Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Kvalitativní studie slovenského stavebnictví 2007

Jaká je budoucnost slovenského stavebnictví? Kde vidí jeho aktéři silné a slabé stránky odvětví? Jaký je jejich názor na liberalizaci evropského trhu?

Na tyto a další otázky se pokouší odpovědět Kvalitativní studie slovenského stavebnictví (2007) - nejnovější ucelená sonda do slovenského stavebnictví se zaměřením na vybrané oblasti tohoto odvětví. Studie je součástí projektu Výzkum potenciálu stavebnictví v zemích střední a východní Evropy (CEEC Research), ze kterého jsme již uveřejnili Kvalitativní studii českého stavebnictví. Je realizován v rámci doktorské disertace Jiřího Vacka při Vysoké škole ekonomické v Praze a díky spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.

Studie byla zpracována na základě 185 osobních rozhovorů s představiteli společností podnikajících ve slovenském stavebnictví. Analyzuje pět oblastí slovenského stavebnictví (očekávaný vývoj stavebnictví, úroveň aplikovaných technologií, klíčové informační zdroje, odběratelsko - dodavatelské vztahy a konečně vliv globalizace a rozšiřování Evropské unie).

Situace ve slovenském stavebnictví je velmi podobná jako v českém, určité rozdíly jsou například v tom, že slovenské firmy více pociťují nedostatek zkušené pracovní síly, skromněji hodnotí úroveň nabízených technologií, hůře hodnotí informovanost a naopak mají menší problémy s korupčním prostředím. Srovnání je znázorněno na vybraných příkladech ze studie.

Limitující faktory stavebních společností (%) na Slovensku (nahoře) a v ČR (dole):

Hodnocení nabízených technologií stavebních společností na Slovensku (nahoře) a v ČR (dole):

Stavební společnosti - hodnocení informovanosti o potenciálních příležitostech v % na Slovensku (nahoře) a v ČR (dole):

Odpovědí na otázku: setkala se vaše společnost v oblasti výběrových řízení s požadavkem na úplatek? Na Slovensku (nahoře) a v ČR (dole):

Shrnutí Kvalitativní studie slovenského stavebnictví 2007

Očekávaný vývoj stavebnictví - optimismus

V posledních letech slovenské stavebnictví vykazovalo velice pozitivní růst. Výrazná většina dotázaných společností na otázku, jaký očekávají další vývoj tohoto odvětví slovenské ekonomiky v letech 2007 a 2008 odpověděla, že očekává pozitivní vývoj (97 procent). Zástupci společností očekávají mimo jiné také zlepšení své pozice na trhu a růst tržního podílu své společnosti. Celkově je možné říci, že jako hlavní brzdu svého rychlejšího rozvoje uvádějí omezení ze strany vlastních kapacit a zdrojů. Pouze devět procent představitelů stavebních společností uvádí jako limitující faktor nedostatečnou poptávku (v České republice je to dvanáct procent). Přestože výsledky výzkumu v obou zemích v této oblasti nevykazují výrazné rozdíly, je ve slovenském stavebnictví více patrný vliv omezení stavebních společností v důsledku limitovaných interních zdrojů a kapacit.

Sedmnáct procent respondentů z řad dodavatelů stavebních materiálů, mechanizace a produktů uvedlo, že se necítí být ničím limitováno ve svém podnikání. U zbývajících 83 procent společností se nejčastěji mezi limitujícími faktory objevují konkurence (42 procent), vliv počasí (26 procent), nedostatek zkušené pracovní síly (23 procent) a vysoké náklady na materiál (19 procent).

Co pohání, co brzdí

Z rozhovorů s představiteli společností vyplývá sedm hlavních pozitivních trendů, z nichž by slovenské stavebnictví mohlo těžit a profitovat v případě jejich dalšího rozvoje: dlouhodobý a stabilní hospodářský růst, který povede k růstu kupní síly a životní úrovně; větší důraz kladený na kvalitní výstupy a celkovou orientaci na kvalitu; růst stavební produkce na základě projektů z dotací z EU; dále zjednodušení legislativy a také zlepšování transparentnosti; rychlejší liberalizace trhu EU, další rozvoj nových technologií umožňujících celkově efektivnější realizace zakázek a konečně i vývoj finančních produktů jak pro vlastní financování, tak pro zákazníky.

Na druhé straně se slovenští stavebníci obávají, že zbrzdit jejich rozvoj by mohla poptávka jednostranně orientovaná pouze na cenu; příliš rychlý růst cen vstupů (materiálů, surovin, energií); růst úrokových sazeb a zhoršení možností financování; příliš dominantní postavení úzké skupiny stavebních společností na trhu a konečně zhoršení platební morálky a vymahatelnosti práva.

Klíčové informační zdroje - dynamický rozvoj

Oblast informačních zdrojů patří mezi jednu z nejrychleji se rozvíjejících oblastí slovenského stavebnictví. Pokud ji opět srovnáme s výsledky Kvalitativní studie českého stavebnictví 2007, která analyzovala stejnou oblast v ČR, nejsou patrné velké rozdíly. U jednotlivých indikátorů je možné nalézt odchylky, ale v celkovém hodnocení je stav podobný.

Ve slovenském stavebnictví dochází k relativně vyváženému využívání klasických a rychle se rozvíjejících nových informačních zdrojů. Elektronická média využívá 68 procent dotázaných společností oproti 80 procentům v České republice. Jako další informační zdroje figurují kontakty (54 procent, ČR - 50 procent), setkání a prezentace (50 procent, ČR - 48 procent), tištěná média (38 procent, ČR - 45 procent) a sdružení a komory (16 procent, ČR - 20 procent). Pro získávání informací využívají společnosti v průměru 2,3 typy zdrojů (v ČR 2,5).

