Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Proč mají lidé strach?

Datum: 9.5.2018  |  Autor: Mgr. Zoja Kalivodová, CSc.

Strach jako základní emoce je nedílnou součástí lidské osobnosti. Článek se snaží spíše populárně přiblížit podstatu strachu, lidské úzkosti a jejího dopadu na vnímání a hodnocení různých situací a doplňuje dříve zveřejněný článek Výzkum postojů občanů k prevenci kriminality 2017.


© Fotolia.com

Začátkem dubna jsme zveřejnili článek Výzkum postojů občanů k prevenci kriminality 2017. Ten vycházel z výzkumu veřejného mínění zaměřeného na postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky. Průzkum si nechal zpracovat Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR.

Více než polovina lidí považuje situaci stejnou jako před 3 lety
V případě hodnocení úrovně kriminality vyjadřuje více než polovina (57 %) občanů názor, že situace je stále stejná jako cca před 3 lety. Přibližně pětina (18 %) hodnotí situaci jako lepší a stejný podíl (19 %) se domnívá, že došlo ke zhoršení situace, nejčastěji mají tento dojem lidé z Libereckého a Moravskoslezského kraje. Lidé se cítí být ohroženi nejčastěji:
  • kapesní krádeží (50 % uvedlo stupeň ohrožení 4-6 ze stupnice 1-necítím se ohrožen až 6-cítím se velmi ohrožen)
  • vloupáním do bytu (43 %)
  • vandalismem (39 %).

Níže uvedený text volně navazuje a vysvětluje co je strach a jak s ním pracovat.

Úvod

© Fotolia.com
© Fotolia.com

Dějiny lidstva jsou v podstatě dějinami těch silnějších, ale rovněž i dějinami strachu. Strach patří nevyhnutelně k našemu životu, ve stále nových obměnách nás provází od narození do smrti. Lidstvo se neustále pokouší strach zvládnout, zmenšit, překonat či spoutat. Jedním z nosných prostředků boje se strachem je i úroveň lidské informovanosti a stav poznání, do něhož můžeme zakomponovat i využití techniky.

Ten silnější si v dávné minulosti rychleji ulovil mamuta a předzásobil se pro časy hladu, ale současně měl strach, aby ho ještě silnější, a chytřejší, než je on, o ty zásoby nepřipravil. A ten slabší měl zase strach, aby vůbec přežil. V dobách středověku měli lidé třeba strach z epidemií moru a cholery, nebo procesů svaté inkvizice, nebo strach ze všeho neznámého.

Ve strachu se odráží charakter a specifika doby, v níž žijeme

V současnosti máme řadu podobných strachů, jako naši předkové, jenže se bojíme tak nějak jinak, psychologicky řečeno, naše strachy, spíše způsoby jejich překonávání jsou socializované. To znamená, že se v nich odráží charakter a specifika doby, v níž žijeme. Ale podstata strachu zůstává stále stejná a je součástí naší osobnosti. Máme strach z nemocí, obavy ze ztráty zaměstnání, o své blízké, ovládá nás strach z kriminality, neboť jsme denně svědky, ať přímo, či prostřednictvím médií, násilí na ulicích a projevů antisociálního chování ve veřejném prostoru.

Strach není nic jiného než velmi silná emoce, když se děje něco neobvyklého

Strach a jeho intenzita je ovlivněna množstvím faktorů, např. je závislá na pohlaví, věku a celkové struktuře osobnosti člověka. Všichni jsme totiž naplněni množstvím psychosociálních signálů, které nám předávají rychlá poselství, na jejichž základě reagujeme na své okolí. Tyto signály nám dráždí celou naši psychiku, především však zasahují oblast emocí. A strach není nic jiného než velmi silná emoce, která se projevuje významněji zejména ve chvílích, kdy se kolem nás něco neobvyklého děje. Něco, na co nejsme zvyklí, vyvádí nás z rovnováhy, něco, čemu se nechceme nebo nemůžeme přizpůsobit, z čeho máme obavy a ztrácíme tak kontrolu nejen nad situací ale i sami nad sebou. Jelikož oblast emocí je vývojově zakódována nejhlouběji (dítě projevuje, dříve než začne myslet, jako první své emoce, směje se či pláče), dokáže často potlačit veškeré racionální složky naší psychiky.

Emoce strachu hrají v životě člověka jak pozitivní, tak i negativní roli.

