Zařízení elektrické požární signalizace

Datum: 10.10.2016  |  Autor: Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D.  |  Recenzent: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Článek obsahuje popis zařízení elektrické požární signalizace jako požárně bezpečnostního zařízení, které je součástí vybavenosti objektů a technologií včetně zásad pro jeho navrhování, instalaci a provozování.

1. Úvod

Zařízení elektrické požární signalizace patří mezi aktivní požárně bezpečnostní zařízení. Pro jeho projektování platí následující technické předpisy:

  • ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostní ho řešení
  • ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis, údržba
  • ČSN EN 54 Elektrická požární signalizace – soubor norem
  • ČSN 34 2300 Předpisy pro vnitřní rozvody vedení elektronických komunikací.

V principu se zařízení skládá z hlásičů, kabeláže a ústředny. Vznik požáru se signalizuje opticky a akusticky. Zařízení má dvě základní samočinné funkce: ve střeženém prostoru indikovat rozvíjející se požár nebo jeho projevy a tento stav signalizovat v místě s trvalou obsluhou. Toto se děje prostřednictvím samočinných hlásičů. Součástí tohoto zařízení je také systém tlačítkových hlásičů, sloužící přítomným osobám, jenž zjistí požár dříve než hlásiče samočinné, aby bylo možné stisknutím tlačítkového hlásiče předat do místa s trvalou obsluhou signál o vzniku požáru a/nebo slouží ke zkrácení času samočinného vyhlášení poplachu zařízením elektrické požární signalizace. Samočinné, tlačítkové a lineární optické hlásiče musejí být označeny svojí adresou, pro lineární hlásiče tepla (teplotní kabel) se značení adresou nevyžaduje.

Základem všech funkcí zařízení je požadavek na zachování autonomity zařízení elektrické požární signalizace. To znamená, že zařízení elektrické požární signalizace, respektive jeho ústředna, nesmí vyjma přijetí signálu od ústředny stabilního hasicího zařízení, být ovládána jiným, byť požárně bezpečnostním zařízením. Tato zařízení se označují jako „ovládaná zařízení“. Všechny kabelové rozvody soustavy, včetně těch k ovládaným zařízením, musejí být provedeny jako kabely s funkční schopností minimálně P15R nebo PH15R.

Při instalaci požárně bezpečnostních zařízení v objektu/tech, které jsou zařízeními ovládanými ústřednou zařízení elektrické požární signalizace a při současném požadavku na jejich systémovou integritu (vzájemnou vazbu funkce – provozní, časovou, funkční, atd.) nebo při požadavku funkční závislosti technických či technologických zařízení, musí být mezi ústřednu elektrické požární signalizace a tato ovládaná zařízení vřazen řídící systém (měření a regulace – MaR, velín a pod.). V těchto případech musí celá soustava splňovat požadavky pro požárně bezpečnostní zařízení. Z toho vyplývá, že řídicí systém objektu (MaR, velín apod.) musí být také jako zařízení elektrické požární signalizace a dané ovládané požárně bezpečnostní zařízení (například diesel náhradního zdroje elektro) zařízením certifikovaným, protože v sériovém řazení nelze vřadit jeden prvek vzájemně funkčně podmíněné soustavy bez požadované certifikace.

Pro příklad lze uvést kombinace instalací zařízení v budovách obytných, administrativních, tunelech atd.:

  • EPS – řídicí systém/velín – diesel
    všechny tři prvky soustavy musejí být certifikovány, soustava je řešena správně,
    při absenci certifikátu pro řídicí systém je porušena zásada povinného certifikování požárně bezpečnostních zařízení a tuto soustavu nelze již v projektové dokumentaci schválit, respektive nelze takovou soustavu v objektu zkolaudovat.

Modernizačním prvkem je rozvoj zařízení dálkového přenosu dat do místa s trvalou obsluhou, což jsou pulty centralizované ochrany ať již u soukromých subjektů nebo u HZS krajů. Základní podmínkou pro připojení objektu/zařízení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany je splnění technických požadavků přenosové trasy a schopnost personálu pultu centralizované ochrany správně reagovat na aktivaci.