Podle 80 procent respondentů jsou nejvyužívanějším zdrojem informací o potenciálních zakázkách dlouhodobé kontakty. V průměru hodnotí stavební společnosti svoji informovanost o potencionálních příležitostech známkou 2,5, což představuje průměr hodnotící škály. Ze společností, které hodnotí svoji informovanost v oblasti potencionálních příležitostí jako výbornou, jich osmdesát procent uvádí, že využívá pro získávání informací o zakázkách dlouhodobé kontakty.

Elektronická média jsou využívána nejen jako zdroj informací, ale rovněž dochází k jejich multifunkčnímu využívání (například specializované servery, B2B portály a další s různým portfoliem služeb a možností). Téměř všichni respondenti uvádějí, že jejich společnost využívá internet nejčastěji k vlastní prezentaci a vyhledávání informací (93 procent, respektive 90 procent), v menší, avšak významné míře také při prodeji (43 procent, ČR - 45,8 procent) a k nákupu (41 procent, ČR - 35,6 procent). Další růst ve využívání elektronických médií a také nové možnosti spojené s těmito médii podpoří vyšší transparenost a efektivitu tohoto odvětví slovenské ekonomiky.

Moderní technologie jako základ pro dlouhodobý růst

Dotázané společnosti nespoléhají pouze na aktuální konjunkturální fázi vývoje ekonomiky. Dobře si uvědomují rostoucí nároky zákazníků a vnímají zvyšující se tlak na efektivitu svých výstupů. Přestože v převážné většině hodnotí své aktuální technologie jako výborné nebo velmi dobré, plánují v této oblasti další investice - 82 procent respondentů plánuje další zlepšování svých technologií v roce 2007, v roce 2008 by to mělo být ještě o čtyři procenta více dotázaných společností.

Získávání zakázek

Mezi hlavní způsoby, jak stavební společnosti získávají zakázky, patří přímá poptávka od zákazníků (76 procent, ČR - 75 procent) a dlouhodobé kontakty (65 procent, ČR - 65 procent). Necelá třetina dotázaných uvedla tendry a výběrová řízení (27 procent, ČR - 44 procenta). Při hledání (sub)dodavatelů stavební společnosti nejčastěji používají dlouhodobé kontakty, které využívá 72 procenta dotázaných. S odstupem pak následují doporučení (38 procent) a také využívání internetu (20 procent). Osmnáct procent dotázaných stavebních společností využívá tendry a výběrová řízení. Analyzované dodavatelské segmenty (druhá strana smluvního procesu) tato zjištění plně potvrzují.

Podle čeho se ale stavební společnosti rozhodují? Nejčastěji vyhledávaným kritériem při výběru dodavatele je cena, kterou uvádí 62 procent respondentů. To může vytvářet tlak na růst efektivity, ale někdy také vést k podhodnocování nabídek a podpoře realizace výstupů s nižší kvalitou. Zde je patrný rozdíl oproti České republice, kde cena figurovala jako primární kritérium jen u 42 procent respondentů. S odstupem za cenou následují v žebříčku kritérií zkušenosti (44 procent, ČR - 42 procent) a reference (40 procent, ČR - 30 procent). Kvalitu uvádí 29 procent dotázaných, tento faktor je však již většinou společností spojován s faktorem zkušenosti.

Globalizace a rozšiřování Evropské unie

Slovenské stavebnictví stejně jako stavebnictví v dalších zemích je v stále větší míře ovlivňováno ekonomickou globalizací a mezinárodní integrací. Mezi trendy s nejvýraznějším vlivem v této oblasti patří nejen ekonomický růst odvětví v rámci regionu zemí střední a východní Evropy, ale také silná mezinárodní poptávka, rostoucí mobilita pracovní síly či omezování bariér a limitů. Většina dotázaných společností (89 procent, v ČR 87 procent ) očekává, že globalizace evropského trhu bude mít vliv na trh stavebních prací na Slovensku.

Více jak dvě třetiny dotázaných společností podnikajících ve slovenském stavebnictví (69 procent, v ČR 63 procent) hodnotí pozitivně úplné otevření trhu s pracovními silami, kapitálem a zbožím/službami v rámci EU a očekávají, že tento krok prospěje jejich podnikání. Pouze 15 procent se domnívá, že tento trend jejich podnikání ztíží. Jako jeden z hlavních přínosů liberalizace trhu v rámci EU uvádějí slovenské společnosti možnost snadnějšího rozšiřování svého podnikání i za hranice SR, snížení v současné době uplatňovaných bariér pro expanzi, větší portfolio potenciálních zákazníků a také lepší možnosti spolupráce na zakázkách s lokálními společnostmi v zahraničí.

Dodavatelé stavebních materiálů, mechanizace a produktů jsou v této oblasti mírně pozitivnější než stavební společnosti. Sedmdesát procent respondentů očekává, že úplná liberalizace trhů by jejich podnikání prospěla a to rovněž díky novým exportním možnostem a také rychle rostoucí mezinárodní poptávce po surovinách a stavebních materiálech. Zde je však třeba podotknout, že po vstupu Slovenska do Evropské unie již došlo k odstranění velkého množství překážek, které tyto segmenty limitovaly, a proto očekávané přínosy další liberalizace již nebudou v tomto segmentu tak dramatické.

Po vyplnění formuláře si můžete studii ve formátu PDF stáhnout.

Jméno a příjmení:
Organizace:
Adresa:
E-mail:
Jiné sdělení:
jsem člověk nejsem člověk
jsem člověk  nejsem člověk
 
 
Reklama