Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Archiv článků autora: prof. Ing. František Wald, CSc.


19.12.2018
Ing. Filip Zeman, Ing. Kamila Cábová, Ph.D., prof. Ing. František Wald, CSc., Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Článek popisuje virtuální pec pro zkoušení požární odolnosti konstrukcí. Jedná se o numerický model stropní pece vytvořený v programu FDS (Fire Dynamics Simulator), který je založen na metodě CFD (Computational Fluid Dynamics). Přesnost numerického modelu je validována pomocí několika požárních zkoušek provedených ve vodorovné peci v požární laboratoři PAVUS, a.s. Výsledky v podobě teploty plynu uvnitř pece vykazují dobrou shodu s experimenty, a to i v případě přítomnosti hořlavého zkušebního vzorku. Využití numerického modelování na základě analýzy dynamiky plynů se proto ukázalo jako vhodná metoda pro modelování zkoušek požární odolnosti.

10.4.2017
Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec s.r.o., Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.

30.1.2017
Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Předmětem tohoto příspěvku je porovnání dvou provedených experimentů dřevobetonové stropní konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky ke zvýšení požární odolnosti spřažené dřevobetonvé konstrukce díky membránovému chování.

23.1.2017
Ing. Lubomír Šabatka, CSc., IDEA RS s.r.o, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions s.r.o, Ing. Drahoslav Kolaja, IDEA RS s.r.o.

Globální analýza prutových ocelových stavebních konstrukcí se při projektování řeší prostorovým prutovým modelem. Připojení prutů ke styčníkům se předpokládá dokonale tuhé nebo se modeluje pomocí volných, případně pružných kloubů. Nová metoda CBFEM umožňuje modelovat styčník podrobně.

22.2.2016
prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha

Článek podrobně seznamuje s normami pro navrhování a provádění ocelových konstrukcí, které za poslední období prodělaly značný vývoj. Pro ocelové konstrukce je k dispozici dvacet evropských dokumentů, které postupně představíme a okomentujeme. Nechybí ani revize norem k roku 2020.

9.11.2015
Ing. Lubomír Šabatka, CSc., Ing. Drahoslav Kolaja, Ing. Martin Rolný, Jihomoravské inovační centrum (JIC) Brno, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Chybná návrh detailu může způsobit poruchy a havárie ocelových konstrukcí. U složitějších styčníků projektanti doposud slabá nísta pouze odhadovali. Metoda CBFEM umožňuje optimální a bezpečný návrh styčníků. Výsledky poskytují statikovi jasnou informaci, zda je návrh bezpečný.

5.10.2015
Ing. Lubomír Šabatka, CSc., Ing. Drahoslav Kolaja, Ing. Martin Pospíšil, IDEA RS, Jihomoravské inovační centrum (JIC) Brno, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions Brno, prof. ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Při návrhu ocelové konstrukce používá statik přednostně prutové prvky. Na konstrukci je ale řada míst, kde prutová teorie neplatí. Analýza konstrukce v těchto částech je obtížná a vyžaduje zvláštní pozornost. Pomocí předloženého sw může statik lépe poznat chování jakkoli tvarovaného styčníku a tvar styčníku i jeho dimenze efektivně optimalizovat.

21.9.2015
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., prof. Ing. František Wald, CSc., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze

Co se stane, když auto vzplane na otevřeném prostranství? Jaké zplodiny se dostávají do ovzduší, jak moc to hřeje a po jaké době různé části auta explodují? Závažnost problematiky je doložena daty ze statistiky požárů automobilů v ČR za období 2004–2013 s účinky požárů na osádku a nejbližší okolí.

30.7.2012
Ing. Roman Zoufal, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., prof. Ing. František Wald, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Při řešení požární bezpečnosti staveb je třeba znát hodnoty požární odolnosti stavebních výrobků a konstrukcí a navrhovat konstrukce, které požadované hodnoty požární odolnosti splní. Při realizaci staveb lze rozlišit dvě kategorie prvků: stavební výrobky a stavební konstrukce.

23.7.2012
Ing. Kamila Horová, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební

Stanovení rozvoje požáru v požárním úseku s následným zjištěním teploty v jednotlivých částech konstrukce vyžaduje znalost mnoha parametrů. Nejdůležitějším krokem je stanovení návrhového požárního scénáře, který nejlépe odpovídá mimořádné požární situaci. Na základě návrhového požáru lze popsat průběh teplot v požárním úseku a určit přestup tepla do konstrukce. Podívejme se na několik modelů a na tepelná a mechanická zatížení konstrukcí.

11.6.2012
Ing. Robert Prix, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební

Spoluprací celého tvůrčího týmu již od počátečního stádia projektové činnosti lze zajistit správné a účelné řešení požární bezpečnosti stavby. Prokazování požární odolnosti staveb výpočtem je nezbytnou nutností a při využití výpočtových softwarů je zpracovatel povinen prověřit a doložit jejich vhodnost pro daný případ.

4.6.2012
Ing. Ivana Nohová, Ing. Robert Prix, prof. František Wald, ČVUT Praha

Kvality požární ochrany se dosahuje vhodnou výchovou a vzděláváním, výzkumem, investicemi do technického řešení a vybavením budov, legislativou, standardy a prací profesionálních i dobrovolných hasičských sborů. Česká republika se, v evropském i celosvětovém statistickém porovnání, dlouhodobě pohybuje na předních místech v úspěšnosti požární ochrany osob a majetků. Článek je důležitým shrnutím možností v návrhu požární odolnosti konstrukcí v národních předpisech.

29.12.2008
Ing. Petra Kallerová, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební

Článek přináší technickou zprávu o požární zkoušce na experimentálním objektu v Mokrsku. Zkouška tematicky navázala na deset velkých požárních zkoušek, které se konaly na skutečných budovách s ocelovou, betonovou a dřevěnou nosnou konstrukcí v Cardingtonu ve Velké Británii v letech 1998 až 2003. Při zkoušce byly využity i poznatky z kolapsu budov WTC v roce 2001.



 
 
Reklama