V posloupné řadě vývoje události od vzniku požáru, zjištění, ohlášení, výjezd jednotky požární ochrany, příjezd na místo události ... lze konstatovat, že v požárních úsecích / objektech, kde je zařízení elektrické požární signalizace instalováno, se jedná o zařízení se zásadním významem pro průběh celé řady prvků vývoje mimořádné události.

Zařízení elektrické požární signalizace může být programováno pro různé situace.

2. Hlásiče a instalace, systémová integrita zařízení

2.1 Druhy samočinných hlásičů:
  • maximální, aktivují poplach při překročení přednastavené hodnoty;
  • diferenciální, aktivují poplach na základě vyhodnocení průběhu sledované veličiny mikroprocesorem v hlásiči nebo ústřednou;
  • analogové, řízené procesorem na základě porovnání průběhů požárů uložených v procesoru a měřených veličin v reálném čase;
  • jednoduché, reagující na hodnotu základní fyzikální veličiny;
  • kombinované, spojení detekčních principů v jednom hlásiči.
Obr. 1 Přehled vývoje hlášení požárů
Obr. 1 Přehled vývoje hlášení požárů
Obr. 2 Schéma aktivačních časů hlásičů požáru v časové závislosti volného rozvoje požáru
Obr. 2 Schéma aktivačních časů hlásičů požáru v časové závislosti volného rozvoje požáru
 

(Obr. 1 a 2 jsou převzaty z přednášky Ing. Hoška, Ostrava 2010, Konference PO)

Systém požární bezpečnosti – EPS, ovládaná zařízení a organizační uspořádání vyhlašování požární poplachu včetně časových úseků lze stanovit například takto:

Obr. 3 Schéma postupových kroků při požárním poplachu
Obr. 3 Schéma postupových kroků při požárním poplachu
 

Uvedený režim zpracování respektuje zásady vyhlašování zónového (úsekového) a všeobecného (celoobjektového) poplachu prostřednictvím zařízení elektrické požární signalizace a ovládaných požárně bezpečnostních zařízení. Obsluha ústředny EPS musí mít kdykoliv možnost vyhlásit všeobecný požární poplach bez vazby na EPS podle možností ústředny rozhlasu.

2.2 Grafická nadstavba

Především u vícepodlažních objektů, v dispozičně rozsáhlých a/nebo složitých objektech je velmi významným přínosem pro obsluhu ústředny EPS nebo jednotku požární ochrany při zásahu, instalace grafické nadstavby u ústředny tohoto zařízení, respektive v místě obsluhy nebo u obslužného pole požární ochrany.

Grafická nadstavba je v principu půdorys ploch jednotlivých podlaží objektu/ů s vyznačením pozic, kde jsou instalovány hlásiče EPS, přičemž lze opticky rozeznat aktivní hlásiče. Obvykle se jedná o barevnou obrazovku, která je součástí ústředny a na které se zobrazuje aktuální stav zařízení EPS.

2.3 Princip činnosti, funkce EPS, vazba s dalšími zařízeními
Obr. 4 Funkce EPS při požáru
Obr. 4 Funkce EPS při požáru

Po detekci projevů požáru je v chráněném prostoru vyhlášen požární poplach.

Obr. 5 Vazba mezi ústřednou EPS a ovládanými zařízeními
Obr. 5 Vazba mezi ústřednou EPS a ovládanými zařízeními
Obr. 6 Zařízení elektrické požární signalizace a ovládaná zařízení
Obr. 6 Zařízení elektrické požární signalizace a ovládaná zařízení
Obr. 7 Paralelní indikační tablo a obslužné pole požární ochrany
Obr. 7 Paralelní indikační tablo a obslužné pole požární ochrany
Obr. 8 Funkce zařízení elektrické požární signalizace a stabilního hasicího zařízení
Obr. 8 Funkce zařízení elektrické požární signalizace a stabilního hasicího zařízení
Obr. 9 Funkce zařízení elektrické požární signalizace a polostabilního hasicího zařízení
Obr. 9 Funkce zařízení elektrické požární signalizace a polostabilního hasicího zařízení
Obr. 10 Zařízení elektrické požární signalizace a varianty řešení zařízení pro odvod kouře a tepla
Obr. 10 Zařízení elektrické požární signalizace a varianty řešení zařízení pro odvod kouře a tepla

Na obrázcích 8–10 jsou znázorněny funkce EPS ve vztahu k dalším aktivním požárně bezpečnostním zařízením.

