Projekty 2016



Partneři projektu

logo CAG
logo KNAUF

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze


Požární výška objektu

Datum: 1.2.2016  |  Autor: Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Hana Najmanová, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

3. Požární výška objektu

Požární výška objektu je důležitým vstupním údajem, od kterého se dále odvíjí požadavky na požární bezpečnost budovy a bývá často předmětem chybné intepretace. Za požární výšku tak často bývá nesprávně například uvažována výška od upraveného terénu či naopak výška po atiku či hřeben střechy.

Požární výška objektu h je definována jako výška od čisté podlahy 1. nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného nadzemního podlaží (event. posledního podzemního podlaží). Za nadzemní podlaží z hlediska požární bezpečnosti se považuje každé podlaží, které nemá povrch podlahy níže než 1,5 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu ležícím ve vzdálenosti do 3 m od objektu (Obrázek 3a). Za 1. nadzemní podlaží lze považovat i podlaží, které má podlahu níže než 1,5 m pod přiléhajícím terénem, pokud plocha otvorů v obvodové stěně (So) vůči podlahové ploše hodnoceného požárního úseku (S) zabírá alespoň 9 %, tj. poměr So/S ≤ 0,09. U objektů např. v zářezu do strmého terénu bývá rozhodující vstupní podlaží, kterým se předpokládá zahájení zásahu požárních jednotek. Za užitná podlaží se nepovažují např. poslední technická podlaží se strojovnami výtahů nebo vzduchotechniky, kde je výskyt osob příležitostný a nižší v porovnání s běžným užitným podlažím.

Obrázek 3:(a) požární výška objektu h; (b) různé požární výšky pro různě vysoké části objektu
(a) (b)
Obrázek 3:(a) požární výška objektu h; (b) různé požární výšky pro různě vysoké části objektu

Má-li objekt více částí o různém počtu podlaží, pak je možné požární výšku určovat pro jednotlivé části, pokud se vztahuje na celé požární úseky nebo pokud jsou části objektu na sobě vzájemně staticky nezávislé, tj. stavebně oddilatované (Obrázek 3b).

 

Hodnotit:  

Datum: 1.2.2016
Autor: Ing. arch. Petr Hejtmánek, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraIng. Hana Najmanová, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraIng. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


 
 

Aktuální články na ESTAV.czTéměř tři pětiny stavařů nejsou spokojeny se zákonem o zakázkáchČeské vánoční trendyNové vedení Středočeského kraje zrušilo výstavbu rozhledny u Zdic