Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Standardy versus zvyklosti z oblasti technické bezpečnosti – úvodník k tématu

O standardech a zvyklostech z oblasti technické bezpečnosti

Nejen při pohledu do kalendáře je možné zjistit, že devadesátá léta jsou už nenávratně pryč. Většina z firem, které těží ze své historie v oblasti tzv. „komerční bezpečnosti“, již překročila jubileum 25 let činnosti. I nadále, a to nejen za zvyku, zakládají své podnikání na znalosti legislativy a uvědomují si tak význam ČSN pro své podnikání.
Pro ně bude následující série článků nejspíš jen připomenutím si základů, případně aktualizací vnitřních směrnic. Pozorněji by se však měli začíst ti, kteří vidí v bezpečnosti jen pouhý business a za standard technických dovedností považují orientaci v prostředí aplikací PowerPoint a Excel.

Přibližně před deseti roky jsme byli nuceni s respektem přivítat přechod od zastaralého, ale ryze českého, pojmu EZS k novému PZTS. Co že to vlastně to PZTS je? Pod touto zkratkou se v normách řady ČSN EN 50131 skrývá pojem „Poplachový zabezpečovací tísňový systém“ – klíčový to prvek určený k ochraně majetku a osob. Že vám to nic neříká? Není se co divit, na zřetel ho totiž ani do dnešního dne nevzala podstatná část odborné veřejnosti…

Nejen na první pohled se může zdát, že se vlastně nic neděje. Někdo by mohl i jízlivě poznamenat: „Jedna bezvýznamná zkratka v upadajícím oboru zralém na zapomnění – no a co?“. Ve specializovaných oborech podnikání, a těmi koncesované živnosti1, (kam Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob patří) i nadále jsou, o drobnosti ale stále ještě jde. Ba co víc, tolik potřebná odbornost je zde na znalostech detailů přímo postavena.

Popsat svůj osobní pohled na stav trhu v oblasti poplachových systémů jsem se chystal již delší dobu, ale ta „poslední kapka“ přišla až koncem loňského roku, kdy mne v jedné odborné publikaci v odstavci popisujícím význam tzv. „přehledu notifikovaných firem“ nabízejících prokazatelně kvalitní dodávky montáže odpovídající standardům dobré praxe v oblasti poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů zaujala nová oborová zkratka. Dle znění v publikaci jde o tzv. „alarms“

Nebude tedy na škodu podívat se během letošního roku, prostřednictvím několika příspěvků, na zaběhlé standardy vs. oborové zvyklosti z pohledu reálné praxe.

EZS a další

Pro začátek si připomeňme něco málo z historie. Když u příležitosti prvního výročí od zrušení původní normy ČSN EN 50131-1:1999, jejíž význam byl ještě z části ovlivněn zvyklostmi první oborové normy ČSN 33 4590 (vydána roku 1986, ukončení platnosti 2002), vyšel v tisku článek s názvem „Konec EZS v Čechách“, strhla se vlna kritiky. Převážná většina kritiků z odborné veřejnosti považovala článek za bulvární – z čehož vyplývalo, že znalost obsahu souvisejících norem jim byla naprosto cizí.

Jak je tomu dnes po několika dalších letech? Vše je při starém – rozhodla neviditelná ruka trhu. Se zkratkou EZS se v prostředí Internetu i nadále setkáváme jako s klíčovým pojmem nejen pro vyhledávání firem pohybujících se v oblasti Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob. Přehled údajů získaných s použitím univerzálních vyhledávačů (uvedené počty jsou platné pro časový úsek vyhledávání pod 0,5 vteřiny) jsou následující:

  • 3 000 000 pro „EZS“
  •    772 000 pro „PZTS“
  •    294 000 pro „zabezpečovací systém“
  •    246 000 pro „elektrický zabezpečovací systém“
  •    199 000 pro „tísňový systém“
  •    188 000 pro „poplachový systém“
  •    142 000 pro „elektronická zabezpečovací signalizace“
  •      66 600 pro „elektrická zabezpečovací signalizace“
  •      43 600 pro „poplachový zabezpečovací systém“
  •      21 600 pro „poplachový zabezpečovací a tísňový systém“
  •      17 600 pro „zabezpečovačka“
  •        3 950 pro „I&HAS“