U stabilního hasicího zařízení je dodávka vody zahájena po destrukci pojistné baňky sprinklerové hlavice, nebo po aktivaci otevíracího uzávěru u drenčerového systému.

U polostabilního hasicího zařízení je dodávky vody zahájen a po příjezdu jednotky požární ochrany a připojení cisterny na plnícím místě.

Zařízení pro odvětrání kouře a tepla je EPS aktivováno vyslaným impulsem tohoto zařízení pro přirozené větrání. Pro nucené podtlakové větrání jsou od ústředny EPS po vyslání impulsu spuštěny ventilátory. U nuceného podtlakového větrání musí být jako předchozí fáze zajištěn přívod vzduchu, aby ve větraném prostoru nedošlo k vytvoření podtlaku. Podtlak by mohl způsobit například nemožnost otevření dveří, které se otevírají ve směru úniku, které jsou podtlakem do vnitřního prostoru přitahovány.

Řešením tohoto stavu je například připojení otevíracího mechanismu vstupních dveří jako ovládaného zařízení EPS, kdy po aktivaci ústředny EPS do režimu požáru je vyslán signál, který nejdříve zajistí otevření dveří a teprve následně jsou spuštěny ventilátory odsávání zařízení pro odvětrání kouře a tepla, přičemž nemůže dojít k vytvoření nepřípustné hodnoty podtlaku ve větraném prostoru.

Obr. 11 Princip funkce lineárních kabelů zařízení elektrické požární signalizace
Obr. 11 Princip funkce lineárních kabelů zařízení elektrické požární signalizace

Z obrázku 11 je zřejmé, že u teplotního lineárního kabelu dochází k aktivaci porušením izolační hmoty teplem, u fibrolaserového kabelu změnou elektrických hodnot v místě zahřívání.

2.4 Praktické instalace a obvyklé nedostatky instalace
Obr. 12 Samočinný hlásič označený adresou
Obr. 12 Samočinný hlásič označený adresou
Obr. 13 Obtížně čitelná adresa hlásiče pod stropem
Obr. 13 Obtížně čitelná adresa hlásiče pod stropem

Obr. 14 Samočinný hlásič na dřevěném stropě
Obr. 14 Samočinný hlásič na dřevěném stropě
Obr. 15 Samočinný hlásič v zóně 21 v uhelné mlýnici
Obr. 15 Samočinný hlásič v zóně 21 v uhelné mlýnici

Obr. 16 Dva samočinné hlásiče u požárního uzávěru
Obr. 16 Dva samočinné hlásiče u požárního uzávěru
Obr. 17 Paralelní indikace u dveří
Obr. 17 Paralelní indikace u dveří

Dva samočinné hlásiče na obr. 16 – jeden hlásič je součástí soustavy zařízení elektrické požární signalizace objektu, druhý je autonomní hlásič samočinného zavírání požárního uzávěru (ovládaného zařízení) mezi dvěma požárními úseky. Požární uzávěr bude uzavřen hlásičem, který jako první bude aktivován.

Paralelní indikace signalizuje opticky aktivaci hlásiče, který je instalován v tomto případě v místnosti vzduchotechniky. Tento systém se také instaluje u dveří a ostraha nebo zasahující hasiči průchodem chodbou vidí, ve které místnosti je aktivní hlásič, což je dobré zejména při planém poplachu. U kolektivní adresace se paralelní optická signalizace musí instalovat vždy.

Obr. 18, 19 Lineární optické hlásiče
Obr. 18, 19 Lineární optické hlásiče

Lineární optické hlásiče jsou laserové a infračervené a fungují na principu komparace hodnot paprsku při průchodu prostředím mezi vysílačem a přijímačem. Při hodnotě paprsku mimo povolenou toleranci se stav považuje za režim požár. Tyto systémy se instalují v prostorech historických objektů, skladů velkorozměrových hal a dále tam, kde je obtížný přístup k hlásičům bodovým. V místech jejich instalace, například ve skladech, musí personál respektovat požadavek absence pohybu v ose paprsku mezi vysílačem a přijímačem. Ve skladech není možné například manipulovat v ose paprsku s paletami. Významnou výhodou tohoto systému je chránění velkých ploch ve velkých výškách a v například v historických objektech minimalizace instalací bodových hlásičů do konstrukce stropu. Podmínkou instalace je vhodná geometrie stropu, to znamená bez povolených změn výšky jednotlivých částí stropu.

