Hodnocení životního cyklu slouží k regulaci a snižování dopadů výrobků na životní prostředí. Hodnoty uvedené v článku jsou původní výsledky předkládané prvně odborné veřejnosti a významná část z nich je i pro obor vytápění.

Možnou alternativou úpravy stavu prostředí pro vytvoření optimálního tepelného komfortu osob v administrativních budovách, bez vysokých nároků na distribuci vzduchu, je klimatizace prostorů sálavými chladicími systémy. Mezi nejrozšířenější systémy tohoto typu patří zejména chladicí stropy.

V prvním díle článku jsme si připomněli černobylskou katastrofu, v dnešním pokračování se podíváme na "problém" s jaderným odpadem a nahlédneme do budoucnosti jaderné energetiky, kterou mnozí shledávají jako jedinou možnou alternativu spjatou s budoucností nejen naší, ale i našich následovníků.

Článek popisuje vliv hmoždinek, kterými se kotví kontaktní zateplovací systémy, na celkovou tepelnou ztrátu objektu. Je doplněn simulací termogramu, grafy průběhů teplot a tabulkou vypočtených hodnot jednotlivých hmoždinek a konstrukcí.

Článek se zabývá praktickými důsledky novely zákona č. 406/2000 Sb. a s ním souvisejících vyhlášek. Tyto právní předpisy stanoví povinnost pro provozovatele malých stacionárních zdrojů (se jmenovitým výkonem do 200 kW) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování u spalovacích zdrojů.

Článek hovoří o připravované normě pro provoz a údržbu vnitřních vodovodů prEN 806-5, která bude zavedena do českého i slovenského systému národních norem a obsahuje řadu nových zásad nejen pro běžnou údržbu, ale např. i pro uvedení do provozu po dostávce podle délky odstávky. Z hlediska aktuální hygieny se jedná o zásadní změnu přístupů.

Termíny jako certifikace, autorizace, autorizované a notifikované osoby, posuzování shody jsou poměrně nové. Spolu s termíny inspekce a inspekční orgán se týkají výroby a technického života výrobků a technických zařízení.

Pokračování úspěšného seriálu článků se schématy zapojení topných systémů. Úvodní díl je věnován obecnému popisu systémů teplovzdušného vytápění a větrání a možnostem využití zemního registru pro zimní předehřev a letní chlazení přiváděného vzduchu.

Radon jakožto plyn má přirozenou schopnost unikat z prostředí s vyšší hustotou (geologické podloží, půda) do vnitřního prostředí budov. Někdy stačí i malá netěsnost v provedené izolaci, kterou proniká nahromaděný plyn. Jako nejúčinější protiradonové opatření se ukazuje dostatečné větrání.

Martin Bursík v rozhovoru s Janou Plamínkovou vysvětluje smysl ekologické daňové reformy. Na rozhovor navazuje v mnoha bodech kritická analýza její koncepce zpracovanou týmem odborníků z řad ČVUT a VŠE.