Tedy 3:2 EZS versus zbytek světa. To ani tak nepřekvapuje, internet je určen pro laickou veřejnost a firmy i vyhledávače se tomu „jen“ přizpůsobily. Kde standardní používání zkratky EZS stále překvapuje, jsou: převážná část státní správy, některé pojišťovny, ale také oborová společenstva a odborné školy. V takovýchto případech se už nejedná o nezaviněnou neznalost aneb důsledek slabomyslnosti2 či nemožnosti resp. nedostatku možností dostat se k potřebným informacím.

Většina z těch, kteří v posledních letech vstoupili do oboru zabývajícího se ochranou majetku a osob (dle aktuálního vládního návrhu tzv. „technická služba“3) se tržně orientuje jen a pouze na kamerové systémy – tedy spíše na dodávky kamer jako ryze konzumního, chcete-li spotřebitelského produktu. Trh si je žádá – má je tedy mít. Prioritou je zde požadavek na co nejvyšší počet megapixelů v kombinaci s co nejnižší nabídkovou cenou. Stačí se naučit několik základních frází založených na využití podprahových vzkazů typu „Full HD“, „Onvif kompatibilní“, „Inteligentní videoanalýza“, „GDPR ready“ apod. a obchod s virtuální bezpečností jen vzkvétá.




Ano, kamery hýbou trhem. Jsou, jak se říká „in“, ale trochu se přitom bohužel zapomíná na fakt, že základy tohoto oboru jsou stále ještě někde jinde – v klasických poplachových systémech, kterými jsou:

  • Poplachový zabezpečovací a tísňový systém: kombinovaný systém určený k detekci poplachu vniknutí a tísňového poplachu,
  • Systém kontroly vstupů: systém obsahující všechna konstrukční a organizační opatření včetně těch, která se týkají zařízení nutných pro řízení vstupů.

Věnovat se ochraně majetku a osob bez jejich znalosti (včetně nezobchodovatelné terminologie a z pohledu obchodníka zcela zbytečných norem) je jako pracovat v prostředí Microsoft Excel bez znalosti problematiky násobení nulou4. Nezbývá než konstatovat, že bez orientace v základech libovolného oboru, obzvláště technického, není možné očekávat tolik potřebnou profesionální úroveň.

Pokud by nyní někdo chtěl namítnout, že se bavíme o oboru, který na dnešním ultraliberálním trhu nemá opodstatnění, je vhodné připomenout, že nejde o nic menšího, než o bezpečnost. Konkrétně o projektování, montáž, kontrolu, údržbu a opravy systémů určených k ochraně majetku a osob5. Je také potřeba připomenout záměr ministerstva vnitra „povýšit“ tento obor „Zákonem o bezpečnostní činnosti“ z koncesované živnosti na licencovanou činnost.

A pokud by i tak někdo tvrdil, že jde o okrajový obor z oblasti, které se již nikdo plnohodnotně nevěnuje, tak je na místě použít několika oficiálně zveřejněných čísel. Poslední veřejně dostupný odhad trhu6 uvádí, že jako k hlavnímu oboru podnikání s platnou koncesní listinou „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“, se ze 4 tis. majitelů příslušné koncesní listiny hlásí přibližně 700 živnostníků. Přiznaný úhrnný obrat byl vyčíslen kolem 20 mld. Kč (poznámka: obdobný obrat, zhruba 15 mld. Kč, je k tomuto odhadu možné přiřadit z tzv. „černého trhu“, který zahrnuje nejen poplachové systémy nakoupené v supermarketech a „podomácku“ nainstalovaných koncovým uživatelem, nebo běžnými – nekoncesovanými řemeslníky).

„Zbytečné“ normy

Standardy každého technického oboru podnikání jsou v novodobé historii České republiky ovlivňovány zejména právními předpisy (nařízeními vlády, zákony a vyhláškami) a také technickými normami (ČSN – česká technická norma). Základem je závaznost. Zatímco právní předpisy jsou obecně závazné, ČSN nikoli.

