Češi investovali v posledních letech miliardy korun do domácích fotovoltaických elektráren, jejich pravidelnou údržbu ale často zanedbávají. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti E.ON. Více než 42 % majitelů fotovoltaik přiznává, že jejich elektrárna dosud nikdy neprošla odbornou kontrolou, přestože tři čtvrtiny lidí považují pravidelný servis za důležitý. V případě zanedbání servisu přitom majitelům hrozí znatelný pokles výkonu, snížení životnosti a v krajním případě i nebezpečí požáru.
Poměry cen energií, elektřiny a plynu se mění nejen v závislosti na běžných změnách poměru mezi nabídkou a poptávkou, ale stále větší vliv a nejistoty má geopolitická nestabilita. Byť je to velmi nepříjemné, tak domácnosti mají velkou míru přizpůsobivosti a schopnosti snížit svou spotřebu energií. Přesvědčivý důkaz se nachází na Ukrajině. Trable, které dokáží přežít domácnosti v rodinných domech, však mnohem tíže přežívají domácnosti v bytových domech, průmysl, oblast služeb atp. I proto se stále více investorů v oblasti středních a větších výkonů nezajímá jen o pořizovací cenu zdroje tepla, provozní náklady a i jistotu dodávky tepla.
Renovační pasy jsou součástí nového systému energetického poradenství Ministerstva životního prostředí. Renovační pas si budou muset nechat zpracovat žadatelé o podporu v programu Nová zelená úsporám. O jeho zpracování si budou moci u energetických poradců zažádat od čtvrtka 30. dubna. Součástí mají být také vzdělávací akce pro veřejnost v oblasti energetických úspor.
Recenzovaný V súčasnosti sa stretávame s požiadavkou na teplotu studenej pitnej vody z dvoch zorných uhlov: „legislatívny limit“ požaduje maximálnu teplotu 25 °C, avšak „hygienické optimum“ odporúča teplotu pod 20 °C, pri ktorom sa riziko Legionelly minimalizuje na nulu. Baktéria Pseudomonas aeruginosa je v studenej vode často väčším rizikom než Legionella, pretože sa množí už pri nižších teplotách (od 20–22 °C). Problémy s kvalitou a hygienou studenej aj teplej vody v budovách sú dôsledkom nielen klimatických zmien, ale aj technologických procesov vo výstavbe a tiež prevádzky vodovodov, ako je napr. zatepľovanie budov, dlhé rozvody potrubí, nepravidelný odber vody, stagnácia vody v potrubí a pod. Článok sa venuje aktívnym systémom na zabezpečenie kvality a hygieny pitnej vody, voľne nadväzuje na 1. časť tejto problematiky, ktorá sa venovala pasívnym technickým opatreniam.
S rostoucími nároky na energetickou efektivitu a kvalitu vnitřního prostředí se větrání s rekuperací tepla stává standardem napříč rezidenční i komerční výstavbou. Praxe však ukazuje, že výslednou účinnost, hlučnost i hygienu systému neurčuje samotná větrací jednotka, ale zásadní roli hraje i návrh rozvodů vzduchu. Ty přitom bývají často podceňovanou částí projektu, přestože významně ovlivňují energetickou náročnost provozu i dlouhodobou spolehlivost celého systému.
Nejvýše položené hřiště pro profesionální fotbal v České republice se dočkalo rekonstrukce systému vyhřívání venkovního trávníku. Společnost Brilon zde nainstalovala dva kondenzační kotle AIC o celkovém výkonu 1,5 MW, které nahradily původní technologii. Celý proces modernizace kotelny od začátku do konce můžete sledovat v časosběrném videu.
Recenzovaný Článek se zabývá problematikou prvků Central stop a Total stop po novele Vyhlášky č. 467/2025 Sb., která změnila Vyhlášku č. 246/2001 Sb. a výslovně je zařadila mezi požárně bezpečnostní zařízení. Vysvětluje jejich účel, rozdíly v jejich funkci a pravidla pro jejich použití při požáru, včetně vymezení, kdo je může ovládat. Současně se věnuje požadavkům na kontroly provozuschopnosti PBZ, související dokumentaci a provázání s právní úpravou vyhrazených elektrických zařízení podle Zákona č. 250/2021 Sb. a Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Článek upozorňuje na to, že u těchto prvků nestačí pouze požárně bezpečnostní kontrola, ale že musí být současně zahrnuty také do režimu elektro revizí jako součást elektrické instalace objektu.
Recenzovaný Zníženie energetickej náročnosti pri prevádzke budov je v súčasnosti významný aspekt zabezpečenia jednak cieľov Zelenej dohody, súčasne i dekarbonizácie životného prostredia. Z tejto filozofie vychádzajú aj požiadavky svetovej/európskej normy ISO EN 50 001, ktorá nadväzuje na legislatívny rámec definovaný v Smerniciach EÚ o energetickej efektívnosti, resp. energetickej náročnosti budov. Hlavnými nástrojmi sú energetické audity budov, prostredníctvom ktorých je možné získať transparentnejšie databázy údajov o spotrebe energie (teplo, elektrina, ...), ale aj určitý systémový pohľad na špecifikáciu energeticky úsporných opatrení.
