Obálka budovy musí splňovat normové požadavky jak u jednotlivých obvodových konstrukcí, tak i celkové průměrné hodnoty.
Recenzovaný Kniha PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ V BUDOVÁCH řeší problematiku odběrných plynových zařízení formou otázek a odpovědí. Ve spolupráci s autorty knihy byl sestaven výběr témat, která budou uveřejněna na našem internetovém portále. Z diskuzních příspěvků a případných dotazů na tomto foru, bude nasledně zajištěno případné doplnění či zpracování nových otázek. Jednotlivé články s touto tématikou budou vycházet pod názvem "Plynová zařízení v budovách" v periodě 1x za měsíc.
Ze všech stran dnes znějí apely na to, aby se šetřilo všemi typy energií, jelikož jejich výroba je čím dál tím dražší a logicky tak rostou i výdaje domácností, zejména na elektrickou energii a teplo. Jednou z možných cest je větší rozšíření nízkoenergetických domů. Tomu ale podle odborníků brání především nízká úroveň povědomí a osvěty o těchto stavbách. Jednou z možností, jak propagovat nízkoenergetické stavění, budou i nadcházející Stavební veletrhy v Brně (22. – 26. 04 2008), které jsou už doslova za dveřmi.
Střešními okny vstupuje do podkroví mnohem více světla než okny svislými. Někdy je však potřeba intenzitu slunečních paprsků omezit, a usměrnit tak teplotu v podkroví. Možností regulace prostupu tepla střešními okny je několik, od instalace speciálních skel, přes širokou škálu vnitřních zastiňovacích doplňků až po montáž doplňků venkovních. Jednomu z venkovních doplňků, předokenní roletě, se budeme věnovat detailněji.
Komíny byly vždy součástí obytných domů stavěných tradičními technologiemi. V těchto objektech sloužily k odvodu spalin od lokálních spotřebičů nebo centrálního zdroje pro celou budovu. V případě centrálního vytápění se často v každém bytě zřizoval i záložní komín pro překlenutí možných výpadků v dodávkách tepla.
Každý pohybující se předmět vytváří hluk, jak vysílá své vibrace - ve formě tlaku či negativních tlakových vln - do okolního vzduchu. Hluk patří k fenoménům doby. Souvisí s technickým pokrokem a ubránit se jeho nekontrolovanému šíření ve velkých městech lze skutečně jen stěží. Posledním útočištěm, kam se můžeme ukrýt před nevlídným prostředím rušných ulic, jsou naše příbytky, ale také všechny ostatní budovy, ve kterých trávíme buď pracovní či volný čas.
V anglosaských zemích má použití požárních detektorů dlouholetou tradici a pro nové objekty je jejich použití naprostou samozřejmostí. Tak jako asi před 15 lety začalo být u nás standardem použití zabezpečovacích systémů do rodinných domů či bytů ve vícepatrových objektech, tak se i nyní postupně stává standardem protipožární zabezpečení.
Ministerstvo obrany od roku 2002 do loňska prodalo nebo zdarma převedlo na nové majitele celkem 1347 nepotřebných objektů, jejichž hodnota činila zhruba 30 miliard korun. Velkou část tohoto majetku tvořila bývalá kasárna, která poměrně často skončila v rukách radnic příslušných měst. Ty čekalo řešení otázky, co s nimi. Někde si s tímto problémem již poradili a na místě bývalých vojenských objektů vyrůstají například byty, jinde noví majitelé kasáren stále poněkud tápou.
Především v řídce osídlených oblastech a v krajině s problematickou topografií nebo vysokou hladinou spodní vody může být samospádové odkanalizování neekonomické či přímo nerealizovatelné. Pro tyto případy nabízí WILO AG potřebě odpovídající alternativu v podobě systémů tlakového odkanalizování připravených k okamžitému použití, které je možno využít také u odvodňovacích přípojek pod úrovní zpětného vzdutí kanalizační sítě.