Budeme-li konkrétní, tak v obsahu oficiálních stanovisek ÚNMZ, MPO, ale i ČKAIT a dalších organizací je hromadně uváděn odkaz na novelu zákona č. 22/1997 Sb. (provedeno zákonem č. 71/2000 Sb.), kde se výslovně uvádí, že česká technická norma (ČSN) není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou právními předpisy. Tudíž není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. Uvádí se zde také, že stejně jako všude jinde ve světě existují případy, kdy povinnost dodržovat požadavky uvedené v ČSN může vyplynout z jiného právního aktu, kterým může být:

  • právní předpis (např. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se ČSN. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájem na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí),
  • smlouva,
  • pokyn nadřízeného,
  • rozhodnutí správního orgánu.

ČKAIT ve svém stanovisku navíc připomíná, že technické předpisy jsou v České republice navázány na právní systém na základě prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (v platném znění). V této prováděcí vyhlášce je zdůrazněna nutnost splnit základní požadavky na stavby – normové hodnoty. Normová hodnota je zde definována jako konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažené v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky7.

Tolik odborná stanoviska a komentáře z těch (pro oblast „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“) aktuálně nejvyšších míst.

Odpůrcům ČSN a jejich dodržování je ale potřeba dát za pravdu v tom, že současné ČSN jsou obvykle různého stáří, mohou být částečně navzájem nekompatibilní a na formulace v jejich obsahu mohou mít vliv různé zájmové skupiny. Tyto výhrady však v oblasti systémových a aplikačních norem nejsou na místě. Konkrétnímu významu ČSN souvisejících s realizací poplachových systémů se budeme podrobněji věnovat v navazující části seriálu článků pod společným názvem „Standardy versus zvyklosti z oblasti technické bezpečnosti“.

Až do této chvíle se text článku opíral o obecné formulace a pro někoho také o „prázdná“ slova – dalo by se i říct, že šlo o zbytečný úvodník.


„Klamání“ spotřebitele

Pro laika (jakožto konzumenta) zcela jistě. Rozhodne-li se například pro dodávku „technické služby“ pro ochranu svého majetku (případně pro zvýšení pocitu bezpečí sebe sama), tak je mu obvykle zcela lhostejné, je-li dodané zařízení, nainstalované pro naplnění potřeby detekování a indikace přítomnosti, vniknutí nebo pokusu o vniknutí vetřelce do střeženého prostoru, nazýváno elektrická zabezpečovací signalizace, elektrický zabezpečovací systém, elektronický zabezpečovací systém, anebo poplachový zabezpečovací systém. Pocit bezpečí, byť z části falešného, byl jeho montáží nastolen.

Ale i tak by ho v pozici spotřebitele (jakožto uživatele takovéhoto systému) zcela jistě nepotěšilo, pokud by to, co si na tzv. „černém trhu“ zakoupil a co mu v rámci dobrých vztahů zapojil jeho bývalý spolužák – dnes soukromý podnikatel – koncesovaný živnostník, vyhlašovalo plané poplachy jen po dobu jeho zahraniční dovolené. To v tom lepším případě.

V jiné situaci – kdy by systém naopak poplach vyhlásit měl, a nevyhlásil, by se naopak mohlo stát realitou, že příslušný zástupce pojišťovny shledá dle znění pojistných podmínek systém tzv. „nefunkčním“8 (tedy v případě, že by tržní mechanismus fungoval plně dle pravidel). Pojišťovna v takovémto případě nemá povinnost poskytnout sjednané pojistné plnění v plném rozsahu.

Bude se spotřebitel/konzument cítit oklamán, či podveden? Zcela jistě bude. A pokud se rozhodne konat, kde bude (v případě že dodávka proběhla podle smluvního vztahu9) hledat oporu pro své kritické připomínky? Nejspíš v paragrafech Zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník – dále již jen OZ). Případně po nahlédnutí do živnostenského rejstříku a po seznámení se s obsahem Zákona č. 455/1991 Sb. (Zákon o živnostenském podnikání) na nejbližším živnostenském úřadu.

