Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Podnikatelé poukazují na rozpor mezi prohlášeními vlády a realitou

Téměř 70 % občanů nevěří, že jim vláda a další státní orgány reálně pomůžou vymanit se z potíží, které jim kvůli pandemii a vládou zavedeným opatřením vznikly nebo teprve vzniknou. Vyplývá to ze dvou na sobě nezávislých šetření, která provedla Asociace komunikačních agentur a Hospodářská komora.

Průzkum Asociace komunikačních agentur mezi šesti sty respondenty – občany staršími 18 let – poukázal na propastný rozdíl mezi vládou veřejně deklarovanou a fakticky realizovanou pomocí. Ačkoliv většina z nich uvedla, že opatřením vlády na podporu ekonomiky rozumí, více než dvě pětiny jsou přesvědčeny, že ekonomice nepomůžou. Více než tři pětiny mají dokonce za to, že je vláda a další státní orgány v případě jejich ekonomických potíží spíše nebo vůbec nepodpoří.

„Vláda bude muset přesvědčit veřejnost, že své mediální proklamace myslí vážně. Zatím jí většina příliš nevěří. Nezapomínejme, že veřejný prostor už je dnes plný příběhů, které ukazují, že dosáhnout na proklamovanou podporu se žadatelům nedaří,“ komentuje výsledek výzkumu Marek Hlavica, ředitel Asociace komunikačních agentur.

Rozpor mezi veřejnými prohlášeními vlády a reálným provedením učiněných kroků odráží i zkušenosti podnikatelů s programy Antivirus, COVID I a II a s „Pětadvacítkou“.

Nejhůře hodnoceným programem se stal program COVID (I, II) od ministerstva průmyslu. Z odpovědí podnikatelů vyplývá, že hlavně u tohoto programu podnikatele zklamalo, jak tuto pomoc vláda prezentuje, a jak je reálně poskytována. Žádný z komentářů podnikatelů týkající se programu COVID nebyl čistě pozitivní. A to dokonce ani od podnikatelů, kteří na prostředky z tohoto programu dosáhli.

Za největší problém označili, že na vyplněnou žádost nedostali vůbec žádnou odpověď (46 % žadatelů o COVID I či II). Respondenti tento fakt považují až za urážlivý i proto, že vyplnění žádosti a administrativa spojená s podáním byly pro ně náročné.
Druhým nejčastějším problémem je, že žadatelům nebyl ani oznámen důvod zamítnutí jejich žádosti. Odpovědi byly totiž vygenerovány automatem. A ani poté, co se opakovaně obrátili na ČMZRB, jim důvod zamítnutí žádosti v naprosté většině případů nebyl sdělen. Žadatelé se tak nemohou ze svých chyb poučit, aby byli při příštím podání žádosti úspěšní.

Celá tisková zpráva Opatření vlády na podporu ekonomiky...

ČMZRB špatnou komunikaci s žadateli zdůvodňuje přetížeností

Loni vyřídila přes šest tisíc žádostí o záruky a úvěry. Jen za dobu trvání nouzového stavu ale eviduje 9,5 tisíce požadavků v programech Covid I, II a Covid Praha. V rámci nich zatím stihla banka schválit úvěry pro 780 menších firem a podnikatelů, kteří získají celkem 6,5 miliardy korun. Další miliardy by měly firmy dostat poté, co ČMZRB vyhodnotí všechny žádosti.

V případě programu Covid I banka schválila jen 200 z tří tisíc požadavků. Zamítnutí se většinou týkala firem, jejichž výsledky nebyly před krizí dobré, a hrozilo tak, že nebudou schopné úvěr splácet.

Záruční banka teď neúspěšné firemní žadatele láká do nového programu Covid III, který se má spustit během května. Slibuje, že tentokrát by mělo být vyplňování žádostí jednodušší − už proto, že úvěry budou nově místo ČMZRB vyřizovat soukromé banky. Podnik do 500 zaměstnanců by mohl v rámci Covid III žádat o úvěr až 50 milionů korun, celkem má být v programu k dispozici 150 miliard.

Další malé firmy v pomoc státu stále doufají. Stovky z nich už se proto sdružily pod hlavičkou nové iniciativy Firmy sobě. Ta chce s vládou zahájit jednání a přesvědčit ji, aby podobu podpory zjednodušila.

HN v reportáži uvedla zkušenosti konkrétních podnikatelů včetně reakce. "Požaduji tři věci: aby se zveřejnilo pořadí podaných žádostí, metodika jejich posuzování a jména firem, které úvěry získaly. Banka je státní a pracuje s veřejnými prostředky. Máme plné právo vědět, jak se s nimi nakládá," míní podnikatelka. Odpověď na svou výzvu zatím nedostala.

 
 
Reklama