Obr. 20 Analyzátor plynu/kouře s nízkou hustotou, který má v soustavě funkci samočinného hlásičeObr. 21 Analyzátor plynu/kouře s nízkou hustotou, který má v soustavě funkci samočinného hlásičeObr. 20, 21 Analyzátor plynu/kouře s nízkou hustotou, který má v soustavě funkci samočinného hlásiče
Obr. 22 Lineární kouřové laserové hlásiče v prostoru půdy s půdorysem ve tvaru L se zrcadlemObr. 23 Lineární kouřové laserové hlásiče v prostoru půdy s půdorysem ve tvaru L se zrcadlemObr. 24 Lineární kouřové laserové hlásiče v prostoru půdy s půdorysem ve tvaru L se zrcadlemObr. 22–24 Lineární kouřové laserové hlásiče v prostoru půdy s půdorysem ve tvaru L se zrcadlem

Vysílač a přijímač nejsou v přímém směru, jsou v jednom prvku. Úhlová změna paprsku v chráněném, geomatericky členěném prosoru, je řešena doplněním zrcadla do míst změny přímé trasy paprsku, které do změněné osy paprsek přenáší podle zákona o úhlu dopadu a odrazu, přičemž na konci trasy paprsku je odrazová plocha.

Obr. 25, 26 Lineární teplotní kabel a kouřový bodový hlásič v garáži
Obr. 25, 26 Lineární teplotní kabel a kouřový bodový hlásič v garáži

Volba správného hlásiče do chráněného prostoru požárního úseku nebo jeho části je jedním ze základních předpokladů bezchybné funkce zařízení elektrické požární signalizace. Opticko-kouřové hlásiče v garáži často způsobují plané poplachy při startu motorů při současném vývinu kouře. Teplotní lineární kabely jsou do těchto prostorů velmi vhodné, jejich nevýhodou je nutnost ochrany před barvou například při malování.

Obr. 27 Kouřový hlásič instalovaný do soustavy vzduchotechnického potrubíObr. 28 Kouřový hlásič instalovaný do soustavy vzduchotechnického potrubíObr. 27, 28 Kouřový hlásič instalovaný do soustavy vzduchotechnického potrubí
Obr. 29 Kabelové rozvody hlásičů a prvky pro akustickou nebo i optickou signalizaci poplachu a nouzové osvětleníObr. 30 Kabelové rozvody hlásičů a prvky pro akustickou nebo i optickou signalizaci poplachu a nouzové osvětleníObr. 31 Kabelové rozvody hlásičů a prvky pro akustickou nebo i optickou signalizaci poplachu a nouzové osvětlení
Obr. 32 Kabelové rozvody hlásičů a prvky pro akustickou nebo i optickou signalizaci poplachu a nouzové osvětleníObr. 33 Kabelové rozvody hlásičů a prvky pro akustickou nebo i optickou signalizaci poplachu a nouzové osvětleníObr. 29–33 Kabelové rozvody hlásičů a prvky pro akustickou nebo i optickou signalizaci poplachu a nouzové osvětlení

Při aktivaci hlásiče, ať již se jedná o úsekový nebo celoobjektový poplach, je instalována i akustická signalizace pro vyhlášení požárního poplachu pro přítomné osoby. Zejména v prostorech s provozním hlukem je nutné akustickou signalizaci doplnit signalizací optickou.

Při instalaci zvukové signalizace musí být zohledněna požadovaná zvuková hladina signálu poplachu, která je stanovena pro každé místo požárního úseku 65 dB. Zde je nutné již v projektu zohlednit zvukovou prostupnost dveří a stěn – příček, popřípadě hluk strojů, které významně snižují zvukovou hladinu poplachového signálu.