Jak se však má v rámci stávajícího stavu ultraliberálního trhu zachovat specializovaný technik, či spíše renomovaná odborná firma s koncesní listinou Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob, v případě, že by se ráda ucházela o dodávku/realizaci PZTS a je si vědoma, že objednatel (laik/konzument) se ve svých jinak obecně formulovaných požadavcích na dodávku pohybuje na hraně možností daných fyzikou a matematikou?

Nebo když už mají jeho podklady pro případnou realizaci techničtější ráz (nejčastěji to bývá technická dokumentace ve stupni „realizační“ dokumentace – RDS) a nejsou například zpracovány kvalifikovanou osobou?

Zde bude záležet případ od případu. Určité indicie můžeme najít ve výkladech soudů (například v již zmíněném nálezu Nejvyšší Správního soudu – sp. zn. 1 As 162/2014 ze dne 28. května 2015) a dostupných komentářích k OZ.

„Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod,“ řekl prý kdysi Jan Werich. Zkusíme tedy s využitím veřejně dostupných informací v tomto roce hledat způsoby, jak vrátit oboru tak „nepodstatnému“, jako je „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ trochu té odbornosti. A to ať už zákon o bezpečnostní činnosti bude anebo nebude na programu jednání vlády.

EZS poprvé, aneb historie roku 1986 a výklad zkratky dle ČSN 33 4590
Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace je soubor čidel, tísňových hlásičů, ústředen, prostředků poplachové signalizace, přenosových zařízení, zapisovacích zařízení a ovládacích zařízení, jejichž prostřednictvím je opticky nebo akusticky signalizováno na určeném místě narušení střeženého objektu nebo prostoru

EZS podruhé, aneb historie roku 1999 a výklad zkratky dle ČSN EN 50131-1
Elektrický zabezpečovací systém (intruder alarm systém – IAS) – poplachový systém pro detekci a indikaci přítomnosti, vstupu nebo pokusu o vstup narušitele do střežených objektů

EZS potřetí, aneb historie roku 2007 a výklad zkratky dle ČSN EN 50131-1 ed. 2
Poplachový zabezpečovací systém (intruder alarm systém – IAS) – poplachový systém sloužící k detekování a indikaci přítomnosti, vniknutí nebo pokusu o vniknutí vetřelce do střeženého prostoru

a EZS počtvrté, aneb současnost a terminologie laické i odborné veřejnosti v roce 2017
alarms, bezpečnostní systém, elektronický zabezpečovací systém, zabezpečovačka a to i s praktickou ukázkou prokazatelně kvalitní dodávky montáže, odpovídající standardům zaběhlé praxe…



Poznámky, použité prameny a zdroje

1) Živnost koncesovaná: živnost, kterou lze provozovat na základě udělené státního povolení (koncese). Pro získání koncese je zapotřebí prokázat odbornou způsobilost a v některých případech splnit i další podmínky. Podrobnosti viz Příloha č. 3 k Zákonu č. 455/1991 Sb. – Koncesované živnosti
Zdroj: http://www.businessinfo.cz ... Zpět

2) Neznalost – poznámka: Nevědomost či také neznalost je stav nevědění, nedostatek vědomostí. Nevědomost může být: nezaviněná – důsledek slabomyslnosti či nemožnosti resp. nedostatku možností dostat se k potřebným informacím / zaviněná – důsledek subjektivního výběru informací nebo důsledek záměrného vědomého nevěnování pozornosti informacím (jejich ignorování) u člověka schopného se k potřebným informacím dostat a pochopit je.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org ... Zpět

3) Viz sněmovní tisk 495/0, část č. 1/10 Vl.n.z. o bezpečnostní činnosti
Zdroj: www.psp.cz ... Zpět

4) Násobení nulou – poznámka: Pokud jakékoliv číslo vynásobíme nulou, výsledkem bude opět nula. To je jako bychom řekli „nejdi ani jednou za Frantou a dej mu šest facek“. Franta bude tentokrát v pohodě, protože sice má dostat šest facek, jenže je nemá dostat ani jednou.
Zdroj: https://matematika.cz/nasobeni ... Zpět

