Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Spotřeba elektřiny po předloňském rekordu v roce 2019 stagnovala

Výroba elektřiny v České republice se v meziročním srovnání loni snížila o 1,1 %, spotřeba elektřiny se téměř nezměnila. Dovoz plynu se v roce 2019 propadl o 9,2 %, jeho spotřeba naopak vzrostla o 4,7 %.

Kalkulátor cen energií TZB-info

Elektroenergetika

Spotřeba elektřiny v  České republice po pěti letech soustavného růstu, který v roce 2018 vyvrcholil novým rekordem, loni stagnovala a dosáhla hodnoty 73,9 TWh. Více elektřiny v  meziročním srovnání spotřebovaly domácnosti (+1,4 %) a mírně rostla i spotřeba velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí (+0,3 %). Nižší spotřebu naopak zaznamenali velkoodběratelé na hladině vysokého napětí (−1,6 %) a maloodběratelé z  řad podnikatelů (−0,6 %).

Výroba elektřiny (brutto) v  České republice v  meziročním srovnání v  roce 2019 klesla o 1 TWh (−1,1 %) na celkových 87 TWh. Největší propad výroby vykazují statistiky u parních elektráren (−8,2 %), nejvíce naopak posílila výroba v paroplynových elektrárnách (+49,5 %). Proti trendu celkového poklesu působila i rostoucí výroba v  jaderných elektrárnách (+1,1 %).

I když celková výroba elektřiny loni mírně oslabila, významný nárůst vidíme v  oblasti obnovitelných zdrojů. Jejich produkce dosáhla hranice 10 terawatthodin, což je dosud nejvyšší hodnota, jaká kdy byla naměřena,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Téměř o třetinu posílila výroba ve velkých vodních elektrárnách (+30,7 %), následovaly malé vodní elektrárny (+17,1 %), větrné elektrárny (+14,9 %) a biomasa (+13,1 %). Méně elektřiny vyrobily fotovoltaické elektrárny (−2,3 %) a zdroje spalující bioplyn (−3,1 %).

V mezinárodním měřítku i nadále platí, že Česká republika vyváží více elektřiny, než doveze. Přeshraniční toky elektřiny ale meziročně oslabily v  obou směrech. Import klesl o 5,3 %, export o 4,7  %. Vývoz elektřiny tak loni dosáhl nejnižší hodnoty za posledních deset let.

Plynárenství

Dovoz plynu do české republiky (včetně tranzitu) dosáhl v  roce 2019 hodnoty 36 127 mil. m3, což odpovídá meziročnímu poklesu o 9,2 %. Kromě dovozu klesala i těžba plynu ze zásobníků, jejíž hodnota představovala 1 271 mil. m3, a výroba zemního plynu na našem území, která se snížila na 131 mil. m3.

I přes nižší dovoz a produkci došlo meziročně ke zvýšení spotřeby plynu na 8 565 mil. m3 (ekvivalent 91 398 GWh), což znamená nárůst skutečné spotřeby oproti předchozímu roku o 4,7 %. Z  pohledu kategorií zákazníků dosáhla nejvyšší spotřeby plynu již tradičně kategorie velkoodběratelů (49,0 %), následovaná kategorií domácností (25,4 %), maloodběratelů (14,0 %) a středních odběratelů (9,8 %).

Ačkoliv rok 2019 byl znovu teplotně nadprůměrný (průměrná roční teplota dosahovala 9,8 °C a po rekordním roce 2018 šlo o druhý nejteplejší rok za posledních 30 let), což způsobilo nižší spotřebu plynu na vytápění, opačným směrem působily rostoucí potřeby elektráren spalujících plyn. Nárůst byl patrný také v  dodávkách do CNG stanic.

I přes dílčí nárůst v  minulém roce spotřeba zemního plynu na našem území za posledních deset let nepřekonala hranici 9 mld. m3 (96 TWh). Historicky, například v  letech 1996 až 2006, přitom byla tato hranice výrazně překonána každoročně.

Teplárenství

V České republice bylo loni vyrobeno téměř 162 PJ tepla (brutto), což znamená meziroční pokles o 0,8 %. Klesaly také dodávky tepla, na 87,5 PJ (pokles o −1,7 %). Jen mírně se oproti roku 2018 změnila skladba zdrojů, prim i  nadále hrálo hnědé uhlí (42 %), následoval zemní plyn (19 %) a  biomasa (12 %). Prvenství ve výrobě tepla měl znovu Moravskoslezský kraj (19,1 %), následovaný Ústeckým krajem (18,7 %) a  Středočeským krajem (17,1  %).

Více než by odpovídalo průměru tepláren se loni propadla kombinovaná výroba elektřiny a  tepla (KVET), která vyprodukovala 99 PJ užitečného tepla, což znamená meziroční pokles o 2,9 %. Také u KVET platí, že majoritu tepla vyrábí z  hnědého uhlí (54,9 %), dále z biomasy (12,9 %) a  zemního plynu (11,6 %).

Co se spotřebovaného tepla týká, největšími odběrateli jsou stále domácnosti (42 %), průmysl (28 %) a sektor obchodu a služeb (23 %).

 
 
Reklama