Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vyšla zpráva o stavu vodního hospodářství v roce 2024, byly schváleny nové dotační programy

21.9.2025

Vlastimil Růžička, redakce

Ministerstvo zemědělství ČR představilo dokument nazvaný Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2024. Zpráva přináší komplexní přehled oboru, sleduje hospodaření s vodou, využívání zdrojů, ochranu před znečištěním i zajištění dostatku pitné vody; popisuje také vývoj v oblasti vodovodů, kanalizací a staveb, věnuje se hydrologickým extrémům, činnosti správců vodních toků, změnám v legislativě a novým dotačním programům. Nabízíme shrnutí nejdůležitějších bodů této zprávy.

Foto: MZe ČR Soutěž Vracíme vodu lesu

Loňský rok byl podle této zprávy extrémní jak z pohledu teplotních podmínek, tak i samotné hydrologie. Svojí průměrnou roční teplotou byl nejteplejším v období od roku 1961, vyskytovalo se v něm mnoho hydrologických extrémů, charakteristický byl rozsáhlými povodněmi. V průběhu ledna a února se ještě projevovaly důsledky povodňové situace z konce roku 2023, další povodně způsobily opakované vydatné srážky v červnu, nejvýraznější povodňová situace nastala v září. Kalamitní situace urychlila budování všech typů protipovodňových opatření. Byly zvýšeny investice do vodního hospodářství kvůli bezpečnému zásobování pitnou vodou a ochraně krajiny před extrémy počasí. Hydrometeorologický ústav vyhotovil předběžnou zprávu o vyhodnocení povodně 2024 (viz níže), kterou předložil vládě. Aktuálně se připravují dotační výzvy na roky 2026 až 2028.

Zadržování vody v krajině, stavby a pozemkové úpravy

„Kombinace investic do infrastruktury, přírodě blízkých opatření a kvalitního systému předpovědí je nejúčinnější cestou, jak chránit obce i obyvatele. V roce 2024 byla prioritou dlouhodobá retence vody, protierozní a protipovodňová ochrana, tedy budování rybníků, mokřadů a malých vodních nádrží. Vybudována byla vodohospodářská opatření na ploše 30,81 ha za 158 milionů korun, protierozní opatření na 35,4 ha za 58 milionů korun a ekologická opatření na 69,18 ha za 98 milionů korun. Pozemkové úpravy jsou klíčové nejen pro hospodaření vlastníků půdy, ale i pro ochranu půdy a vody. Vznikající rybníky, mokřady, protierozní hrázky a nové polní cesty se zelení zvyšují ekologickou stabilitu krajiny,“ vysvětlil na tiskové konferenci ministr Marek Výborný a prozradil i další důležité informace z obsáhlé zprávy.

Podle této zprávy bylo v roce 2024 z vodovodů zásobováno 95,1 % obyvatel ČR, což představuje 10,35 milionu lidí. Na kanalizaci bylo připojeno 90,3 % obyvatel. Celková výroba pitné vody dosáhla 613 milionů m³, ztráty vody zůstávají na úrovni 15,1 %. Největší část prostředků směřovala do programu na výstavbu a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací (707 milionů Kč) a na opatření ke zmírnění dopadů sucha (589 milionů Kč). Celkově bylo na realizaci tzv. společných zařízení, kam patří i dopravní a zelená infrastruktura, vynaloženo téměř 979 milionů korun. Tato opatření jsou navrhována jako polyfunkční – například polní cesty jsou doplněny svodnými příkopy, mezemi a protierozními hrázkami se zelení. Slouží tak nejen pro hospodářské využití, ale také k ochraně půdy, zadržení vody a zvýšení ekologické stability krajiny. Vynaložené finanční prostředky na správu vodních toků v roce 2024 činily 3,3 miliardy korun.

Vynaložené finanční prostředky na správu vodních toků v roce 2024. Pramen: MZe. Pozn.: *) Položka zahrnuje finanční prostředky na správu vodních toků a vodních nádrží.

