�ov�n� limitn�ch hodnot parametr� u �ady v�robk�, kter� maj� dopad na okoln� prost�ed�, v�robn� ��innost a spot�ebu vstupn�ch materi�l� a energi�. Zvlṻ d�sledn� se za�aly sledovat parametry a funkce v p��pad� tepeln�ch za��zen� a jejich soulad s legislativn�mi p�edpisy.

Nadpis �l�nku pana Jana S�ry na tituln� stran� �tvrte�n� MF DNES (26.1.2017) je provokuj�c�, ale zcela fale�n�. Ji� ve druh�m sloupe�ku �l�nku se �ten�� dozv�, �e po namontov�n� „m���k�“ doch�z� k v�razn�mu sn��en� spot�eby tepla.

Vazba mezi tepeln�m �erpadlem a otopnou soustavou je velmi t�sn� a vlastnosti otopn� soustavy siln� ovliv�uj� ekonomiku provozu tepeln�ho �erpadla. Vhodn� �e�en� otopn� soustava umo��uje i obr�cenou funkci, tedy odv�d�t p�ebyte�n� teplo z m�stnost�.

Tak jako si m��eme srovnat, kolik plat�me za elekt�inu a plyn, m��eme porovnat n�klady v zem�ch na�ich soused�. Nab�z� se ot�zka, kolik vlastn� plat� nebo kdy� jsou na�i soused� bohat��, plat� v�c? A jak to je v zem�ch, kde se trh teprve rozv�j�? Kolik tam plat�? ��m se platby v jednotliv�ch zem�ch li��, jak� jsou m�stn� specifika trhu s elekt�inou a plynem?

Prvn� vlna kotl�kov�ch dotac� je prakticky ukon�ena. Podle sd�len� M�P bylo k �noru 2017 p�ijato 30450 ��dost�, schv�leno 24390 ��dost�. V �l�nku jsou d�le uvedeny n�kter� souvislosti vypl�vaj�c� ze statistick�ho zpracov�n� �daj�.

V�robci a obchodn�ci sd�leli zku�enosti a trendy. Je t�eba si osvojit zm�ny v sortimentu v�robk�, pracovat s daty kolem digit�ln�ho prodeje a zlep�ovat slu�by z�kazn�k�m, zazn�lo mimo jin� na konferenci Tribuna �esk�ho obchodu oboru voda – topen� 2017, kterou po��dala AOVV v Blansku.

�l�nek p�ibli�uje strukturu pr�m�rn�ch cen tepeln� energie, kter� je dod�v�na kone�n�m spot�ebitel�m (do odb�rn�ho tepeln�ho za��zen�) v obdob� 2006 a� 2015, v�etn� p�edb�n�ch cen tepeln� energie k 1. 1. 2016 (tedy p�edpokl�dan�ch cen za rok 2016) ve vztahu k jednotliv�m n�klad�m a lokalit�m. V �l�nku je ponech�no ��slov�n� graf� a tabulek z origin�ln�ho podkladu ER� v zhledem k n�vaznosti na dal�� dva �l�nky.

Spot�eba tepla �esk�mi dom�cnostmi b�hem zimy 2016/2017 meziro�n� stoupla o 11 %. Po mimo��dn� tepl� p�edchoz� zim� jde o n�vrat k dlouhodob�mu pr�m�ru.