Obr. 34 Různé typy ústředen EPS s možným doplněním informace o ovládaném zařízeníObr. 35 Různé typy ústředen EPS s možným doplněním informace o ovládaném zařízení
Obr. 36 Různé typy ústředen EPS s možným doplněním informace o ovládaném zařízení
Obr. 37 Různé typy ústředen EPS s možným doplněním informace o ovládaném zařízení

Obr. 34–37 Různé typy ústředen EPS s možným doplněním informace o ovládaném zařízení

Vzhledem k rozdílnému ovládání základních funkcí ústředen zařízení elektrické požární signalizace se pro hasiče doplňuje instalace obslužného pole požární ochrany. Toto zařízení má jednotný způsob ovládání.

Obr. 38 Hasiči při zásahu odečítají data ze zápisu poplachů, další údaje jsou i v Provozní knizeObr. 38–40 Hasiči při zásahu odečítají data ze zápisu poplachů, další údaje jsou i v Provozní knizeObr. 38–40 Hasiči při zásahu odečítají data ze zápisu poplachů, další údaje jsou i v Provozní knizeObr. 38–40 Hasiči při zásahu odečítají data ze zápisu poplachů, další údaje jsou i v Provozní knize

Jak při planém poplachu, tak při požáru je výpis z ústředny zařízení elektrické požární signalizace zdrojem informací pro velitele zásahu. Opakované zápisy o planém poplachu svědčí o nutnosti přehodnotit instalaci hlásičů nebo o nutnosti jejich záměny za jiný druh. Při požáru může výpis událostí z ústředny zařízení elektrické požární signalizace napomoci při určení rozsahu požáru nebo následně určit místo vzniku požáru, respektive místo prvotních projevů. Foto 37 HZS hl. m. Prahy.

Obr. 41 Podhled splňující 70 % volné plochy, neupevněný kabel
Obr. 41 Podhled splňující 70 % volné plochy, neupevněný kabel
Obr. 42 Nevhodně instalovaný tlačítkový hlásič za dveřmi
Obr. 42 Nevhodně instalovaný tlačítkový hlásič za dveřmi

Při instalaci samočinných hlásičů nad podhledem musí být shodně, jako je tomu u stabilních hasicích zařízení, dodržena volná plocha 70 %.

Tlačítkové hlásiče instalované za dveřmi jsou chybou projektu nebo montážní firmy. Hlásič za dveřmi postrádá smyslu. V každém případě při kouladaci měla být uplatněna námitka – závada.

Obr. 43 Digitální přehled o stavu hlásičů – grafická nadstavba
Obr. 43 Digitální přehled o stavu hlásičů – grafická nadstavba

Některé ústředny zařízení elektrické požární signalizace umožňují komunikaci s PC. Toho lze využít tak, že obsluha má k dispozici grafický přehled o stavu hlásičů. Tento systém se využívá také u dálkově monitorovaných (případně i ovládaných) požárních klapek a dalších požárně bezpečnostních zařízení. Obsluha ústředny zařízení EPS má potom aktuální přehled o stavu, jaký konkrétní hlásič a ve kterém prostoru jsou aktivní, která požární klapka je uzavřena atd.

Obr. 44 Správná instalace samočinného hlásiče ve vrcholu světlíkuObr. 45 Správná instalace samočinného hlásiče ve vrcholu světlíkuObr. 46 Správná instalace samočinného hlásiče ve vrcholu světlíkuObr. 44–46 Správná instalace samočinného hlásiče ve vrcholu světlíku

Instalace samočinných hlásičů zařízení elektrické požární signalizace pod geometricky nepravidelné stropy je shodně jako u celistvosti podhledů základním předpokladem správné funkce zařízení, zejména včasné zjištění požáru nebo jeho projevů. Nedostatky v chybějících bodových hlásičích těchto prostorů jsou obvykle snadno zjistitelné a neměly by se vyskytovat. Každá časová ztráta snižuje účinnost aktivního nebo aktivních požárně bezpečnostních zařízení. To může mít vliv na včasnou evakuaci osob, popřípadě na potřebu sil a prostředků jednotky požární ochrany pro provedení účinného zásahu a také na rozsah škod způsobených požárem.