Pramen: MZe
Pozn.: *) Položka zahrnuje finanční prostředky na správu vodních toků a vodních nádrží.

Vývoj počtu obyvatel připojených na kanalizaci a množství vypouštěných a čištěných odpadních vod v letech 1989 a 2018–2024. Pramen: ČSÚ, od roku 2024 MZe

Pramen: ČSÚ, od roku 2024 MZe

Nové programy, plány povodí a evropská spolupráce

Mezi nové programy do roku 2030 patří program Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku s alokací 10 miliard korun, přičemž v roce 2024 bylo na prvotní zabezpečovací práce uvolněno 300 milionů korun, z nichž 238 milionů již bylo vyplaceno podnikům Povodí Odry a Moravy. Důležitý je v tomto směru i Fond solidarity Evropské unie vytvořený jako projev solidarity evropského společenství se státy postiženými přírodními katastrofami, který umožňuje refundaci výdajů na obnovu základních funkcí území. Z prostředků mohou být hrazeny opravy veřejného majetku, jako je dopravní infrastruktura, školská a zdravotní zařízení, čištění postižených oblastí a další. Důležitou součástí národní vodohospodářské politiky zůstává program Zadržování vody v krajině.

Zabezpečovací práce řeky Branné v úseku Hanušovice–Jindřichov

Dokončené zabezpečovací práce v Bohdíkově

„Jsem rád, že se podařilo úspěšně dokončit druhou etapu tohoto programu. Zadržování vody v krajině není jen otázkou hospodaření s vodou, ale zásadním opatřením proti klimatickým extrémům, jako jsou sucha a povodně. Výsledky programu ukazují, že investice do malých vodních nádrží a drobných toků mají konkrétní a měřitelný efekt pro krajinu, obce i občany. Oceňuji také, to, že úspěšná realizace programu je výsledkem spolupráce se státními podniky a obcemi,“ vysvětlil ministr Marek Výborný.

Cílem programu bylo zejména zvýšení retenční kapacity vodních nádrží a drobných vodních toků, které hraje klíčovou roli proti následkům sucha a povodní, jež jsou v posledních letech stále častější. Program významně přispěl dle informací ministerstva k posílení vodohospodářské odolnosti krajiny – retenční kapacita se zvýšila o 1,8 milionu m³ vody, bylo vybudováno 125 nových vodních nádrží o rozloze 63 ha a zrekonstruováno 559 vodních nádrží. Ze dna nádrží a vodních toků bylo odstraněno 844 tisíc m³ sedimentu.

Na tento program navazuje pro roky 2024–2028 dotační program Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích, 3. etapa. Česká republika zároveň pokračuje v naplňování opatření vyplývajících z Plánů povodí pro plánovací období 2021–2027. Jde o více než 3 500 opatření zaměřených na zlepšení kvality a stavu vod, prevenci povodní a snížení dopadů sucha. V první polovině plánovacího období (2022–2024) bylo na jejich realizaci vynaloženo přes 34,7 miliardy korun, z toho téměř 16,6 miliardy korun z fondů EU. Pokračuje také oblíbený celostátní program Vracíme vodu lesu zahájený v roce 2019 se záměrem investovat přes miliardu korun.

„Díky tomuto programu bylo dokončeno 120 staveb a 90 drobných opatření, například tůní a mokřadů. Ty pomáhají zmírňovat dopady sucha. Pozemkové úpravy přinesly výstavbu nových rybníků, vodních nádrží a protierozních opatření za téměř miliardu korun. Musíme pokračovat v investicích do modernizace vodovodní a kanalizační infrastruktury, posílení protipovodňové ochrany i do projektů zadržování vody v krajině. Jen tak dokážeme čelit výzvám spojeným se změnou klimatu,“ dodává závěrem ministr zemědělství a opět odkazuje na Vodohospodářskou ročenku a komplexní zprávu se zažitým názvem Modrá zpráva, která je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství ČR publikuje každoročně již od roku 1997.