Pozitivum lze spatřovat v tom, že člověk se stává pod vlivem obav opatrnějším a obezřetnějším, nepřeceňuje své síly, promyšleněji volí kroky a prostředky při řešení problémů. To vše ze strachu, že by mohl situaci ještě zhoršit. Negativem zase je, že strach vyvolává u člověka množství zvláštních reakcí, např. ve zvýšené míře slyší a vnímá zrakové i sluchové podněty a vytváří si představu bezprostředního ohrožení a rozhoduje se jak se v dané chvíli zachovat. Někdy je člověk strachem doslova paralyzován tak, že nevydá ani hlásek a není schopen pohybu, nebo naopak, křičí, pláče, prosí o pomoc, chová se zmateně, nelogicky. A je-li schopen pohybu, tak často volí útěk, pryč od nebezpečí, nebo ze strachu útočí, často zbytečně, jedná-li se pouze o fixní ohrožení. Ne nadarmo se říká, že strach má velké oči.

Člověk propracoval složitější a rafinovanější reakce při ohrožení a strachu

Útěk či útok ze strachu, jsou základní a naprosto přirozené reakce pro všechny živočišné druhy, tedy i pro člověka. Ovšem pouze člověk během svého vývoje propracoval mnohem složitější a rafinovanější způsoby reagování při prožívání pocitu ohrožení a strachu. Třeba z obav o svou pozici v zaměstnání neváháme pomlouvat, škodit, podplácet, ironizovat druhé, být vulgární, dopouštět se různých forem nemorálního až kriminálního chování. Přestáváme být tolerantní, volíme různé varianty agrese, cítíme-li nebezpečí, strach.

© Fotolia.com
© Fotolia.com

Říká-li někdo, že nemá strach, že se ničeho nebojí, tak nemá pravdu. Buď lže, nebo si nebezpečí opravdu neuvědomuje, neprožívá tak silně pocit ohrožení, může mít i snížený práh sebezáchovných reakcí, v krajní míře může jít až o psychiatrického pacienta. Tito lidé jsou nebezpeční především sami sobě, ale i pro své okolí.

Pocity strachu nabývají v současnosti nový rozměr. Společnost se radikalizuje, lidé jsou agresivnější, ve zvýšené míře bují extrémismus a intolerance. Výsledky řady výzkumů na téma čeho se lidé bojí, přináší zajímavá zjištění. Například současná populace na předních místech jako příčinu strachu uvádí migraci, terorismus, obavy ze snížení životní úrovně a ztráty zaměstnání, kriminality. Teprve potom následuje strach o děti, rodinu, blízké a jejich i své zdraví. Jde o typickou ukázku toho, jak moc je strach u lidí ovlivněn aktuální sociální realitou.

Doporučení psychologa pro zvládání strachu

Odpověď na otázku, proč mají lidé strach je v podstatě jednoduchá. Protože strach je od nepaměti naší součástí, stejně jako další emoce, např. radost nadšení, láska, soucit apod. Bez strachu bychom obtížně jako lidstvo fungovali, existovali. Složitá je spíše odpověď na otázku co s tím, jak se strachem bojovat, jak se nedat?

Nabízíme pár doporučení psychologa:
  • Neztrácej v krizových situacích hlavu, budovat svou psychickou odolnost.
  • Zbytečně těžce neprožívej některé stresory, jako je např. stále obsazený telefon či prasklá stoupačka, nebo pomalu se vlekoucí kolona na dálnici.
  • Předvídej důsledky svého (event. i protivníkova) chování.
  • Buď připraven i na jiné než jen logické jednání.
  • Bude-li potřeba, klidně bojuj nečestně, protivník se bude také tak chovat.
  • Nerozhoduj se pod bezprostředním a silným tlakem emocí, zvyšuje to jen chaos.
  • Měj jasno, v jaké roli se momentálně nacházíš, co tato role vyžaduje, přizpůsob tomu své chování
  • Buď empatický, snaž se vcítit do pocitů protivníka, i on se bojí.
  • Nezůstávej ve strnulé nečinnosti, zaměstnávej mozek třeba maličkostmi, kdo přemýšlí a je aktivní, nemá na strach čas.
  • I když se tak necítíš, snaž se působit vyrovnaným a sebejistým dojmem.
  • Vyhýbej se problémovým lidem ve svém okolí.
  • Hlavně nepřeceňuj své síly a usiluj o objektivní sebereflexi.

Informační leták Bezpečné bydlení, který vydaly portály TZB-info a ESTAV.cz
 

Hodnotit:  

Datum: 9.5.2018
Autor: Mgr. Zoja Kalivodová, CSc.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

technická podpora výrobců

Partneři - Bezpečnost