Obr. 47 Samočinné hlásiče instalované v historickém objektuObr. 48 Samočinné hlásiče instalované v historickém objektuObr. 47–48 Samočinné hlásiče instalované v historickém objektu

Pro povrchové úpravy samočinných hlásičů musí být předem zajištěna konzultace s výrobcem, který se musí k takové zamýšlené úpravě vyjádřit. Povrchovou úpravou nesmí dojít ke změně funkčních hodnot hlásiče sledovaných ve zkušebně při certifikaci, např. podle ČSN EN 54-12.

Obr. 49 Kombinace akustického hlásiče a rozhlasu
Obr. 49 Kombinace akustického hlásiče a rozhlasu
Obr. 50 Kombinace optické a akustické signalizace
Obr. 50 Kombinace optické a akustické signalizace

Při kombinaci akustického signálu a rozhlasu musí být systémově zajištěno, že mluvené slovo nebude rušeno signálem a naopak. Tuto integraci musí zajistit řídicí systém, který musí být certifikovaný, protože ovlivňuje vzájemnou funkci dvou požárně bezpečnostních zařízení.

Obr. 51 Zakryté otvory opticko-kouřového samočinného hlásičeObr. 52 Zakryté otvory opticko-kouřového samočinného hlásičeObr. 51, 52 Zakryté otvory opticko-kouřového samočinného hlásiče

Ponechaný montážní kryt nebo náhrada tohoto krytu způsobí absenci funkce celého systému v dotčeném prostoru. Kryty jsou ponechávány jako důsledek nedostatečné kontroly po dokončení montáže nebo po malování, různé náhrady se nasazují na hlásiče, například v prašném prostředí. Samočinný hlásič v prašném prostředí nebo například v kuchyňce lze nahradit pouze jiným typem hlásiče. Tuto změnu je však nutné řešit prostřednictvím oprávněné osoby včetně změny v projektové dokumentaci a následnou montáží se záznamem v Provozní knize.

Obr. 53 Nesprávné popisy hlásičůObr. 54 Nesprávné popisy hlásičůObr. 55 Nesprávné popisy hlásičůObr. 53–55 Nesprávné popisy hlásičů

Popisy tlačítkových hlásičů musejí být podle normy v českém jazyce nebo musí být proveden viditelně stanovený symbol. Piktogram práce musí být po dokončení montáže odstraněn.

3. Závěr

Zařízení elektrické požární signalizace bude fungovat spolehlivě při dodržení podmínek pro jeho projektování, instalaci a provoz. V opačném případě hrozí nebezpečí časové prodlevy při detekci požáru.

4. Literatura

  1. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
  2. Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů
  3. Vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů
  4. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů
  5. ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostní ho řešení
  6. ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis, údržba
  7. ČSN EN 54 Elektrická požární signalizace
  8. Kratochvíl, V.; Navarová, Š.; Kratochvíl, M.; Požárně bezpečnostní zařízení ve stavbách; SPBI Ostrava 2011, ISBN: 978-80-7385-103-3
 
Komentář recenzenta
doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava
Text seznamuje čtenáře nejen s funkcí EPS při požáru a se součinností s ovládanými zařízeními, ale i s jeho vazbou na další vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (samočinné stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla). Za velice přínosnou lze považovat zvláště druhou část článku, která obsahuje řadu fotografií autora zachycující zařízení EPS v reálných podmínkách. Toto přispívá ke zvýšení povědomí o správné/nesprávně instalaci zařízení EPS pro laickou i odbornou veřejnost.
English Synopsis
Electrical fire detection and fire alarm system

This article contains a description of the fire detection and fire alarm system, as a part of the overall fire protection equipment of a buildings facilities and technology amenities; including principles of its design, installation and operation.

 

Hodnotit:  

Datum: 10.10.2016
Autor: Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D.
Recenzent: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Požár. bezpečnost staveb

logo KNAUF
logo SIEMENS
logo KINGSPAN

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila

Vybrali jsme z konference Požární bezpečnost staveb 2016

 
 

Aktuální články na ESTAV.czRodinný dům v nehostinných horách vyniká kontrastyNájemné v Praze je oproti severu Čech a Moravy zhruba dvojnásobnéDomy v centru Benešova včetně bývalé šatlavy jsou na prodejÚstecký kraj rozdělí dalších 156 milionů korun na výměnu kotlů