5) Koncesovaná živnost „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“. Obsah dle znění Zákona č. 455/1991 Sb.: Projektování, montáž, kontrola, údržba a opravy elektronických poplachových systémů (zejména systémů zabezpečovacích, tísňových, protipožárních, kontroly vstupu, přivolání pomoci, integrovaných a kamerových), určených k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně poplachových systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a jejich okolí. Montáž, opravy, údržba, revize a správa mechanických zábranných systémů, dodatečně zvyšujících účinnost běžných standardů zabezpečení majetku a osob.
Zdroj: MPO – koncese krok za krokem a http://www.businessinfo.cz ... Zpět

6) viz sněmovní tisk 495/0, část č. 1/10 Vl.n.z. o bezpečnostní činnosti
Zdroj: www.psp.cz ... Zpět

7) Využití § 55 odst. 2 prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby – poznámka:
V nálezu (sp. zn. 1 As 162/2014 ze dne 28. května 2015) se Nejvyšší Správní soud vyjádřil v bodech č. 42 až 44 také k tomu, co znamená normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Citace z uvedeného rozsudku:

  • v bodě č. 42: Ustanovení § 3 písm. k) vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví, že normovou hodnotou se rozumí „konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.“
    Podle § 55 odst. 2 dané vyhlášky platí, že „odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.“
  • v bodě č. 44: „Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby někdo ale mohl zvolit lepší řešení, MUSÍ vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého MUSÍ dosáhnout. MUSÍ hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. V souladu s výše uvedenými teoreticko-právními závěry proto vyhláška vymezuje možné alternativy chování jednotlivce v souvislosti s jeho úsilím realizovat svůj cíl. Stanoví tím právní povinnost postupovat podle technické normy ve smyslu § 196 odst. 2 stavebního zákona. Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí“. ... Zpět

8) Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění domácnosti DPPD-O-01/2015; Článek 13 – Výklad pojmů: 17. Funkčním systémem se rozumí systém, který splňuje následující podmínky: …
Zdroj: www.ceskapojistovna.cz ... Zpět

9) Poznámka: Smluvním vztahem se dle Zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) rozumí i případ, Podle § 1725 tohoto zákona dojde k uzavření smlouvy tehdy, jakmile si strany dojednají její obsah. Toto ustanovení umožňuje i zcela neformální způsoby uzavření smlouvy, jako jsou například: ústní dohoda, nebo emailová korespondence.
Zdroj: http://www.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-facility-management/10824-proc-je-zapotrebi-byt-pri-uzavirani-smluv-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-opatrny-iii ... Zpět

 
Komentář recenzenta Ing. Zdeněk Veiner

Téma článku se věnuje oboru poplachových systémů, který již delší dobu stále více upadá na českém trhu. České normy a normy přijaté z EU jsou nezávazné a stále více se stávají nástrojem „boje“ mezi zhotovitelem a objednatelem. Ať už nazýváme zabezpečovací systém zastaralou zkratkou EZS nebo nově PTZS, je podstatný obsah, nikoliv název. Ano, názvosloví a zkratky by měly korespondovat s poslední verzí platných norem. Státní instituce, jako je například Živnostenský úřad, se spokojí se zaplacením poplatků za koncesovanou živnost. Činnost a další historii firmy však neřeší. Dnešní odborné Asociace, Cechy nebo Sdružení by měly přijmout odpovědnost za pokřivení a degeneraci současného trhu v této oblasti. Nic takového se však v reálu neděje. Je absurdní, že objednatel, jako laik, má odpovědnost za projektovou dokumentaci, kterou vytvořil autorizovaný inženýr pod záštitou ČKAIT. Jaké je tedy srovnání s projektantem a dodavatelem bez zkušeností v daném oboru. Samotná realizace poplachových systémů je další problematickou etapou pro objednatele. Objednatel mnohdy musí přijmout systém, který má vlastnosti, pro které nemá žádné využití, a navíc podmíněný následným servisem. Článek je přínosný minimálně v tom, že poukazuje na marnost existence norem a předpisů ve vztahu k profesní odbornosti.

English Synopsis
Standards versus habits in the field of technical safety

Most of the companies that benefit from their history of so-called "commercial security" base their business on the knowledge of legislation and they are aware of the importance of ČSN for their business. But closer attention should be given by those who see security as mere business.

 
 
Reklama