Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Povodňový informační systém v ochraně před povodněmi

Zpracování digitálních povodňových plánů se věnuje metodika odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro tvorbu digitálních povodňových plánů z roku 2009 dostupná na www.povis.cz.

Objektivní postupy posuzování míry povodňového nebezpečí, vyjádření povodňového rizika a stanovení výše možných škod patří k velmi aktuálním problémům s celospolečenským významem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (dále Směrnice 2007/60/ES) ukládá členským státům povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí, riziko a pořízené informace zpracovat do formy příslušného mapového vyjádření. Mapy povodňového nebezpečí mají být dokončeny do 22.12. 2013. K jejich vyhotovení byla v ČR doporučena metoda matice rizika.

vyhodnocení povodňových rizik v ČR
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v ČR, zdroj

Povodňové nebezpečí

je charakterizováno rozsahem rozlivu, hloubkou a rychlostí vody v zaplaveném území.

Riziko

  • je vyjádřeno jako míra pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a nepříznivých dopadů na životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí,
  • je kombinace nebezpečí, zranitelnosti a expozice,
  • riziko roste s mírou nebezpečí, délkou expozice a mírou zranitelnosti objektu.

Zranitelnost

Je náchylnost objektů nebo zařízení ke škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodně a v důsledku expozice.

Jaké povodně se v ČR vyskytují?

  • ledové povodně
  • povodně z tání
  • letní přívalové povodně
  • letní povodně

Pro fázi předběžného vyhodnocení povodňových rizik byla zvolena dvě základní hlediska, podle kterých lze dopad povodňového ohrožení kvantifikovat:

  1. Počet trvale bydlících osob dotčených projevy povodňového nebezpečí v záplavových územích,
  2. Hodnota majetku dotčeného projevy povodňového nebezpečí v záplavových územích a to pro různé pravděpodobnosti výskytu (resp. doby opakování – min. 5, 20, 100 let) povodňového nebezpečí, tzv. scénáře nebezpečí.

povodňové plány
Pyramida povodňových komisí a povodňových plánů, zdroj

Povodňový plán

Zákonný základ pro zpracování povodňových plánů zakotvuje § 71 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Dále je problematika upravena odvětvovou normou TNV 75 29 31 Povodňové plány.

Povodňový plán může být zpracován také v digitální podobě, tzv. digitální povodňový plán.

Povodňovými plány územních celků se člení na

  • povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,
  • povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,
  • povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí
  • Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.
  • Pro ohrožené povodněmi (nacházejí se v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně) zpracovávají povodňové plány obce a vlastníci objektů pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem.
  • Vodoprávní úřad může dále uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.

 
 
Reklama