Futurolog Bolles nastínil v pořadu Host Lucie Výborné na Radiožurnálu podobu práce za 20 let. Využití virtuální a rozšířené reality pro řízení průmyslové výroby na dálku jako příklad úkolu v novém projektu RICAIP v Praze. Doba se mění již dnes.

Odborný Rekodifikace stavebního práva, kterou má projednat vláda 24. června, obsahuje problematiku digitalizace v širším smyslu, než je podstata problematiky BIM (informačního modelování budov). Na konferenci Digitalizace ve stavebnictví (CEEC Research) to v pátek 21. 6. řekla Žanet Hadžić (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR).

Celé čtyřleté období, které vládou schválená Koncepce BIM poskytuje pro přípravu stavebního odvětví na milník v roce 2022, jsme si strategicky rozdělili po rocích na jednotlivé stěžejní aktivity.

Ve 4. veřejné soutěži programu TRIO je mezi projekty doporučenými k podpoře celá řada projektů z oblasti stavebnictví a TZB. Program je zaměřen na rozvoj potenciálu ČR mimo jiné i v pokročilých výrobních technologiích.

Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce nesmírně ambiciózní.

Lednový veletrh BAU v Mnichově, lídr mezi světovými stavebními veletrhy, se vyznačoval šířkou sortimentu v ČR nevídanou, řešeními na přání klienta, nápady v detailech i celku a inovacemi. Hlavním sdělením již nebyly úspory energie. Ty jsou samozřejmé. Nešlo přehlédnout zaměření výrobců na co nejmenší zatížení odpady a důraz na recyklaci.

211 vystavovatelů ze 7 zemí - čísla jasná již při otevření veletrhu. Počet návštěvníků za první den však překvapil vystavovatele i pořadatele. A druhý den byly uličky opět plné. Skvělý mezisoučet. Pro novinky si můžete přijít i vy.

Diskusi o požární bezpečnosti větraných fasád uspíšil tragický požár bytového domu Grenfell Tower v Londýně. Jak by se měly navrhovat a jak zkoušet větrané fasády vysvětluje Ing. Marek Pokorný, Ph.D., z Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Emise znečišťujících látek do ovzduší se meziročně opět snížily, kvalita ovzduší zůstává přesto neuspokojivá. Situaci by měla v budoucnu pomoci výměna neekologických kotlů díky kotlíkovým dotacím a také zákaz provozu nevyhovujících kotlů v září 2022.

Ve dnech 18.– 20. září 2018 se v prostorách Grand Hotelu v Třebíči uskutečnila VII. mezinárodní konference LUMEN V4 2018 zaměřená na problematiku týkající se světelné a osvětlovací techniky v oblasti vědy, výzkumu a praxe.

Na tiskovce MŽP se hovořilo o nedostatečné legislativě a kontrole trhu v oblasti standardizace kotlů, poslední vlně kotlíkových dotací, která bude pro kraje spuštěna na začátku příštího roku opět s alokací 3 mld. Kč, uhlíkové dani, bezúročných půjčkách na nákup kotlů a o pokračování dotace na kotle na uhlí.

Evropa může mít prospěch z duálního systému energetických nosičů, který maximálně využívá elektroenergetických a plynárenských sítí, aby dosáhl dekarbonizace nákladově efektivním způsobem. Dosažení dekarbonizace prostřednictvím využití těchto sítí (tzv. sektorová integrace) je vyváženějším, bezpečnějším, levnějším a hospodárnějším řešením než "plná elektrifikace“.

Provozovatelé chladicích zařízení čelí aktuálně obrovským výzvám. V roce 2018 je v celé EU realizována další etapa Nařízení o F-plynech. Ceny chladiv typu HFKW prudce vzrostly a je jich kritický nedostatek, také se zpřísnily bezpečnostní požadavky na provozovatele.

Přednášející poukázali na obcházení současné legislativy, jejíž součástí je zákaz používání azbestových materiálů a soubor požadavků na ochranu zdraví při provádění sanace azbestové zátěže.

Kritéria veřejných zakázek, BIM pro stávající budovy, Wellbeing trend – i o tom byla letošní konference. Má wellbeing trend vzhledem ke svému ekonomickému vlivu dokonce větší potenciál než environmentální udržitelnost?

V současné době, dle schváleného plánu prací na období 2016 – 2018, má struktura implementace směrnice 5 tematických skupin: chemické látky ve vodním prostředí, podzemní vody, povodňová ochrana a oblast správy dat a reportingu.

Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. v rozhovoru pro TZB-info komentuje změny ve směrnici, které reagují jak na zkušenosti s uplatňováním předchozí směrnice, tak na technický pokrok a možnosti budov vybavených tzv. smart technologiemi, na elektromobilitu aj.

Kulatiny je na pilách přebytek, těžíme velké množství kůrovcového dřeva a velké množství se exportuje. Bohužel chybí zpracovatelské kapacity. Cena kulatiny dramaticky klesá, ale na cenu pelet to nemá prakticky žádný vliv, protože nevzniká více odpadu na pilách.

Záměrem Hamburku je během 10 let vybudovat zelené střechy o celkové rozloze 100 ha pro prostorově úsporné oddechové zóny, zvýšení retence dešťové vody, zvýšení biodiverzity, omezení dopadů extrémních teplot a přispění k čistotě ovzduší. Cílem Plánu adaptace na klimatickou změnu v Kodani je (mimo jiné) řešit jak záplavy od moře, tak z dešťů.